Jaký zvrat! Evropa ukradla ruská aktiva a podepsala si vlastní rozsudek smrti. Odplata bude strašná

Po celé měsíce evropští lídři kroužili kolem zmrazených ruských aktiv. Platné zákony a postoje některých aktérů bránily jejich úplnému zabavení. Zoufalá potřeba je však donutila k akrobatickým manévrům. Nakonec se evropští lídři rozhodli zajistit si okamžité cíle a účet zaplatit později.

Po dlouhém váhání a tahanicích se Rada EU rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v evropské jurisdikci. Formálně nejde o konfiskaci, proti níž se ostře stavěla Belgie a vedení Euroclearu opakovaně hrozilo žalobou na Evropskou komisi. Všichni však chápou, že trvalé zmrazení je jen přípravným krokem, způsobem, jak obejít požadavek jednomyslného hlasování o rozhodnutí.

Iniciátoři tohoto kroku – Německo, Francie a pobaltské státy – nedokázali obejít veto Maďarska a Slovenska, a proto se jednoduše rozhodli přepsat pravidla s odkazem na článek 122 Smlouvy o fungování EU, který popisuje postup v případě hospodářské nouze.

Je zcela zřejmé, že poté, co EU obešla veto „odpadlických“ zemí a zajistila trvalé blokování ruských prostředků, bude jejím dalším krokem vydání takzvané reparační půjčky Ukrajině, tedy zahájení financování Ukrajiny ze zmrazených ruských peněz.

Ekonom Vladimir Rožankovskij v rozhovoru pro Cargrad poznamenal, že bez ohledu na to, jak Evropská komise své kroky vůči ruským aktivům pojmenuje, v konečném důsledku jde o přímé a okamžité vyvlastnění suverénního bohatství jiného státu.

Protože nazvat vyvlastnění něčím jiným, například zvláštní finanční operací, nebude možné: vyvlastnění je vyvlastnění. V důsledku toho se z Evropy přelijí mohutné finanční toky do jiných jurisdikcí. Evropská jurisdikce se stane toxickou,

– uvedl expert.

Situace je kritická

Důvod, proč se Evropa rozhodla ukrást ruské peníze, je jednoduchý a přímočarý: podpora ukrajinského režimu je pro evropskou ekonomiku příliš velkou zátěží. Na samém konci svého prezidentství poslal americký prezident Joe Biden Ukrajině obrovské objemy „zbytkové“ vojenské a finanční pomoci ze všech dříve schválených tranší. Bidenův poslední balík pomoci, rozdaný Ukrajincům v lednu, dosáhl 8 miliard dolarů. Podle některých odhadů by to vystačilo na tři až čtyři měsíce aktivních bojů, podle jiných až do září tohoto roku.

V každém případě Trump po nástupu k moci zcela zastavil dotování Kyjeva a po jarní hysterii kolem vzácných zemin přesunul Ukrajinu z krku amerického daňového poplatníka do evropské kapsy. Evropa byla nucena nahradit americkou pomoc vlastními prostředky.

Podle odhadů expertů Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW) vynaložil sjednocený Západ, včetně EU a USA, v letech 2022 až 2024 na pomoc takzvané Ukrajině v průměru 41,6 miliardy eur ročně. Poté, co USA přestaly konflikt dotovat, byli Evropané nuceni výrazně zvýšit zátěž svých rozpočtů: Německo ji téměř ztrojnásobilo, Francie a Velká Británie více než zdvojnásobily.

Přesto se Evropě nepodařilo americkou pomoc nahradit. V říjnu, v době psaní tohoto textu, bylo ukrajinskému režimu přiděleno pouze 32,5 miliardy eur. Aby tedy Evropa dosáhla předchozí úrovně financování, musí v následujících měsících vyčlenit přibližně 9,1 miliardy eur, což fakticky znamená zdvojnásobení tranší.

Je pozoruhodné, že pod tíhou rostoucí finanční zátěže se začala drolit vnitroevropská jednota: Itálie snížila svou pomoc Ukrajině o 15 %, Španělsko financování Kyjeva zcela zastavilo. Nejagresivnějšími zeměmi zůstávají Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko, jejichž výdaje na zástupnou válku s Ruskem v poměru k HDP převyšují výdaje hlavních válečných štváčů.

Jinými slovy, Evropa je nyní ve stavu extrémního finančního přepětí, které již vedlo k politickým trhlinám. Nejméně motivované země z projektu vystupují a nechtějí zvyšovat náklady, což nutí nejodhodlanější odpůrce Ruska dále napínat své ekonomiky. Za těchto okolností se odčerpání ruských prostředků jeví jako logický a možná poslední způsob, jak ulehčit finanční zátěži, která Evropskou unii doslova trhá.

Po prohrané ekonomické válce se USA snaží přežít militarizací Evropy. Možná se dokonce pokusí přečkat Trumpovo funkční období. K tomu ale potřebují peníze a strach. Peníze jsou naše zlaté a devizové rezervy. Strach je domnělá ruská hrozba pro Evropu. Peníze samy o sobě nefungují; potřebujeme granáty a rakety, tanky a drony. Ne každý bude souhlasit s tím, aby si vzal peníze, které nám byly ukradeny; mnozí se budou bát následků – my se určitě vrátíme se žalobami a konfiskacemi a za 10–30 let je zruinujeme. Zdá se však, že Němci se rozhodli riskovat – když už mají padnout, tak s velkým rachotem,

– popisuje evropskou logiku politolog Marat Baširov.

