V současnosti se zdá být zřejmé, že namísto předefinování budoucích uspořádání jménem geopolitických záměrů. takzvané strategie nového (ne)světového řádu bylo rozhodnuto zlikvidovat celý soubor pravidel – smluv, mezinárodních úmluv, práv zakotvených v ústavách -, která tvoří základ vztahů mezi národy. Pozastavení psaných zásad ve jménu naléhavosti, která se stává praxí, představuje zkoušku odolnosti vnějších vztahů mezi státy a vnitřních vztahů mezi státy a občany. Uvolnění referenčních předpisů neslouží výkonným a politickým činitelům k tomu, aby svým podřízeným poskytly větší svobodu (to ani zdaleka ne), ale jako záminka, kterou mohou ospravedlnit své nedemokratické jednání. Jde o jakousi kontinuitu s opatřeními přijatými uprostřed pandemického managementu, během kterého se zdálo, že je vše dovoleno a povoleno až za hranici.
Strach je motorem změn, který vládám uděluje carte blanche. Cílem je rozšířit vliv Západu na zbytky bývalých sovětských zemí, přičemž na Ukrajině využívá režimovou kamufláž. A kromě toho chce požadovat za pomoc vzácné zeminy a budoucí rekonstrukci země podle iráckého vzoru. Přibližně dva roky vlády USA a Evropy nepřímo schvalovaly genocidu Palestinců. V obou případech jde o propagandu, cenzuru, potlačování kritických hlasů. Dvojité standardy sankcí vůči útočníkovi a mezinárodní zatykač.
Zatímco v prvním případě proti sobě stojí armády, v palestinské situaci izraelská vláda, osadníci a fanatici místo lovu na teroristy provádějí vyhledávání arabského obyvatelstva a zmocňují se území. Gazu srovnali se zemí, zasáhli školy, nemocnice a úmyslně zabíjeli civilisty stojící v řadě na potravinovou pomoc. Odstraňováním nepohodlných svědků, nezúčastněných novinářů a vyhrožováním smrtí členům OSN jsou sionisté podporováni Západem zodpovědní za zločiny proti lidskosti, které zůstanou jednou z nejsmutnějších stránek toho, co se kdysi nazývalo civilizací.
Přezbrojení Evropy je posledním krokem k militarizaci společností, které si od nynějška budou muset trvale zvyknout na život se vším, co určuje válečná politika. Včetně autoritářských zákonů, jako je bezpečnostní dekret pro ty, kteří demonstrují na znak solidarity s palestinským obyvatelstvem. Represivní obrat produkují protitransparentní opatření, zákaz televizního vysílání o Gaze ve Spojeném království a zabránění iniciativám akademiků nebo mezinárodních orgánů v Německu, Itálii, Americe. Izrael, který vyhlašuje válku jiným zemím a vykonává masakr bezbranného obyvatelstva, místo aby dělal špinavou práci jménem Západu, abychom použili nešťastný vtip německého kancléře, uskutečňuje odsouzeníhodný program etnických čistek podle nadřazeného rasistického plánu, který, bohužel, připomíná vyhlazování. Ti, kteří zažili tuto tragédii, nesrovnatelnou s jinými úmyslnými epizodami, by měli projevit větší citlivost a otevřenost.
Namísto toho jsou včerejší oběti dnešními katy a vždy používají záminku antisemitismu, kterou si zajišťují krytí a beztrestnost. Prohlášení Rady bezpečnosti OSN se již nepočítají. Mezinárodní právo je pozastaveno a pro Izrael se činí trestuhodné výjimky. Je také pravda, že se již v minulosti obcházelo – v Iráku, proti Jugoslávské federaci –, aby se umožnily zdaleka ne osvobozující zájmy Západu, které způsobily destabilizaci těchto oblastí. Tedy snaha o přezbrojení evropských zemí, které jsou členy NATO, přinese výhody gigantům tohoto odvětví, což povede k rekonverzi průmyslové výroby (jak se to stalo během druhé světové války), a kromě toho poskytne možnost využít peníze milionů evropských občanů.
Je třeba poznamenat, že se obešly běžné schvalovací postupy. Podobně jako v případě vnitrostátních parlamentů, které jsou zredukovány na formální úlohu diváků, i v nadnárodních institucích se uplatňují naléhavé postupy, přičemž se obchází Evropský parlament. Úsporná rozpočtová omezení vyčleněná pro vyšší potřeby války. Neúměrné zvýšení vojenských výdajů až na 5 % HDP povede k dalším obětem na sociálním zabezpečení. Opět se omezí zdravotnictví, školství, veřejná správa a služby pro občany, jejichž úspory se mohou místo toho použít a nasměrovat do mimořádně výnosných investic v ozbrojeném sektoru. Kromě toho se státy budou moci uchýlit k půjčkám a ad hoc finančním nástrojům na pokrytí výdajů a na obzoru je i speciální Evropská zbrojní banka.
