Generační problém a volební právo

S blížícím se termínem voleb a nejasným výsledkem pro stávající vládní koalici s přihlédnutím na průběh studentského modelu voleb se stále častěji ozývají hlasy žádající snížení věku voličů. Příkladem jsou výroky europoslance Zdechovského. Zároveň jsou senioři žádáni, aby se voleb neúčastnili a přenechali rozhodování na mladých.

Není to tak dávno, co jsem měl možnost jít na ulici za skupinkou 16-17 letých teenagerů, kteří jsou dle Zdechovského, Pirátů a všeobecně liberálů vhodnými adepty k volbě politických představitelů státu. Stačilo je vnímat pár minut, aby bylo vcelku jasné, že nechat rozhodovat tyto mladé lidi o osudu země, kterou naše generace pomáhala budovat a bohužel nezabránila jejímu rozkrádání, je naprosto nezodpovědné. Jejich přístup k životu je ve věku dospívání velmi vágní, starší generaci (učitele i rodiče) berou velmi okrajově a vzhledem k absenci zkušeností podléhají vlivům natolik destruktivním, že od nich prozatím nelze očekávat jakoukoliv morální, ekonomickou či společenskou odpovědnost. Jistě existují výjimky, ale je třeba přihlížet k celkovému stavu a přístupu mladé generace. Ne nadarmo existují věkové hranice k řidičským průkazům, možnosti zúčastnit se voleb jako volič či později jako kandidát. Také prezident musí mít určitý věk. Je mnoho důvodů, proč dříve měla velmi důležité slovo na dění ve společenstvích Rada starších.

Oproti tomu senioři, pokud tedy jsou v solidní kondici, myšleno v oblasti schopnosti ještě reálně myslet a uvažovat, svými zkušenostmi a přehledem pubertální část mládeže výrazně převyšují a nadhled mají podstatně větší než například třicátníci. Život si musíte aspoň částečně odžít a ani čerstvé absolvování vysoké školy neznamená, že máte lepší názory než člověk pracující většinu života manuálně. Ono vůbec myslet si, že současné studium jakékoliv školy dává někomu výsadu lepších názorů, je naprosto zcestné, protože úroveň studia má výrazně klesající tendenci a množství rozdaných vysokoškolských diplomů jaksi nepotvrzuje růst inteligence napříč společností. Jde spíše o naplnění tabulek, které falešně vzbuzují dojem, že je současná mládež chytřejší, než jsme byli my. Ostatně středoškolák z osmdesátých let minulého století zná často mnohem více než současný vysokoškolák.

Snaha umožnit pubescentům hlasovat v parlamentních volbách je postavena na vymývání mozků studentů. Liberálové investovali do propagace vlastní ideologie přinejmenším stejně jako kdysi komunisté. Většina škol spolupracuje s politickými neziskovkami, vyučující podléhají strachu i nátlaku a slouží režimu podobně, jako tomu bylo za socialismu. Když se někdo vzepře, skončí u soudu, viz paní učitelka Bednářová. Můžeme poté očekávat, že by při povědomí budovaném na zkreslování politických procesů, historie i současného dění mohla mládež hlasovat jinak než pro liberály? Ostatně v již zmíněných studentských volbách zvítězili Piráti, jejichž část inklinuje k teroristickému spolku ANTIFA, za nimi skončila ODS a naopak hůře dopadli Motoristé, SPD, Stačilo i ANO. Přitom v naší mladší době by například Motoristé vyhráli na celé čáře. Už jen pro jejich podporu motorismu. Jenže ten je nyní tabu a poživatelé sojového latté a kouře z elektronických cigaret jsou zmanipulováni Green Dealem, genderem a dalšími pomatenými ideologiemi.

Zachování současného limitu pro věkovou hranici vhodnou k účasti na volbách je v pořádku. A teorie o zbytečnosti seniorů jednou u každého narazí na jeho období stárnutí. Teprve pak mu dojde, jak hloupým kdysi byl. Pravdou je, že někteří hloupými zůstali, např. herec Jan Hrušínský pravděpodobně nikdy nedospěl. Vzdát se práva aspoň nějak ovlivňovat svůj osud ve prospěch těch, kterým ještě vůbec nic nedochází a nic nedokázali, je hazard. Nic proti mladším generacím, ale jsou určité stupně, které musí člověk zdolat, než bude moci hovořit o tom, že ví a zná. Bylo tomu tak vždy a liberalismus na tom nic nemění. Priority určující směřování každého nás jsou s rostoucím věkem různé. A ty podstatné přichází později.

*

Jindřich Kulhavý