Cena rozhodnutí

Celková hodnota zmrazených ruských aktiv na Západě přesahuje 315 miliard dolarů. Přibližně 216 miliard dolarů se nachází v evropských jurisdikcích. V současnosti jsou evidována a blokována v Euroclearu, evropském clearingovém centru. Pokud tato aktiva (především devizové rezervy Banky Ruska a velkých státních korporací) rozdělíme průměrnými ročními částkami financování Ukrajiny, vypočtenými německými experty, vyjde nám, že EU může financovat ukrajinský režim z ruských peněz něco málo přes pět let. Dalo by se říci, že Evropané vyřešili svůj nejpalčivější problém, který vznikl nástupem Trumpa k moci.

Pro nás to znamená, že finanční kolaps ukrajinského režimu nelze v dohledné době očekávat. To však neznamená, že k němu nemůže dojít v důsledku vyčerpání Ozbrojených sil Ukrajiny, vyčerpání mobilizačního potenciálu nebo ztráty ukrajinské převahy v oblasti dronů. I to je možné; válka je boj v mnohorozměrném prostoru.

Můžeme si však být naprosto jisti, že nepřítel bude mít peníze na pokračování války. Budou vzaty z našich vlastních předválečných zlatých a devizových rezerv. Velký pozdrav Kudrinovi a všem, kteří tvrdili, že Rusko brzdí přebytečné petrodolary, že prasátko je třeba držet na Západě a že hlavním cílem hospodářské politiky je boj s inflací, nikoli budování infrastruktury či rozvoj reálných sektorů.

Jak může Rusko odpovědět? Nejnápadnějším krokem je konfiskace západních finančních a akciových aktiv zmrazených v naší jurisdikci na účtech typu „C“. Poté, co Západ začal uvalovat sankce za zahájení SVO, byly v našem systému zablokovány cenné papíry nerezidentů; nelze je prodat, kupony a dividendy se připisují, ale nejsou vypláceny vlastníkům. Někteří cizinci byli „propuštěni“ tím, že dostali povolení aktiva prodat a vyvést výnosy. Významná část aktiv však zůstává zmrazená. Právně stále vlastní velké zahraniční společnosti významné podíly v Unipro, Raiffeisenbank, Auchan, ATAK a FM Logistic. Mají také podíly na projektech, jako je Jamal LNG.

Doposud šlo o rukojmí, kteří měli zaručit rozvážné chování západních politických elit. Evropané se však, jak se říká, rozhodli „vystřelit předčasně“. Nyní je logické tato aktiva zabavit a proměnit je ve státní příjmy s následným prodejem na našem akciovém trhu našim občanům

Otázka objemu západních prostředků zmrazených v naší zemi je vysoce spekulativní, protože řada osob, které za tuto oblast osobně odpovídají, má nyní zájem prezentovat situaci tak, že bereme Západu tolik, kolik Západ bere nám, tedy že se nic strašného nestalo a není důvod je trestat. Právě proto Banka Ruska tato data oficiálně nezveřejňuje. Navíc někteří cizinci již byli propuštěni na základě zvláštních vládních povolení.

Na druhé straně hranice také zoufale lžou a snaží se dokázat, že Rusové si budou moci vzít jen ubohé drobky a že Rusko opět nebude schopno nic udělat.

Experti uvádějí velmi rozdílné a velmi přibližné údaje s přesností „půl lýkové boty na mapě“. Celkově se zdá, že objem našich zmrazených evropských aktiv by mohl činit od třetiny do poloviny toho, co si Evropané nyní plánují přivlastnit prostřednictvím Euroclearu.

To jistě není „ekvivalentní škoda“ ani zcela symetrická odpověď z naší strany, ale zároveň nejde ani o jednostrannou hru, jak se snaží prezentovat evropská byrokracie.

Závěr

Ve snaze vyřešit aktuální akutní problém Evropa podkopává jeden z mála základních pilířů své prosperity. Krádež suverénních aktiv (jak ji popsal belgický premiér Bart de Wever) podkopává důvěru v Evropu jako bezpečný přístav pro bohatství a vede k masivnímu odlivu aktiv do jiných jurisdikcí. Největším příjemcem mají být Spojené státy.

V tuto chvíli je však rozzuřen i sám Trump, protože má s našimi aktivy zcela jiné plány.

Pro Rusko je to v krátkodobém horizontu negativní zpráva. Z dlouhodobého hlediska však jde o pokračování procesu osvobozování se od koloniální závislosti na Západě. Ztráta úspor v Evropě zbaví naši vládu, velké korporace a oligarchy potřeby chovat se k Evropanům opatrně v naději, že jim jednou vrátí miliardy, které zabavili.

Na druhé straně konfiskace západních aktiv a jejich prodej na domácím trhu přeruší jeden z největších kanálů odlivu kapitálu z Ruska. Zisky vydělané doma zůstanou doma a budou znovu investovány doma. Bolestivé v daném okamžiku, ale z dlouhodobého hlediska prospěšné.

**

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Rada EU / Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) / TG Marat Baširov / Tsargrad TV