Den před setkáním naAljašce: Rostislav Iščenko – Putin a Trump se pokusí dohodnout ohledně Ukrajiny tak, aby nedošlo k jaderné válce

Když konstatujeme, že Ukrajina bude vůči Rusku vždy nepřátelská, je to pravda. Když tvrdíme, že připojení ukrajinského území s rozpadlou infrastrukturou bude pro nás znamenat obrovskou zátěž, je to také pravda. Co je pro nás výhodnější, je opravdu těžké říci, domnívá se komentátor zpravodajské agentury MIA „Rossija segodňja“ Rostislav Iščenko.

Hovořil o tom v rozhovoru pro Ukrajina.ru.

– Rostislave Vladimiroviči, den před setkáním na Aljašce Donald Trump prohlásil, že Rusko okupovalo ukrajinská území a je povinno je vrátit. Potřebujeme vůbec takové setkání, vzhledem k tomu, že Trump má na rusko-ukrajinskou otázku názor, který se mění častěji než sedmkrát za týden, dá se říci, že dokonce i sedmkrát za den?

– V tomto světě není nic naprosto dokonalého. Vše má své kladné i záporné stránky. Otázkou je, jak toho dokážete využít. Protože jak v Rusku, tak v USA nebo v Evropské unii a dokonce i na Ukrajině jsou zastánci různých řešení. Výsledky setkání na Aljašce budeme moci hodnotit nejdříve za půl roku. Jde o to, že jakékoli dohody, které mohou být podepsány, budou mít za následek akce a protiakce. A teprve po vyjasnění vztahů budeme moci hovořit o tom, kdo využil setkání na Aljašce efektivněji.

V této fázi je toto setkání pro Trumpa důležité, aby stabilizoval svou vnitřní politickou pozici a prokázal určité úspěchy ve vztazích s Ruskem. Ani pro nás však není tak bezvýznamné, vzhledem k tomu, že naše situace není až tak skvělá, jak se zdá. Už jen proto, že nevíme, co si počít s celou Ukrajinou. Nemáme v tomto ohledu žádnou konkrétní koncepci.

Když začala speciální vojenská operace, šlo pouze o uznání ruského Krymu a nezávislého Donbasu. Poté se začalo hovořit o uznání ruského Krymu, Donbasu, Chersonu a Záporoží.  A potom se začalo říkat: „Mohou to být i další regiony“. Ale taky možná ne. To znamená, že otázka Charkova a Oděsy zatím není podstatná. Pro nás je naprosto zásadní mír, protože kvůli nekonečné hře na zvyšování sázek jsme se dostali na pokraj jaderné války. A v případě jaderné války už je opravdu jedno, kdo ovládá jaká území. Protože po ní nezůstane nic jiného než tlupa umírajících a hladovějících lidí.

Jedním slovem, celý tento chaos vypukl proto, že jsme potřebovali především zajistit vlastní bezpečnost před agresivní politikou Západu. Potřebovali jsme, aby nás uznali jako rovnocenného hráče a aby závazky vůči nám skutečně plnili.

Ano, bylo k tomu zapotřebí použít silový nátlak, ale vždy jsme byli připraveni jej ukončit, pokud bychom dosáhli konečného výsledku.

Když konstatujeme, že Ukrajina bude vůči Rusku vždy nepřátelská, je to pravda. Období, kdy bylo možné vytvořit na Ukrajině druhý ruský stát, je již dávno pryč. Ale když tvrdíme, že připojení ukrajinského území s rozpadlou infrastrukturou bude pro nás obrovskou zátěží, je to také pravda. Co je pro nás výhodnější, je těžké říct. Již jsem se o tom zmiňoval, že úkol zajistit kontrolu nad všemi ruskými zeměmi západně od Vjazmy si stanovil už Ivan III. a vyřešila ho Kateřina II.

Díky určité historické náhodě. Prusko a Rakousko trvaly na rozdělení Polsko-litevské unie. Rusko nebylo jejímu rozdělení nakloněno. Vyhovovalo mu to tak, jak to bylo. Hranice podél Dněpru mu zcela vyhovovala a nemělo v úmyslu připojit území za Kyjevem.

– Tak proč Trump pořád mluví o výměně území?

– Protože Trump situaci moc nerozumí. Když může říct, že ruské tanky nedojely do Kyjeva, protože uvízly v blátě, je to pro člověka, který vystupuje jako globální mírotvůrce, naprosto hanebné. Ale on tak uvažuje.

