Polsko aktivuje článek 4 smlouvy NATO po nočním incidentu s drony, které narušily vzdušný prostor země. Premiér Donald Tusk vyzval spojence ke konsolidaci a posílení ochrany hranic NATO. Situace je považována za důležitou zkoušku bezpečnosti a vyvolává politická a vojenská opatření ve Varšavě.
Polsko žádá NATO o uplatnění článku 4 Severoatlantické smlouvy, aby zahájilo konzultace se spojenci ohledně situace s narušením vzdušného prostoru země bezpilotními letouny. 10. září to oznámil na zasedání polského Sejmu premiér Donald Tusk. Podle polské verze v noci předtím údajně vtrhly do Polska ruské bezpilotní letouny z území Ukrajiny a Běloruska.
Článek 4 stanoví konzultace v případě, že jedna ze zemí členů vojensko-politického bloku ohlásí ohrožení územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti. Tusk však z parlamentní tribuny prohlásil, že článek 4 bude „pouze předehrou k prohloubené spolupráci v zájmu bezpečnosti našeho vzdušného prostoru a našich hranic, které jsou hranicemi NATO“.
„A slova [o podpoře Polska] zde v žádném případě nestačí. Během konzultací, jak podle článku 4, tak i politických konzultací mezi hlavními městy, budeme očekávat rozhodně větší podporu. Není to naše válka, není to ani válka, jež se týká jen Ukrajinců, je to válka a konfrontace, kterou Rusko vyhlásilo celému svobodnému světu. Týká se to tedy všech bez výjimky,“ prohlásil Tusk.
Co se stalo?
Večer 9. září oznámily polské orgány zahájení masivního útoku na Ukrajinu za pomoci bezpilotních letounů a raket. Ve 22:06, podle verze polského generálního štábu, kterou uvedl Tusk, byla polská armáda uvedena do stavu zvýšené pohotovosti. Do vzduchu byly vyslány letecké komplexy včasného varování typu Saab a AWACS. Do předpokládané oblasti narušení vzdušného prostoru byly vyslány dva F-35, dva F-16, vrtulníky Mi-24, Mi-17 a Black Hawk.
Poláci zaznamenali první narušení vzdušného prostoru neidentifikovaným leteckým objektem ve 23:30. Poslední narušení bylo zaznamenáno v 6:30 ráno 10. září. Polské úřady oznámily 19 podobných případů s upozorněním, že údaje nejsou přesné kvůli povětrnostním podmínkám.
Poláci sestřelili celkem tři bezpilotní letouny. Úřady předpokládají, že možná byly zničeny i čtyři cíle, ale zatím pro to neexistují žádné fyzické důkazy. Kam se poděly ostatní – zda spadly nebo proletěly kolem – není známo. Místní civilní a vojenské služby od noci hledají jakékoli zbytky sestřelených objektů. Obyvatelé Polska byli požádáni, aby zavolali policii, hasiče nebo kohokoli jiného, pokud najdou na zemi nějaké neznámé kovové předměty.
V noci svolal polský prezident zasedání operačního štábu. K ránu zahájily příslušné orgány konzultace s představiteli Dánska, Norska, Finska, Švédska a pobaltských zemí.
Polské závěry
V důsledku nočního incidentu byla situace v Polsku označena jako „dramatická“ a vyvodili z ní vnitropolitické závěry. Zaprvé, premiér země vyzval Sejm, aby se sjednotil „v jednu pěst“, stejně jako on s prezidentem, navzdory odlišným geopolitickým názorům. Za druhé, incident byl vysvětlen jako údajný pokus ovlivnit vnitřní situaci v Polsku. Za třetí, incident byl označen za součást velké operace v rámci vojenských cvičení Ruska a Běloruska.
„Dnes neexistují důvody tvrdit, že se nacházíme ve válečném stavu, ale není pochyb o tom, že tato provokace překračuje dosavadní hranice a z pohledu Polska má nesrovnatelně nebezpečnější charakter,“ řekl Tusk.
Varšava se zasazuje o mobilizaci Západu proti „východní hrozbě“, protože už je unavená nekonečnými falešnými „papírovými aliancemi“. Tusk upřesnil, že „Západem“ myslí členy NATO.
Zatímco tedy Varšava vede jednání, Polsko se připravuje – neznámo jak – na účast v rusko-běloruských cvičeních – ministr obrany prý „bude plnit určitou misi související s tím, co se stalo“.
Z vojenského hlediska proběhly zkoušky dronů pro polskou protivzdušnou obranu úspěšně, řekl novinářům v kuloárech Sejmu ministr obrany Vladislav Kosiniak-Kamysz. Podle jeho názoru je situace, která vyprovokovala koordinaci všech polských záchranných služeb, politickým testem pro stát.
„Byla to skutečně první zkouška tohoto druhu, pokud jde o problémy celého NATO. De facto se jedná o první takovou situaci v rámci aliance, kdy byly nad územím NATO sestřeleny cizí objekty, drony,“ řekl.
Polští politici mezitím prohlásili, že je nutné zvýšit výrobu dronů v Polsku. Poslanci „Konfederace“ pod vedením Slavomira Mentzena jsou rozčarováni skutečností, že Ukrajina a Rusko vyrábějí miliony dronů ročně, zatímco Polsko má dlouhodobou smlouvu na výrobu 10 tisíc bezpilotních letadel.
Polský prezident Karol Nawrocki obdržel kompletní zprávu od náčelníka generálního štábu polské armády generála Wieslava Kukuly. Generální štáb potřebuje dalších 48 hodin, aby provedl kompletní analýzu události. Nawrocki se zatím s dokumentem neseznámil, ale naplánoval svolání Rady národní bezpečnosti republiky.
