Kdo chrání Oganesjanův gang?

Útoky gangu Mikaela Oganesjana, třikrát pravomocně odsouzeného recidivisty arménského původu, budí veřejné rozhořčení již šestnáctý měsíc. A není divu. Na politickém násilí a bezohledné šikaně jsou založeny úplně stejně jako na následné publicitě natáčených videí a jejich cílené monetizaci přes platformy Herohero a YouTube. Činnost, o které věděl snad každý a která se řešila od hospodských stolů až po lavice základních škol, však přesto dlouhodobě unikala hledáčku BIS, pozornosti probačních úředníků, zásahům policie i dohledu státních zastupitelství. A také zájmu mainstreamových médií, a to po dlouhé měsíce, ačkoliv šlo v případě Oganesjana o osobu nechvalně známou již z doby před deseti lety.

Novinářské probuzení

Situace se změnila až těsně před volbami, kdy gang přiznal mediální spolupráci a konkrétní politické cíle v sérii angažovaných podcastů, od Expresu přes Noru Fridrichovou až k Maximu Ponomarenkovi. Ty ale víc otázek vyvolávaly, než v důsledku zodpověděly. Cílem nebylo útoky Oganesjanovy skupiny jakkoliv objasnit či rozkrýt, ale spíše omluvit a hlavního aktéra „MikeJePána“ představit v lepším, pro veřejnost přijatelnějším světle.

A nejen to. Podprahovým sdělením byla i jakási iluze „spontánních klukovin“, které tato bojůvka začala páchat zřejmě jen proto, že se jim zrovna zachtělo a přišly jim vtipné. Nepochopitelnou paralýzu policie, nečinnost státních zastupitelství a mlčení sdělovacích prostředků k této již déle než rok trvající činnosti doposud nikdo neobjasnil, natožpak to, kdo nad tímto křiklavým exemplářem novodobého politického násilí po celou dobu držel svou ochrannou ruku.

Odkud fouká vítr?

Mohl bych napsat rovnou, že z Větrné ulice, ale konkrétní adresu tak snadno nezjistíte. Neexistuje. Novostavba, kterou Oganesjan se svou partnerkou i s jejich potomkem obývá, leží na severním okraji dobývacího prostoru Petřvald IV, nemá číslo popisné a v katastru Rychvaldu je vedena jen coby zahrada. Na panoramatu Mapy.cz ale tento bungalovový rodinný dům snadno rozpoznáte dle zaparkovaného Kodiaqu s ledkami policejního majáčku za předním sklem. S ním výtržník většinu akcí osobně objížděl, zatímco policie přihlížela, státní zastupitelství nekonala a média namísto křiku tiše fandila, protože šikanoval, udával a terorizoval ty „správné“. Selhal zde stát? Odpověď není jednoduchá. Navenek jde o selhání konkrétních jednotlivců placených z našich daní, aby se tyto věci řešily, zatímco dělali pravý opak. A zde je problém. Proč tak činili a na čí popud, zůstává otázkou, kde již státní zadání nelze vyloučit.

Ptejme se tedy, kdo v Oganesjanově případě konat měl a nekonal, vidět měl a neviděl, a odkud krytí tohoto delikventa, vyúsťující až v jeho okázale prezentovanou nedotknutelnost, vlastně pramenilo. Ale na to je nutné podívat se nejprve hlouběji do historie a vzít to postupně, z jednotlivých okruhů, pozorně a systematicky, až začne celá mozaika absurdit a neuvěřitelností s touto kauzou propojených najednou dávat smysl.

Rodina Detektiv Mike

Základním rysem Oganesjanových deliktů je rozklad protiprávního jednání na jednotlivé aktéry, zatímco sám zůstává bez fakticky vymahatelné odpovědnosti za způsobenou újmu. Svá videa natáčí a zpeněžuje pod hlavičkou účelově založených eseróček navzájem provázané sítě Pečky, jejichž jednatelkou je ve většině případů Simona Buflová Oganesjan z ostravských Výškovic, jeho partnerka, se kterou má čtyřletého syna Elliota. Vystupuje tak v roli bílého koně, zatímco se Mike vůči úřadům prezentuje coby svobodný, nemajetný a jen náhodou je zaměstnancem či jednatelem daných společností, aniž by to někomu přišlo podezřelé.

Faktickým vlastníkem je pak Ing. Karen Oganesyan, podnikatel z již téměř pražských Tuchoměřic, delikventův otec. Mikem často měněná jména, neoprávněně užívané tituly a různé transkripce příjmení jsou zdrojem dalšího matení a zneprůhlednění vzájemných obchodních vazeb celého podnikatelského spletence, kde většina subjektů neplní dlouhodobě ani své základní zákonné povinnosti, a to za okázalého nezájmu příslušných finančních úřadů.

