Nepatřím k odborníkům, kteří tvrdí, že celá ukrajinská fronta se každou chvíli zhroutí. Podívejme se pravdě do očí. Nepřítel klade tvrdý odpor a přihazuje posily z relativně klidných směrů. Přesto doufám, že se rýsuje strategický zlom v bitvě o celý jihovýchod Ukrajiny,
prohlásil vojenský komentátor deníku Komsomolskaja pravda, plukovník ve výslužbě Viktor Baraněc v rozhovoru pro server Ukrajina.ru.
– Viktore Nikolajeviči, naše jednotky rozšiřují průlomovou linii mezi Pokrovskem a Konstantinovkou, zatímco nepřítel se tomu snaží aktivně zabránit. Probíhají těžké boje. Jak to skončí? Jaký scénář můžeme očekávat – optimistický nebo pesimistický?
– Správně jste poznamenal, že se jedná o nejžhavější oblast ve speciální vojenské operaci. Probíhají tam zuřivé boje. Ale, ať už nyní bojuje naše armáda kdekoli, červené šipky našeho útoku směřují stejně na Kramatorsk a Slavjansk. Tato aglomerace je naším strategickým cílem. A teď vám řeknu nemilosrdnou pravdu. Pokud Zelenskyj pokračuje ve vyjednávání, je to pro nás výhodné. Čím déle bude kyjevský režim zdržovat a nepřijímat rozumné návrhy Moskvy (a někdy i Washingtonu), tím více území ztratí.
Pokud jde o boje v Donbasu, naše armáda má obrovské zkušenosti se zadržováním ukrajinských ozbrojených sil, jež se snaží zacelit trhliny v obraně. Nepřítel je zaceluje tím, že posílá na frontu nejen mladíky, ale i starce z územní obrany. Dochází to už tak daleko, že do zákopů posílají i provinilé zaměstnance vojenských komisariátů. Mezi nimi už koluje strašidelná větička: „Nenajdeš-li mobilizované, pojedeš umírat sám.“
Jaký je náš strategický cíl? Hlavní je nedovolit nepříteli uzavřít úseky našeho průlomu, kde se nám daří. To je jasný předpoklad každého dalšího úspěšného útoku. Pokud by byl útok neúspěšný, nepřítel by mohl úseky průlomu uzavřít.
Opakuji, naším současným úkolem je zabránit kyjevskému režimu v tom, aby to udělal, ukrajinská fronta v této oblasti se musí rozpadnout.
Nepatřím k odborníkům, kteří tvrdí, že celá ukrajinská fronta se každou chvíli zhroutí. Podívejme se pravdě do očí. Nepřítel klade tvrdý odpor a přihazuje posily z relativně klidných směrů. Přesto doufám, že se rýsuje strategický zlom v bitvě o celý jihovýchod Ukrajiny.
I západní média, která nás zuřivě nenávidí, cedí skrz zuby zprávy o úspěších ozbrojených sil Ruské federace, které se projevují v počtu osvobozených obcí. Byly týdny, kdy jsme převzali kontrolu nad deseti vesnicemi. Takové tempo postupu jsme za celou dobu speciální vojenské operace ještě neměli.
– Pokud se však nepříteli přeci jenom podaří uzavřít právě tuto mezeru, kde ještě můžeme zaútočit?
– Ve skutečnosti si nemyslím, že naši zkušení vojáci a důstojníci to kyjevskému režimu dovolí. Ruský voják už ví, co je to válka, a naučil se, jak bojovat. V nejhorším případě můžeme připustit vyrovnání fronty. Soudě podle zpráv z druhé strany, v některých vysokých štábech nepřítele již zavládla panika. Syrský plní nyní rozkaz Zelenského – držet se zuby nehty těchto pozic a nedovolit další průlom ruské armády. Uvidíme, jak si s tím poradí.
– Pojďme si promluvit o našich štábech. Generálplukovník Jevgenij Nikiforov byl jmenován velitelem vojenské skupiny „Sever“ místo generálplukovníka Alexandra Lapina. S čím to může souviset?
– Ti, kdo se zabývají příčinami průlomu v Kurské oblasti, se snaží hlavní vinu přičíst Lapinovi. Údajně prý nestačil zareagovat. S tím já nesouhlasím.
