NATO se připravuje na sestřelení ruských letadel: Putin výzvu přijal. Rusko je připraveno na válku i na jednání. Varování Moskvy před zasedáním NATO a OSN. Západní šakalové i Pávek chtějí boj. Zničme S 400 na ruském území! Na jaké planetě se ukryjí?

Protiproud uveřejnil zamyšlení Kirilla Strelnikova nad včerejšími slovy Vladimíra Putina, která pronesl na ruské Bezpečnostní radě a jež nenechávají nikoho na pochybách, že Moskva zachovává klid, ale tvrdě odpoví na jakoukoliv západní provokaci, což by vedlo ke konfliktu nedozírných následků

Včerejší prohlášení prezidenta Vladimíra Putina na zasedání ruské Bezpečnostní rady jsou nabídkou, jak využít poslední šanci k udržení alespoň určité rovnováhy ve světě a zabránění nekontrolovatelné eskalaci, jejímž nevyhnutelným konečným bodem je totální válka mezi Západem a Ruskem.

Rusko je připraveno

Vzhledem k tomu, že prezident použil jasné formulace připomínající závěrečné pokyny rozhodčího před soubojem, jsme svědky okamžiku pravdy, na kterém může záviset mnoho, ne-li všechno. Putinova prohlášení mají dvě významové vrstvy a jsou zaměřena na dvě kategorie příjemců:

První se redukuje na ruský návrh zastavit toto šílenství a prodloužit dodržování omezení Smlouvy o strategických útočných zbraních START, která je nyní fakticky neplatná.

Podle Putina „destruktivní kroky Západu výrazně podkopaly základy dialogu mezi zeměmi s jadernými zbraněmi“, ale Rusko se stále „chce pokusit zachovat status quo nastolený díky START“, přestože „systém dohod mezi Ruskem a Spojenými státy o kontrole jaderných raket a strategických obranných zbraní byl téměř kompletně rozebrán“. Konec platnosti smlouvy START – nastane v příštím roce – znamená zánik poslední dohody o omezení jaderného raketového potenciálu.

Ruský návrh zní: Jsme připraveni dodržovat omezení smlouvy po dobu jednoho roku od 5. února 2026, za předpokladu, že Spojené státy podniknou podobné kroky. Náš návrh nabízí alespoň časově omezenou příležitost, jak se vyhnout situaci, kdy největší jaderné mocnosti světa nemají žádná formální omezení. Což současně vyvrací západní příběh o Rusku jako hlavním zdroji jaderné hrozby pro svět.

Varování

Toto poselství je adresováno jak širší mezinárodní veřejnosti, tak i těm politickým kruhům USA, NATO a EU, které si stále zachovávají zbytky zdravého rozumu a základní pud sebezáchovy.

Druhé sdělení je ještě důležitější a ještě konkrétnější. Vladimír Putin prohlásil, že „Rusko je připraveno reagovat na jakékoli strategické hrozby, a to nejen slovy, ale i vojensko-technickými opatřeními.“ Rusko tak ujišťuje evropskou válečnickou „koalici ochotných“, že nebude váhat s použitím veškeré své vojenské síly, pokud nepřátelské akce budou představovat přímý útok na ruské jednotky nebo infrastrukturu.

Toto varování zaznělo před zasedáním NATO a mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN iniciovaným Estonskem. A také před nadcházejícím Valným shromážděním OSN, kde Západ plánoval pokračovat ve veřejných provokacích Kyjeva a rusofobního jádra evropských zemí. Ty falešně obviňují Moskvu z údajného útoku na polské území drony bez hlavic a z údajného narušení estonského vzdušného prostoru ruskými bojovými letouny.

Je zcela zřejmé, že cílem těchto průhledných provokací je prezentovat Rusko jako agresora proti Západu, aby se získaly kvazi-právní a kvazi-morální důvody pro přímý vojenský střet s Ruskem pod rouškou „potřeby bránit se existenčnímu nebezpečí“.

