Už vám na to lidé neskočí

Obrovská agresivita volbami ukončené Pětikoalice pokračuje, nicméně je naprosto zjevné, že jejím důvodem jsou obrovské obavy z toho, na co vše se nyní přijde. Exministr financí elektrikář Stanjura se vypařil podobně, jako se to stalo s donem Pablem Blažkem po zveřejnění kauzy kolem bitcoinů. Jenže v jejich případu šlo o pár miliard, zatímco „nedostatky“ v státním rozpočtu na příští rok se blíží k hodnotě 100 miliard.

Nejsme naivní a je nám vcelku jasné, že nová vláda si může připravovat zadní vrátka k navýšení schodku, nicméně tentokrát k tomu má pravděpodobně mnoho důvodů. Stanjurovo čtyřleté blafování kolem Ministerstva financí nezakryje ani fakt, kterým je veřejně vyslovená pochvala prezidentem republiky Pavlem vyjadřující poděkování za předání státu v mnohem zdravějším stavu, než ho Fiala & spol. přebírali. Prezident, který si nechal navýšit apanáž pro svou rodinu o plat pro první politručku ve státu, přesto jeho kancelář s penězi nevychází, financím rozumí podobně, jako většina ekonomicky méně gramotných spoluobčanů ochotných půjčovat si na dovolenou nebo na vánoční dárky. V reálu u nás za vlády Pětikoalice stouply ceny čehokoliv v průměru o 35%, což se zdaleka nedá říct o příjmech občanů. Naopak stát zaseknul dluhovou sekyru mnohem hlouběji než kdykoliv předtím. A investicemi do lepší budoucnosti to opravdu nebylo.

Předávání moci se zadrhává a až bude Stanjurovým komandem předložený Zákon o státním rozpočtu na rok 2026 prostudován celý, možná bude ještě dost horko. Mimo chybějících peněz na dopravní infrastrukturu je díra i v oblasti jiným zákonem stanovených výdajích na sociální oblast. Co se 4 roky rozkrádalo a zčásti mizelo na Ukrajině, respektive v ukrajinské pračce či v předražených armádních zakázkách, prostě jen tak nevzniklo a chybí to v rozpočtu nyní. To jsme teprve na počátku zkoumání, co vše Fialovci ukradnuli. Nové vládě to poskytuje jisté alibi, ale aby je dokázala obhájit, musí nutně začít s vyšetřováním toků peněz a jejich odklánění, následně i postihovat ty, kteří za tím stáli. Je nepřijatelné pokračovat v praxi, kdy se za odcházejícími defraudanty sice zavřely dveře, ale nic se jim nestalo.

Drzost končící vládní skvadry reprezentuje Rakušanovo skládání vlády připravené převzít zemi po konci volebního období současné koalice. Právě exministr vnitra měl být kontrolním orgánem dohlížejícím na fungující právní stát. Místo toho se účastnil rozkrádání ve velkém. Nejde jen o Dozimetr, ve kterém zastával významnou roli, o níž se zatím média odmítají bavit a vyšetřovatelé i justice ji ignorují, ale i o výdaje na Ukrajinu nebo právě o evidentně předražené armádní zakázky. O zájmech a vztazích spojujících Rakušana s Ukrajinou si štěbetají i vrabci na střeše, ale média je obchází. Liberál liberála přeci nepotopí. Rakušan je jediný, kdo je z bývalých šéfů slyšet, jeho sebevědomí stojí ale na čem?

Ostatní autoři vládního scénáře se zatím stáhnuli a do popředí vystrkávají nové tváře. Kdo vnímá vystupování mladé krve v podobě Smejkalové či Demetreshvili, musí se ptát, kam až lze poklesnout. To, že naší politickou scénu dosud představovali Jakob neschopný souvislé věty, naprosto arogantní prodavačka mobilů Pekarová Adamová, prolhaný a sebestředný Fiala, v Senátu doslova nenávistí k Rusku posedlá Němcová, naprosto všeobecně tupá Černochová, elektrikář Stanjura vedoucí nejdůležitější ministerstvo, a naopak ideologicky zvrácený Dvořák sedící na tom nejnepotřebnějším, to je realita. Ale aby mnohem starší kolegové ve Sněmovně naslouchali blábolům dívkám nedávno se loučícím s pubertou a měli dle toho fungovat v zákonodárném Parlamentu, to už je vrchol, kterého nedosáhnul ani pouze stosedmičkový generál na Pražském hradu. Sebevědomí dívek je fajn na diskotéce, ale v budově Sněmovny by mohly fungovat maximálně jako stážistky. Bohužel kampaň mezi mladými na sociálních sítích zabrala a sedí tam, kam se plno jiných mnohem schopnějších a oprávněnějších nedostalo.

Celá ta šaráda kolem prohry Fialova klanu má být zakryta ukrajinskou vlajkou. Aby byla odvedena pozornost, demoblok šermuje násadami od koštěte ozdobenými žlutomodrým hadrem, na který je většina národa alergická. Neustále omílaná ukrajinská problematika je otravná a některým poslancům se její ignorace ze strany nově se rodící národní vlády způsobuje psychická traumata. Jákob je šokován, Pekarová Adamová a Rakušan to nechápou a pětikoaliční pohrobci se děsí. Ve skutečnosti mávají fanglí především proto, aby se zapomnělo na vše, co se tu 4 roky dělo. Škoda, že se do Sněmovny nedostalo STAČILO. Možná bychom byli svědky ještě většího strachu v řadách těch, kteří pod rouškou Ukrajiny kradli. Konečná by se uchlácholit jistě nenechala.

Uvidíme, jak se k tomu postaví nynější koalice. Jisté je, že s výjimkou zfanatizované společnosti ovládané médii už zbytek národa na ukrajinský špek skákat nebude. Zvláště poté, co úspěchy kyjevské junty dostávají výrazně krvavé šrámy. Vláda Zelenského se blíží konci a podobně i tamní válka. My to víme, vy to víte, jen naše média a někteří fanatici doufají v obrat. Nebezpečí takových přání tkví v tom, že by znamenal zmařené miliony životů nás Evropanů, aniž by byl dokonán. A o to nikdo z nás nestojí. Je dobré, že Fiala skončil. Důležité bude to, co s tím nová vláda udělá.

*

Jindřich Kulhavý