Když byla v roce 2022 na serveru Seznam zveřejněna sestříhaná nahrávka vyučovací hodiny češtiny, kterou nahrával jistý Jonáš Kroupa, syn Františka Kroupy, (a vnuk bývalého předsedy ODA Daniela Kroupy pozn. PP), vyvolalo to poprask. Otec Kroupa pravděpodobně spolu s Petrem Kolářem předali nahrávku korporátním médiím. Jejich cílem bylo dosáhnout „vyhazovu“ paní Mgr. Martiny Bednářové ze školy Na Dlouhém lánu v Praze 6.
Likvidace nepohodlných
Obdobně tomu bylo i v jiných případech u mediálně známějších osobností, jako byli např. doc. Ševčík z VŠE, prof. Drulák z Akademie věd další. Strůjci jistě nepomysleli na to, že tato udavačská kauza může přerůst v křišťálově čistý boj za svobodu slova, svobodu myšlení, za možnost vyučovat na školách kritickému myšlení a ne jen papouškování dogmat externistů z Člověka v tísni a dalších sörosovských politických “neziskovek”.
V pracovně-právním sporu byla soudkyní Patricií Adamíčkovou uznána „právní“ oprávněnost vyhazovu Mgr. Bednářové ze školy. Prý proto, že – cituji: „Bednářová porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.” A to tím, že ze svého postavení pedagožky, tedy osoby, jež má u žáků přinejmenším formální autoritu, údajně sdělovala sugestivním způsobem “nepravdivé informace nezletilým žákům, využila daný prostor k ovlivňování žáků přednesem svých názorů a v podstatě nepřipustila diskusi, protože na otázky žáků reagovala úsečně.”
V trestněprávním procesu byla však v první instanci osvobozena s tím, že výroky Mgr. Bednářové nemohou nabývat povahu trestného činu (soudkyně Klára Jantošová), cituji: „Za názor v této zemi nikdo souzen být nemůže a nebude“. Odvolací soud (soudkyně Hana Chaloupková) osvobozující rozsudek nejprve zrušil a vyzval Obvodní soud pro Prahu 6, aby v novém jednání doplnil důkazy obžaloby. Což ten učinil (výslechem svědků) – a opět vydal osvobozující rozsudek. Státní zástupce se opět odvolal a odvolací soud opět jednal – a tentokrát osvobozující rozsudek potvrdil (květen 2024).
Zasáhl až “rudý prokurátor” Stříž
Kdyby martýrium Martiny Bednářové v té chvíli skončilo, a ona nadále zůstala bez práce ve svém oboru “pouze” s cejchem „demagoga“, „dezoláta“ a „dezinformátora“, tak by se na politickém nebi nic nedělo. Její podpora by byla uzavřena pouze v relativně úzkém kruhu nejbližších přátel ze spolku PRAK (Lenka Procházková, Jan Schneider, ….) a jejích přispěvatelů na transparentní účet, který ji pomohl platit hypotéku, nakoupit základní životní potřeby, ošetřovat nemocného manžela a zaplatit soudní poplatky a odměny obhájců.
Příspěvky na transparentní účet se v květnu až červenci 2024 ovšem pohybovaly v malých částkách, které nebyly ani na základní potraviny pro rodinu a těžce nemocného manžela (pravděpodobně taky důsledek soudního stíhání) a mediální sledovanost a aktuálnost kauzy (koeficient rezonance) se blížily k nule.
Potom ale ze zjevně politicky důvodů si vzal slovo bývalý komunistický vojenský prokurátor (v roce 2024 Nejvyšší státní zástupce) Igor Stříž, alias Mříž (proslul i prohlášením, že kdo bude mít jiné názory než vláda, bude trestně stíhán se sazbou až 3,5 roku). Ten zaslal na Nejvyšší soud své dovolání (podepsal to jeho zástupce Polák) proti osvobozujícímu rozsudku Odvolacího soudu.
Soudkyni s rovnou páteří odstranili
Paní soudkyně Klára Jantošová, která si uchovala rovnou páteř, ovšem politickým tlakům nepodlehla a nadvakrát Martinu Bednářovou osvobodila. Proto byla přeložena na Prahu 3, aby jí nemohl být i napotřetí (což by musel být, pokud by zůstala na P-6) svěřen soud s Mgr. Bednářovou.
A veřejnost se začala probouzet. Ihned po dovolání státního zástupce Stříže (srpen 2024) stoupl příliv peněz na transparentní účet (na budoucí soudní výlohy) a také mediální dosah této kauzy (září 2024) se zvýšil natolik, že “koeficient rezonance” dosáhl hodnot srovnatelných s obdobím, kdy zasedal první odvolací soud (listopad 2023).
V době, kdy Nejvyšší soud vrátil kauzu Bednářová k první instanci a vyvolal nové řízení na soudu pro Prahu 6, tato kauza naplno přerostla z trestně-právní oblasti do politického prostoru. Vojenský prokurátor Stříž a ani jeho nadřízení v pozadí (politická objednávka) vůbec neodhadli, že se paní Bednářová nenechá zastrašit a zjevně i špatně načasovali celý proces tak, aby nezasahoval (stejně jako zpolitizovaná kauza Čapí hnízdo) do předvolební kampaně (možná, že to bylo chtěné.)
Nový soud v první instanci (soudkyně Eliška Matyášková) potrestal Martinu Bednářovou podmínkou na 7 měsíců s odkladem na 20 měsíců, zákaz práce s dětmi (zákaz výkonu povolání) na 3 roky a povinnost absolvovat „Kurz mediální gramotnosti“.
