Omyl, kterému věří celá Evropa

Evidentně nejsem jediný, komu se tvoří na čele vrásky, když slyší slovní spojení Evropský automobilový průmysl!

Ještě před takovými 10 roky chlouba evropského průmyslu. Dodejme, že zřejmě s těžkou chemií a dejme tomu výrobou léčiv už úplně poslední oblast, kde Evropa udávala tón a představovala pro zbytek světě vzor. Technologický, organizační, výrobní.

Kde ty krásné zlaté časy jsou!!! Celá Automotive branže v Evropě doslova klopýtá a brodí se v problémech. Těžkých. Automobilky samotné ještě nějak dýchají, nějak.. Ale mezi jejich dodavateli, včetně těch největších a kdysi neotřesitelných už dochází k těžkým rupturám.

Namátkou – před pár dny nekorunovaný král všech autododavatelů – ZF Friedrichshafen AG, německý technologický gigant a jeden z největších globálních dodavatelů automobilových komponentů, který se specializuje na hnací a podvozkovou techniku, systémy řízení a aktivní i pasivní bezpečnost, oznámil drastickou redukci pracovních míst v mateřské zemi!

Není sám -jeden z největších světových výrobců zámků do aut německá divize skupiny Kiekert, která zaměstnává tisíce lidí i v Česku, po 168 letech fungování podala předběžný návrh na insolvenci. Také informace stará jen pár dní.

Ale ani Kiekert není zdaleka jediným podnikem, který v Německu čelí potížím. Počet velkých insolvencí ve spolkové republice v prvním pololetí narostl na rekordních 207, vyplývá z údajů pojišťovny Atradius. Oproti loňsku tak insolvencí přibylo o dvacet procent.

Největší podíl tvořili dodavatelé automobilového průmyslu, celkem 29 velkých insolvencí se týkalo společností s ročními tržbami přesahujícími deset milionů eur.

Proč o tom píši? Protože po subdodavatelích přijdou na řadu finalisté – tedy samotné automobilky! Jasné jak facka!

A na čem že stojí česká ekonomika? No přece na automobilkách jejích dodavatelích. Pokud se tahle osa zhroutí tak jsme v … no v Bruseli! Ano správně – v Bruseli! Protože tohle je jádro problému! Už nejméně 20 let soustavně doslova vraždí Green dealy a jejich implementacemi evropský průmysl. A aby se mu to jo povedlo, odstřihl se pro jistotu , nejspíš s konečnou platností od levných zdrojů energií!!!

Ačkoli nejsem autíčkář a nikdy už nebudu a auto je pro mne předmět v kategorii automatická pračka nebo mikrovlnka, tedy, že ho používám v případě potřeby a není předmětem zbožštění, snažím se , aby Kosa se svým pranic dosahem, tloukla do poplašného bubnu, opravuji bubínečku, co dokáže. Na téma automobilový průmysl v Evropě a jeho budoucnost!  Zejména co se elektordebility… omlouvám se – samozřejmě  elektromobility týče a invaze čínských automobilek na kontinent. K čemuž opět naprosto ideálně nahrál Brusel, když zavedl sankce proti Rusku a donutil evropské automobilky se z tohoto, v mezidobí druhého největšího evropského autotrhu – stáhnout.

Prognozování, že této ojedinělé situace okamžitě využijí Číňané, aby jej jednak převazali, ale především se na něm zaškolili na evropského zákazníka, jeho preference, zvyklosti a zejména přebráním dealerské a opravárenské sítě , vybudované v Rusku evropskými automobilkami, získaly náležité know how v oblasti péče o zákazníka, kterou na Evropu neuměli a nedokázali by rychle vyladit.

Stalo se! A džin čínského zabijáka poslední průmyslové chlouby unikl z láhve. A činí se, jak jen džin dokáže! Viz článek, který mi nalinkoval svnb!

*

Omyl, kterému věří celá Evropa: Čínská auta nikdy nedoženou ta evropská. Pravda je jinde

Čínská auta už nejsou jen laciné kopie. Nové modely překvapují designem i bezpečností – a Evropě začíná vážně docházet dech. Existuje cesta, jak z toho ven?

Jestli mne něco za posledních 10–15 let v autoprůmyslu opravdu fascinovalo, pak je to rychlost, s jakou se čínským firmám povedlo dostat se z období „špatných a ještě horších kopií“ evropských a amerických značek do pozice lídrů oboru, na jejichž produkci se na veletrzích chodí dívat zástupy manažerů (včetně těch nejvyšších) evropských značek. A většinou je přitom zastihnete v zadumaném pohledu, ve kterém se zračí směsice obdivu a obav současně. Jak se to vlastně mohlo stát? A co Evropě hrozí? Pojďme se na to každopádně podívat společně.

