Uzbrojíme se do světové války?

Die neuen Schlafwandler: Rüsten wir uns in den Weltkrieg? Ex-CIA-Experte hat „Angst um Deutschland“ (Raphael Schmeller a Simon Zeise)

Noví náměsíčníci: Uzbrojíme se do světové války? Bývalý expert CIA se obává o Německo

Evropa se přezbrojuje a stává se zranitelnou vůči vydírání kvůli zahraničněpolitickým dobrodružstvím USA. Povede tato jednostranná strategie ke katastrofě? Analýza.

Hrozí v blízké budoucnosti nová světová válka? Mnoho pozorovatelů si myslí, že ano. Nedávný průzkum mezi politickými experty ze 47 zemí, který provedl americký think tank Atlantic Council, ukazuje, že 40 procent z nich se domnívá, že v příštích deseti letech je pravděpodobný globální konflikt. Atlantic Council označuje toto zjištění za „alarmující“.

Ve skutečnosti je válka v myslích politiků dnes přítomna více než kdykoli předtím – ne jako hrůza, ale jako možnost. Když dnes lidé mluví o míru, už tím nemyslí diplomacii, ale spíše obranné rozpočty, brannou povinnost a počet vojáků. Mnohým se zdá, že mezinárodní právo již nehraje roli.

Tato změna politických standardů není bez následků. „Ignorování základních hodnot evropské civilizace, stejně jako bolestných ponaučení z evropských dějin, která byla pracně získána, s tak prokazatelnou nedbalostí, svědčí o nedostatku historického povědomí, upřednostňování mimoevropských zájmů a v konečném důsledku o nedostatečné vhodnosti příslušných činitelů pro veřejné funkce,“ varuje Roland Popp z Vojenské akademie na ETH Zurich v rozhovoru pro Berliner Zeitung.

V práci jsou noví náměsíčníci – tentokrát nikoliv monarchičtí vládci v helmách s bodcem, ale volení zástupci, kteří se prezentují technokratickými frázemi jako „vojenská schopnost“ a „Připravenost 2030“. Německo je opět v centru dění – a chová se, jako by se ze své historie nikdy nepoučilo.

Kancléř Friedrich Merz prosadil největší přezbrojení v historii Spolkové republiky tím, že zrušil dluhovou brzdu na výdaje na obranu. Má v úmyslu proměnit Bundeswehr v „nejsilnější armádu Evropy“. Po summitu NATO tento týden, na kterém se členské státy dohodly na cíli pěti procent HDP na obranu , se Merz prezentoval jako nový lídr Evropy: „Tímto rozhodnutím jsme také převzali určitou vůdčí roli, kterou ostatní následovali.“

Německo se tak opět stalo vedoucí mocností. To je v souladu s přáním ministra obrany Borise Pistoriuse připravit Bundeswehr na „válku“ , včetně jeho úvah o znovuzavedení branné povinnosti.

Očekává se, že německý obranný rozpočet do roku 2029 vzroste na 162 miliard eur ročně. Pro srovnání, letošní rozpočet včetně zvláštních fondů činí zhruba 115 miliard. A plány pokračují: Hranice pěti procent má být dosažena do roku 2035 – to by bylo 225 miliard eur ročně, téměř polovina celého současného federálního rozpočtu.

Německo v tom rozhodně není samo. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzývá k „přezbrojení Evropy“ – v souladu se svým plánem „Připravenost 2030“, jehož cílem je připravit EU na válku proti Rusku do konce desetiletí. Za tímto účelem hodlá v celé Evropě mobilizovat 800 miliard eur.

Euforie ze zbrojení místo diplomacie

Nová evropská logika se řídí starým mottem: Si vis pacem, para bellum – Chceš-li mír, připrav se na válku. Ale ti, kteří mašírují tímto směrem, by se neměli mýlit ohledně svého cíle. Historik Christopher Clark ve své knize „Námečníci“ působivě popisuje, jak evropské elity v roce 1914 slepě doklopýtaly do katastrofy – přesvědčené o vlastní výjimečnosti, připravené na konfrontaci, neschopné deeskalace.