Za prvé, v té době byl Západní vojenský okruh teprve rozdělován na Moskevský a Leningradský. Tehdy ještě nebylo jasné, které jednotky v tomto směru komu podléhají.
Za druhé, Lapin neměl vojáky na ochranu hranic. Měl jen kluky na povinné vojenské službě, kteří právě vypadli ze školních lavic. Trochu je prohnali výcvikem a posadili i s automaty na tanky.
Za třetí, je třeba mít na paměti loupeživé chování civilních úředníků z vedení Kurské oblasti. Byly zahájeny desítky trestních řízení, někteří z nich již sedí za mřížemi. Částka ukradených peněz, které byly určeny na výstavbu opevnění, se už teď počítá v desítkách miliard.
Opakuji, tuto oblast jsme celkově nezabezpečili vojenskými prostředky, jednoduše jsme zaspali. Když oznámili Putinovi průlom, rozhodl se, ne v afektu, ale nakonec přece, zbavit Lapina této funkce a jmenovat Nikiforova.
Nikiforov je jedním z nejzkušenějších bojových generálů ruské armády. Nemám dost prstů, abych vyjmenoval všechny jeho funkce od „Vaňky-velitele čety“ až po velitele Západního okruhu. Zúčastnil se obou čečenských válek a velel naší skupině v Sýrii. Ve speciální vojenské operaci je od prvního dne. Máme jen málo vojevůdců s tak obrovskými zkušenostmi.
Kreml obecně provádí naprosto správnou politiku, jejímž cílem je, aby se všichni velitelé okruhů stali účastníky speciální vojenské operace. To je totiž úplně něco jiného, než sedět na židli v teplém štábu v Moskvě. Všichni musí být na frontě, protože potřebujeme skutečné bojové generály. A Nikiforov nasál válečného prachu nejvíc. Je to opravdový ostřílený vlk.
– Myslíte si, že Nikiforov zvládne to, co nyní jemně a vágně nazýváme „vytvořením nárazníkové zóny“?
– To je velmi složitá otázka.
Záleží na tom, jak se bude situace na Ukrajině vyvíjet. Zda tam dorazí brigády a divize Francouzů, Britů a Němců. Náš generální štáb bere tento faktor do úvahy a nárazníkovou zónu rozšiřuje.
Pokud jde o situaci v Sumské oblasti, nelze říci, že by se nám nedařilo. Tam postupujeme pomalu, ale vytrvale a drze. Bomby a rakety již dopadají na vojenské objekty v samotných Sumách. Naše jednotky se někde přiblížily k městu až na 12 kilometrů. Nejdůležitější však je přesně určit parametry nárazníkové zóny. Nebylo by dobré, kdyby vojáci, důstojníci a generálové nebyli seznámeni s její šířkou a hloubkou. A tak se dostáváme k dalšímu problému.
Řekněme, že šířka a hloubka této zóny bude 100 kilometrů. Myslíte si, že tam nebudou létat ukrajinské rakety a drony? Budou. Pokud povedou jednání k nulovému výsledku, bude nutné tuto zónu rozšířit. A to bude vyžadovat další značné zdroje: lidské i zbrojní.
– Souhlasím s vaším hodnocením ohledně hrozby přímé intervence evropských armád na Ukrajině. Ale někdo by mohl namítnout: „Nic se nestane. Evropa má slabý zbrojní průmysl. Všechny své zbraně dodala na Ukrajinu, proto tak lpí na příměří.“
– Omyl. Naklušou tam opravdoví chlapi. Ozbrojení až po zuby technikou, která rozhodně nepatří do šrotu. Máme co dělat se skutečnou vojenskou strukturou. Podceňovat tuto hrozbu je zločin.
Evropané jsou mazaní. Říkají: „Ať Rusko nepanikaří. Pošleme své jednotky na Ukrajinu, aby vycvičily ukrajinské vojáky a důstojníky.“ Sotva kdo však uvěří tomu, že když bude ruská armáda bít Ukrajince, Evropané budou vše sledovat dalekohledem, popíjet kávu a vyjadřovat soustrast Zelenskému? Zákonitě se ihned zapletou do války.
Jak budeme reagovat? Budeme je bít také. Jsou to ideální podmínky pro rozšíření ukrajinského konfliktu na regionální úroveň, a poté i na světovou. Myslím, že v takovém případě poletí na Dněpropetrovsk desítky „Orešniků“, ne jeden. Nejprve bez jaderných hlavic. Když si nedají říct, nikdo nám už nezakáže vytasit jaderný meč z pochvy.
