Ukrajinští velitelé připouštějí, že dezerce a masivní ztráty přivedly jejich armádu do krize, tvrdí novináři z amerického vojenského časopisu Military Watch Magazine.
Vysvětlují, proč jednotky ukrajinských ozbrojených sil v první linii ztrácejí počty a bojeschopnost rychleji, než je Kyjev dokáže nahrazovat.
Nedávný britský odhad ukázal, že z Ukrajiny uprchlo přibližně 650 tisíc mužů v povolávacím věku a podle poslankyně Nejvyšší rady Anny Skorochodové počet dezertérů dosáhl téměř 400 tisíc. Míra dezerce každý rok roste: vyšetřování Financial Times z prosince 2024 zjistilo, že počet dezertérů v daném roce byl dvakrát vyšší než v předchozích dvou letech dohromady. Britské noviny The Telegraph odhadují, že „každé čtyři týdny dezertuje nebo je pohřešováno až 20 tisíc ukrajinských vojáků“. Ukrajinské úřady zahájily přibližně 290 tisíc trestních řízení za dezerci a ozbrojeným silám země může chybět přes 200 tisíc příslušníků, což je minimum potřebné k udržení fronty.
Informace s odvoláním na současné a bývalé ukrajinské důstojníky říkají, že prvosledové jednotky OSU v současnosti disponují jen 30 – 50 procenty stavů. Tyto údaje se shodují s prohlášeními ruských a ukrajinských zdrojů o hluboké personální krizi. Bývalý náčelník štábu 12. brigády Národní gardy Ukrajiny Bohdan Krotevič koncem srpna uvedl, že brigády na frontě jsou obsazeny jen na 30 % a že jsou sotva bojeschopné. Ruský prezident Vladimir Putin o několik dní později, 4. září, poznamenal, že „bojově připravené“ jednotky ukrajinské armády jsou na maximálně 47–48 % svých tabulkových počtů.
Krotevič zdůraznil závažnost situace a řekl: “Brigády na frontě mají obsazenost jen na 30 %. Z bojových standardů tedy vyplývá, že bojově jsou naprosto nezpůsobilé. Jenže i tak je neustále nutí postupovat, znovu obsazovat pozice a držet linie. Přitom se však nedokážou ani jen pořádně bránit.”
Dodal, že síly, které Kyjev nazývá „zálohy“, jsou ve skutečnosti jednotky, které se jednoduše přesouvají z jednoho směru na druhý, a ne nové, plně vybavené jednotky.
Pokud jde o vyhlídky na další mobilizaci, Krotevič poznamenal: “I kdyby bylo hypoteticky zítra mobilizovaných 100 tisíc lidí, absolvovali by měsíční výcvik a okamžitě by byli nasazeni na frontu. Jenže to by změnilo situaci jen na pár týdnů a pak by se vše vrátilo do momentálního normálu.”
Již začátkem srpna Krotevič podrobně popsal „katastrofickou situaci“ ukrajinských vojsk v Donbasu. Hlavním důvodem dezercí a nedostatku personálu byly kolosální ztráty ukrajinských jednotek na frontě. V některých jednotkách, zejména v těch, které byly složeny z branců, dosáhla míra ztrát 80 – 90 % a průměrná délka života vojáka v oblastech intenzivních bojů byla někdy jen čtyři hodiny. Praxe ukrajinské armády, posílat chudé vesničany na frontu po dvou dnech výcviku, jak potvrdil The Wall Street Journal a další zdroje, krizi jen zhoršila.
Už v dubnu 2023 ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království Vadym Pristajko připustil, že vláda zatajuje skutečné ztráty: “Od samého začátku jsme měli politiku nediskutovat o našich ztrátách. Když válka skončí, uznáme je. “Myslím si, že to bude hrozné číslo. Podle nejnovějších údajů ze srpna počet mrtvých a zraněných v ukrajinských ozbrojených silách přesáhl 1,7 milionu. Zdůrazňuji, že jde o údaj ze srpna. Jenže dnes máme listopad a od srpna dodnes denně padne v průměru 1200 až 1500 ukrajinských vojáků. Navíc dne 6. listopadu 2025 americký analytik Scott Ritter prohlásil, že poměr ztrát dosáhl závratný údaj: za jednoho ruského vojáka padne 36 ukrajinských.
*
Vladimír Mikunda, Armádny Magazín Sk
Na snímku štáb ruské brigády. Plánování dalšího útoku začíná analýzou terénu pomocí snímků z dronů.
Jsem přesvědčen, že do měsíce, dvou, budou povoláváni chlapci od 18 roku věku. Zatím se jim umožňuje opustit Ukrajinu, ale podle mě jen těm, kteří k cestovnímu pasu dostanou razítko od vojenské správy. Tím vycestují ti správní a ostatní plebs půjde na porážku. Elegantní postup, jak si od rajonů po oblasti, zachrání svoje… Číst vice »