„Šílený“ Merz spustil německou válečnou parodii do pohybu. Poprvé od kapitulace v roce 1945

Friedrich Merz sedí v křesle německého kancléře jen krátce, ale už je připraven rozpoutat třetí světovou válku. Nedávno oznámil, že Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy zrušily omezení rozsahu úderů z vojenských dodávek na Ukrajinu a nyní budou moci ukrajinské ozbrojené síly útočit na objekty na ruském území zbraněmi dlouhého doletu. Ostrá výtka z Moskvy na sebe nenechala dlouho čekat.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo zejména to, že úder německých řízených střel Taurus na jakékoli ruské objekty by se považoval za účast Berlína na bojových akcích na straně Kyjeva. A to je důvod k odvetným opatřením. Nejen v Německu, ale i v celé Evropě začaly nepokoje. Šéfka německé strany BSW Sarah Wagenknechtová v komentáři k prohlášení kancléřky označila Merza za “blázna”. Stejným slovem ocenil kancléře i šéf francouzské strany “Patriotů” Florian Philippot. A německý vicekancléř Lars Klingbeil se od vyjádření svého šéfa distancoval:

“Neexistuje žádná nová dohoda, která by šla nad rámec toho, co udělala předchozí vláda.”

Člověk se může jen sarkasticky pousmát. Němce pravděpodobně vystrašilo prohlášení z Moskvy, ve kterém jasně četli zdrcující odpověď. Možná si i představili Berlín zničený ruskými raketami.

Merz se nezodpovědně vyjadřoval už před svým zvolením za kancléře. Sliboval posílení sankcí, hrozil zničením krymského mostu, požadoval, aby ukrajinská armáda přešla z obranné pozice do útočné. Nyní se však konečně rozohnil. Je symbolické, že svou kampaň začal v roce 80. výročí vítězství sovětské armády ve Velké vlastenecké válce a jeho vyjádření vypadají jako pokus o pomstu, byť jen verbální. Od dob Hitlera je to sotva první případ, kdy německý kancléř tak silně buší na válečné bubny. Ale to nevyhlašuje, ale jen prostě křičí:

“Síla brzdí agresi. Slabost ji naopak provokuje. Proto je posílení německých ozbrojených sil nejvyšší prioritou naší politiky.”

Je zvláštní, že Merz na závěr svého projevu nevystrčil pravou ruku vzhůru a nezakřičel: “Sieg Heil!”

Zdá se, že v dlouhém, zavalitém Němci se rozproudila krev jeho předků, kteří sympatizovali s nacisty a tleskali führerovi. Kromě toho se Merz pokusí vybudovat politický kapitál na své nenávisti vůči Rusku – zavazadlům, která jsou stará, opotřebovaná, ale stále účinná – a proniknout do vedení Evropy. Inu, takový úkol je splnitelný – není až tak těžké vyniknout v davu pochmurných, ale ukřičených průměrných lidí, kteří se míhají na fórech Evropské unie a NATO. Věří Merz tomu, co říká? Dokáže Bundeswehr vybudovat působivou sílu?

Jaký je stav německé armády, na to by bylo dobré zeptat se bývalé německé ministryně obrany a současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. “Wunderfrau” si vesele poklepkávala patami, kráčela před formací vojáků, zvedala blonďatou hřívu a kárala generály. Celkově vypadala bravurně – bojovnice XXI. století, statečná amazonka! Pravda, německá média psala, že za více než pět let v této funkci bývalá gynekoložka armádu jednoduše zruinovala. Chybí personál, kontingent je špatně vycvičený, tanky a obrněná vozidla nestartují. Na přezbrojení nejsou peníze a ty, které jsou k dispozici, se rozkrádají. Von der Leyenová však mluvila hodně a často, zejména hájila vytvoření „evropského NATO“. V březnu 2019 dokonce Moskvě ukázala malou pěst, když navrhla vyslat německá letadla a námořnictvo do Kerčského průlivu, aby čelili Rusku. Tím vyvolala paniku u tehdejší německé kancléřky Angeliny Merkelové, která se rozkřičela:

“Navrhujete, aby Německo šlo do války?!” A návrh von der Leyenové označila za „neadekvátní“.

