Hodně štěstí vám i nám!

Dnes bude jmenována nová vláda Andreje Babiše. Petr Fiala si na závěr vydal svou zprávu o stavu České republiky, ve které ještě naposledy oslavil svoji genialitu a tím jeho vliv na české dějiny končí. Vliv jeho kolegů už upadl, což bylo vidět z jejich spanilé jízdy na Slovensko, kde o nich raději nereferoval ani Michal Šimečka. Ale Marek Benda prý dostal dopis… jen nechce říct, co v něm bylo napsáno. Jediná opozice proti Babišovi je Hrad. Ale i tady už zaúřadovala vojenská policie a vyslala Stosedmičce jasný signál, že ani on není nedotknutelný. A kdyby to náhodou nechtěl pochopit, mohou mu to vysvětlit ještě názorněji na čertovi s hodností vraníka… totiž… bílého koně.

Přátelé, vláda národní katastrofy je za námi. Otevírám si dneska lahev portského a budu mimořádně hodný na lidi i zvířata.

Je mi jasné, že o nejdůležitějších záměrech bude nový premiér mlčet. Ne proto, že by je nechtěl říct svým voličům, ale rozhodně je nebude chtít říkat majnstrýmovým intervjukům a politickým nepřátelům. Proto mi nijak nevadí Babišovy hezké fotky s Uršulou Leyenovou a výstupy z tiskové konference, kde si jednání se šéfkou Evropské komise pochvaluje. To se tak dělá. Když jste se nedohodli na ničem, říká se, že rozhovory byly užitečné a produktivní. Bohatě mi stačí, když pak Andrej na svém fejsbůku oznámí, že Česká republika za žádnou půjčku Ukrajině ručit nebude.

Stejně tak se spokojím s tím, že Andrej zapaluje třetí svíčku na vánočním věnci a na sobě má tričko s nápisem “ NO WAR.“ Pro tohle jsem poslední čtyři roky obrátil svůj život naruby, pro tohle jsem skončil v práci, pro tohle jsem zanechal doma ženu i děti a šel jsem se hrabat v tom nejhorším politickém bahně. Žádné administrativní odvody, žádné zvyšování napětí, žádné prodlužování konfliktu do posledního Ukrajince! Pro tohle jsme šli do války s mééédii, pro tohle jsme objížděli sokolovny a nechali si nadávat od pravdy a lásky.

Spousta věcí se nepovedla, naše vítězství nebylo ani zdaleka tak velké, jak bychom potřebovali, ale jedna věc se podařila. Ne z naší zásluhy, ale spíš ze zásluhy Donalda Trumpa. Prakticky nic z toho, co liberálové kázali, už není svaté. Donald Trump sundal z piedestalu globální oteplování, sundal z oltáře Rusko jako odvěkého nepřítele a začal plivat na liberální demokracii s jejími bezpečnými diskusemi, které vedly jen k jinému pojmenování cenzury.

Před třemi měsíci bylo ještě zcela nemožné říct, že se EU rozpadá a i SPD muselo tvrdit, že z EU či NATO nikdy neodejdeme a je to základ naší orientace i bezpečnosti. A ejhle, najednou se mluví o americké strategii, která chce z EU vytáhnout Polsko, Maďarsko, Rakousko a Itálii… (a další země, jen se o tom nemluví). Všude se cituje Elon Musk, který vyzval k rozpuštění EU. Americká administrativa se pro Německo i Francii stala vlastně větším nepřítelem než Vladimír Putin. Evropě přibyl vedle Ruska a uhlíku třetí protivník – USA.

A lidé jsou podstatně nedůvěřivější než byli před dobou covidovou…

Když jsem někde vystupoval na konferencích, mluvil jsem o tom, že je zapotřebí změnit atmosféru. Nejde ani tak o konkrétní zákony, jde o to, aby lidé začali přemýšlet jinak. Aby začali přemýšlet v jiných souvislostech, jiném rámci a aby se k nim dostaly i jiné informace. To se nakonec v podstatě stalo. Koneckonců, hezky se to ukázalo na raketě DANA 1 i na dronech NEMESIS. Už to prostě není svaté, už to není nedotknutelné. Ukrajina se za poslední čtyři roky stala ze zkorumpované díry nejdemokratičtější zemí světa a teď už je zase zkorumpovanou dírou se zlatými hajzly Timura Mindiče. Kruh se uzavřel.

A tak přeji nové vládě, aby splnila co nejvíc z toho, co si napsala do programového prohlášení. Aby opravdu na svém prvním zasedání odmítli migrační pakt i emisní povolenky pro domácnosti. Aby se odmítli zaručit za peníze na pokračování války. Aby zrušili koncesionářské poplatky a kdyby to nešlo jinak, tak i s Českou televizí. Aby zrušili státní financování všem politickým neziskovkám. Seznam těch, kteří se zapojili do cenzury a omezování svobody slova, jim dodá Společnost pro obranu svobody projevu.

Teď se rozhoduje, jestli bude pokračovat válka na Ukrajině. Teď se rozhoduje o budoucnosti celé EU. Teď se rozhoduje o migraci i o nevratném poškození našeho průmyslu. Mnohé se rozhodne v nejbližších dnech, týdnech i měsících.

Tož vám, páni ministři, přeji odvahu. Budete ji potřebovat.

Hodně štěstí vám i nám!

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate (14.12.2025)