Lze nepokoji zmítanému Los Angeles věřit, že bude bude schopno uspořádat olympijské hry?

Město andělů je přece, jak víme z přečetných filmů a knížek, rájem na zemi! Je přece centrem amerického společenského pokroku a morálním majákem Ameriky, jak se každoročně přesvědčujeme při předávání Oscarů nebo cen Grammy, kdy laureáti tvrdě účtují se starou, zkostnatělou Amerikou ukazují, často svým příkladem – nový směr? Los  Angeles nutně představuje Top absolutní, když potřetí bude hostit Olympiádu a vzápětí fotbalový světový šampionát. Kde je tam zakopaný pes, že tam opakovaně, navíc ve stále se zkracujících intervalech propukají čím dál násilnější a radikálnější revolty části obyvatel? Že by za to mohla snad nějaká zcela nekompetentní krajně konzervativní správa města? Která ani náhodou necítí a nectí nástup a tep progresivistické a liberálně demokratické doby?

Na tohle mne napadlo hledat odpovědí. v té přehršli článků na téma nepokoje v Los Angeles! Až mi do oka padl text na britském portálu Spiked s titulkem

Los Angeles has fallen

How can riot-rocked LA be trusted to host the Olympics?

podle překladače

Los Angels padlo

Lze nepokoji zmítanému Los Angeles věřit, že bude bude schopno uspořádat olympijské hry?

Los Angeles znovu hoří a není to olympijský oheň. Po nepokojích v letech 1965, 1992 a 2020 je Los Angeles opět svědkem vlny násilných nepokojů. Americký prezident Donald Trump o víkendu nasadil Národní gardu a od té doby povolal i námořní pěchotu. Trumpův demagog Steve Bannon dokonce naznačuje, že tyto nepokoje předznamenávají domácí „třetí světovou válku“.

Realita nemusí být tak pochmurná, ale je pochopitelné, že svět není zrovna nadšený z toho, že v roce 2028 – nebo následně při mistrovství světa ve fotbale – pohrne do Los Angeles na olympijské hry. Přesto tam určitě všichni pojedou.

Před loňskou olympiádou v Paříži bylo francouzské hlavní město podobně sužováno někdy násilnými protesty. Takže i pro Los Angeles bude zapotřebí obrovské množství bezpečnostních složek. Pařížské hry si vyžádaly nasazení 45 000 policistů, 10 000 vojáků a 22 000 soukromých bezpečnostních pracovníků. Pokud by v Bílém domě byla Kamala Harrisová, do Los Angeles by jistě proudila značná pomoc, která by jí umožnila provést operaci podobného rozsahu. Nyní však město musí žádat nestálého a zlomyslného Trumpa o bezpečnostní záruky.

LA28, organizace zodpovědná za pořádání her, tvrdí, že zajistila dostatek sponzorských a televizních smluv, aby uspokojila své potřeby všeho druhu – a vzhledem k fiskální situaci města by to měla být pravda. LA dnes postrádá podnikatelskou dynamiku, která kdysi definovala jeho pozoruhodný vzestup. Naštěstí mu sportovní dědictví města – zejména jeho dvě předchozí olympiády – zanechaly stadiony a velkou část infrastruktury potřebné k pořádání světového sportovního svátku a dokonce i k jeho ochraně.

Pokud se ale na proměnu podobnou Potěmkinově vesnici nevynaloží obrovské částky, svět bude svědkem toho, co mnozí z nás obyvatel již dlouho tušíme – že město klouže kdo nezadržitelného úpadku.

V roce 1932, kdy Los Angeles poprvé hostilo olympijské hry, byla situace úplně jiná. S populací 1,2 milionu – což je třetina dnešní – bylo Los Angeles stále v plném rozvoji. Hry v roce 1932 signalizovaly světu, že Los Angeles je na cestě stát se jedním z největších měst a center planety.

Psal jsem o přípravách na druhé olympijské hry v Los Angeles v roce 1984. Byly to pravděpodobně nejúspěšnější hry v historii, a to i přes ruský bojkot kvůli studené válce. Bylo to Los Angeles na vrcholu své existence – v Bílém domě seděl tamní rodák Ronald Reagan a sektory obrany, letectví, bydlení a zábavy prožívaly boom. „LA je to správné místo“, jak to tehdy formulovali promotéři a jen málokdo mohl popřít pravdivost tohoto sloganu.

