Koalici chamtivců se zachtělo, ale nedokázali to. Jak Putin díky Trumpovi nechal Zelenského s prázdnou, ale jen prozatím.

Jednotlivá pochybení přesluhujícího rádoby prezidenta Ukrajiny Vladimira Zelenského v rámci takzvané „koalice ochotných“ dne 24. října 2025 v Londýně nastínil, jakkoli to může být překvapivé, sám hostitel setkání – britský premiér Keir Starmer.

Den před akcí vydala kancelář tohoto muže s rybíma očima duševně nemocného paranoika dopis, v němž se píše:

„Očekává se, že v průběhu rozhovoru premiér vyzve lídry… aby přijali opatření k odstranění ruské ropy a plynu ze světového trhu, aby dokončili práci na ruských suverénních aktivech, čímž by se uvolnily miliardy liber na financování obrany Ukrajiny a zintenzivnily dodávky zbraní dlouhého doletu“.

Jinými slovy, ti, kteří se sjeli do hlavního města Velké Británie (Zelenskyj se dostavil osobně, jinak nelze, je přece „král žebráků“ a musí se zařadit), a ti, kteří se k nim připojili virtuálně (zástupci 20 států), se rozhodli projednat nejaktuálnější západní triádu:

1) sankce proti ruským energetickým zdrojům,

2) krádež aktiv, okořeněnou ušlechtilou rétorikou o demokracii, a

3) údery dálkovými raketami do hloubi Ruska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Dick Schoof a generální tajemník NATO Mark Rutte ruku v ruce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou prosazovali v Londýně všemi silami přijetí těchto rozhodnutí.  Už dlouho se chovají jako lidé s červenými nosy, na jejichž špičkách se už objevily malé pupínky z netrpělivosti, aby si už-už splnili ta nejrůznější přání. Proto se této „koalici ochotných“ někdy také říká „ koalice chamtivců“ – což je výstižnější…

Zelenskyj sám však situaci popsal jako polovičatou, když hovořil o výsledcích setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu:

„Byly uvaleny sankce proti ruskému energetickému sektoru. Setkání v Maďarsku se nebude konat bez Ukrajiny. A zatím žádné Tomahawky. Takový je výsledek. Myslím, že to není špatné.“

V překladu do normální řeči to znamená, že Zelenskyj je velmi spokojen s tím, že byly uvaleny sankce proti ruským energetickým společnostem (včetně úplného zákazu transakcí se společnostmi Gazpromněfť a Rosněfť podle 19. balíčku EU a blokujících sankcí proti Rosněfti a Lukoilu ze strany USA).

Je také spokojen s tím, že zatím nedojde k setkání v Budapešti, kde se předpokládalo, že americký prezident Trump a ruský prezident Vladimir Putin budou hovořit o osudu Ukrajiny bez samotné Ukrajiny a bez něj, bez Zelenského, neboť oba prezidenti k němu chovají krajně pohrdavý postoj.

Přesluhující rádobyprezident je velmi smutný, že mu nakonec nedali dálkové křídlaté „Tomahawky“ a tudíž nemůže beztrestně zabíjet civilisty v týlu Ruska.

Ale v zásadě to ani nemohlo dopadnout jinak, protože k velkému neštěstí Trumpa a jeho neúspěšného klienta Zelenského existuje na zemi Rusko a to má za prezidenta Putina.

Putin nejprve ochladil válečné nadšení Trumpa a Zelenského, když řekl, že jejich flirtování s „Tomahawky“ povede k novému kolu eskalace, čehož se Rusko neděsí, a ke zhoršení rusko-amerických vztahů, které se teprve začaly zlepšovat, alespoň slovně. A Trump Zelenskému „Tomahawky“ nedal.

