Evropská unie se chystá na válku s Ruskem a její posledních zbytků rozumu zbavení komisaři donutili většinu států unie, aby se se zadlužili astronomickými částkami na prodloužení války Západu proti Rusku na Ukrajině. Jenže to předpokládá především dostatek energií. A experti varují, že klíčová ekonomika Německa se po sebevražedných zelených experimentech hroutí. A s ní i celá EU.
Proto bylo také původním plánem jak získat peníze na pokračování války, ukrást ruská aktiva v EU. Tomu však zabránilo sedm statečných států. Mezi nimi i “Babišova” ČR. A tak Lejnové a spol. nezbylo, než zatnout sekeru do národních států.
Krutá zima pro Ukrajinu i pro Brusel
Všechno však nasvědčuje tomu, že by současná zima mohla být pro bruselské vězení národů pod vládou válečnických zelených fanatiků více než krušná. Varovné hlasy, které poukazují, že by zelené šílenství v kombinaci s odmítnutím ruských energií, mohlo mít pro hroutící se bruselské impérium dramatické následky přibývají.
Významný německý meteorolog Dr. Ryan Maue varuje, že pokud se bude opakovat tuhá zima, třeba taková jako z let 1962–1963, s dnešním evropským energetickým systémem, Německo nepřežije. Země má totiž obrovské energetické nedostatky. Pokud by se měla celá Evropa řídit požadavky EU, pak by všichni vlastnili pouze elektromobily, k vytápění by využívali tepelná čerpadla a jako zdroje energie by byly k dispozici jen větrníky a solární panely.
Touto cestou se vydalo zejména Německo, které je nyní závislé na sousedech, zejména pak na francouzských jaderných elektrárnách. Jenže pokud v zimě, která je před námi, pořádně přituhne, nebo bude mrazivé počasí trvat dostatečně dlouho, dostane se Německo do vážných problémů.
Bohužel však nejen Německo, ale i další evropské země, neboť záhy se kvůli propojenosti energetického systému dostane do problémů celá EU. Což odnesou i ti, kteří klimatickému podvodu nepropadli stejným způsobem jako Německo.
V lednu přituhne
Situace je o to vážnější, že v posledních dnech meteorologické modely ukazují pro začátek ledna tuhou zimu po celé Evropě. Maueovo tvrzení vychází ze studie s názvem: „Souvislosti mezi počasím a nedostatkem energie během zimy pro 28 evropských zemí„, publikovaného v Meteorological Applications (2025) Emmanuelem Rougesem, Marlene Kretschmerovou a Theodorem G. Shepherdem.
Autoři zkoumají, jak konkrétní atmosférické vzorce ovlivňují rovnováhu mezi poptávkou po energii a produkcí obnovitelných zdrojů energie v celé Evropě. Studie se zaměřuje na nedostatek energie, definovaný jako období, kdy poptávka po elektřině výrazně převyšuje produkci obnovitelné energie (zejména větrné a solární).
Analyzuje 28 evropských zemí pomocí modelu „pevného elektrického systému“ (založeného na současné infrastruktuře) a historických meteorologických dat, aby zjistila, jak by minulé počasí ovlivnilo dnešní síť. Výzkumníci zjistili, že hlavní příčina nedostatku se liší podle regionů. V zemích s chladným počasím a nízkou kapacitou větru je nedostatek primárně způsoben poptávkou (např. zvýšené potřeby topení během chladných období).
Nebezpečí sdílení energie přes hranice
V zemích s teplým počasím a vysokou větrnou kapacitou je nedostatek primárně způsoben produkcí (např. období nízké rychlosti větru). Studie rozdělila zimní počasí do šesti konkrétních „režimů.“ Pouze část těchto případů – především ty, které zahrnují atmosférické blokování (které přináší chladný vzduch a bezvětří) – je zodpovědná za většinu dnů s vysokým nedostatkem.
Tyto kritické povětrnostní režimy často ovlivňují velké části kontinentu současně, což znamená, že mnoho evropských zemí zažívá energetický problém současně. Existuje vysoká míra prostorové korelace v energetických nedostatcích. Pokud jedna země zažívá nedostatek, její sousedé jsou ve stejné situaci.
To poukazuje na potenciální nebezpečí při „sdílení“ energie přes hranice, protože mnoho potenciálních exportérů může také čelit deficitům. Autoři simulovali, co by se stalo, kdyby v dnešním energetickém systému nastala zima 1962/1963 (nejchladnější zima 20. století v Evropě). Dospěli k závěru, že trvalé blokující podmínky této zimy by vedly k extrémním a dlouhodobým energetickým výpadkům téměř v celé Evropě.
Zachráníme se včas?
Studie ukazuje, že s přechodem EU na obnovitelné zdroje energie je pochopení meteorologických faktorů nedostatku klíčové. Naznačuje, že energetičtí plánovači musí zohlednit skutečnost, že extrémní povětrnostní jevy mohou způsobit současné, celokontinentální energetické krize, které současné propojené sítě budou mít problém zmírnit jednoduchým přeshraničním obchodem.
Z toho vyplývá, že současná zima může být krutá nejen pro Ukrajinu, které ruské rakety a drony téměř zničily celou energetickou infrastrukturu a světlo a teplo se stává v zemi ovládané nacistickou juntou luxusem, ale také pro hroutící se bruselské impérium.
Připoutání Bruselu k umírajícímu ukrajinskému režimu, by mohlo mít katastrofální důsledky pro celou Evropskou unii, nejen v otázce zadlužení a militarizace celého kontinentu, ale také by si bruselští papáláši mohli vyzkoušet psát své pamflety znovu na psacích strojích a v zimnících. Pekarové dva svetry by už nestačily.
Uvidíme to brzy. Již na přelomu roku i nás zasype sníh a přijde mráz.
To globální oteplování je holt potvora. Klimatická lež se na nás šklebí.
*
Pavel Kopecký, Protiproud, Zdroj
