Že přijde o monopol na pravdu. Bojí se „nečitelnosti“ nové vlády. Překlad: Nebude už dopředu jasné, komu se má tleskat a koho umlčet.
Bojí se o neziskovky. Protože bez nich by se snad mohlo stát, že děti ve škole neuslyší „správný názor“ od lidí, kteří za něj berou granty. A že by se někdo mohl zeptat, proč zrovna tihle? Kdo je platí? A kdo je kontroluje? To už zavání demokracií.
Bojí se o veřejnoprávní média. Ta nezávislá. Tak nezávislá, že se vždycky bojí přesně toho samého co on. Náhoda? Určitě.
Bojí se formulací o Ukrajině. Protože svět je podle něj jednoduchý, jedna věta, jeden názor, jedna povolená emoce. Kdo se ptá, je podezřelý. Kdo pochybuje, je nebezpečný!
A tak se Rakušan bojí. Ne rozkladu státu. Ne zadlužených rodin. Ne kolabujícího zdravotnictví. Bojí se, že už nebude rozhodovat, co je pravda, kdo je hodný a kdo je extremista. A to bolí víc než cokoliv jiného.
*
Petra Rédová, Pravý Prostor
Vítek se v první řadě bojí soudu. Pokud k němu dojde, posype do lochu. Tam pomůže snad jen Rajchl. Ostatní na to nemají koule. Pak se zase budou divit, že za čtyři roky budeme poslouchat žvásty o Čapím hnízdu.
Nebojte se, tohle je tak propracovaný systém pod vedením VYVOLENÝCH za pomocí DOBROSERŮ, že to zase musí končit katastrofou, která přinese nový zrod.
Dobrý.