Odtrhnout se, nebo být pohlcena Západem. Republika srbská plánuje referendum o nezávislosti

Dodik připustil možnost opakovaného setkání s Putinem v říjnu.

„Teď pojedu požádat naše ruské přátele, aby se připravili na zasedání Valného shromáždění OSN. Požádám je také, aby vysvětlili současnou situaci a podpořili nás v našem úsilí uspořádat referendum a získat nezávislost,“ řekl Dodik v rozhovoru pro agenturu Sputnik*).

Během setkání v Moskvě chce prezident Republiky srbské**) rovněž požádat Rusko, aby vetovalo přítomnost vojenské mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině (ALTEA), protože ji považuje za okupační faktor.

O plánech Republiky srbské uspořádat referendum o nezávislosti informoval Milorad Dodik poté, co Ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny pěti hlasy „pro“ a dvěma „proti“***) odhlasovala konání mimořádných prezidentských voleb v Republice srbské 23. listopadu.

Nejzávažnější politická krize v celé historii existence této republiky začala v létě 2023, kdy parlament autonomie – v reakci na pokusy Christiana Schmidta, zástupce mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu jmenovaného Západem bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN – odmítl plnit jeho rozhodnutí, neboť znamenalo, že republika nebude mít právo disponovat vlastními přírodními zdroji.

Schmidt rozhodnutí parlamentu Republiky srbské zrušil na základě pravomocí, které podle bonnských dohod z roku 1997 má vrchní představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině. Dodik jeho rozhodnutí ignoroval a označil ho za samozvance. Mandát německého diplomata skutečně nebyl schválen Radou bezpečnosti OSN kvůli námitkám Ruska a Číny.

Schmidt poté vložil do trestního zákoníku Bosny a Hercegoviny ustanovení, že nedodržení rozhodnutí vysokého představitele je trestným činem. Na základě tohoto ustanovení bylo zahájeno trestní řízení, v němž se stal jedním z obviněných sám prezident Republiky srbské Milorad Dodik.

26. února uznal soud Bosny a Hercegoviny Dodika vinným z nedodržování rozhodnutí Schmidta a zbavil ho mandátu prezidenta Republiky srbské. Dodik se proti rozsudku odvolal, ale v srpnu odvolací senát téhož soudu rozhodnutí o zbavení mandátu hlavy Republiky srbské potvrdil.

Parlament Republiky srbské na to reagoval rozhodnutím o konání referenda o důvěře Miloradu Dodikovi.

Po rozhodnutí Ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny o vypsání mimořádných parlamentních voleb se však situace výrazně vyostřila. Nejde přitom o boj konkrétního politického lídra, jenž si chce udržet prezidentské křeslo, ale o samotnou existenci Republiky srbské v rámci jednotného státu Bosna a Hercegovina.

Podle historičky, docentky katedry mezinárodních vztahů a diplomacie Moskevské humanitární univerzity Anny Filimonové, vše, co se děje s Republikou srbskou během 30 let po Daytonské dohodě, je neustálé porušování mezinárodního práva ze strany „mezinárodního společenství“.

„Jedná se o neustálé používání nelegálních metod, síly, dvojích standardů a podvodů. Republice srbské jsou postupně omezovány pravomoci, které jí náleží podle Daytonské dohody a jejích 12 příloh,“ uvedla Filimonová v rozhovoru pro Ukrajina.ru.

„Mezinárodní společenství“ k tomu využívá takzvané bonnské pravomoci – soubor kompetencí vysokého představitele zavedený do politické praxe, jež však z právního hlediska nemají legitimitu a nejsou zákonem ani pro Republiku srbskou, ani pro Federaci Bosny a Hercegoviny, dokonce ani pro celou Bosnu a Hercegovinu, připomněla expertka. Podle jejích slov se tato pravomoc vysokého představitele v Bosně a Hercegovině stala nástrojem manipulace, jež se skrývá za autoritou mezinárodních organizací.