Někteří možná doufají, že dalšíhry město zachrání z jeho degradace. Četné studie však ukazují, že pořádání olympiády nabízí v nejlepším případě prchavé ekonomické výhody – ale často zanechává obrovskou zátěž. Může poskytnout příležitost k prohlášení, které ohlašuje vzestup měst, jako byl Berlín za nacistů v roce 1936 nebo Peking za KS Číny v roce 2008. Pořádání olympiády ve městě, které je zjevně v úpadku, se jeví jako bláznovství.

Spíše než model pro budoucnost nabízí Los Angeles dnes mistrovskou ukázku v oblasti městské dysfunkce. Projeďte se ulicemi South Side nebo po Central Avenue – historicky hlavní tepně Los Angeles, kde žili převážně černoši, nyní převážně hispánci – a atmosféra se čím dál více podobá Mexico City nebo Bombaji: popraskané chodníky, zchátralé budovy, venkovní trhy s rozbouraným masem a stánky s občerstvením obsluhující zákazníky, podobně jako v rozvojových zemích.

Tábory bezdomovců jsou roztroušeny po celém městě. V sousedství bydliště kamaráda mé ženy, blízko místa, kde jsme kdysi bydleli, se bezdomovci potulují v supermarketech a jedí v uličkách. Jiní obtěžují majitele obchodů a napojují se přímo na městskou elektrickou síť. NAvíc mnoho pracujících, zejména imigrantů (legálních i nelegálních), vydělává jen velmi málo.

Los Angeles, dříve oáza střední třídy se širokou průmyslovou základnou, má nyní nejvyšší míru chudoby v Kalifornii – a jednu z nejhorších v zemi. Upadající školy, zchátralé parky a exodus obyvatel a firem naznačují, že dlouhodobé vyhlídky města by mohly být bezútěšné.

Los Angeles, kdysi známé jako „rostoucí město“, od začátku roku 2010 ztrácí populaci. Do roku 2060, podle finančního oddělení státu , okres Los Angeles nezaznamená žádný růst – a mohl by přijít o více než milion obyvatel. Mladí lidé – životodárná síla každého rostoucího města – odcházejí, jen za poslední desetiletí jich odešlo asi 750 000. Vedle toho má Los Angeles nyní druhou nejnižší porodnost mezi 53 největšími metropolitními oblastmi USA. Podle průzkumu American Community Survey lidé sice mohou stále přicházet, ale jen málokdo z nich zůstává, aby tu vychovával děti. Mladší obyvatelé Los Angeles jsou podle jednoho průzkumu UCLA ještě více zklamaní než starší generace.

Je ironií, že i lidé narození v zahraničí – kteří byli dlouho středem zájmu progresivistů  – už také odcházejí. Po celá desetiletí bylo Los Angeles s více než třemi miliony imigrantů (dvakrát více než kterýkoli jiný okres) tímto přílivem dopováno. Život se však zhoršil i těm, kteří přijeli, přitahováni statusem „města útočiště“. Od roku 2010, dlouho před nástupem Trumpa, počet obyvatel narozených v zahraničí v Los Angeles klesá, zatímco počet stejných obyvatel Texasu nebo Floridy podstatně rostl.

To odráží krutou realitu: ekonomika Los Angeles již neposkytuje slušné mzdy. Latinskoamerickým pracovníkům se zde, po započtení životních nákladů, daří hůře než ve většině amerických měst. Míra vlastnictví domů mezi Latinoameričany i Afroameričany patří k nejnižším v USA. Zdá se, že ani podnikatelské kruhy, ani politická elita nejsou schopny tento trend zvrátit.

Úpadek podnikatelské komunity, který se ukázal jako klíčový parametr minulých olympijských úspěchy, je hmatatelný. V roce 1984 se okres Los Angeles pyšnil silnou a vysoce motivovanou podnikatelskou elitou s 12 firmami žebříčku Fortune 500. Od té doby region ztratil mnoho svých ropných a leteckých gigantů spolu s největšími bankami. Dnes je v žebříčku Fortune 500 pouhých sedm firem – z nichž pouze jedna se nachází v hranicích města, na vnějším okraji údolí San Fernando.

Olympijské hry v roce 1984 vedl brilantně Peter Ueberroth , sám úspěšný podnikatel, kterému se podařilo nejen zajistit bezproblémový průběh her, ale také dosáhnout zisku. Ačkoli město vedl demokrat Tom Bradley, bývalý policista, jenž nehodlal dovolit kriminálním živlům (které v Los Angeles vždycky existovaly), aby hry narušily. Bradleyho podporovali i organizovaní odboráři, stejně jako korporátní elity, pro které pracovalo mnoho členů odborů.