Narodil se MikeJePán

Mike se narodil jako Mikael dne 1. března 1997 v pražském Podolí arménské matce Hripsime Nalbandjan, zatímco otcem byl o více než deset let starší Ing. Karen Oganesjan. Matka otěhotněla v osmnácti letech a následně upřednostnila studium na VŠE a práci u Raiffeisenbank, zatímco výchova hyperaktivního Mikaela v rozpadající se rodině – jak se zdá – vázla. Následoval doktorát z mezinárodních vztahů a úspěšná kariéra, takže v době, kdy Oganesjan začínal se svými výtržnostmi, byla již manažerkou londýnské a moskevské pobočky Citibank. V Rusku pak dále Deutsche Bank a dnes, pro změnu, americké Corpay, zatímco dvojnásobný inženýr Karen je již od 90. let vlivným pražským podnikatelem.

V roce 2004 kupuje od tureckých vlastníků společnost Karlův most s.r.o., která se později objevuje v různých zkrachovalých Mikových aktivitách, jako byl e-shop Limosky.cz s přeslazenými limonádami BadBrambacher a opuštěnou výdejnou naproti bývalé vyclívací poště na Plzeňské, anebo CZT Velké Hamry, nyní v konkurzu s dluhy za 42 milionů korun. Přes eseróčka Pecky Global a Pecky Online dnes otec zaštiťuje prakticky veškeré Oganesjanovy ekonomické aktivity, a je za ně tudíž spoluodpovědný. V případě Mika jde o takřka ukázkové selhání integrace v druhé generaci, před jakým varují odpůrci multikulturalismu již léta. Jeho bezohledné a zištnými úmysly vedené sociopatické chování stálo již tento stát sedmi až osmimístnou částku nákladů, a že za něj nebyl doposud účinně potrestán, a to ani v dobách, kdy ještě nemělo politický podtext, přičítám právě vlivu rodičů.

Zapomenutí spolužáci

Už na základní škole Emy Destinnové v Bubenči platil Mikael za třídního šaška. Na rozdíl od různých vtipálků měl ale jeho humor takřka vždy charakter šikany vůči lidem, co se jí nemohli účinně bránit – od spolužáků až po pedagogy. Už tehdy kolem sebe vytvářel partičky sígrů, kteří pak terorizovali ostatní tak dlouho, než dostali od někoho silnějšího na pamětnou. Známý mi vyprávěl, že měl Mikael hlavu v záchodě co týden za svoje úchylnosti. Video, kde trápí v hodině angličtiny rodilou mluvčí tím, jak přeložit „jsem teplý ve sprše“, najdete ostatně na YouTube dodnes.

Jak sám tvrdí, z té doby si žádné kamarády nezískal. Ale ani v Panské, na Střední průmyslové škole sdělovací techniky, to nebylo lepší. Oboru multimediální tvorby ve třídě přísné RNDr. Jany Strádalové, která zde učila matematiku a chemii, zanechal už v roce 2012, po pouhých dvou měsících studia. Říkala mu prý, že to nikam nedotáhne, ale i ti nejslabší studenti zde zpravidla vydrželi alespoň do pololetí, takže šlo nejspíš o intervenci rodičů. Dle sítě linkedin.com pak následovalo První česko-ruské gymnázium a Anglo-německá obchodní akademie.

Sám Oganesjan přiznává, že matka chtěla, aby měl alespoň maturitu, ale ani u jedné ze škol, které studoval, se mu k ní nepodařilo byť jen přiblížit. Rusky mluví lámaně, anglicky jako massa Bob a o němčině netuším. Když jsem jej na jednom z videí uviděl dělit dort na dvanáct dílů půlením čtvrtin, kde až u sedmé výseče zjistil, že bude něco špatně, musím dát paní Strádalové za pravdu. Ale ne zcela. Mikael to někam dotáhl. Bohužel toliko k finančnímu poradenství u nechvalně známé OVB Allfinanz, kde v roli rádoby manažera Majka exceloval zejména na bujarých firemních večírcích. Jeho ostudné chování zde zachycuje dokument režiséra Jakuba Charváta Rada nad zlato, který je dodnes na YouTube dohledatelný. A zatímco OVB skončila za podvodné jednání při sjednávání pojištění s několika mnohamilionovými pokutami, začíná Oganesjan propagovat podvodné pojištění sám.

Pojištění na pokuty

Podruhé se Oganesjan dostal v obecnou známost pod jménem MikeJePán. Pod nejapným názvem youtubového kanálu se neskrývalo nic jiného než záměrné páchání přestupků a následná šikana zasahujících městských strážníků ve jménu propagace Pojištění na pokuty. To bylo obchodní značkou České vzájemné pojišťovny motoristů, založené falešným advokátem Petrem Kocourkem, známým též jako Fyzik Petr. Shodou okolností „bydlel“ takřka naproti Oganesjanově bubenečské alma mater, na úřadu Prahy 6. S ním Oganesjan dlouhodobě spolupracoval a navzdory několikerému soudnímu zákazu zmíněné pojišťovací služby, jakož i nástupnické Motoristické vzájemné pojišťovny, spolupracuje dodnes.