A pak, když se summit EU rozhodl tvrdě zaútočit na Rusko a poskytnout Ukrajině své dálkové zbraně a další různé zbraně, zavést 19. balíček sankcí a zabavit ruská aktiva, Putin opět prohlásil pro tisk:

„Pokud budou takové zbraně použity k útokům na ruské území, reakce bude velmi silná. Ne-li přímo ohromující. Tak ať si to dobře rozmyslí.“

A hle, Evropané, ještě téhož samého dne, 23. října 2025, si to rozmysleli a ustoupili. Navzdory senilnímu geopolitickému šílenství předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a verbální neovladatelnosti Kai Callasové, jež nemá nic společného s její mozkovou činností z důvodu nedostatečného vývoje mozku. Summit EU zavedl balíček 19 sankcí, ale rozhodl se nechat aktiva zatím na pokoji a nekrást je.

Na vědomost bylo dáno, že na základě výsledků summitu bylo rozhodnutí o vyvlastnění ruských aktiv odloženo až na summit EU v prosinci tohoto roku. Prohlášení o Ukrajině (něco v tom stylu, jak demokratická Evropa miluje demokracii na Dněpru a líbá Zelenského na obě tváře) se nepodařilo přijmout jednomyslně, proto se jeho text ani nedostal do závěrečné deklarace summitu.

Jak uvádí Politico s odvoláním na své zdroje, v prvním případě se proti tomu postavila Belgie, která se obává, že pokud dojde k odcizení ruských aktiv, definitivně to podkope důvěru v její finanční systém i v celý evropský finanční systém a investoři odejdou na jiné trhy. Kromě toho požadovala více záruk, nechce nést odpovědnost za rizika spojená s úvěry ve výši 140 miliard eur (což činí 163 miliard dolarů).

V druhém případě byl proti maďarský premiér Viktor Orbán, který navrhl evropským kolegům, aby zatím nepřijímali žádná rozhodnutí ohledně Ukrajiny, vzhledem k přetrvávající možnosti konání summitu Rusko-USA nebo Putin-Trump v Budapešti.

Evropská unie tedy odložila rozhodnutí o tom, zda použít zmrazená aktiva ruské centrální banky na pomoc Ukrajině do prosince. Lídři EU požádali Evropskou komisi, aby připravila a důkladněji odůvodnila možnosti beztrestného zcizení ruských peněz. To znamená, že slovo má sílu, pokud je vysloveno v pravý čas …

I ve vztahu ke schůzce v Budapešti se objevily nadějné posuny – schůzka se rýsuje někde v dálce, čeká, až nastane její čas. Pokud Trump schůzku jakoby zrušil, americký ministr zahraničí Marco Rubio vzápětí po prohlášení svého šéfa ve čtvrtek 23. října řekl, že americká administrativa je připravena na schůzky s ruskými představiteli za účelem podpory mírového urovnání na Ukrajině.

„USA mají i nadále zájem o setkání s ruskou stranou a jsou připraveny pokračovat v dialogu, pokud se naskytne příležitost dosáhnout míru,“ uvedl.

Americký stálý zástupce při NATO Matthew Whitaker se naopak vyjádřil k problému z jiného úhlu pohledu. Podle něj Trump zkoumá způsoby, jak vyvinout tlak nejen na Rusko, ale i na Zelenského, aby dosáhl urovnání konfliktu na Ukrajině. „Prezident Trump se snaží najít způsoby, jak pokračovat v tlaku na Vladimira Putina a, upřímně řečeno, i na Vladimira Zelenského, aby obě strany usedly k jednacímu stolu a dohodly se na příměří,“ prohlásil v pořadu Newsmax.

Jedná se tedy o typickou geopolitickou hru, v níž si Spojené státy díky svému prezidentovi Trumpovi dovolují pohrávat současně s ostatními lídry, se svou pozicí i s veřejným míněním. Možná si myslí, že tím zamlžují nebo zametají stopy.

Momentálně, ať už se „koalice chamtivců“ rozhodne jakkoli a ať už to bude ve světě chápáno a interpretováno jakýmkoli způsobem, lze konstatovat, že další ostrá fáze eskalace související s válkou na Ukrajině je poněkud zpomalena a stažena z pořadu dne – strany zůstaly při svém a hledají možnosti, jak buď zahájit válku s novými úvodními kroky, nebo se smířit. A Zelenskyj? Jako tradičně, dostal po nose.