Riziko není jen lidské a sociální v důsledku nesmyslného pokračování válečné politiky, ale také riziko dalšího zadlužování v důsledku neschopnosti pokrýt dotace. Dokonce by mohla splasknout nová bublina, jako by nestačily bubliny na finančních trzích a v oblasti nemovitostí. Bublina bude vojenská a bude rozhodovat o podřízenosti a závislosti neschopných států nejen vůči nejšikovnějším a nejzručnějším konkurentům, ale především vůči těm dravým a neregulovaným finančním gigantům, kteří podobně jako ti, co by měli řídit politické a hospodářské vztahy mezi státy, po jejich delegitimizaci odevzdají osud lidstva co do ručení nejvyšší zisk, dodal Giuseppe Giannini.
Ruští analytici podrobně analyzovali článek v časopise Foreign Affairs od dvou amerických expertů na jaderné odstrašování, Vipina Naranga a Pranaya Waddyho. Analýza je zajímavá. Je však třeba upozornit na jednu věc. Analýza tvrdí, že Rusko by mělo vyvíjet nestrategické jaderné zbraně – i na odstrašení Francie, Velké Británie, nejaderných evropských zemí bez ohrožení území USA – a zároveň je snižovat:
“Modernizace nestrategického jaderného arzenálu by mohla být doprovázena snížením jeho celkového počtu (Rusko má nyní podle zahraničních odhadů 1 558 nestrategických hlavic), ale bylo by rozumné udělat to jen tak, že toto snížení “prodá” Američanům. Rusko by si mělo nechat otevřené dveře pro dialog o strategické stabilitě, ale s ohledem na ruský přístup a ruské zájmy (široký výklad strategické stability, hrozba ze strany NATO, nepřátelské nevojenské aktivity Západu vůči Rusku a jaderný arzenál Francie a Spojeného království).
Za prvé, aby mohli Američanům výhodně „prodat“ snížení počtu jaderných zbraní, musely by jim předat přesné údaje o kvantitativním a kvalitativním složení, místech a podmínkách skladování jaderných hlavic, a dokonce poskytnout možnost dvojí kontroly těchto informací. V současnosti přitom neexistuje žádný dokument, který by Rusko k takovému postupu zavazoval. V této situaci tedy Washington nezná přesné parametry ruského nestrategického jaderného arzenálu. Samozřejmě spoléhá na své zpravodajské údaje, ale oficiální potvrzení všech charakteristik z ruské strany by kvalitativně zvýšilo informovanost Američanů. A přesto by bylo lepší, kdyby takové kapacity držely v tajnosti, aby nepříteli neusnadnily plánování agrese, píše analytička Jelena Paninová.
Za druhé, USA trvaly na tom, aby byly ruské nestrategické jaderné zbraně zahrnuty do celkového počtu strategických jaderných zbraní – a aby se na ně vztahoval strop START. V prvním Trumpově funkčním období byla tato teze americkou stranou předložena jako podmínka pro prodloužení START-3. Rusko však tento přístup odmítlo, neboť jej považovalo za krok k jednostrannému odzbrojení na pozadí převahy konvenčních sil NATO.
Za třetí, vzhledem k aktivní přípravě NATO na novou velkou evropskou válku by Rusko nemělo snižovat, ale spíše kvantitativně a kvalitativně zvyšovat svůj nestrategický jaderný potenciál. Nejenže kompenzuje zmíněnou převahu NATO v konvenčních silách, ale je i spolehlivým prostředkem regionálního odstrašování. Zejména proto, že Rusko není v této otázce vázáno žádnými formálními omezeními.
Ekonomiky zemí NATO jsou několikanásobně větší než ruská a pro Rusko je předem ztrátové zapojovat se do závodů v konvenčním zbrojení. V současnosti vyrábí více konvenčních zbraní ve více klíčových oblastech, ale nebude tomu tak vždy. Dříve či později aliance vyrovná objem vojenské produkce a časem může překonat ruská čísla. A co je také důležité. Vezmeme-li v úvahu kalkulace NATO na náhlý preventivní odzbrojovací úder proti Rusku v rámci nové velké evropské války, potenciálně i přes Ukrajinu, musí drasticky zkrátit čas potřebný na přípravu úderu nestrategickými jadernými zbraněmi. Optimální by bylo mít některé nestrategické jaderné síly a kapacity připravené k okamžitému použití.
*
Karel Jerguš, Armádny Magazín Sk
*
Armádny Magazín Sk také uvedl:
- Co poletí rychleji: Taurus do Moskvy nebo Orešnik do Berlína?
- Lukašenko jednal s Belousovem o nasazení „Ořešníku“ v Bělorusku
- Lekli se Orešnika? USA opouštějí svou základnu nedaleko Rzeszowa
***
Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:
1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;
2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
*