Dnes se špičkoví evropští politici chovají trochu jinak. Strategický historik a analytik Popp naléhavě varuje před ztrátou základních evropských hodnot a úplným opuštěním norem mezinárodního práva: „Pro mě je toto téměř bezmyšlenkovité opuštění mezinárodního řádu založeného na mezinárodním právu- svatokrádeží. V podstatě zrazuje vše, za čím Evropa stojí, a tento výdobytek prakticky bez odporu opouští. My Evropané bychom měli být poslední, kdo vítají‚ řád džungle‘ ve světové politice – protože můžeme jen prohrát.“

Nebezpečné zisky

Vojensko-průmyslový komplex však vyvíjí tlak. Zbrojní průmysl generuje miliardy prostřednictvím vládních programů znovuzbrojování. To je také důvod, proč Donald Trump během svého prvního funkčního období odstoupil od smlouvy INF, říká bývalý analytik CIA Ray McGovern v rozhovoru pro Berliner Zeitung. Smlouva o jaderných raketách středního doletu s Ruskem existovala od roku 1987 do roku 2014 a Trump ji jednostranně vypověděl. „Byla to rovnováha teroru, ale alespoň to byla rovnováha,“ říká McGovern, který byl zodpovědný za denní briefing amerických prezidentů v americké zahraniční zpravodajské agentuře. „Byla to úspěšná politika uvolnění napětí,“ říká. „Poprvé v historii lidstva byla zničena celá třída jadeerných raketových nosičů. Rakety Pershing v Německu a rakety SS-20 v Sovětském svazu.“

Německá vláda nyní schválila rozmístění amerických raket středního doletu schopných nést jaderné zbraně v Německu. Na loňském summitu NATO ve Washingtonu se Scholz a Biden dohodli na bilaterální dohodě, která není součástí smlouvy NATO. Rakety mají odstrašit Rusko. Pokud však jaderné rakety namíří na Moskvu, Rusko to bude vnímat jako akt agrese. Jaderná hrozba roste. „Opravdu se o Německo bojím,“ říká McGovern.

Eskalace na Blízkém východě

Na Blízkém východě Spojené státy zahájily válku, kterou ve skutečnosti neměly v úmyslu vést. Washington podporuje Izrael jako svého nejdůležitějšího spojence v regionu. Trump a jeho předchůdce Joe Biden na oplátku schválili genocidu v Gaze , která si od října 2023 vyžádala více než 56 000 životů.

Vojenská strategie Trumpovy administrativy je však ve skutečnosti zaměřena na Čínu . Eskalace na Blízkém východě hrozí roztříštěním Trumpova elektorátu. Vojenská logistika by nebyla připravena na přesun do Indo-Pacifiku. Hrozbou navíc představují rostoucí ceny ropy a tím i vysoké spotřebitelské ceny v USA. Vztahy s Vladimirem Putinem by se také zhoršily kvůli útoku na Írán – nejdůležitějšího ruského spojence v regionu – což by následně podkopalo mírová jednání na Ukrajině.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyvíjel tlak na americkou vládu, říká McGovern. Pro izraelsko-americkou agresi neexistovalo žádné ospravedlnění podle mezinárodního práva. „Od roku 2007 americké tajné služby uvádějí, že Írán na konci roku 2003 zastavil práce na jaderné zbrani a dosud je neobnovil,“ říká McGovern. „Šestnáct zpravodajských služeb to jednomyslně konstatovalo. Opakují to každý rok, včetně března letošního roku.“ Naposledy, krátce před útoky USA na Írán, ředitelka Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová prohlásila, že Írán se k výrobě jaderné bomby ani zdaleka neblíží. Dokonce dodala, že nevěří, že by se Chameneí snažil nějakou vyrábět.

Americké bombardéry B2 nicméně útočily na íránská jaderná zařízení bombami ničícími bunkry. „Trump se nechal přesvědčit svými neokonzervativními poradci, že Izraelci kontrolují vzdušný prostor nad Teheránem a že vítězství nad Íránem je možné,“ vysvětluje McGovern. „Pak si ale jeho stoupenci uvědomili, že Izraelci utrpí porážku. Haifa byla bombardována, stejně jako letiště, izraelské ministerstvo obrany a velitelství Mossadu. Rakety Patriot nebyly schopny zachytit íránské hypersonické rakety. A Írán jich má spoustu,“ říká bývalý analytik CIA. „Trump chtěl souhlasit s příměřím dříve, než bude Izrael vyřazen z provozu.“ Íránci zřejmě souhlasili pod tlakem Ruska a Číny. Peking a Moskva měly velké obavy, že by Hormuzský průliv byl uzavřen.

NATO a americké zájmy

Právě takové závažné chybné výpočty mohou rychle přerůst v plnohodnotnou válku. Evropa by se špatně spoléhala na washingtonská hodnocení. NATO se však nyní definitivně jeví jako aliance bez protiváhy vůči USA. Mark Rutte , generální tajemník vojenské aliance, je považován za proamerického zastánce tvrdé linie. Italská premiérka Giorgia Meloni požaduje více financování pro „jižní křídlo“ NATO a britský premiér Keir Starmer chce Británii dovést zpět do centra Evropy jako vojenskou mocnost.