Dnes je kontrast do očí bijící. Jen málo vedoucích pracovníků firem má odvahu řešit příčiny strmého ekonomického úpadku Los Angeles. Nejvíce je to patrné ve středu města, oblasti, která „těžila“ z rozsáhlého rozvoje dopravy, daňových pobídek a nového kongresového centra. Přesto a přes utracené miliardy zůstává toto město poseté provizorními tábory a často i požárem poškozenými budovami. Prázdné, nikdy nedokončené luxusní mrakodrapy se mezi turisty staly proslulými svými propracovanými graffiti.

Zdá se, že i Hollywood ztratil svůj lesk. Kdysi ztělesňoval americké aspirace a do značné míry odrážel mainstreamové hodnoty rodiny, romantiky a vlastenectví. Nyní se zaměřuje na užší a vnímavější publikum, často s ideologicky motivovaným obsahem.

Není tedy divu, že pracovní místa v zábavním průmyslu ubývají jak kvůli technologickému rozvoji, tak i štědřejším pobídkám jinde. Někteří manažeři v oblasti zábavy nyní dokonce naznačují, že by se Los Angeles mohlo stát „ dalším Detroitem “.

Michael Kelly , ředitel Druckerova institutu na Claremont McKenna College, poznamenává, že téměř každé základní odvětví – od výroby po finance a obchodní služby – od roku 2019 zrušilo pracovní místa nebo v lepším případě stagnuje. Pouze vzdělávání a zdravotnictví, obojí silně dotované vládou, zaznamenaly ve stejném období smysluplný růst. Pokud by Los Angeles dosáhlo celostátního tempa růstu zaměstnanosti, Kelly odhaduje, že by vytvořilo dalších 300 000 pracovních míst.

K tomuto úpadku došlo ve městě, které se kdysi pyšnilo silnou a dominantní podnikatelskou třídou. Dnešní obchodní lídři – stále častěji už jen dědici bohatství a nebo zprostředkovatelé – se zdají být nezainteresováni ohledně odvrácení úpadku. Kelly tvrdí, že mnozí z nich raději honí prestižní projekty, jako jsou obecně úspěšní Dodgers nebo Lakers, než aby se zaměřili na zlepšení ekonomických a vzdělávacích příležitostí pro mladé obyvatele Los Angeles nebo na udržení bezpečnosti ve veřejných parcích. „Nezajímá je oprava MacArthurova parku ani pomoc jižní straně města,“ uzavírá Kelly. „Zajímá je jen olympiáda.“

Obchodní elity, drazí právníci a četní makléři si mohou pěstovat svou losangeleskou idylu a žít v bezpečných a ultradrahých zónách, jako je Brentwood (domov Kamaly Harrisové), Hollywood Hills nebo dále v Malibu či Palm Springs. Ovšem nečinně přihlíží, jak politická kultura města živí zločineckou třídu, posílenou neomezenou imigrací a často slabým vymáháním práva.

Kdysi posedlý růstem, a to i na úkor přírodního prostředí města, je politický establishment Los Angeles nyní ovládán lidmi, kteří kapitalismus sotva, pokud vůbec, podporují. Zatímco se města jako San Francisco, Houston a dokonce i New York vracejí zpět do politického středu, Los Angeles si v roce 2022 zvolilo starostkou Karen Bassovou, celoživotní krajní levičáčku, která cestovala na Castrovu Kubu jako příslušnice  brigády Venceremos . V roce 2016, po Fidelově smrti, vydala „El Comandantemu“ nekrolog plný chvály. Její castrovské dobré úmysly jí pravděpodobně uškodily, když byla krátce zvažována jako Bidenova kandidátka na viceprezidentku – pozice, která nakonec připadla Kamale Harrisové.

Jakmile progresivisté získali téměř úplnou kontrolu nad Los Angeles, následovala vlna korupce ve stylu Chicaga 30.let, během níž bylo zatčeno několik městských radních a komisařů. Bassová během loňských ničivých lesních požárů zapůsobila kompetentně jen na málokoho a úsilí o obnovu bylo přinejlepším mizerné

Pod tlakem militantních odborů veřejného sektoru se Bassové podařilo udržet podnikání na uzdě pomocí poplatků za povolení – vysokých i na kalifornské poměry. Poslední olympijské hry v Los Angeles byly ziskové, ale pokud se to nestane znovu, město může být nuceno nést výdaje, které si sotva může dovolit. Jen letos Bassové administrativa oznámila rozpočtový deficit přesahující 1 miliardu dolarů – způsobený převážně prudkým růstem mezd ve veřejném sektoru.

