Přitom to není ani tak dávno, co zaznamenaly Spojené státy americké v této zemi ponižující fiasko. Dvacetiletá okupace afghánské země skončila spěšným stažením amerických vojsk a panickým úprkem jejich pomocníků, kteří se chytali podvozků letadel vzlétajících ze slavné vojenské letecké základny v Bagrámu.
„Pokud se cítíš zbytečný, vzpomeň si, že bylo potřeba dvacet let, stovky miliard dolarů a čtyři prezidenti USA, aby se talibánci proměnili v talibánce.“ Tento ironický vtip nebyl jen tak náhodou na konci roku 2021 vyhlášen za nejoblíbenější v Americe.
Donald Trump vždy zaujímal k těmto událostem dvojí postoj. Musí totiž brát v úvahu nepopularitu afghánské války, jež naprosto otrávila americké voliče. Nicméně v předvečer loňských voleb využil republikánský kandidát vskutku aktivně afghánskou historii v politickém boji proti demokratům.
Trump kritizoval Joea Bidena i Kamalu Harrisovou a obvinil je, že Amerika opustila Afghánistán s hanbou, dokonce si ani nezajistila právo využívat leteckou základnu, jež má podle analytiků Pentagonu obrovský vojensko-strategický význam.
Nyní americký prezident požaduje, aby se Bagrám vrátil pod kontrolu armády Spojených států, a otevřeně prohlašuje, že by to Američanům umožnilo ohrožovat důležité vojensko-průmyslové objekty v Číně.
„Chtěli jsme z Afghánistánu odejít, ale bylo třeba odejít se silou a důstojností. Chtěli jsme si ponechat Bagrám – jednu z největších leteckých základen na světě. Ale my jsme ji prostě jen tak opustili. Chceme tu základnu zpět. Jedním z důvodů, proč ji chceme zpět, je to, že se nachází hodinu letu od místa, kde Čína vyrábí své jaderné zbraně. Pokud Afghánistán nevrátí leteckou základnu Bagrám těm, kteří ji postavili, stane se něco špatného,“ vyjádřil se k této záležitosti nadějný kandidát na Nobelovu cenu míru.
Novináři amerických médií, kteří pečlivě analyzují ústní a písemná prohlášení hlavy Bílého domu, si okamžitě vzpomněli, že leteckou základnu v Bagrámu postavil Sovětský svaz.
Již v padesátých letech zprovoznili sovětští inženýři poblíž Kábulu první plnohodnotné letiště v Afghánistánu a v roce 1976 provedl SSSR jeho rozsáhlou rekonstrukci, po níž získala tato vojenská letecká základna možnost přijímat těžké transportní letouny a strategické bombardéry.
Trumpova slova tedy ve skutečnosti znějí jako výzva k předání Bagrámu Rusům.
Samozřejmě, skutečnost je jiná. Američtí jestřábi se snaží ovládnout tuto základnu sami, což bylo jednou z hlavních příčin dvacetileté okupace. Invaze do Afghánistánu měla totiž poněkud jiné cíle než americký útok na Irák. Afghánci nemají významné zásoby ropy a hlavním zdrojem tohoto území nikdy nebyly nerostné suroviny, ale pole opiových makovic. Američtí neokonzervativci si však moc dobře uvědomovali mimořádný význam samotného afghánského území a nazývali ho „srdcem Eurasie“.
Kontrola nad Bagrámem umožňovala americkému letectvu dominovat na Blízkém východě azároveň ohrožovat Indii, Čínu, Pákistán, stejně jako hlavní města středoasijských republik a druhé největší město Íránu – Mešhed.
Loni v létě, když Izrael a USA zaútočily na Írán, západní vojenští experti s lítostí vzpomínali na tyto ztracené příležitosti. Americká letadla útočila na cíle ze strany Perského zálivu, zatímco východní část Íránu, kde se nachází mnoho objektů kriticky důležité infrastruktury, se ocitla mimo jejich dosah.
Diskuse o nutnosti vrátit Bagrám začaly v Americe právě v té době – s největší pravděpodobností na přímý podnět izraelské vlády. Soudě podle posledních Trumpových prohlášení, Washington již začal vyvíjet tlak na Kábul. Americká média se k tomu pohotově připojila a děsíafghánské vedení perspektivou skutečného vojenského útoku.
