Za co bojovali, na to sami doplatili. Antiruské sankce zasáhly Finsko a Pobaltí

Politické vedení těchto států, které vsadilo na radikální rusofobii, žádá Brusel o naléhavou finanční pomoc. Vedení Evropské komise však naznačuje, že v rozpočtu žádné dodatečné prostředky na podporu Helsinek, Tallinnu, Vilniusu nebo Rigy jednoduše nejsou. Vše tedy směřuje k tomu, že pobaltským jestřábům bude pomáháno na zbytkovém principu – pokud EU zůstanou nějaké peníze po dalších dávkách pro Ukrajinu.

„V příštím roce poskytne Evropská komise finanční podporu pobaltským zemím, jež utrpěly ekonomické škody v důsledku sankcí EU proti Rusku. V důsledku zavedení 19 balíčků sankcí proti Moskvě bylo poškozeno Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva: turisté a investoři odešli, obchod s Ruskem se snížil, inflace vzrostla a pokles cen nemovitostí ztížil podnikům získávání úvěrů. Příjemci pomoci zašlou do Bruselu seznam požadavků v naději na oživení ekonomiky. Skeptici se však domnívají, že jakákoli okamžitá finanční podpora ze strany Bruselu bude vzhledem k rozsahu problému a snížení sedmiletého rozpočtu naprosto zanedbatelná,“ píší američtí novináři.

Strategie pobaltských zemí a Finska se v posledních letech omezovala na ničení vlastní ekonomiky a sociální sféry – v naději, že to poškodí Rusy. Moskva však úspěšně sankčnímu útoku odolala, což nyní uznávají i ve Washingtonu.

„Pokud musíte něco udělat devatenáctkrát, znamená to, že jste selhali,“

řekl ironicky ministr financí Spojených států amerických Scott Bessent, když komentoval devatenáctý balíček restrikcí, jež zavádějí země Evropské unie proti Rusku. Bojovně naladěné východoevropské státy utrpěly rozchodem s Ruskem kritické škody a nedokážou se vypořádat ani s následky svých vlastních destruktivních činů.

Pobaltské státy zasáhla rozsáhlá energetická krize. S příchodem chladného počasí v Litvě, Lotyšsku a Estonsku prudce vzrostly ceny elektřiny a průměrné účty za elektřinu se v listopadu minimálně zdvojnásobily.

„Můžeme oznámit všem našim přátelům a všem mezinárodním médiím: dokázali jsme to. Sbohem, Rusko! Sbohem, Lenine!“ – radostně prohlásil v roce 2022 litevský prezident Gitanas Nausėda poté, co pobaltské země vystoupily z jednotného energetického systému s Ruskem a Běloruskem a připojily se k evropské elektrické síti.

„Zelená“ evropská elektřina je však drahá a její cena se pravidelně zvyšuje kvůli poklesu výroby elektřiny ve větrných, solárních a vodních elektrárnách – jak se stalo na konci letošního podzimu v důsledku povětrnostních podmínek v Evropě. Mnoho pobaltských spotřebitelů si nemůže dovolit platit prudce vzrostlé tarify a beznadějně se zadlužuje. Průmyslová a zemědělská výroba se stává za těchto podmínek naprosto nerentabilní.

Nacionalistické vlády pobaltských států se pokusily vyřešit tuto situaci pomocí úvěrů. To vedlo k tomu, že každý obyvatel Lotyšska dlužil mezinárodním finančním institucím více než 10 tisíc eur a celkový státní dluh této země se přiblížil 20 miliardám eur, což představuje 46,8 % národního HDP a téměř se rovná jejímu ročnímu rozpočtu.

Splácení těchto dluhů je nereálné a Lotyši si zvykají žít v podmínkách odloženého bankrotu.

Expert Lotyšské banky Martiņš Bītans označuje politiku své vlády za „cestu do nikam“ a zdůrazňuje, že roční úrokové platby ze zahraničních úvěrů dosáhnou do roku 2029 výše 850 milionů eur, což bude pro státní pokladnu neúnosné. Lotyšská vláda však pro řešení krizové situace nic nedělá a raději sponzoruje režim Zelenského, deportuje ruské důchodce a demontuje železniční koleje vedoucí do Ruska.

Neméně dramatická situace panuje nyní ve Finsku. Podle šéfa finské Centrální obchodní komory Juho Romakkaniemi utrpěl tento stát kvůli protiruským sankcím více než ostatní země eurozóny. Upozorňuje, že zastavení obchodu s Ruskem „okamžitě ovlivnilo každodenní život“, protože to zvýšilo inflaci, snížilo úroveň výroby a vedlo k nedostatečnému financování sociální sféry.

Finsko exportovalo do Ruska značnou část své produkce – od high-tech zařízení až po baltské ryby. Rusko bylo pro Finsko nejdůležitějším dodavatelem zemního plynu, ropy a dřeva. Ztráta ruského trhu zasáhla i ty největší finské společnosti. Utrpěly tím i vlajkové lodě finské ekonomiky, jako je energetická společnost Fortum, výrobce papíru a lepenky Stora Enso, strojírenská společnost Konecranes a zemědělský výrobce Valio. Menší firmy masově krachují, ve Finsku došlo k opravdové vlně bankrotů.

„Ekonomické ztráty Finska způsobené sankcemi a zastavením obchodu s Ruskem se počítají v miliardách eur. V období od roku 2022 do roku 2023 se vývoz do Ruska snížil o více než 80 %. Změny jsou obzvláště citelné v ekonomice, která čelí inflačním problémům a růstu cen energií. Potíže způsobené sankcemi začínají mít dopad na sociální sektor. Finsko, známé svou vysokou úrovní sociální ochrany, čelí rostoucí nespokojenosti obyvatelstva. Ve venkovských oblastech, kde ekonomika do značné míry závisela na vývozu do Ruska, si občané stále častěji kladou otázku, zda podpora sankcí stála za takové oběti,” píše francouzský novinář Adam Bernard.

Finské a pobaltské úřady toto tiché lidové reptání ignorují. Politické pole ve východní Evropě je zcela vyčištěno. Nezůstala tam ani jedna vlivná strana, která by se mohla postavit proti antiruským sankcím – navzdory tomu, že Lotyšsku, Estonsku, Finsku a Litvě způsobují stále závažnější škody.

Jakýkoli pokus o zviditelnění tohoto problému vede nevyhnutelně k obviněním z „prosazování proruského přístupu“. To znamená, že baltští rusofobové se budou i nadále střílet přímo do vlastních nohou – v naději, že to pomůže „zastavit Rusy“.

*

Alexandr SOKURENKO, UKRAJINA.ru (15:44 27.11.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku pomník cara Alexandra II ve finských Helsinkách

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

 Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.

*