Stupidní odmítnutí všech důkazů obhajoby (advokáti JUDr. Josef Kulhavý a JUDr. Jindřich Rajchl) spolu s předem napsaným rozsudkem, který přečetla soudkyně za 15 minut po skončení závěrečných řečí obou obhájců, se staly tak zřejmým porušením všech demokratických a procesních norem, že se blížily svým formátem i výsledkem rozsudkům prokurátora Urválka z 50. let.
Byla domluvena s Trumpem?
Závěrečné řeči obhájců tak více poukazovaly na jejich obhajobu principů demokracie, než obhajobu jednotlivých výroků obžalované. Mimochodem, tyto výroky Martiny Bednářové před žáky byly i podle i obhájců totožné s výrokůy Donalda Trumpa a jeho ministra zahraničí M. Rubia, které pronesli dva roky poté, kdy je vyslovila v hodině češtiny Martina Bednářová. Asi byla s Trumpem a Rubiem už tehdy domluvena (má štěstí, že v té době ještě nebyl v platnosti nový “fialový” zákon – opět jako vystřižený ze zmíněných 50. let – o protistátní spolupráci s “cizí mocí”, pozn. PP).
Široká mediální prezentace „nálezu“ soudu (právě na narozeniny paní Bednářové 29.5.) se tak stala základnou pro odmítnutí totalitních praktik (dnes už bývalého) Nejvyššího státního zástupce Stříže a potažmo politických tlaků v pozadí (Kolář a spol.) a naší soudobé justice většinou společnosti – jak je kromě jiného patrné i na mnoha komentářích pod alternativními i mainstreamovými články.
Přetavilo se i do obrovské finanční podpory Martiny Bednářové na transparentním účtu na budoucí finanční výdaje v boji s justiční svévolí a nastupující totalitou, která chce trestat své názorové odpůrce vězením (až 3,5 let Igor Stříž, …..) a dalšími „pikantnostmi“, jako jsou „Berufsverbot“ (Matyášková), převýchova (Matyášková) (olympionik David Svoboda musel na převýchovu na Libavou – poslala jej tam jeho nadřízená ministryně války Jana Černochová).
Můžeme to zvrátit volbami
První hodnocení výsledků soudu jasně ukazuje, že se tato trestně-právní kauza „Bednářová vs. stát“ přelila z oblasti justice přímo do politiky a předvolebního boje. Jak zaznělo z úst Martiny Bednářové: „Opět neplatí žádné důkazy“ a jediným řešením je jít k volbám: „pokud nechcete, abyste kdokoli z vás byli jednou vytaženi ze svého zaměstnání rovnou před soud, a tam s vámi bylo zacházeno bez jakýchkoli práv, …. , tak běžte k volbám, protože tu soudní zvůli můžeme opravdu zvrátit jen těmi volbami“.
Martina Bednářová kandiduje v Praze s programem reformy školství a je na 3. místě kandidátky STAČILO!.
Velice dobré shrnutí nového soudního líčení s Martinou Bednářovou natočil i předseda PRO Jindřich Rajchl (“Rozsudek Okresního soudu nás definitivně vrátil před r.1989”), který se pod hlavičkou SPD bude zasazovat o reformu justice a ihned po svém (případném) zvolení do Sněmovny se zasadí o to, aby z našeho právního řádu zmizel šílený gumový paragraf 405 o podpoře a schvalování genocidia.
Podle stejného paragrafu byli ostatně odsouzeni i Josef Skála, Juraj Václavík a Vladimír Kapal (který na to také doplatil svým životem) k podmíněným trestům vězení za odbornou diskuzi na Svobodném Rádiu nad novými materiály ke Kaytňskému masakru.
Jindřich Rajchl kandiduje na severní Moravě jako lídr kandidátky SPD.
Postavme se jim!
Podpořme ve volbách všechny demokraty, ať už zleva nebo zprava (ale ne ty tzv. liberální, to je jen jiný název pro všehoschopné válečné štváče, ať už nám nemohou ztrpčovat život všelijací Urválkové, Mřížové, Kolářové, Don Pablové a jiní Dozimetři).
Čas se nachýlil, a pokud nemají umírat další nevinní (jako např. Vladimír Kapal), nebo býti popotahováni po soudech další učitelé, vědci, nebo svobodně myslící lidé, je prostě nutno jít k volbám.
Na závěr bych chtěl poděkovat Seznam.cz, ČT, Igoru Mřížovi a také soudkyni Elišce Matyáškové, že dokázali průkazně představit v průběhu soudního řízení totalitní praktiky stávajícího režimu, tolik podobné těm z 50. let minulého století, kde každý, kdo má názor odlišný od stávajících falešných vládních narativů, může být bez okolků postaven před soud, a pak bez ohledu na důkazy a osvobozující rozsudky statečných soudců souzen znovu a znovu až do úplného odsouzení.
Tito přispěli nejvíce k otevření očí široké veřejnosti, která si už začíná uvědomovat prolhanost médií a falešnost vládních narativů, a dělají tak neuvěřitelnou PR kampaň ve prospěch “antisystémových” stran a hnutí, jako jsou STAČILO! a SPD, které se snaží o obnovení demokracie a svobody v ČR.
*
Zdroj, grafika Protiproud
Poznámka Nové Republiky: Celá debata na téma “Svoboda i po projevu?” s paní učitelkou Mgr. Martinou Bednářovou a docentem PhDr. Petrem Žantovským, PhD moderovaná spisovatelkou Lenkou Procházkovou je uveřejněna na Nové Republice ZDE.
Občané tohoto státu prokazují už třicet let svými hlasy ve volbách, že přesně toto si v drtivé většině přejí, že po tomto toužili a podle průzkumů se na tom nic nezměnilo.Jsem velmi šťastný, že občané svou dlouhodobou intenzivní volební snahou konečně dosáhli kýženého fašizmu.