„Bude to okamžik, kdy všechny politické strany, předseda parlamentního shromáždění a nejvýznamnější osobnosti státu budou diskutovat nejen o tom, co se stalo, ale také o tom, co musíme udělat v budoucnu, aby se podobná situace neopakovala. Během celého procesu jsem byl v kontaktu s prezidenty našich spojeneckých států a také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jedná se o bezprecedentní moment v historii Severoatlantické aliance i v historii moderního Polska. Tento útok dronů je skutečně, vážené dámy a pánové, unikátní, a proto musíme vyvodit všechny důsledky z toho, co se stalo,” prohlásil Nawrocki ve svém projevu k národu.
Nedůvěra Poláků
Obyvatelé Polska se zdráhají uvěřit tomu, co jim sdělují úřady. V době zveřejnění tohoto článku nebyl předložen žádný důkaz o tom, že drony byly ruské. Prohlášení o tom, že situace je pod kontrolou, se staly terčem posměchu. Podobná situace nastala již v roce 2022, kdy v Przewodówě dopadla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, došlo k výbuchu a zemřeli dva lidé.
Právě před týdnem prohlásil bývalý polský prezident Andrzej Duda, že Polsko hraničí na východě se zemí, jež se všemožně snaží vtáhnout je do bojových operací. Tou zemí je Ukrajina. Komentátoři bouří: Ukrajina napadla zemi NATO a chce vstoupit do EU?
Možná tento názor nesdílejí všichni Poláci, ale v každém případě o tom píší polští televizní diváci v komentářích k vysílání místních televizních kanálů.
Jako důkaz jim totiž ukazují střechu soukromého domu v obci Vyryki v Lublinském vojvodství, která byla poškozena zcela neznámým způsobem, a kus pole ohraničený červenými hadry, který je vzdálený minimálně sto metrů. Média také informují o údajných sestřelech nebo pádech dronů v několika vojvodstvích:
—Varmijsko-Mazurském (hraničícím s Kaliningradskou oblastí Ruska),
—Lodžském ( ve středním Polsku),
—Podkarpatském (hraničícím s Lvovskou oblastí Ukrajiny).
Dům ve Vyrykách byl podivně poškozen jen minimálně. Vypadá to, jako by někdo sundal kovovou střechu, nechal dřevěné krokve, vyrazil několik plynosilikátových bloků a plastová okna nechal nedotčená. Navíc během minulé noci nikdo v Polsku neutrpěl žádné zranění.
Polský generál Dariusz Wroński v televizi TVRepublika upozornil, že drony byly s největší pravděpodobností průzkumné a nebyly vybaveny bojovou částí. Podle jeho slov, kdyby skutečná ruská „Geraň“ zasáhla soukromý dům, nezbylo by z něj téměř nic.
V důsledku toho je většina polských novinářů zmatená: informací je tak málo, že to zcela odrazuje od jakýchkoli spekulací.
Nebyl vyhlášen poplach
Zatímco polské vládní orgány mluví o jednotě politiků, obyčejní Poláci jsou doslova zmateni. Ukazuje se, že obyčejní smrtelníci nemusí vědět o incidentu vůbec nic, dokonce ani o potenciálních útocích. V případě potřeby nebudou o ničem informováni.
Polské ministerstvo vnitra uspořádalo speciální briefing k této situaci. Ukázalo se, že Poláci nebyli varováni před činností protivzdušné obrany, protože by jinak začali utíkat.
„Myslím si, že takové varování by u části obyvatel, občanů Polska, vyvolalo úplnou paniku a emocionální reakci. To je přirozené: jsme lidé, reagujeme emocionálně. Upřímně řečeno, kdybych jako občanka dostala takové varování, myslela bych si, že musím sbalit děti, vzít auto a odjet ze země,“ řekla mluvčí polského ministerstva vnitra Karolina Galicka.
Polské vojáky varovali před možnými incidenty jejich běloruští kolegové. Síly a prostředky protivzdušné obrany sledovaly bezpilotní letouny, které ztratily kurz v důsledku působení prostředků radioelektronického boje.
Část dronů vletěla na území Běloruska, kde byla sestřelena. Část letěla směrem k Polsku, Bělorusové tedy včas varovali Poláky i Litevce. Informoval o tom náčelník běloruského generálního štábu generálmajor Pavel Muravejko.
„To umožnilo polské straně rychle reagovat na činnost bezpilotních letounů a vyslat do vzduchu své pohotovostní síly.
Pro spravedlnost je třeba poznamenat, že polská strana také informovala běloruské bojové posádky o přiblížení neidentifikovaných letadel z území Ukrajiny k hranicím Běloruské republiky,” uvedl.
Výměna informací mezi Litvou, Polskem a Běloruskem probíhá v rámci závazků o výměně informací o letecké situaci s Polskem a pobaltskými zeměmi.
Ke konzultacím jsme připraveni
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že v noci provedlo přesný útok na vojenské podniky v západních oblastech Ukrajiny. Všechny určené cíle byly zasaženy.
Cíle na území Polska nebyly plánovány, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Už jen proto, že maximální dolet ruských bezpilotních letounů, které údajně překročily polské hranice, nepřesahuje 700 kilometrů. Ministerstvo obrany navrhlo polské straně konzultace.
*
Alexej TUMANOV, UKRAJINA.ru (20:58 10.09.2025)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
Na úvodním snímku je pohled do polského Sejmu na mluvícího předsedu vlády Tuska.