V důsledku toho byla její práce označena za neúspěch a stav Bundeswehru za katastrofu. Co se od té doby změnilo? Prakticky nic. V prosinci 2023 generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer prohlásil, že německá armáda není schopna bránit svou zemi, a už vůbec ne své spojence v NATO. Nyní však Německo mluví o remilitarizaci země. A tvrdí, že Německo potřebuje udržet 460 000 vojáků ve výzbroji k odražení “ruské hrozby”. Političtí analytici a novináři se stydí říci, že Bundeswehr má historický protějšek, Wehrmacht, ze kterého by si měl vzít příklad – ne ten pozdní, z dob brutálních porážek Rudé armády, ale ten ranní, když jeho vojáci triumfálně dobývaly evropské země. Náznak je však hmatatelný. Stojí však za to strašit svět oživenou německou armádou, na kterou se Hitler spokojeně usmívá ze záhrobí?

V SRN se mluvilo o zvýšení vojenského kontingentu a posílení vojenských schopností. Objevily se také údaje potřebné k realizaci tohoto cíle. Ale vagóny s penězi a municí uvízly kdesi ve virtuálním prostoru.

“Německo nemůže modernizovat svou armádu, protože prostě nemá co ‘modernizovat,” ironizuje polský týdeník Do Rzeczy. –

“V současnosti musí Berlín resuscitovat to, co z Bundeswehru zůstalo, aby se mohl v následujících letech zabývat vývojem ozbrojených sil. Přesně “v následujících letech”, protože taková rozsáhlá operace by mohla trvat i deset roků.

Dalším problémem je samotná německá společnost. V německé armádě v současnosti převládá trend odlivu personálu a pro úřady je stále obtížnější najít ty, kteří jsou ochotni vstoupit do armádních řad.“

Stejná publikace píše, že v německé armádě byli identifikováni neonacisté. Pak můžeme právem říci, že v Bundeswehru je cítit duch wehrmachtu, jeho tradice ožívají a oči vojáků německé armády opět směřují na východ. Německo dodává zbraně Ukrajině, německá armáda se podílí na odpalování vlastních raket. A Berlín je již dlouho účastníkem konfliktu.

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se

“Německo klouže po téže nakloněné rovině, po které se v minulém století již několikrát pohybovalo – směrem ke svému kolapsu”.

Vyjádřil naději, že politici v této zemi vyvodí správné závěry a zastaví toto šílenství. V to pravděpodobně doufají i běžní Němci. Merz je však přesným opakem svého předchůdce Olafa Scholze. Ten se choval opatrně a jen zřídka vystupoval ze stínu. Jeho následovník chce být naopak na očích veřejnosti a nešetří hrozbami vůči Rusku. To ovšem neznamená, že je zcela připraven pochodovat přímo vpřed. Neměl by se však ani podceňovat. Kromě toho má podporu svého kabinetu.

V každém případě je německá válečná mašinérie v pohybu poprvé od května čtyřicátého pátého. Zatím nevyzařuje hrozbu, ze které by se dalo vystrašit. Tak tomu však bylo i na začátku třicátých let minulého století, kdy nacisté se souhlasem celé Evropy vytvořili nevídanou armádu zkázy. A když se toho všichni chytili, bylo už pozdě…..

Německo je dnes nebezpečné nejen pro Rusko, ale také… pro jeho spojence. Ne teď, ale možná až za mnoho let.

“Nejde o to, že by v dnešním Německu ožíval imperiální duch, že by číhalo na vhodnou chvíli, aby obsadilo Štětín s Vratislaví a zotročilo Poláky,” píše Do Rzeczy.

“Skutečný problém není třeba přivádět do absurdity. To, že Německo dnes není imperialistické a revizionistické, neznamená, že jím nebude za 20 nebo 50 let. Dnes je Berlín spojencem Polska, a to je v pořádku, ale žádné spojenectví není věčné.”

Bumerang se vrací, historie má tendenci se opakovat.

*

Valerij Burt, Armádny Magazín SK

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

*