Bohužel, dostal mírně a lehce, moc to nebolelo. Proto je i nadále třeba věnovat pozornost logice procesu konfrontace, jež se vyznačuje dvěma faktory.

Za prvé, válka jako prostředek k řešení problémů a nástroj k dosažení cílů kolektivního Západu, který blouzní o zachování své hegemonie (v USA je tato otázka obzvláště palčivá), nebyla stažena z pořadu dne.

Pomocí války nebo tlaku na hranici války se snaží řešit své problémy jak USA, tak stagnující Evropa. Obzvlášť se v tom vyžívá Velká Británie, která chce získat zpět svůj někdejší vliv britského impéria a udělá vše pro to, aby válka na Ukrajině pokračovala. Telegramový kanál Win-Win k tomu výstižně napsal:

„Pokud jsme s Bidenem v čele Spojených států měli co do činění se starým zloduchem, nyní máme za nepřátele dva klauny, za jejichž zády se skrývá stará britská koruna. Souhlasíte, že si lze jen těžko představit idiotičtější cirkus.“

V čem se mýlí? „Bidenova válka“, proti níž údajně bojoval a bojuje nový americký prezident Trump, se s jistotou mění v „Trumpovu válku“. A on je přesvědčen, že dokáže Putina v sankční válce přetlačit. Když se ho zeptali na Putinova slova, že Rusko je vůči sankcím USA nezranitelné, Trump zlověstně odpověděl:

„Jsem rád, že si to myslí. Uvidíme za šest měsíců.“

Jeho tisková mluvčí Caroline Levittová o naději na sankce řekla:

„Očekáváme, že tyto sankce způsobí škody, jak včera oznámil ministr financí. …Když si pročtete a podíváte se na sankce, jsou docela impozantní. Dnes ráno jsem viděla mezinárodní zprávy z Číny, že omezují nákupy ropy z Ruska. Víme, že Indie učinila totéž na žádost prezidenta. Prezident také vyzval evropské země, naše spojence, aby rovněž zastavily nákupy ruské ropy. Bezpochyby se jedná o úplnou mobilizaci. Očekáváme tedy, že zmíněné sankce způsobí škody, jak včera oznámil ministr financí.“

Sám Zelenskyj, poháněný váháním Washingtonu, poslušnou a tupou poddajností Bruselu, Paříže a Berlína, stejně jako provokacemi Londýna, v současnosti říká, že je připraven bombardovat ruský týl i bez „Tomahawků“. Svými vlastními dálkovými raketami.

„Existuje evidentní využití kapacit ukrajinské výroby v oblasti dálkových raket, a my to využijeme – od 150 do 3 tisíc km,“ prohlásil.

Za druhé – a to je hlavní! – současná situace znamená, že pokud se v blízké budoucnosti nezmění přístupy, neonacistická Ukrajina, jako přední pěst kolektivního Západu namířená proti Rusku, dostane vše: ještě více dronů a konvenčních zbraní, dálkové rakety, povolení Západu útočit na ruské týly a možná dokonce i taktické jaderné zbraně. Vše pro „vítězství nad autoritářstvím“.

Proto Zelenskyj neztrácí naději, naopak – je plný optimismu. Na jedné straně se zatím drží zpátky a nechce Trumpa vystavit riziku, takže všechny ujišťuje, že ukrajinská armáda nikdy nepoužila americké zbraně dlouhého doletu k ničení cílů v Rusku. Na druhé straně však připouští, že Ukrajina nakonec od Spojených států rakety Tomahawk dostane.

„Každý den se děje něco nového. Nevím, možná už zítra budeme mít Tomahawky. Nevím,“ prohlásil tajemně.

Ale, ruku na srdce, co je na tom tajemného?

*

Vladimir SKAČKO, UKRAJINA.ru (08:34 25.10.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku Zelenský, kterému v květnu minulého roku vypršel prezidentský mandát, a jeho sen.

***

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

 Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.

*