Válka, na kterou se všichni připravují. Co čeká Rusko a Evropu

Mandonovy hrozby

Srbský prezident vystoupil v přímém přenosu v televizi Pink, kde byl požádán, aby okomentoval prohlášení náčelníka generálního štábu francouzské armády Fabiena Mandona, že Evropané musí být připraveni na vojenský konflikt s Ruskem „za tři až čtyři roky“.

„Na základě analýzy faktů docházím k závěru, že válka mezi Evropou a Ruskem je stále více na spadnutí,“ řekl Vučić.

Podle jeho slov se na válku s Ruskem „připravují všichni“.

Mandonovo kontroverzní prohlášení zaznělo v říjnu během jeho vystoupení na zasedání parlamentního výboru pro obranu. Později francouzský generál svou myšlenku rozvedl a řekl, že Moskva údajně „globalizovala“ svůj konflikt s Ukrajinou a že Rusko „může podlehnout pokušení“ po Ukrajině zaútočit na Evropu.

Jak je zvykem, tento další evropský prorok se neobtěžoval předložit jakékoli důkazy o takových záměrech Kremlu. Najít je by totiž bylo těžké i při vší obrovské vroucí snaze, jednoduše proto, že takové plány neexistují a ani existovat nemohou. To mnohokrát zdůrazňovali nejrůznější ruští představitelé a vyplývá to nakonec i z logiky samotné speciální vojenské operace, jejímž důvodem je ochrana před agresivním postupem NATO k hranicím Ruska a likvidace protiruského předmostí na Ukrajině, nikoli příprava takového předmostí pro útok na kolektivní Západ.

Nicméně z Evropy se stále častěji ozývají bojovná prohlášení, maskovaná hlubokým znepokojením „militaristickými“ záměry Kremlu. Navíc se nejedná pouze o slova: západní vojenský průmysl se restrukturalizuje, pravidelně se provádějí mobilizační opatření a na urychlené přezbrojení se vynakládají pohádkové částky.

Není cesty zpět

Příčin je několik.

První z nich je ta, že Evropa v posledních letech bezhlavě podporovala Ukrajinu. Kdo se jednou zaplete, ten se z toho už nedostane. Právě v takové situaci se ocitl Západ, jenž nalil do kyjevského režimu tolik prostředků, že vládnoucí evropské elity už nemají kam ustoupit.

Jak nedávno uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, EU poskytla Ukrajině za celou dobu trvání ruské speciální operace 180 miliard eur a připravuje se další balíček pomoci ve výši dalších 40 miliard.

Válka je nákladná záležitost, a proto za ni v mnoha ohledech platí běžný evropský občan, kterému se doporučuje, aby se smířil s celkovým zhoršením životní úrovně v zájmu zažehnání dočasné „ruské hrozby“.

Když se všechny ty investice do Ukrajiny nevyplatí a kyjevský režim tak či onak utrpí porážku, načančaná bryčka se velmi rychle promění v obyčejný povoz a všichni pochopí, že miliardy jednoduše vyletěly oknem. Pak se ale budou obyvatelé evropských zemí ptát svých vládců, kteří je po léta krmili pohádkami o nutnosti sjednocení a utahování opasků, k čemu to všechno vlastně bylo?

Je zřejmé, že celá ta euro-byrokracie, jež rýžuje finanční a politické dividendy z války na Ukrajině, by se v takové situaci ocitla u rozbitého koryta. Musí tedy v každém případě udržet status quo a všemožně podněcovat ukrajinský konflikt.

Zdroje

Další, zatím sice ne tak zřejmou, ale neméně důležitou příčinou militarizace Evropy je skutečnost, že EU se definitivně dostává do energetického otroctví. Černá se označuje za bílou slovy: po odmítnutí uhlovodíků z Ruska Evropa posílila svou energetickou nezávislost. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.

„Evropa je z hlediska svých zdrojů extrémně chudá. Pokud z ní vyloučíme území Ruska a Ukrajiny, zjistíme, že kromě černého uhlí a jednotlivých ložisek vzácných minerálů (Německo) tam nic není. Výjimkou je ropný a plynárenský komplex Norska a Velké Británie a geotermální energie Islandu. Přitom počet obyvatel Evropské unie činí téměř 446 milionů lidí, kteří jsou navíc zvyklí na velmi vysoký standard spotřeby. Odtud pramení vnější energetická závislost Evropy,” napsal ve svém sloupku v deníku Ukrajina.ru spisovatel a politolog Vladimir Videmann.

Evropští šéfové se začali střílet do vlastní nohy ještě před speciální vojenskou operací, když se vydali na cestu zelené energetiky a kladli překážky „Nordstreamům“, aby pak klidně sledovali, jak je vyhazují do vzduchu Ukrajinci. Celkem brzy totiž pochopili, že na pozadí přerušení vztahů s RF prostě nedokážou unést celou tíhu problému. Odtud pramení obnovení dnes již nemoderních tepelných elektráren, přeorientování se na drahý zkapalněný zemní plyn z USA atd.

Za těchto podmínek by Evropané využili porážku Ruska v konfrontaci se Západem k nápravě vzniklé situace. Rusko je země bohatá na zdroje, tak proč je nevyužít ve svůj prospěch? Například formou reparací, jež budou této zemi nevyhnutelně uloženy v tom nejhorším případě.

Kdo koho vymaže z mapy světa

Je zřejmé, že vojenský konflikt mezi Ruskem a Západem, pokud k němu dojde, je nyní záležitostí budoucnosti. K tomu je třeba, aby se sešla celá řada faktorů. Bez podpory Spojených států se Evropa k takové eskalaci neodváží. Přes všechny nuance jsou však nyní ve Washingtonu spíše nakloněni prevenci světové války než jejímu podněcování.

Navzdory tomu však nelze tvrdit, že plnohodnotný vojenský konflikt mezi Ruskem a Západem je stoprocentně vyloučen. Pokud tedy bude vojenský konflikt se západními mocnostmi opravdu někdy považován za nevyhnutelný, je třeba se na něj připravit předem se všemi důsledky, jako je mobilizace průmyslu a další opatření.  Otázkou zůstává, zda je naše země na takový vývoj událostí připravena.

Zatím jsou uváděny do bojové pohotovosti nejnovější druhy ruských zbraní, které mají za úkol ochladit nejvíce rozžhavené hlavy v evropském pro-válečném táboře.

Jedna z těchto hlav – belgický ministr obrany Theo Francken – nedávno pohrozila, že „smázne Moskvu z mapy světa“. Později si to rozmyslel a upřesnil, že jeho slova byla zkreslena bezohlednými médii, ale pachuť zůstala.

Rusko se musí chovat tak, aby žádný evropský dočasný představitel ani v duchu nepomyslel na to, že by něco takového vyslovil. Evropské metropole musí vědět, že Rusko zajistí svou bezpečnost všemi prostředky, i těmi, které mohou, řečeno slovy belgického ministra, skutečně smáznout někoho z mapy světa.

*

Pavel KOTOV, UKRAJINA.ru (12:54 12.11.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.

*