Nehoráznost Evy Decroix

Bitcoinová kauza ukazuje, že stát zatím neumí s kryptoměnami pracovat. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekla ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Dnes plánuje na vládě předložit aktualizovanou časovou osu událostí souvisejících s aférou.

Celá aféra s Tomášem Jiřikovským byla už nesčetně krát popsána, ale jádro pudla se skrývá tam, kde se Jiři-kovský stýká se státem. Takže ještě jednou a stručně.

Dne 12. dubna 2016 jej zatýká NCOZ, přichází další vlna prohlídek a zadržení elektroniky, přičemž některá zařízení se nedaří dešifrovat, ale jiná jsou jasným důkazem, například nezakódovaná databáze uživatelských účtů Sheep Marketplace. Vaz mu zlomilo právě to dlouhodobé sledování. Rozšířené analytické sledování blockchainu (NCOZ + Europol „Trace Chain“) odhalilo vazbu na cluster cca 40 000 BTC vyvedených při exit-scamu Sheep Marketplace. A to už není vysvětlitelné zhodnocení vytěženého bitcoinu, ale nezákonná činnost.

O rok později jej Vrchní soud v Olomouci odsoudil na 9 let za zpronevěru BTC, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.

Když je v roce 2021 podmínečně po odpykání poloviny trestu propuštěn, rozebíhá se další hra. O návrat elektroniky, mezi niž patří notebook s bitcoinovou peněženkou. Zdaleka ne všechny seedy měl totiž Jiřikovský zálohované na papíru a naopak ty největší částky měl prý na zašifrovaném disku, který se nepodařilo rozšifrovat či na Trezoru. Pravda, soudy mu nejdříve vydání elektroniky zamítly, později je ale povolily a dokonce zakázaly obsah elektroniky smazat. V lednu 2025 je rozhodnuto a nesmazaná elektronika má být Jiřikovskému vrácena.

A pak už zase známe jen verzi ministra Blažka, podle níž byl přes advokáta navázán kontakt s ministerstvem spravedlnosti,

které dostalo nabídku daru 30 % bitcoinů z peněženek na zabavené elektronice.

Myslet si o tom můžeme, co chceme, ale tak i celá věc údajně proběhla a za účasti experta, notáře i náměstka ministra spravedlnosti byla elektronika 7.3.2025 oživena a podíl ministerstva spravedlnosti stanoven na 468 BTC. A následně také převeden.

Ačkoliv notář Lubomír Mika, který je překvapivě z Brna a kterého za 150 000 korun najalo na ověření převodu bitcoinů Ministerstvo spravedlnosti, do oficiálního zápisu uvedl, že se v bitcoinové peněžence nachází 1 561 bitcoinů v přepočtu za 3 miliardy. Bližší pohled do daného účtu na internetu však ukazuje, že před otevřením v peněžence bylo 5 366 bitcoinů za zhruba 12 miliard korun, a blockchain – databáze všech transakcí včetně příchozích a odchozích plateb a zůstatků – se dle expertů nikdy nemýlí.

Kam zmizelo devět miliard za asistence státu? Notář Mika však zapsal toto: „Soudní znalec oznámil, že za přítomnosti dárce a jeho advokáta bylo již před tímto jednáním zjištěno, že na bitcoinové peněžence dárce se nachází 1 561,5 bitcoinu. Nato mi předal list s uvedením, že se jedná o printscreen obrazovky monitoru z otevřené bitcoinové peněženky.“

Takže tedy v překladu do srozumitelné češtiny: notář u otevření peněženky vůbec nebyl, ale byli tam jen advokát Titz, dárce Jiřikovský a znalec Berger.

Proč neotevřel Jiřikovský svou peněženku sám, ale za asistence notáře a lidí z ministerstva? To je možná nejpodivnější okamžik celé transakce. Ministerstvo spravedlnosti namísto toho, aby vyčkalo, až jim dárce sám pošle dar, najalo brněnského notáře Lubomíra Miku, aby u otevření peněženky asistoval. Nebo spíše neasistoval, jak dnes víme, ale to je v tomto kontextu vedlejší. Peněženku si přitom, když získal počítač zpět, mohl Jiřikovský otevřít sám a bitcoiny přeposlat či směnit. Nebyl žádný důvod, aby ji otevřel až před notářem.

Notář za to, že se na svoji práci vykašlal, dostal od státu 150 000 korun. To je bomba! Stát dostal 468 bitcoinů za to, že přijetím tohoto úplatku „osvědčil“ nezávadnost 5 366 bitcoinů, které byly prokazatelně v peněžence. A Eva Decroix říká, že stát zatím neumí s kryptoměnami pracovat! No jak se to vezme. Stát (a je jedno jestli to mimo Blažka a Stanjury věděl někdo další) vypral za 468 BTC 4 898 BTC (zhruba devět miliard Kč). Jiříkovský teď může říct, že Ministerstvo spravedlnosti České republiky prověřilo původ peněz. Možná, že 4 898 BTC jsou to v darknetu drobné, ale stát se svým jednáním stal spoluviníkem kriminální činnosti. Jestli se to dá hodnotit tak, že stát zatím neumí s kryptoměnami pracovat, tak bych prosil vládu o jasnou definici pojmu právní stát. Bez této definice bych si oprávněně mohl myslet, že jde o mafii svého druhu.