Pro Rolanda Poppa je to jasné: Současné zbrojení nevede k větší bezpečnosti, ale spíše ke strategické katastrofě: „Vysoké vojenské výdaje Američanů mají jen velmi málo společného s obranou Evropy, ale mnohem více s globálními ambicemi USA a jejich marnotratnými válkami na Blízkém východě. Celý příběh je naprostý sen.“

Evropa je dnes, tvrdí Popp, „vězněm špatných rozhodnutí učiněných před válkou na Ukrajině“. Ti, kdo dnes mluví o „leadershipu“, ve skutečnosti myslí slepou poslušnost Washingtonu – a tím se vzdávají veškeré evropské nezávislosti. Obzvláště dramatické je, že Evropa ztratila schopnost klasické diplomacie, tvrdí Popp. Přesto je to právě jediná zbývající cesta, jak zabránit nové světové válce.

Evropa ve volném pádu

„Trump si prosadil svou, to je klíčové,“ říká bývalý analytik CIA McGovern. Ani Evropané už netrvají na tom, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. „Pro USA je situace jasná. Pokud si Evropané myslí, že potřebují Ukrajině pomoci, měli by to udělat sami a zvýšit své rozpočty na národní obranu na pět procent,“ říká McGovern. „Pokud chtějí sloužit těm, kteří zbohatnou na zbrojním průmyslu, je to jejich věc.“

Evropané jsou zase rozděleni. Španělsko odmítá navyšování zbrojení NATO, zatímco východoevropské státy jako Maďarsko upřednostňují sblížení s Ruskem. Transatlantičtí Evropané jsou však odhodláni udržet NATO jednotné. „Byli vyloženě podřízeni Trumpovi, aby USA znovu potvrdily záruku podle článku 5,“ říká McGovern. Generální tajemník NATO Rutte poslal Trumpovi textovou zprávu plnou chvály za závazek USA vůči Blízkému východu a dokonce amerického prezidenta během tiskové konference na nedávném summitu NATO nazval „tatínkem“.

Ale pomůže podřízenost Evropanů? „Navzdory lichocení s nimi Trump nesouhlasí,“ říká McGovern. „NATO se rozpadá. Většina Evropanů nebude schopna vynaložit pět procent svého HDP na armádu. Odpor vůči sociálním škrtům bude příliš velký.“

Budoucnost evropské obranné aliance je nejistá. Francie, Německo, Velká Británie a Polsko vytvořily „koalici ochotných“, s níž hodlají podpořit Ukrajinu a Volodymyra Zelenského. Merz, Macron, Starmer a Tusk dokonce navrhli nasazení pozemních jednotek pro udržení míru. McGovern to považuje za nepravděpodobné. Ještě před několika lety Emmanuel Macron označil NATO za klinicky mozkově mrtvé, protože není schopné zajistit bezpečnost v Evropě bez Američanů. Proto by bylo přesnější popsat vojenskou smlouvu čtyř států jako „koalici mozkově mrtvých“.

„Jednou z velkých ironií je fakt, že Rusko je dnes mnohem mocnější než v roce 2022,“ říká McGovern. „Armáda je obrozená a osvědčená v boji a má moderní rakety středního doletu, jako je Orešnik, proti nimž Západ nemá mnoho obraných prostředků.“

„Strategie“ zůstává jen extrémním nahromaděním zbraní spojeným s ochotou podřídit se americkým bezpečnostním zájmům. I za cenu vystavení Německa jako primárního cíle jaderné eskalace.

Připraveni na válku tváří v tvář katastrofě

Šílenství spočívá v opakování: Nová generace náměsíčných mašíruje dál. Pokud se dnes Evropa rozhodne zopakovat závody ve zbrojení z minulosti, nakonec se opět stane místem zkázy. Slova Lva Tolstého z jeho „Války a míru“ jsou opět pravdivá: „Válka je stav věcí, v němž ti nejpodlejší a nejzlomyslnější lidé dosahují moci a slávy.“

Otázka zní: kdo je zastaví?

*

Je mezi vámi, co jste to dočetli až sem, někdo kdo s textem a jeho vyzněním nesouhlasí? Tedy kromě těch, co jsou tady služebně?

Sotva.

Takže nemám co dodat.

**

Úvod a dovětek Petr Vlk, Kosa Zostra