17. listopad v režii těch, proti kterým se cinkalo klíči na náměstích

Pokud bych před 36 lety byť jen tušila, za jaký režim cinkám na náměstí klíči, raději bych tehdy zůstala doma. Velmi dobře si pamatuji, že mezi našimi požadavky byla názorová a politická pluralita, tedy přesně to, co nám dnes chtějí odpírat.

Tehdy jsme samozřejmě netušili, že jde o akci organizovanou StB a KGB. Mnozí z nás si naivně mysleli, že cinkají pro změnu režimu, který bude svobodnější.

Postupem času se však ukázalo, že se jen jedna garnitura mění za jinou s velmi podobným smýšleními praktikami. A mnozí jen převlékli ze dne na den kabát a pokračovali v kariéře.

V podstatě vyměnili Moskvu za Brusel, aby mohli pokračovat v prosazování politiky těch, kteří je řídí.

17. listopad si dnes plně převzala sebranka, která má neméně totalitní manýry, než garnitura, proti které jsme tehdy cinkali klíči.

Eurosvazáci by chtěli, aby nám navždy vládla jednotná Národní fronta, tentokrát s vedoucí úlohou EU, jejímiž notičkami se řídí.

Jistě jste také zaznamenali, že média opět zvou na „taškařici“ Milionu chvilek pro totalitu, která se má konat 17. listopadu v Praze. Profesionální demonstranti, kteří čtyři roky spali tvrdým spánkem, se probudili a vyráží protestovat proti výsledku voleb.

Nezajímal je Dozimetr, ve kterém jsou až po uši zapleteny dvě „jejich“ partaje – STAN a TOP09 – a nezajímala je ani kampelička, Bitcoiny, IKEM, skandál kolem VZP a další….

Ne, nad tím vším se zavíraly oči, pro něco podobného nemělo cenu vycházet do ulic. Naopak, je třeba vyjít do ulic proto, aby na vládní posty opět usedla tatáž mafie propojená s organizovaným zločinem.

A skutečným bizárem pak je, že na oné taškařici má být oslavován bezpáteřní kariérní komunista, který byl dokonce předsedou místní organizace KSČ a ještě za takzvané „perestrojky,“ tedy v roce 1987, se chlubil, jak s rodiči v roce 1968 nadšeně vítal sovětské přátele.

Když se změnil režim, tak ze dne na den – podobně jako mnozí další – převlékl kabát a přizpůsobil se novým pořádkům.

Přesně proti těmto jedincům jsme tehdy protestovali v ulicích, aby byli o 36 let později oslavováni.

Dnes je to jen loutka, kterou si na Hradě vodí Kolář, aby tančila podle notiček Aspenu a EU. Jedinec, který prosazuje ztrátu naší suverenity zrušením práva veta či zavedením eura.

Kariérní komouš má být hlavní hvězdou oslav dne, který si převzali jedinci, proti nimž se tehdy protestovalo. Tomuto symbolu bezpáteřnosti budou přizvukovat podobné korouhvičky, včetně angažované umělecké úderky, která se flexibilně přizpůsobuje každému režimu.

Oslavy… No, vlastně ani tak o oslavy nepůjde. Podle všeho se má opěvovat tato bezpáteřní loutka a poté se má protestovat proti názorové a politické pluralitě. Konkrétně proti výsledku voleb.

Tedy ti, kteří tentokrát budou v ulicích, mají mnohem blíž davům, které nejprve v ulicích Prahy nadšeně mávaly Hitlerovi a jen o něco později Gottwaldovi.

Nyní budou tedy nadšeně tleskat kariérnímu komunistovi a nejspíš i jeho manželce, kované politručce, jejímž cílem bylo vychovávat ty „správné“ – politicky uvědomělé – kádry.

17. listopadu 2025 tak budou oslavovat ti, proti kterým se tentýž den v roce 1989 protestovalo a bude se demonstrovat za to, co jsme tehdy odmítali.

Za novou totalitu v jiném hávu.

Není jistě náhoda, že si tento svátek už dávno přebrali ti, proti kterým jsme před 36 lety cinkali klíči.

Nebylo by nakonec lepší takový svátek úplně zrušit nebo oslavovat jen ty, kterým byl nakonec skutečně ukraden?

Mám samozřejmě na mysli studenty, kteří v tentýž den v roce 1939 protestovali proti nástupu nacismu a zavírání škol….

*

Slovanka, Necenzurovaná Pravda