*

napsal Leo K., Kosa Zostra

… a velký dodatek zakladatele Kosy blogera Petra Vlka:

Thriller, co bych napsal, kdybych byl James Hadley Chase

Slovutný mistr Leo K. mne svým dnešním příspěvkem vyprovokoval k čemusi, co mi leží už drahnou dobu v hlavě.  Prostě to ve mně bublá. – Jde o nenaplněné literární ambice. Konkrétně o thriller.

Ano všechno co dnes sděluje mistr Leo sedí! Do posledního písmene – včetně nadpisu! Jediným posláním podivné ministryně, s podivným vzděláním a podivnými advokátními zkouškami, jménem Eva Decroix, která nestydatě veřejně lhala, když vytvořila jakéhosi fiktivního důchodce Václava z Vysočiny, který si ovšem nefiktivně na jejím FB pochvaloval, že ho vláda okradla na valorizaci důchodu, že má proto plné pochopení a tu krádež schvaluje, je – zamést bitcoinovou aféru pod koberec! O tom žádná.

Jenže ono je tu ještě něco horšího – mohlo by snadno vzniknout  neodbytné podezření, že jde o naprosto fenomenální prorůstání organizovaného zločinu s politikou. Podezření, žádná jistota. To je potřeba bez obalu konstatovat. Jenže máme před volbami!!!

A kupodivu – politiky – vládní pochopitelně, opoziční nepochopitelně a především ty tzv. hlídací psy demokracie, z pražských, ale i alternativních redakcí to nechává úplně ledově klidné! Nikdo po tom podezření vůbec nejde. Ačkoliv by něco takového normálně, v dnešní paranoidní době mohlo otřást samými základy státu!!!

Mám ve zvyku se ptát, takže si tuhle metodu u bitcoingate zopakuji. Mám jen jednu prostou otázku -KDY BY ŽÁDNÁ BITCOINGATE NEVZNIKLA?

1- kdyby byl vykonán původní rozsudek druhoinstančního soudu a Jiřikovského disk byl smazán. Tím by bylo vymalováno. Nebylo.

2 – kdyby Nejvyšší soud neprojevil podivuhodnou flexibilitu, kdy ignoroval svůj vlastní precedenční rozsudek, který vynesl o nějaký nedlouhý čas dříve, kdy v podobné kauze potvrdil vymazání elektroniky od všech dat. Jenže Nejvyšší soud popřel sám sebe jako když prsty louskne.

3 – kdyby Jiřikovskému nebyl významně zkrácen trest, o kterém měl rozhodnout soud bez toho, aby měl k dispozici jeho spis. Jenže on šel ven.

4 – kdyby jeho advokát jen tak z nějakého hnutí mysli nezačal vyjednávat se svými známým z Brna – kupodivu ministrem spravedlnosti, že by jako zločinec Jiřikovský v rámci svého pokání daroval státu 1/3 bitcoinů, které před tím tento nejspíš ukradl na darknetu. No prostě svědomí, to víte, výčitky jsou prevít!

5 – kdyby ministr Blažek měl sebemenší částečku pudu sebezáchovy a došlo mu, že politicky je to likvidační. Jenže on světloplachostí netrpí.

6 – kdyby věc konzultoval, tak jak je obvyklé se svým stranickým kolegou na financích -Stanjurou a to včas. Ale oni pro samou práci nenašli čas!

7 – kdyby šéf Stanjurova kabinetu bratr věčného poslance Bendy údajně nebyl lajdák všech lajdáků a nebyl zabordelil a tím pádem Stanjurovi včas nepředložil jasně odmítavé stanovisko právního odboru MF k celému případu. Kupodivu nebyl propuštěn.

8 – kdyby speciální a maximálními pravomocemi vyzbrojený útvar proti praní špinavých peněz, známý jako FAU, konal svoji povinnost a případ přešetřil. No nešetřil.

9 – kdyby BIS statečného generála Koudelky nešetřila učebnice dějepisu, ricinový olej a německého poslance Bystroně, nýbrž případ jistého kriminálníka a jeho advokáta s přesahem a známostmi do nejvyšších pater české politiky.  Ale Koudelka ví nejlépe, co je opravdu důležité!

10 – kdyby v konečné fázi aspoň notář – také z Brna plnil svoje základní povinnosti. Ale to bychom asi po státním notáři za 150 litrů chtěli moc.

