Už popravují…

Vposledních dnech jsme si více všímali naší domácí politické scény. Máme novou vládu, ta se poměrně zhurta ujala svého úřadování, Andrej Babiš se v Bruseli postavil na stranu Patriotů pro Evropu, Uršula prý aději ani nedala hlasovat o penězích pro Ukrajinu, protože by o zřejmě prohrála… ale tady se situace mění každým okamžikem a v době, kdy tento článek čtete, už to může být jinak. A jak napsala Klára Samková, Česká republika má nové směřování zahraniční politiky:

„Peníze nemáme a za nic ručit nebudeme.“

Do toho se zase sundalo několik ukrajinských vlajek, udělalo se pár fotek s lídry V4 a pravda s láskou zase svezly dva a půl tisíce školáků na promítání Velkého vlasteneckého výletu, protože už nevědí, co by. To víte, iniciativa Dárek pro Putina má spoustu peněz od Lukačoviče… byly sice původně určené pro Timura Mindiče, se alespoň využily na vymývání studentských mozků.

Situace je prostě vážná. Ukrajina prohrává i přes veškerou propagandu. Evropské hodnoty nás teď sice krmí bombastickými řečmi o úspěšném ukrajinském protiútoku u Kupjanska a špatném stavu ruské ekonomiky, která se už brzy sesype. Zároveň je zapotřebí mobilizovat stoupence k odhlasování finanční pomoci pro Ukrajinu a tak je nutné zároveň tvrdit, že Rusové shromažďují obrovská vojska a brzy zaútočí na NATO.

O skutečném stavu našeho Západu a především EU ale podle mě nejlépe svědčí jedna informace, která v majnstrýmu naprosto zapadla a vytáhla ji na světlo Společnost pro obranu svobody projevu a někteří alternativní komentátoři. V uplynulých dnech totiž EU uvalila další sankce.

Člověk by si řekl, že po devatencti neúspěšných balíčcích, které zvládly v Evropě zdražit všechno a zařídily levnou ropu a plyn pro Čínu (která díky tomu dokázala exportovat i přes Trumpova cla), že už si evropští lídři dají pokoj. Co také ještě chcete po devatenácti kolech sankcionovat, že? Uršula Leyenová dokázala, že to ještě jde. Začala uvalovat sankce na Evropany. Vězte, že EU uvalila sankce na dvanáct osob, které viní z destabilizačních proruských aktivit…

Mezi nimi je i i švýcarský vojenský analytik Jacques Baud, se kterým před časem udělali rozhovor v Echu. Je to bývalý voják, dlouhá léta působil ve švýcarské rozvědce a napsal několik knih na téma, že Západ Rusko vyprovokoval s cílem ho destabilizovat a způsobit mu strategickou porážku. Jinak neudělal nic. Nevyhodil do povětří vlak s municí. Neprozradil nepříteli žádné zpravodajské informace. Jen si dovoloval říkat něco jiného, než je oficiální narativ.

I když Švýcarsko není členem EU, banky mu tam obstavily účty, zmrazily majetek a kromě toho mají občané a společnosti EU zakázáno poskytovat mu finanční prostředky, finanční aktiva nebo ekonomické zdroje. Jinými slovy, ho v podstatě popravili. Takhle nějak vypadalo, když na Husa uvalili klatbu.

Nikdo ho neobvinil, neproběhl žádný soud, nebyl z ničeho usvědčen. Jen nahlas říkal věci, které se teď před očima dějí. Přesto byl tak „důležitý,“ že na něj EU uvalila sankce.

Na situaci na bojišti to nemá žádný vliv. Nemá to dokonce vliv ani na propagandu. Nemá to vliv na válečný byznys, ani na drony Nemesis, ani na raketu DANA, nemá to vliv na Putina. Rusové budou dál postupovat. Díky této sankci nevyrobí Evropa ani o jeden jediný granát navíc, nezíská navíc ani jedno euro a chleba díky tomu levnější nebude.

Má to jen jeden smysl. Zastrašit lidi.

Takhle se chovají režimy ve svých posledních dnech existence. Když Žukov s Koněvem útočili na Berlín, byly stromy plné oběšených německých vojáků, kteří byli popraveni za zbabělost. I v posledních hodinách před kapitulací stříleli Němci své civilisty, kteří si dovolili vyvěsit bílou vlajku. V berlínském bunkru na sebe čelní nacističtí pohlaváři vydávali rozsudky smrti navzájem.

Tehdy také už to nemělo žádný význam. Válka byla rozhodnutá nejpozději po bitvě u Kurska. Všechno, co se stalo potom, už bylo jen oddalování nevyhnutelného. A čím více se to nevyhnutelné blížilo, tím šílenější rozkazy vycházely z centra a tím bláznivěji se chovali ideologičtí stoupenci. Čekalo se na Wencka i na Vůdcovu genialitu. Goebels ještě bezchybně fungoval, bohužel, na sovětské vojáky propaganda neměla vliv.

Vedení EU začíná vydávat stejné rozkazy, jako Dolfi v bunkru. Nepřítele už porazit, zdá se, nemůže, tak se alespoň mstí na vlastních. Putina do vězení nezavřou, tak si alespoň zchladí žáhu na švýcarském analytikovi, který jim to říkal předem. EU už nebojuje ani tak s nepřítelem jako se svým obyvatelstvem. Smyslem už není vítězství, ale prostě vzít všechny do zkázy s sebou.

Je úplně jedno, jak to dopadne na Evropské radě. Je úplně jedno, jestli se válka ještě o pár měsíců oddálí. Rozpoložení Merzů, Macronů a Leyenových je naprosto jednoznačné. Od roku 1945 se nic nezměnilo.

Mimochodem… přesně tohle teď prožívá Ondřej Vetchý. Tak udatně bojoval proti nepříteli. Tak uvědomělý a bdělý byl. Tak dokonalé morální hodnoty měl. Jenže, víš, Ondro, když se rozpadá Čtvrtá říše, je ti to houby platné. Porážky jsou už prostě takové. Velkorysost si může dovolit vítěz. Chcípající kobyla naproti tomu prostě jen kope a když jsi moc blízko, schytáš to, ani nevíš za co.

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate

Na snímku plukovník švýcarské armády na penzi Baud, senakcionizovaný bandou kolem Ursuly von der Leyen