Pouhé tři roky do zahájení olympijských her se zdá, že progresivistickým vůdcům města chybí vůle chránit své vlastní voliče. Bassová a, kalifornský guvernér Gavin Newsom se spolu s Harrisovou, postavili proti nasazení Národní gardy a navzdory všem očividným důkazům argumentovali, že nepokoje byly převážně „pokojné“.

Může se to ještě zhoršit! Bassová čelí rostoucímu tlaku nikoli ze strany podniků, ale od ještě levicovějších radikálů – zejména od rychle rostoucí strany Demokratických socialistů Ameriky, krajně levicové, protipodnikatelské a protiizraelské frakce se čtyřmi křesly v patnáctičlenné městské radě.

Ti, kteří jsou zklamáni politikou Bassové v oblasti bezpečnosti, možná ještě nic netuší, že může být ještě daleko hůře. Novou vlnu ztělesňuje Isabel Jurado, aktivistka DSA, která se nejen snaží zbavit policii financí, ale sní o jejím zrušení. Ještě znepokojivější je vzestup pro-hamásovských agitátorů – viditelných v současných protestech proti ICE /imigračním orgánům – pozn.vlk/ – takto radikální okrajové skupiny, která je dobře financovaná, dobře organizovaná a má stále větší vliv.

Je vzácné slyšet veřejný hlas, který by se postavil proti tomuto násilí. V měsících předcházejících nejnovějším nepokojům došlo po celém městě, zejména v centru, k nespočtu incidentů, včetně násilných akcí gangů dětí , vandalismu a krádeží. Zločinci jsou nyní tak troufalí, že začali strhávat měděné dráty pouličního osvětlení a některé části Los Angeles tak tonou ve tmě. Nemusíte podporovat Trumpův hrubý a drakonický přístup, abyste chtěli vidět ulice zbavené kriminálníků, ať už dovezených nebo ne. Reakce městských elit – politických i korporátních – se však zdá být redukována na „pař dál, kámo“!

Možná mají vedoucí představitelé Los Angeles pravdu. Možná se městu podaří uspořádat další velkou olympiádu, pokud bude nastolena dostatečná bezpečnost. Obnovení dřívější kulturní a ekonomické dynamiky Los Angeles však bude vyžadovat mnohem víc než jen fanfáry a ohňostroje. Bude to vyžadovat přesně takovou tvrdou práci, které se toto město po celá desetiletí vyhýbalo.

**

Já zírám, vy zírate, Vizír! Žádný Vizír! Nýbrž současné LA a jeho příběh!!! Město, zdá se v nekontrolovaném a nezvratném pádu. Těžící to poslední ze svého jména a někdejšího goodwillu. V úpadku nikoliv kvůli zapšklým zoufale se novotám a duchu doby bránícím starým konzervám! Ba právě naopak – tuhle megalopolis převzali už dávno progresivisté a řídí ji podle svých doktrin a dogmat! Až to zřídili do dnešního chaosu.

Copak mi to jen připomíná?! Borde…. bine… ne ne ne! Už to mám Brusel! Brusel! Odmyslete si kulisy. Hollywood, MacArturův park, Dodgers, Lakers, atd.atd. Nýbrž místo starostky Bassové a guvernéra Newsoma a dosaďte si von der Leynovou a další podobné evropské „velikány“ a jejich politiky!!! S jejich Willkommenskultur, migračními pakty, diverzitou, obohacováním, inkluzemi, sankcemi, atd. atd. Co dostanete? Úplně stejnou trajektorii, která dostala do úpadku megapolis a a kdysi nejdynamičtější město v USA. Evropa se řítí po téže dráze! Stejně nezadržitelně. Jen ještě nemáme tak zdevastované chodníky, bezďáci netáboří v centrech měst ve stanových městech a nenapojují se přímo do rozvodných sítí. Ale za tomáme náskok v kradení měděných kabelů a dokonce i železných kanalizačních poklopů. Tohle čeká pouliční vandaly z LA  ještě dopilovat.

Nicméně Američané disponují něčím, co my už sotva kdy budeme mít. Federálními politiky, odhodlanými s tím losangeleským Brus… omluvám  se, samozřejmě že bincem něco rychle a tvrdě udělat. Znají svoji povinnost. Politikáři z binc.. sakra já se toho nezbavím – Bruselu přece – to mají jinak. Pro ně jsou ti odhodlaní američtí lídři NEPŘÁTELI!  A jejich politika čirou katastrofou!

*

Petr Vlk, Kosa Zostra