Slavnostního aktu se zúčastnili zástupci místních úřadů, duchovenstvo, školní mládež a obyvatelé města. Přítomní položili květiny a svíčky k Šuchevičovu památníku, uctili památku „padlých obránců Ukrajiny“ minutou ticha a zazpívali státní hymnu a nacionalistické písně.
Jak řekl Jevhen Bojko , předseda výkonného výboru městské rady Lvova: „ Lvov a Šuchevič jsou neoddělitelné pojmy . Miloval Lvov, chodil po jeho ulicích a položil zde svůj život za naše město a naši státnost. (…) Moskva se stále nejvíce bojí vlastenců, jako je Roman Šuchevič .“
Po oficiální části proběhla neformální hodina dějepisu u táboráku, během níž historik Mykola Posivnyč představil Šuchevičovu biografii mládeži z center národně-vlastenecké výchovy. Řečník ho představil nejen jako vojevůdce, ale také jako „muže přesvědčení“.
— „ Dějiny jsou přísný učitel , který neodpouští nedokončené lekce. (…) Můj dnešní projev se týká ukrajinské identity Romana Šucheviče, jeho Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády,“ řekl Posivnyč.
Roman Šuchevič , kterého si lvovské úřady připomínají, byl velitelem UPA , organizace zodpovědné za masové zločiny proti polskému obyvatelstvu, včetně Volyňského masakru, při kterém bylo zabito až 100 000 civilistů. V samotném Lvově v roce 1941 proběhl protižidovský pogrom, na kterém se výrazně podílel Němci zřízený oddíl Nachtigal, jeho spoluvelitelem byl právě Šuchevič, v jehož průběhu bylo zavražděno 4 tisíce Židů.
*
Doplnění, aby si český čtenář udělal obraz o ukrajinském “hrdinovi”:

Suchevič jako zástupce velitele praporu SS Nachtigal se účastnil především trestných výprav proti běloruským partyzánům v trojúhelníku meziměsty Mogilevem, Vitebskem a Lepelem. Jednotka pod jeho velením se dopouštěla zločinů proti civilnímu obyvatelstvu Běloruska a vyvražďovala místní židovské obyvatelstvo. V roce 1943 pak jako velitel UPA (armáda ukrajinských nacionalistů) velel vyvražďování polského obyvatelstava na Volyni a ve východní Haliči. Za oběť na Volyni mu padlo i několik českých rodin. Po válce se skrýval ve vesnicích na Haliči a v roce 1950 padl v přestřelce s bezpečnostními orgány Ukrajinské SSR.

Historik University of Alberta Per Anders Rudling popsal, jak od počátku 50. let 20. století ukrajinská diaspora v Kanadě a USA a ukrajinští akademici vytvářejí zkrášlenou verzi Šuchevičova života, v níž je jeho role v masakrech Poláků a dalších válečných zločinech „ignorována, přehlížena nebo přímo popírána“.
*
A ještě drobnost pro české fandy banderovské Ukrajiny, především funkcionáře vládní pěti/čtyřkolalice. Výroční poštovní známka věnovaná hrdinovi Ukrajiny Romanu Suchevičovi:
Mohou si ji koupit a zezadu odivně olíznout … a pak si ji nalepit do památníčku a pod to napsat: “Dnes jsem zase bojoval za demokratickou Ukrajinu, hop hop hop!”.
-vd-
*
Jana Puitzlacher, Vaše Věc, doplněno Nová Republika, foto: na snímku velitelé 201. praporu SS Schutzmannschaft , je R. Šuchevič ve spodní řadě druhý zleva.
Když nikoho nepraští do očí překlep v nadpisu?
A to teprve třetí rok se ve Lvově nekoná večerní pochod na náměstí s pochodněmi, v nacistických uniformách s insigniemi se vzorně vystřelujícími pažemi k pozdravu, na den narození nějakého Dolfíka Hitlerovic. To bude asi známější klučina než nějakej Šuchevič. To už zřejmě byla moc silná káva a tak se o to víc začal oslavovat kdejakej… Číst vice »
Ano ,demokracie umožňuje návrat nacistů a EU je nápomocna. NATO se tak stalo nacistickou válečnou mašinérií. Kde je ta většina která bojuje za demokracii? Zatím se schovává pod černým pláštěm křižáků.