Od Unie k Eunuchovi: Jak Trump vyřešil problém s páteří EU

V historii se některé věci vyjasní až zpětně. Například sjednocení Německa znovu – dobrá, nebo špatná věc? To je stále nerozhodnuto.

V tuto chvíli to vypadá, že se brzy s lítostí ohlédneme za další velmi bezútěšnou poválečnou situací a budeme se nad touto otázkou zamýšlet. Existují však i věci, které jsou zřejmé od okamžiku, kdy se začnou dít. Například a genocida Západu a Izraele v Gaze, bez ohledu na to, že mnoho mluvících hlav předstírá, že si toho všimli teprve teď.

Další věc, která je stejně očividná jako betonová zeď, do které jste právě narazili, je, že EU právě utrpěla katastrofální a ochromující porážku. Jak je u evropských vazalů Ameriky obvyklé, porážka je poněkud speciální.

Zaprvé, nebyla způsobena nepřítelem, ale „spojencem“ a velkým bratrem v „hodnotách“: Toto je okamžik, kdy se podřízení NATO a EU navzájem hádají, aby mohli nadále platit za selhávající zástupnou válku na Ukrajině, vyvolanou USA, a zároveň budovali ekvivalent tuctu nových Maginotových linií (tentokrát včetně „zdi s drony“) proti velkým, zlým Rusům. Přesto je to

Washington, kdo bodl své dychtivé patolízaly do zad. EU také udělala vše pro to, aby napomohla své vlastní porážce. Jak to správně vyjádřil Trumpův vazal Sebastian Gorka – sám ironií osudu Evropan otrocky sloužící americkému impériu – Evropa „poklekla“. A když bylo po všem, krev na podlaze ještě neuschla, EU se zvedla, oprášila si kostým a poděkovala, v nejlepší tradici německých kancléřů, kteří se usmívají a škrábou na hlavě, když jim američtí prezidenti říkají, že „udělají konec“ životně důležité německé infrastruktuře.

Mluvíme samozřejmě o tzv. celní a obchodní „dohodě“, která byla právě uzavřena ve skotském luxusním golfovém resortu Turnberry mezi USA, pod vedením samozvaného „celníka“ a zvoleného, i když velmi chaotickými pravidly, prezidenta Donalda Trumpa (který je také majitelem tohoto golfového resortu), a EU, zastoupenou – nikdo doopravdy neví, na základě jakého mandátu – nikdy nezvolenou šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tou samou, která nám slibovala „geopolitickou“ Komisi a EU. Pokud je tohle naše „geopolitika“, je sebevražedná.

Byla to krvavá záležitost, ale nemůžeme ji ani nazvat „bitvou u Turnberry“, protože před pádem EU k žádnému boji nedošlo. Podstata toho, co byl skutečně ekonomický masakr, je jednoduchá. Po měsících vyjednávání, sedmi cestách do Washingtonu a více než 100 hodinách prázdného řečnění dojemně marného obchodního komisaře Maroše Šefčoviče si EU domů nepřinesla špatnou dohodu, ale čistou, totální porážku, jako by se zabývala destilací samotné podstaty toho, že byla na poražené straně u Kann, Waterloo i Stalingradu: Zatímco Trump by mohl vyjmenovat rozsáhlý seznam velkých a drahých ústupků, které Evropané učinili, von der Leyenová nezískala nic, v podstatě nic. Tohle vůbec není „dohoda“. Je to bezpodmínečná kapitulace. Bez předchozí války.

V podstatě nyní USA zavedou „základní“ cla ve výši 15 % na většinu svého masivního dovozu z EU, včetně automobilů. Existují však výjimky! Již tak trestající americká cla ve výši 50 % na ocel a hliník zůstanou v platnosti. Na oplátku bude pro USA prodej na obrovském, i když rozpadajícím se trhu EU v podstatě volný, s průměrnou celní sazbou nuly nebo v lepším případě pod 1 %.

A aby EU ukázala své uznání za takovou skvělou a nestrannou „dohodu“, osladila ji tím, že přidala nějaké bonusy, jako by zítřek neexistoval. Jako v jedné z těch nočních televizních show s přímým prodejem. Jenže slogan EU nezní „objednejte si okamžitě a…“, ale „zničte nás hned a získejte dalších 1,35 bilionu dolarů, jen abyste nás udělali ještě chudšími a sebe ještě bohatšími!“

Těchto 1,35 bilionu dolarů se skládá ze dvou slibů přímých dávek EU (ano, to je správný, skutečný termín) Washingtonu: dalších – jak zdůraznil Trump – 600 miliard dolarů, které společnosti z EU, jistě omámené vděčností, investují do USA; a 750 miliard dolarů obzvláště špinavého a drahého amerického LNG (zkapalněného zemního plynu), který nakoupí, aby s ním nakrmily to, co zbude z evropského průmyslu.

Mezitím Trump opět dělá ústupky Číně. Čína je samozřejmě suverénní země a ekonomická velmoc, která dokázala to, co EU naprosto vzdala: bojovat proti washingtonským tyranům. A teď si představte, čeho by EU mohla dosáhnout, kdyby spolupracovala s Čínou na zastavení americké agrese. Místo toho nedávný summit EU-Čína v Pekingu ukázal, že EU stále není připravena opustit svůj arogantní postoj zastrašování a vyhrožování Číně, zejména v marném pokusu vrazit klín mezi Peking a Moskvu. Další věc, kterou summit jasně ukázal, je, že Čína neustoupí. A proč by také měla?