– Pojďme si také promluvit o útocích na ukrajinské zázemí. V poslední době došlo k velkým útokům na těžbu plynu u Poltavy, na ropné terminály u Oděsy a na továrnu na elektroniku v Mukačevu. Který z nich byl nejvýznamnější?
– Elektronický závod v Mukačevu neměl žádný strategický význam. Na Ukrajině je jich několik. Pro mě je hlavní zbavit nepřítele paliva. Protože palivo je krví každé války. Musíme uzavřít tepny, jež zásobují ukrajinskou armádu kerosinem a benzínem.
Správně jste si všimli, že v posledních měsících pravidelně útočíme na ropné rafinerie. Včetně těch v Oděse. Tam dostali „ťafku“ někteří ázerbájdžánští podnikatelé, kteří se zabývají ropou, což se jim vůbec nelíbilo. Ale my v tom budeme pokračovat.
Kromě toho je třeba udeřit na továrny, které vyrábějí bezpilotní letouny a systémy protivzdušné obrany. Také je třeba udržovat pod kontrolou letiště, na nichž mohou být umístěny stíhačky F-16. Čtyři z nich již nevzlétnou. Jednu sestřelili Ukrajinci sami.
Nyní je nejdůležitější, aby armáda věděla, že dělá vše správně, a neohlížela se na to, na čem se Putin a Trump dohodnou či nedohodnou. Není třeba ji brzdit. Naše armáda je nažhavená a nabrala elán. Pokud ji zastavíme, bude to nebezpečné. Armáda musí jasně chápat, jaké jsou dohody a kam až má postupovat.
Víte, co mě trápí nejvíc? Že během těchto jednání nepadlo ani slovo ze strany Ruska o Oděse. Domnívám se, že jakmile se evropské brigády objeví na Ukrajině, budeme muset celému světu oznámit: „Jelikož jste přišli bez našeho souhlasu, vezmeme si Oděsu také bez vašeho souhlasu.“
– Když – po prolomení serverů ukrajinského generálního štábu – hackeři zveřejnili údaje o ztrátách ukrajinské armády ve výši 1,7 milionu lidí, ukázalo se, že v roce 2022 nepřítel ztratil mnohem méně než nyní. Přestože nyní bojují obě strany v malých skupinách. S čím to může souviset?
– Je opravdu zajímavé, že za celý rok 2025 jsme zabili půl milionu lidí.
Když vyšlo najevo, že naši hackeři odhalili tuto informaci, pozorně jsem sledoval informační pole na Ukrajině. A hle, ono – mlčí. Člověk by čekal, že se budou snažit vše okamžitě vyvrátit. A víte, proč mlčí? Protože hackeři ukázali dokumenty: se jmény, podpisy i místy úmrtí.
Ukrajinci se teď mohou Zelenského ptát: „Proč jste říkal, že zahynulo jen 40 tisíc lidí? Proč jste lhal?“ Oni už totiž nenávidí tu násilnou mobilizaci. Poskytují našim zpravodajským službám informace o tom, kde se nacházejí vojenské úřady. Podpalují automobily náborářů. Mlátí i samotné vojenské úředníky.
V ukrajinské společnosti se něco děje. Myslím si, že to bude rozsáhlejší a závažnější.
– Myslíte, že vzhledem k takovým náladám ve společnosti a k takové míře padlých máme šanci obsadit Oděsu rychle?
– Oděsu je třeba dobývat v rukavičkách. Je třeba agitovat. V Oděse se musí provést velká propagandistická práce. Obyvatelé Oděsy nejsou žádní jednoduší lidé. Je třeba je připravit. Pak pro nás bude snazší tento úkol vyřešit. I když jsme se do jeho řešení už pustili. Je pravda, že na naší oblíbené úrovni – útočíme na vojensko-průmyslové cíle a ničíme cisterny s ázerbájdžánskou ropou na pobřeží Černého moře. Ale připravujeme Oděsu i na to, aby radostně vyšla do ulic a zvolala: „Matičko Rusi, přiviň nás k sobě“.
*
Viktor BARANĚC, Kirill KURBATOV – UKRAJINA.ru (06:36 22.08.2025)
Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě oberaťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