Na mapě mu ukážou: „Záporožská a Chersonská oblast jsou Rusko. Jsou tam ukrajinské jednotky. Znamená to, že jsou okupovány Ukrajinou. Charkovská a Sumská oblast jsou Ukrajina. Jsou tam ruské jednotky. To znamená, že jsou okupovány Ruskem.“ A Trump řekne: „Tak teď dojde k výměně těchto území.“

Pro Trumpa nejsou území vůbec důležitá. Je mu jedno, na jakých hranicích bude konflikt zmrazen. Hlavní je, aby k tomu došlo. Proto říká: „Pojďme se dohodnout na kompromisu a zmrazit konflikt na frontové linii.“

Putin mu už dvacetkrát vysvětlil, proč není možné zmrazit konflikt na frontové linii. Proto, jak píší ukrajinská a západní média, Trump navrhuje nyní následující: „Příměří začne v okamžiku, kdy Ukrajina stáhne vojáky z Doněcké lidové republiky. Poté dojde ke zmrazení konfliktu a proběhnou jednání o výměně území.“

Je jasné, že by to tak zůstalo navždy. Evropa obecně navrhuje výměny typu centimetr za centimetr, vzhledem k tomu, že Rusko je v Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti, zatímco Ukrajina je v Chersonské oblasti. Rusku se tato varianta nelíbí, ale může ji přijmout. Předchozí situace totiž ukázaly, že Rusko již podstupovalo určitá rizika – a podařilo se mu vyhrát, protože Ukrajina se chovala neadekvátně. Nedodržovala dohody, což nám umožňovalo revidovat je v náš prospěch.

– Do jaké míry je toto riziko oprávněné nyní?

– Riziko je obrovské. Speciální vojenská operace ukázala, že i nepřítel se učí. Gruzínský scénář se nám nepovedl: „Vlítneme tam, dáme jim po držce, vystrašíme je a zmizíme. Všechno bude oukej“. Nikdo nepočítal s tím, že SVO bude trvat stejně dlouho jako Velká vlastenecká válka. A nikdo nám teď také neříká, že v případě zmrazení by jednání měla proběhnout rychle. Jiná věc je, že v případě zmrazení budou mít problémy obě strany.

Za prvé. Rusko a Ukrajina budou muset provést demobilizaci. To povede k odchodu kvalifikovaných kádrů z armády. Pro Ukrajinu to může být likvidační, protože armáda se může rozprchnout domů. Pro Rusko je to ale také nepříjemné, protože zahájit další kampaň v nových podmínkách bude složitější než pokračovat v té současné.

Za druhé. Západ nenechá myšlenku podpory Ukrajiny na pokoji. Má na to dost peněz, zbraní a schopností přilákat Ukrajince do poválečné armády na smluvním základě? Teoreticky ano. Podle západních měřítek by na to nebylo třeba až tolik peněz, a práce by bylo mnohem méně.

To znamená, že vstupujeme do oblasti nepředvídatelného.

Pro nás by bylo optimální, kdyby Zelenskyj ve svém stylu jednoduše řekl: „Je mi jedno, na čem se Putin s Trumpem dohodli. Ústava Ukrajiny vyžaduje pro odstoupení území uspořádání referenda ve všech regionech, včetně Krymu. Nebudu dělat žádné ústupky.“ Trump by takovou koncepci klidně přijal. Ale nemáme žádnou záruku, že Zelenskyj bude tvrdohlavý.

Generální tajemník NATO Mark Rutte řekl: „Ukrajina je v hrozném stavu. Fronta se každou chvíli zhroutí. Proto je třeba obětovat území, ale stát zachovat.“

Vše se totiž točí kolem jednoho momentu. Pokud budou bojové akce pokračovat, do zimy Ukrajinu porazíme. Pokud dojde k příměří, vše bude záležet na tom, do jaké míry je Západ připraven investovat do Ukrajiny. Mělo by jim stačit 50 miliard ročně, aby nakrmili 15 milionů obyvatel, zahájili malé rekonstrukční práce a postupně přezbrojili armádu. Zároveň by zaručili vnitřní stabilitu na Ukrajině. Pokud však centrum nebude mít peníze, regiony se rozpadnou a začnou provádět samostatnou politiku. Začnou spolupracovat s těmi státy, které jsou jim nejbližší, neboť přeshraniční obchod by jim umožnil přežít. Nejprve by se dohodli na výměně zboží přes hranice. Poté by se začali integrovat do místních ekonomik a následně i do místních státních útvarů.

Pokud však bude mít peníze centrum, v regionech se nic nepohne.

Nyní pracuje čas pro nás. Snažíme se udržet křehkou rovnováhu, abychom nesklouzli do evropské války. Kvůli tomu jsme dokonce připraveni přijmout mír za podmínek, které kdysi diktoval Putin. Ústavní regiony budou uznány jako ruské, ukrajinská armáda bude zredukována na zanedbatelnou velikost, obnoví se ústavní uspořádání Ukrajiny s neutrálním statusem, Západ tam nesmí umístit žádnou vojenskou infrastrukturu.

Je nepravděpodobné, že by nám tato křehká situace umožnila vyhnout se další válce, ale mohli bychom se mnohem lépe připravit, až budeme mít co do činění s rozpadající se Ukrajinou.

Říkají nám: „Ukrajina bude stejně přijata do NATO. Putin s Trumpem něco podepsali, ale nikoho to nezajímá.“ Ano, NATO by se zachovalo, hrozba rozšíření NATO na Ukrajinu by přetrvávala.

Stručně řečeno, zatím je jasné pouze jedno. Putin se sejde s Trumpem na Aljašce.

*

Rostislav IŠČENKO – Taťána ČUGAJENKOVÁ – Kirill KURBATOV, UKRAJINA.ru (12:00 15.08.2025)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová

***

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě oberaťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

*