Absurdita všeho výše uvedeného je ohromujícím způsobem zřejmá, i když už existují spory o detaily. Trump a von der Leyenová, dva egomaniaci a narcisisti držící karty, se samozřejmě o drobnosti nestarali, ani nikdo z jejich týmů. Královna von der Leyenová navíc – s aristokratickou nonšalancí – nikdy nedbala o to, zda má vůbec právo nebo praktické prostředky slíbit 1,35 bilionu dolarů, které ve skutečnosti mohly poskytnout pouze konkrétní společnosti. Nápověda: nemá.

Ale co to všechno znamená? Zde jsou tři body, které je třeba si zapamatovat:

Zaprvé musíme pro jednou souhlasit s Američany závislými na změně režimů a válce, jako jsou Anne Applebaumová a Timothy Snyder: Evropský appeasement je skutečností. Ale ne vůči Rusku, které nikdy nebylo usmiřováno, ale spíše provokováno, zbytečně se s ním bojovalo a většinou mu bylo systematicky odepíráno i spravedlivé slyšení. Ne, ten, koho Evropané usmiřují, jsou samozřejmě USA, bezohledný a naprosto přezíravý hegemon a nejhorší nepřítel, nejpozději od doby, kdy dopustili, aby Američané vyhodili do povětří Nord Stream – až po fiasko v Turnberry ve Skotsku.

Podívejte se na chabé oficiální pokusy prodat tuto dohodu s Washingtonem o vykořisťování a devastaci evropské veřejnosti: Německý kancléř Friedrich Merz – teprve nedávno nezasloužený příjemce přehnané chvály doma jen za to, že nebyl v Trumpově Bílém domě příliš hrubě ponížen – oficiálně poděkoval vyjednavačům EU, zejména Šefčovičovi a von der Leyenové, a pochválil „dohodu“ za to, že odvrátila ještě horší výsledek a poskytla „stabilitu“. Stejně tak se von der Leyenová chválila za to, že nám dává „jistotu v nejistých časech“.

To je ale napodobení Nevilla Chamberlaina, meziválečného britského premiéra, který dal appeasementu špatné jméno tím, že se podvolil Hitlerovi! „Jistota pro naši dobu!“ vykřikla von der Leyenová a zvedla ne klobouk ( jako Chamberlain), ale palec, když byla stále ještě v golfovém klubu Berghof amerického vůdce ve Skotsku.

Za druhé, je tu nová německá „Führungsmacht“ (což znamená vůdcovství, a s extra energií). A dobře jsme to tušili. Protože – teď pozor, Berlíne – tady je háček: Člověk se nemůže se prohlašovat za vůdce Evropy a zároveň zahájit režim úplného sebezničení jen proto, aby se zároveň zalíbil USA. Vím, že je to složité. Lidé ale prostě nejsou rádi vedeni těmi, kdo je prodávají.

V tomto ohledu je samozřejmě důležité, že s fiaskem v Turnberry budou nejvíce spojováni dva Němci, von der Leyenová a Merz. Zajistili, aby Německo neznamenalo vůdcovství, ale podřízenost až do bodu sebepoškozování. Rétorika kolaborace – „Zrazujeme vaše zájmy jen proto, abychom se vyhnuli ještě horším věcem, prosím, buďte vděční!“ – buď vůbec nebude fungovat, nebo ne na dlouho. Nakonec vyhrají De Gaullové, ne Pétainové.

Za třetí, existuje rozdíl mezi obchodní válkou a ekonomickou válkou. Merz může tvrdit, že se
obchodní válce s USA podařilo zabránit. Ve skutečnosti se to samozřejmě nikdy nedozvíme: Kdyby si EU stála za svým – a měla k tomu prostředky a dokonce i nějaké plány – k obchodní válce by nemuselo ani dojít, nebo by mohla skončit rychle a s lepším výsledkem pro EU. Čína je opět toho důkazem.

Jedna věc je však jistá: probíhá ekonomická válka, konkrétně vedená USA proti jejich vlastním evropským vazalům. Ti se už podřídili svému vlastnímu zbídačování a probíhající deindustrializaci, ale americké ničení jejich ekonomik se nezastavilo, ale opět zrychlilo. Evropa je pod masivním ekonomickým útokem – a nebrání se.

V ideálním světě by Evropané konečně pochopili: Pro začátek by se vzbouřili proti Evropské komisi a jejímu uchvácení moci, zbavili by se Ursuly von der Leyenové a jejího týmu a distancovali by se od této „dohody“.

Pak by přestali přebírat americkou zástupnou válku proti Rusku, přerušili by své vazby se zkorumpovaným kyjevským režimem a normalizovali by své vztahy s Ruskem – a také s Čínou. Jinými slovy by našli partnery, kteří by jim pomohli osvobodit se od amerického vládce, který nejen dominuje, ale své „spojence“ ničí.

Nic z výše uvedeného se nestane. Byli jsme svědky žalostné podívané na poslední, nedávný pokus o vyhnání von der Leyenové z funkce. Skutečná změna, která by zachránila Evropu před EU, bude vyžadovat tektonické posuny v politice kontinentu. EU je pravděpodobně beznadějná a bude muset být nejprve opuštěna. Současné evropské „elity“, které se chovají, jako by sloužily USA, a ne svým spoluobčanům Evropanům, budou muset ztratit moc. Ale jak? Koncem roku 1916 pronesl jeden ruský politik slavný projev. Vyjmenovával selhání tehdejší carské vlády a stále si kladl stejnou jednoduchou otázku: „Je to hloupost, nebo zrada?“ Necelý půl roku po tomto projevu padla ruská monarchie. Evropané se musí konečně probudit a položit stejnou otázku svým vůdcům.

*

Ivan David – europoslanec za SPD na svém facebooku a Jana Kunšteková

***

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

*