„Je Republika srbská subjektem, který potřebuje mezinárodní patronát? Ne. Republika srbská je zavedený, prokazatelně efektivně fungující stát,“ prohlásila historička.

Filimonová provedla mezinárodněprávní analýzu příčin poslední politické krize v Bosně a Hercegovině. Podle jejích slov nejsou nejvyššími právními instancemi ve sporu o mandát Milorada Dodika ani Christian Schmidt, ani odvolací soud, ani Ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny, ale Ústava Republiky srbské, která je součástí mezinárodní Daytonské dohody, jež v roce 1995 ukončila válku v Bosně a Hercegovině.

„Schmidt se staví nad ústavně-právní řád Bosny a Hercegoviny, což je protiprávní násilí. Ústava Bosny a Hercegoviny nezná pojem „vysoký představitel“, poznamenala expertka.

„Bosna a Hercegovina se tak ocitla v jedné z nejzávažnějších krizí 21. století,“ uvedla Filimonová.

Podle ní jde v podstatě o existenční otázku Republiky srbské – buď se bude dále rozvíjet jako samostatný stát, nebo bude „pohlcena“ Západem. V rámci Bosny a Hercegoviny bude Západ systematicky integrovat srbskou autonomii, omezovat ji a zbavovat práv a možností ve všech oblastech, tvrdí historička.

Proto je to, s čím se chce Dodik obrátit na ruského prezidenta krokem revolučním, ale zároveň i evolučním, domnívá se Filimonová.

„K tomuto kroku donutily prezidenta Republiky srbské akce vnějších sil, které mu ukázaly veškerou nefunkčnost předchozího modelu. Zůstat v původní situaci, zmrazit ji, už nebude možné – zásadní změny již proběhly. Nyní jde pouze o to, do jaké podoby se nová situace vyvine – zda ve prospěch Republiky srbské, nebo proti ní,“ uvedla expertka.

Podle Filimonové však nebude pro osud Republiky srbské rozhodující podpora Ruska, ale Srbska.

„Právě Alexandar Vučić bude mít rozhodující slovo a do značné míry právě na něm bude záviset osud Republiky srbské. Bohužel na příkladu Černé Hory a Kosova vidíme, že Bělehrad aktivitu v oblasti ochrany zájmů Srbů pouze předstírá. Vučić podporuje Dodika slovně, ale útoky na Republiku srbskou se stále rozšiřují. Vučić nepodnikl v tomto směru žádné reálné kroky,“ řekla historička.

V současné době – podle jejích slov – totiž myslí pouze na jediné, jak zůstat u moci v podmínkách rozšiřujících se studentských protestů.

„Srbsko má povinnost pomáhat Srbům v Republice srbské i v Černé Hoře – zajistit jim ochranu a rozvíjet spolupráci. Nečinnost v tomto směru má už nyní závažné důsledky. Globalistě by totiž chtěli v budoucnu vytvořit samostatnou Rašskou oblast, Vojvodinu a jižní Srbsko, tedy zredukovat současné Srbsko do minimálních hranic Bělehradského pašaliku Osmanské říše,“ shrnula Anna Filimonová.

*

Taťána Stojanovičová, UKRAJINA.ru (19:47 29.08.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku je legálně zvolený prezident Republiky srbské Milorad Dodik

*) Sputnik – ruský zdroj informací, zpráv a komentářů, který fialoví “demokraté” na příkaz z centrály NATO cenzurují

**) Republika srbská na rozdíl od suverenní Republiky Srbsko je součást bosedsko-hercegovské federace, která je dodnes protektorátem Západu (viz NATO a EU)

***) v Ústřední volební komisi Federace Bosna a Hercegovina byly proti dva hlasy srbskýh zástupců, zatímco dva hlasy bosenských muslimů a jeden hlas hercegovských Chorvatů byl pro zbavení Dodika prezidentského úřadu

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297 / 2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné. Vážíme si vaší podpory s děkujeme.

*