Nová vládní koalice oznámila záměr zrušit nedávno zavedený trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“, který měl postihovat spolupráci s cizí mocností mimo klasické formy špionáže. Opatření, jež mělo posílit obranu státu vůči vlivovým operacím, vyvolává rozporuplné reakce politiků, bezpečnostních složek i právníků.
„Návrh na zrušení tohoto paragrafu máme připravený a chceme ho předložit co nejdříve,“ uvedl bývalý předseda Poslanecké sněmovny a nynější poslanec hnutí ANO Radek Vondráček, který je zmiňován jako kandidát na post ministra spravedlnosti. Podle něj je ustanovení zbytečné a jeho formulace natolik vágní, že může být zneužitelné. „Je tam příliš mnoho prostoru pro výklad. Pokud někdo přijde se smysluplnou náhradou, která nebude zneužitelná, jsme připraveni ji podpořit,“ dodal Vondráček.
Paragraf o činnosti pro cizí moc byl do trestního zákoníku zařazen v roce 2023 jako reakce na zkušenosti tajných služeb. Bezpečnostní informační služba tehdy upozornila, že v českém právu chybí postih pro osoby, které spolupracují s cizí mocností, aniž by bylo možné je obvinit ze špionáže. Případem, který vyvolal veřejnou debatu, byl incident na ministerstvu zahraničí, kde měl jeden ze zaměstnanců předávat citlivé informace zástupcům Ruské federace.
Záměr nově vznikající koalice vyvolal ostrou kritiku končících ministrů zahraničí a vnitra. „Zrušení paragrafu bez náhrady by znamenalo oslabení bezpečnostní obranyschopnosti České republiky. Ztrácíme právní nástroj, který měl chránit stát před vlivovými a dezinformačními operacemi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Ministr vnitra Vít Rakušan doplnil, že paragraf vznikl po konzultaci s odborníky z oblasti bezpečnosti a jeho odstranění považuje za chybu.
Naopak část právníků i ústavních expertů upozorňuje, že text zákona byl příliš obecný a mohl vést k nejasnostem při jeho aplikaci. „Problémem je, že pojem ‚cizí mocnost‘ není v českém právním řádu dostatečně vymezen. V krajním případě by mohl být interpretován i jako spolupráce s institucemi Evropské unie či mezinárodními organizacemi,“ upozorňuje právník a bývalý soudce Jaroslav Zbořil.
Paragraf 318a, který se stal předmětem sporu, byl dosud nevyužit. Policie ani státní zastupitelství podle dostupných informací neevidují případ, v němž by byl tento trestný čin použit. I to je podle zastánců jeho zrušení důkazem, že jde o normu spíše symbolickou než praktickou. Kritici však namítají, že absence případů neznamená zbytečnost.
Psali jsme: Okamura vs. Pekarová Adamová? Bývalá předsedkyně prohrála
V politickém prostoru tak vzniká spor, který přesahuje rámec právní debaty. Zatímco zastánci zrušení paragrafu zdůrazňují ochranu před možným zneužitím a potřebu právní přesnosti, odpůrci varují, že odstraněním zákona se Česká republika vystavuje větší zranitelnosti vůči aktivitám cizích zpravodajských služeb. „Nejde o paragraf pro špiony, ale pro ty, kteří jim vědomě či nevědomě pomáhají,“ připomíná jeden z představitelů bezpečnostní komunity, který si nepřál být jmenován.
O budoucnosti sporného ustanovení se rozhodne během prvních měsíců nové vlády. Pokud koalice návrh skutečně prosadí, bude na ministerstvu spravedlnosti, aby předložilo náhradní řešení, které zajistí ochranu státních zájmů bez rizika nejasného výkladu zákona.
*
Chmelík, První Zprávy
Poznámka Nové Republiky: Záměrem minulé vlády bylo ostrakizovat opozici i alternativní média, jakým je například i Nová Republika, kriminalizovat je a dehonestovat. Fialovo Panoptikum by nejraději všechny kritiky poslalo za mříže a zákon, o kterém je řeč, měl být prostředkem, jak přes aktivistické soudce toho osáhnout. Na druhou stranu je pravda, že mnoho českých občanů pracuje proti zájmům naší země a pro zájmy tu Bruselu (EU) tu Spojeného království, tu Spojených států a jeho deep state. Takže zákon na omezení vlastizrádců je potřeba, ale ne v této zneužitelné formě.
-vd-
