Bytová nouze je následkem katastrofální politiky Fialovy vlády. Doležal uvedl kroky k nápravě

Od začátku roku průměrná meziroční cena za metr nájemní plochy vyrostla o 15 %. Cena bytů vzrostla o 13,8 %. Roční růst průměrného platu přitom s těmito ukazateli nekoreluje. Vlastní bydlení je v ČR nejméně dostupné v celé Evropské unii. Co je podle Vás hlavním tahounem růstu cen nájmů a také cen nemovitostí? Do jaké míry se na tom podepsala migrační vlna z Ukrajiny?

Tento tristní stav má několik důvodů: nízká nabídka bytů na prodej (i pronájem) obecně, speciálně pak nízká a vůči poptávce nedostatečná nabídka cenově dostupných vlastnických i nájemních bytů (a prakticky nulová nabídka obecních a družstevních bytů), a to zejména v některých regionech, pomalé, složité a komplikované procesy územního plánování a stavebního řízení včetně jeho nezvládnuté digitalizace, rostoucí sazby hypotečních úvěrů, zdražování stavebních prací a stavebních materiálů, nedostatek kapacit stavebních firem spojený s nedostatkem pracovníků v tomto sektoru. A vliv na růst cen bytů má samozřejmě i enormní růst poptávky po bydlení po únoru roku 2022 spojený s příchodem stovek tisíc občanů Ukrajiny do naší země.

V Česku v současné době je asi 1,5 milionu lidí, kteří jsou ohroženi bytovou nouzí. Jde především o seniory, samoživitelky a rodiny s dětmi. Co podle Vás nebezpečný společenský trend způsobuje? Může za to částečně i sociální politika státu?

Ano. Kromě raketového růstu cen nemovitostí a dalších nákladů na bydlení (energie, teplo, voda) za to může katastrofální sociální a ekonomická politika končící Fialovy vlády. Protože v jejím důsledku razantně narostl počet občanů v příjmové chudobě, a právě lidí v bytové nouzi – zejména těch, kteří spadají mezi sociálně zranitelné osoby: rodiče-samoživitelé, osamělí a nízkopříjmoví senioři, zdravotně postižení občané, nízkopříjmové pracující rodiny s dětmi. Důvodem je to, že Fialova vláda zrušila a snížila dvě základní prorodinné daňové slevy – školkovné a slevu na manželku manžela v domácnosti, zásadně snížila a omezila valorizace důchodů, vysokou inflací způsobila propad reálných mezd a zvýšila všechny myslitelné přímé i nepřímé daně a pojistné odvody.

Jaké následky hrozí v případě pokračování strmého růstu cen nájmů a koupě bydlení?

Zaprvé bude pokračovat už tak astronomický růst objemu finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na sociální dávky spojené s bydlením – dříve to byl příspěvek a doplatek na bydlení, nově to bude tzv. sociální superdávka. Dále se pak může zvyšovat počet lidí, kteří nezvládají platit hypotéky či nájmy, tudíž poroste počet lidí v exekucích. A pak jsou tu samozřejmě sekundární dopady – pokračující propad porodnosti v důsledku nedostupnosti bydlení pro mladé lidi, pokles pracovní mobility a ekonomického výkonu země, pokles poptávky po zboží a službách, protože lidé budou vynakládat čím dál vyšší prostředky na úhradu bydlení a na ostatní komodity jim nebudou zbývat peníze atd. Ve všech případech jde o nebezpečné a negativní jevy.

Ve Vaší nedávné glose jste uváděl, že jednou z priorit nové vlády by mělo být zajištění fyzicky a cenově dostupného bydlení pro pracující občany a pro seniory. Podle statistik počet seniorů na konci roku 2024 představuje pětinu obyvatel. Jejich číslo se bude nadále zvyšovat. Jak se dá za těchto demografických podmínek zajistit nutný počet bytů/bytových jednotek k nájmu?

Zásadní bude nastartovat masivní výstavbu obecních bytů s regulovaným nájemným. Stát musí převzít hlavní zodpovědnost za dostatečné kapacity tohoto typu bydlení. Musí poskytnout obcím a městům bezúplatně pozemky na bytovou výstavbu, která by měla být i osvobozena od daně z přidané hodnoty. K diskusi je i zrušení daně z nemovitosti, popř. osvobození od této daně u fyzických osob, zejména těch, které své byty dlouhodobě pronajímají českým občanům atd. Stejně tak je možné a žádoucí, aby byla v rámci devoloperských privátních bytových projektů část bytových jednotek v rámci tzv. kontribucí převedena do vlastnictví příslušných obcí.

Jaké praktické kroky by mohla udělat nová vláda, aby krizi bydlení zmírnila a postupem času vyřešila? V jakém časovém horizontu a tempu by měly být tyto kroky zrealizovány?

Kromě kroků popsaných v předchozí odpovědi musí jít o zásadní zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, o masivní finanční podporu veřejné bytové výstavby či o systematickou podporu přístupu mladých lidí a rodin k bydlení – půjčky na bydlení s nízkým úrokem a garancí státu, založení státní hypoteční banky, výrazně zvýšení porodného a rodičovského příspěvku atd. A současně stát musí všestranně podpořit růst reálných příjmů – zejména, prostřednictvím snížení daňového zatížení.

Děkujeme za rozhovor!

*

Rozhovor vedla redakce webu neČT24

*

Malá poznámka NR:

Ekonom Tomáš Doležal (SPD-PRO) vyjmenoval jen ekonomické nástroje vhodné k dosažení slušné úrovně bydlení pro všechny. Dostupné bydlení je zásadní podmínkou pro zvýšení porodnosti našeho dosud vymírajícícho národa.  Za vzor bytové a prorodinné politiky se dává politika československých normalizačních vlád po roce 1970 – silná bytová výstavba, státní, družstevní i podpora soukromé výstavby, bezúročné půjčky mladým manželům, výstavba jeslí, školek, škol, zlepšení dopravní dostupnosti menších aglomerací stavební akce v rámci podniků i obcí, stavební práce  v rámci Akce Z. atd. Na většinu z toho, co bylo v minulosti vyzkoušeno a osvědčilo se, se v podobných či stejných formách může navázat i dnes. Jde o to utlumit ve stavebnictví honičku za ziskem a upřednostňovat hledisko společenské potřebnosti.

Ale s vymíráním národa resp. S porodností to hne, podle mého názoru, jen trochu. Bůmu 70.let tzv. Husákových dětí těžko dosáhneme. Tehdy byla celá společnost uzavřena v neprodyšných hranicích, a kdo vybočoval svým odlišným způsobem života uvnitř zavřených hranic, podléhal silnému talku společnosti. Dnes je jiná doba, hranice otevřeny, každý nespokojenec může kdykoli odejít a hledat štěstí a obživu jinde. Mladí mají dnes daleko víc možností existence než tehdy, od solitérního způsobu života, přes volnočasové aktivity či drogy až po hledání kariéry či jen prosté lepší obživy v cizině. Rodičovství i dnes představuje osobní oběť obou rodičů a k tomu, že mít děti je príma a vlastně i nutnost přicházejí lidé až kolem čtyřicítky. A to s sebou nese zdravotní rizika a většinou pak manželé zůstávají u jednoho potomka. Tak si myslím, že pokud se celková atmosféra ve společnosti nezmění, bude vymírání našeho národa pokračovat i v příštích letech se všemi negativními jevy, které z tohoplynou. Ničení systému sociálního pojištění, ničení zdravotního pojištění, vnucování migrantů jako řešení nedostatku pracovní síly atd. atd. atd.

-vd-