Kdyby jedna jediná z těch 10 podivuhodností nenastala, bitcoingate by se nekonala.

Konstatuji, že jde jistě jen o řadu náhod non plus ultra. Takové se prostě stávají. Například v Černobylu jich nebylo nějakých mizerných 10, ale snad 27 nebo možná ještě více. No a minulý pátek při black outu prý asi 5. Takže důkaz, že deset neuvěřitelných náhod se prostě může stát.

Já k tomu dodám za

11- může někoho překvapit, že všech těch předchozích náhod se odehrávalo v soukromí kanceláří a přísně zavřenými dveřmi?

Protože bitcoingate se PROVALILA při jediné možnosti, kdy na ni muselo padnout obyčejné denní světlo – tedy v okamžiku, kdy stát se potřeboval bitcoinů úředním postupem ZBAVIT! Což šlo jen přes VEŘEJNOU DRAŽBU!!! A tudíž informaci o ní vyvěsil na úřední desku! Kde si toho – více méně náhodou všiml jeden zvědavec a položil si jednoduchou otázku – jak asi ministerstvo spravedlnosti mohlo přijít k bitcoinům. Začal se pídit – A UŽ TO JELO!!!!

Prostě Murphyho pravidlo – když se něco může pokazit, tak se to pokazí!!!

Nebýt toho, a toho zvědavce – žádná bitcoingate by neexistovala. Protože by o ní nikdo nic nevěděl. Tedy kromě…. tady si jména, funkce, motivy, doplňte sami.

Já jen lituji, že postrádám talent k psaní detektivek nebo alespoň thrillerů. Kdysi jako puberťák jsem to zkusil a dopadlo to asi jako – bitcoingate…

Kdybych vlastnil onu chybějící schopnost, nejspíš bych teď vyfiknul z voleje pořádnej vodvaz o tom, jak jistý zámečník se samostudiem stal programátorem, usídlil se na darknetu a tam začal vydělávat. Jak mi ovšem drobných 20% provize mu nestačilo, když tam kolem mne jely takové sumy, jak jsem si řekl, že udělám pořádnou ránu, abych už do smrti nemusel hákovat.

Jenže voni po mně už šli tehdy cajti já vo tom neměl ani šajna. Voni ale ano. A když zjistili, že jsem ulil snad nějakých 40 000 bitcoinů, tak mne zhaftli. A já se už hroutil a přemejšlel o sebevraždě.

A pak buď někoho z těch prohnilejch cajtů, kteří se vyskytují všude, nebo třeba nějakého prohnaného právníka napadlo něco geniálního – prostě když viděli, kolik toho maziva je, tam mi naléhavě doporučili, aby mne ani nenapadlo disky rozšifrovat, dokud mi neřeknou. Že jako oni to zrežírují tak, že sice dostanu flastr, ale že když se budu držet instrukcí a nic nepustím, budu venku co by dup, dokonce tak, že budu v pořádném balíku!!! A legálně! S očištěnými love! Ale holt se budu muset šábnout! Pořádně šábnout! Protože na tom mákne velká spousta lidí a každej musí bejt zalitej tak, aby měl až do konce života vystaráno!

Početně mi to vysvětlili asi takhle:

Máš na tom disku prý 12 miliard, zámečníku. Takže to rozdělíme na balíčky po 100 melounech. To je 120 balíčků. A každej trochu zúčastněnej dostane jeden. Ty taky!  No nekoukej jak péro ze starýho gauče! 100 míčů není 12 miliard, ale je to i tak nářez jako hrom! Prostě buď se podělíš nebo…  Variantně k tomu máš na výběr 12 let a nula na kontě až se vrátíš. Tak si vyber.

Tak jsem si vybral, to víte – lepších 100 milionů než drátem do voka!

Jenže já jim nepustil hned všechno. Nejsem včerejší! Proto jsme otevřel jen část peněženek, ne všechny a ještě z té, co jsme si z ní musel preventivně větší část ulít.

No a pak vypuk ten zmatek s bitcoiny! Tak jsem, než sednul prach, zahnul kramle, oni mi nesebrali ani pas, tak dobře to bylo promáznutý a frnknul jsem na Tchaiwan!!!!!

Prostě to všechno úžasně jelo. Od cajtů, přes soudy, advokáty, ministerstva…. Všichni s vidinou těch 100 megových balíčků makali jak vzteklí!

Tak takhle bych to napsal, být třeba James Hadley Chase!!! Bohužel nejsem. Ale i tak napíši to, čím bych ten thriller začal – pokud by někomu ty události připadaly nějak povědomé a cosi připomínaly, jedná se o obyčejnou a nezamýšlenou shodu okolností! Nic víc. To mi každý, zejména ten, kdo samozřejmě věří tomu původnímu řetězci 10 náhod po sobě, musí věřit!

*

Petr Vlk, Kosa Zostra