„Záměry amerického prezidenta ohledně letecké základny Bagrám v Afghánistánu mohou vést k opakovanému vpádu do země a budou vyžadovat rozmístění více než deseti tisíc vojáků a nasazení moderních systémů protivzdušné obrany,“ informuje agentura Reuters s odvoláním na některé informované zdroje v Trumpově administrativě.
Američané tvrdí, že již vedou s Tálibánem zákulisní jednání o možném osudu Bagrámu – a to nejen pomocí biče, ale i cukru.
Vedle výhrůžek zároveň naznačují možnost zrušení ekonomických sankcí vůči této zemi, navrácení ukradených finančních aktiv a ukončení její izolace na mezinárodní scéně, již zorganizovaly společné síly kolektivního Západu.
Afghánské mocenské orgány však zatím tomuto vydírání odolávají. Cítí se dostatečně sebejistě, opírají se o podporu Číny a Pákistánu, jež by rovněž nerady viděly americké vojenské letounyv blízkosti svých hranic. Absence obchodních a diplomatických vztahů s USA nebrání Afgháncům, aby přežili v novém multipolárním světě, v němž budou spolupracovat s jinými partnery.
„I kdyby nás USA uznali a zcela obnovili Afghánistán, Bagrám nedostanou – ani centimetr afghánské země,“ prohlásil předevčírem afghánský ministr zahraničí Amir Khan Muttaqi.
Krátce poté došlo v Bagrámu k teroristickému útoku, na němž se s největší pravděpodobností podílely džihádistické skupiny nepřátelské vůči Tálibánu, které mají dlouhodobé vazby na západní speciální služby. Na Blízkém východě nevylučují, že to mohla být výstraha ze strany rozzlobené Ameriky.
Většina odborníků však zatím považuje plnohodnotnou invazi do Afghánistánu za nepravděpodobnou. Domnívají se, že Trump nebude riskovat další zásah tam, odkud Biden vyvázl jen s velkými obtížemi. V případě další eskalace však může Pentagon provést na afghánském území takzvané bodové údery. Ale, když uvážíme, že Američané bombardovali Afghánce řadu let, vítězství jim to stejně nepřineslo.
Největší noční můrou pro Washington je perspektiva dalšího sbližování mezi Kábulem a strategickými protivníky Ameriky – Pekingem, Teheránem a Moskvou.
Analytici varují: pokud to Bílý dům s tlakem na afghánské vedení přežene a bude mu vyhrožovat další intervencí, tálibové mohou pozvat do Bagrámu čínské nebo ruské jednotky – a poté bude Afghánistán pro Západ ztracen navždy.
Takže – hypotetický scénář, v němž by letecká základna v Bagrámu opět přijímala letadla svých skutečných stavitelů, kteří se vrátili do „srdce Asie“, se nezdá až tak nepravděpodobný.
*
Alexandr SOKURENKO, (14:44 23.09.2025 UKRAJINA.ru)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
*
Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.
*
Nadpis je zavádějící – Trump se v žádném případě nechystá předat Bagrám Rusku, ale naopak dělá všechno proto, aby Bagrám pod ruský vliv nespadl. Kvůli tomu je ochotný vyjednávat i s Tálibánem, ale má smůlu – jako první a zatím jediné Tálibán uznalo pouze Rusko. A souvislosti to má širší, než jen vojenskou základnu –… Číst vice »
Turkmenistán má druhé největší zásoby plynu na světě a cílem plynovodu TAPI je odstavit i ruské dodávky plynu do Indie, na což Putin zareagoval tak, že nejen uznal Tálibán, ale ve velkém rozvíjí spolupráci s Turkmenistánem – což ale není jednoduchá věc, protože Turkmenistán je jednou z pěti postsovětských zemí, tvořících dnes tzv. Velkou Střední… Číst vice »
Myslím, že rozhodujícím faktorem bude podpora usa izraeli. Jinak předpokládám , že Čína nějakým způsobem získá velký vliv na všechny státy ve svém okolí. Úpadek evropy začal rozvojem usa po 1SV,tím že nabídla mnohem lepší podmínky, všem vynálezcům z celého světa. Příkladem Nikola Tesla a pokračuje to do dnes Elonem Maskem.
Mno, hypotéza je to sice (ne)pěkná, ale silně pochybuji, že by si Rusko podruhé šláplo na stejné (americké) hrábě. Jednou se jim to povedlo, dostat tehdejší Sovětský svaz (díky gerontům ve vedení) do pasti vlastního “Vietnamu”. Ale Putin není naivní moula.