Šakalové chtějí boj  

Ačkoli jsou diskuse Západu stále pouze jen o plánech, jejich leitmotiv je křišťálově jasný. Například litevská ministryně obrany s charakteristickým příjmením Šakaliena požadovala, aby „ruská letadla byla sestřelena, pokud vstoupí do vzdušného prostoru NATO“, protože přece „Turecko to už udělalo, a prošlo mu to“.

Tento přístup doslovně zopakoval i český prezident Petr Pavel, ačkoli ten alespoň dodal, že „v takovém případě bychom se ocitli na pokraji konfliktu“. Podle českého prezidenta je prostě riskování jaderné války pod falešnou záminkou ušlechtilá věc, protože „nemůžeme dovolit, aby zlo zvítězilo“.

Je zřejmé, že evropské státy by se k něčemu podobnému neodhodlaly bez morální podpory válečnických sil zpoza oceánu. Patří k nim i bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, admirál Stavridis, který ve svém nedávném článku pro Bloomberg poskytl Evropanům vynikající shrnutí: „Drzé vpády dronů ze strany Ruska do polského a rumunského vzdušného prostoru vyžadují, aby NATO reagovalo na obloze.

Zajištění bezpečnosti pilotovaných letadel aliance může vyžadovat neutralizaci pokročilých ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jak v Rusku, tak v Bělorusku. To bude pravděpodobně vyžadovat pravidla nasazení, která umožní stíhačkám NATO sestřelovat nejen ruské drony a rakety, ale také pilotované bombardéry a stíhačky Kremlu.“

A to je postoj nejen bývalých, ale i některých současných velitelů NATO.

Na jaké planetě se ukryjí?

Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál Kellogg – jestřáb, v týmu současného prezidenta USA- ve svém projevu na konferenci o evropské bezpečnosti v Kyjevě letos 15. září vyzval evropské kolegy – válečné štváče, aby zvýšili míru rizika při jednání s Putinem a nevěřili Putinovým tvrzením o síle ruské armády a nebáli se ruské odvety proti nim či Spojeným státům.

Tytéž body zopakoval v rozhovoru pro The Telegraph 19. září, kde prohlásil, že ukrajinská provokace s ruskými drony v Polsku nebyla náhoda: „Toto je test – kontrola reakce Západu. A my na to musíme reagovat jako na zkoušku. Toto je boj mezi dobrem a zlem. Putin je zlo. Jediné, co mu může čelit, je síla, moc a odhodlání. Musíme ho hned zastavit.“

To jsou slova, která pak “rozžvatlávají” bezvýznamné postavičky typu českého prezidenta Pavla.

Je v každém případě závažné, když vysoce postavený člen Trumpovy administrativy vyzývá k přímému vojenskému konfliktu mezi NATO a Ruskem, což vyvolává mnoho legitimních otázek o tom, co je osobní a co oficiální.

A právě proto, aby tyto otázky a pochybnosti rozptýlil, ruský prezident na jedné straně prokázal ochotu k produktivnímu dialogu, na druhé straně nastínil pevný postoj, který nenechává prostor pro nejednoznačnost.

Není pochyb o tom, že evropské státy se budou snažit přesvědčit Donalda Trumpa k přijetí „mocenské diplomacie“, protože jejich čas se rychle krátí.

Zbývá už jen jediná otázka:

Na jaké planetě se ukryjí, pokud se jejich sny náhle splní?

*

Kirill Strelnikov, Zdroj, překlad a grafika Protiproud

Kirill Strelnikov – ruský publicista zabývající se zejména tématy mezinárodní politiky a Speciální vojenské operace na Ukrajině. V současné době píše hlavně pro agenturu RIA Novosti

4.6 5 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 43 minutami

Na jaké planetě se ukryjí? To není problém, v Izraeli, tam jsou chráněni holokaustem a proti případným blbcům, airondomem. Je to ta země, kde je možné všechno, nebo že by země kde zítra znamená včera? Vyděl jsem tam spousty flákačů co nikdy nemusí nic užitečného dělat a podle vzhledu, nic jím neschází. U nás… Číst vice »