Velká čínská automobilová revoluce právě probíhá

Pamatuji si ještě velmi dobře, jak jedním z nejčastějších popisů u interiérů čínských aut před 15 lety bylo „špatné slícování v podstatě všech panelů“, případně „zápach lepidla v kabině“. Stejně jako to, že dívat se na crash testy kopií evropských značek (dodnes vidím kopii první generace BMW X5, už ani nevím, kdo byl oním duplikátorem) bylo cosi mezi zážitkem z hororu a lekcí z totálního technického selhání, neumětelství a nebetyčné ignorance základních pevnostních pouček.

viz video

Dnes? Podívejte se na interiéry posledních modelů Omody, BYD, Dongfengu nebo Geely, podívejte se na Cyberster od MG a na crashtesty všech uvedených značek. A desítek dalších. Dojde vám, že tady právě proběhla „Velká čínská automobilová revoluce“, a kdo si pořád zakrývá oči a tvrdí, že „ti Číňané“ se auta nikdy stavět nenaučí, tak jen kopíruje onoho pštrosa s hlavou v písku. Ten toho taky moc nevidí, to ale neznamená, že to „nahoře nad pískem“ zmizelo. Vůbec ne, ba právě naopak.

Čína boduje i v „evropské klasice“: ve spalovacích motorech a hybridech

Dnes už navíc nejde pouze o elektromobily, kde má Čína náskok díky silné domácí poptávce a levnější výrobě baterií. Čínské značky teď začínají bodovat i v segmentech, kde evropští výrobci dlouho dominovali: u vozů se spalovacími motory. A když porovnám aktuální nabídku nových modelů čínských značek na evropském trhu, rychle si všimnu několika věcí:

• Design už dávno není zastaralý; naopak – často se podílejí světové návrhářské týmy nebo prvotřídní (původně evropští) designéři.
• Technologická výbava čínských vozů bývá často opravdu velkolepá, a to nejen v oblasti asistenčních systémů nebo multimédií.
• Podle aktuálních údajů Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) byly v roce 2024 některé čínské vozy v náročných crashtestech Euro NCAP hodnoceny stejně dobře, někdy i lépe než tradiční evropská konkurence.

Není to ale jen otázka technologie nebo bezpečnosti. To, co mě skutečně zaujalo, je cenová dostupnost a rychlost inovací. Evropské značky se často perou s náklady na přechod k elektrifikaci, ovšem jejich čínští soupeři zvládají vyrábět spalovací i hybridní motory, které plní přísné evropské emisní normy, za konkurenceschopnou cenu. Někdy mám pocit, že právě v tomhle bodě začínají Evropané zaostávat. Podle poslední zprávy společnosti JATO Dynamics výrazně stoupl podíl čínských vozů v prodejích nových aut v Evropě – a to právě i mimo oblast BEV.

Můžeme obstát v nové soutěži? Šéf Stellantisu to nevidí růžově

Nabízí se otázka: jak na tuto změnu zareaguje evropský automobilový průmysl? Maxim Picat, šéf asijského oddělení automobilového giganta Stellantis, je šokován rychlostí, s jakou si čínští výrobci získali podíl na trhu, řekl na konferenci Financial Times o budoucnosti autoprůmyslu. „Pokud se podíváte na to, co se stalo v posledních letech, trend je silný. A pro západní automobilky bude velmi obtížné udržet si své pozice v Číně. Jsem docela optimistický člověk, ale ne v tomto případě,“ dodal Picat.

Budoucnost trhu je nejistá – proč už není Evropa v bezpečí?

Jako člověka, který sleduje automobilové dění už od mládí, mě tato proměna trhu nepřestává fascinovat. S příchodem inovativních čínských hráčů se mění nejen přístup zákazníků ke značkám, ale i samotný rytmus automobilového vývoje. Až donedávna jsem si neuměl představit, že bych někdy srovnával čínský sedan se zavedeným německým modelem. Přitom dnes už to není nic neobvyklého. Jak se zdá, budoucnost evropského automobilového trhu už dávno není pevně v evropských rukou. A to, co nás čeká příště, může být ještě překvapivější. Souhlasíte se mnou?

***

Ještě nějaké pochybnosti?

Evropa je nepoučitelná!!! Pamatuji první pokusy Japonců o prosazení se na světových autotrzích. Působili tenkrát směšně. Kopírovali, co viděli. Všichni se jim pošklebovali. Psal se rok 1960, O 30 let později se už nikdo nesmál. Promnohé vzdálená minulost – něco jako doba lovců mamutů.

Tak jiný příklad – korejské auťáky! Pamatujete dobu po převratu? Daewo Racer? Tu špatnou kopii Opel Kadeta? Nebo Hyudai Pony?  K smíchu, co?

Dovolí se dnes někdo smát Hyundai z Mošovic nebo Kie ze Žiliny?  Stejný, jen rychlejší příběh jako Japonci! Ale jakou sílu, při vší úctě představuje Japonsko nebo Jižní Korea ve srovnání s Čínou? A vedle toho, korejské a japonské automobilky šly do soutěže v době, kdy nikdo o nějakém zešílení Green dealu nic netušil a Evropa obrovsky těžila z bonusu levných ruských surovin všeho druhu. Dnes si přivázala na krk obludný balvan ekohysterie a sama se sobě postarala o vůbec nejdražší energie v celém světě!!! Korejci i Japonci se od Ruska zcela neodřízli. A Čína s díky ruské energetické dodávky převzala!!!

Při jakém procentu krachů průmyslu či jakém procentu nezaměstnaných současní kolektivně západní papaláši pochopí, která bije???!!!

*

pro Kosu objevil svbn, Petr Vlk a Kosa Zostra