Po Kocourkově podmínečném odsouzení za neoprávněné podnikání najdeme na stránkách pojisteninapokuty.cz B. A. Mike Oganesjana i s doktorským titulem Dr. h. c., který sám sobě, prostřednictvím vlastního webu doktoratonline.cz, udělil. Službu pak zaštiťuje Spolek pro ochranu práv a odhalování nekalostí v dopravě, psaný na Aleše Bialonczyka, počítačově negramotného bezdomovce z Benešova, který však vlastní stovky firem s vklady za desítky milionů, aniž by to kohokoliv ve státní správě jakkoliv vzrušovalo. Znalost kontaktů, obstrukcí a procesních kliček tak může pocházet právě odsud, stejně tak jako Oganesjanovo právní zastupování.

Kamarádi z polosvěta

Oganesjanovo časté tvrzení, že neměl nikdy žádné kamarády, není tak docela pravdou. Kromě Kocourka to byl svého času i bývalý řeporyjský starosta Pavel Novotný, od kterého se naučil strkat autovraky do silnice, Daniel Sonnleitner z youtuberské partičky TVTwixx, který si říkal Danny Threeman, podvodný pražský taxikář Giovanni Piscicelli Taeggi, plzeňský čistič bot Vít Ikaro Vodvářka, což je týž Vito Visentini, který rozřezal petiční stánek, nebo ostravský rapper Enrico Pešta, známý jako Hard Rico, souzený za loupežné přepadení.

Společného s Oganesjanem mají mnohé, ale zejména pak problémy se zákonem na samé hraně nepodmíněného trestu odnětí svobody, případně za ní. Odtud tedy krytí pravděpodobně nepochází. Výjimkou může být snad jen Nšan Avetisjan, syn zakladatele rodinného potravinářského impéria Marlenka, známý jako Medový princ. S ním je Oganesjan na Ostravsku často vídán, nicméně Gevorg Avetisjan, jeho otec, těmito kontakty nadšen příliš není a od Oganesjanovy propagace Marlenky se již veřejně distancoval.

Kolegové od policie

Co nesvedou kamarádi, mohou zajistit kolegové. Tak nazývá Oganesjan zasahující, projíždějící či spíše nezasahující a toliko přihlížející policisty a strážníky. Z Policejního prezidia České republiky jsou to pak prý přímo kámoši, jak zmínil ve svém červnovém rozhovoru pro Debatní deník. O prezidiu mluví Oganesjan často i v souvislosti se svou bývalou partnerkou pracující u Národní protidrogové centrály spadající právě sem, naposledy pak u soudu v červenci. Což může být pravdou i lží, stejně jako Oganesjanova opakovaná snaha činit se zajímavým a přisvojovat si pravomoci či výsady bezpečnostních složek.

Přesto se v jeho věci nechová prezidium úplně standardně. Zcela věcné a důkazně podložené podání ohledně monetizačního schématu Oganesjanovy skupiny postoupilo na Oddělení analytiky a kybernetické kriminality Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, kde mi poručík Ing. Jiří Dvořák, komisař Skupiny kybernetické kriminality, oznámil, že neshledává v činnosti Oganesjanovy skupiny nic protizákonného. „Mike Oganesjan v dostatečném rozsahu a s plnou transparentností vyvrátil tvrzení o generování značných zisků, které by byly v rozporu s jeho probíhajícím insolvenčním řízením,“ uvedl doslova 7. července krátce po poledni. „Policejní komisař SKPV PVZ vnímá opakovaná oznámení, která jsou zjevně a prokazatelně generována nástroji umělé inteligence, jako vysoce nevěrohodná a v konečném důsledku krajně kontraproduktivní,“ dodal s tím, že veškerá další podání budou již odkládána ad acta.

Článek v magazínu Forbes, kde Oganesjan veřejně přiznal třicetimilionové příjmy jen za uplynulý rok, byl tou dobou přitom již čtvrtým dnem na titulce Seznamu. V duchu takového „šetření“ pak ani nepřekvapí odpověď k dubnovému incidentu v ostravském Librosu. Zde Oganesjanův gang rozvrátil probíhající konferenci mimoparlamentních stran a hnutí, což završil mým pronásledováním ulicemi Ostravy za přihlížení Policie ČR a přímé asistence MP Ostrava. „Nebylo zjištěno pochybení,“ sdělují orgány v naprostém rozporu se známými fakty a Oganesjanovým videem, které viděla polovina republiky, ve vyrozumění signovaném před měsícem samotným generálporučíkem Mgr. Martinem Vondráškem.

Ve věci vlasteneckého setkání v Příčovech, které gang v srpnu rovněž narušil, sdělil pak vedoucí sedlčanského oddělení nadporučík Bc. Milan Daniel, že obžalovaný obcí pouze projížděl, čímž předběžné opatření neporušil.

(Celý text najdete v měsíčníku TO číslo 10)

*

Pavel Cimbál, Deník TO

Na snímku reprezentant zfašizované mládeže kriminálník M. Oganesjan v pořadu nechvalně známé Nory Fridrichové, která jeho kriminální činnost považuje za zábavnou.