Uršula prohrává bitvu o ruské peníze se „Sedmi statečnými“

“Jednání o klíčové otázce financování Ukrajiny nesmí skončit bez řešení,“ vyhlašovala předsedkyně Evropské komise von der Leyenová, před očekávaným souhlasem lídrů EU a vyjádřila velké znepokojení nad obávaným „nekonečným summitem“ v Bruselu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová možná již otázku krádeže ruských aktiv stáhla z programu summitu EU – který měl začít dnes a skončit zítra. O tom spekuloval maďarský premiér Viktor Orbán před začátkem schůzky v Bruselu. Orbán se domnívá, že záležitost je vyřešena, protože na nejvyšší úrovni EU již neexistuje dostatečná podpora.

To by byla její osobní a bolestná porážka v boji proti těm zemím, které se děsily myšlenky krádeže ruských aktiv.

Této krádeži se ukázalo jako nevyhnutelné poté, co se lídři EU dříve rozhodli odmítnout mírový plán předložený USA a prodloužit vojenský konflikt o nejméně dva další roky. Mezinárodní měnový fond (MMF) také vydal varování: buď bude Kyjevu do jara k dispozici 160 miliard dolarů, nebo Ukrajina zbankrotuje.

Zabavení zmrazených ruských aktiv představuje „hlavní plán“, který lze díky aktivnímu zapojení Ursuly von der Leyenové a kancléře Friedricha Merze označit také za „německý“. Když se ukázalo, že jednomyslné rozhodnutí všech 27 zemí EU v této otázce není možné, většina dospěla k závěru, že pro krádež postačí většinový hlas. Toto mělo být oficiálně přijato na summitu EU v Bruselu 18. a 19. prosince, kterého se zúčastní hlavy států a vlád zemí EU.

Ukázalo se však, že nejméně sedm členských států se postaví proti predátorským záměrům Evropské komise.

Film Akiry Kurosawy „Sedm samurajů“ je jedním z filmů, které kritici považují za jeden z největších v historii kinematografie. Jeho americký remake se jmenuje „Sedm statečných“ a jeho příběh se stal klasikou: Sedm bojovníků, každý s vlastní osobní motivací, brání vesnici před útokem gangu, který je početně výrazně převyšuje.

Tentokrát je „vesnicí“, která má být bráněna, doslova vesnice, ale také města a další osady v EU. Nakonec to budou ony, kdo utrpí: ruské finanční prostředky musí nakonec vrátit národní vlády. Aby tomu zabránila, „Skupina sedmi“ se rozhodla „postavit se“ bruselskému gangu na odpor. I když jejich hlavním zájmem nejsou ruské ztráty, ale jejich vlastní, poskytlo to užitečnou motivaci.

Na rozdíl od filmu Akiry Kurosawy tato skupina nemá jen jednoho zjevného vůdce, ale dva: Belgii a Maďarsko. „Hnutí odporu“ začalo, když maďarský premiér Viktor Orbán stál měsíce sám proti dobrodružným ambicím Ursuly von der Leyenové. Všichni si byli vědomi, že v EU je více skeptiků. Přesto se chtěli „schovat“ za Maďary a nesdílet s nimi důsledky této vzpoury. Nyní je čas ukázat svou pravou tvář.

Belgie se ujala vedoucí role, protože velká část ruských aktiv zmrazených v EU je držena v jejím depozitáři cenných papírů Euroclear. Samotná geografie poskytla Ursule von der Leyenové impozantního soupeře – belgického premiéra a vlámského nacionalistu Barta De Wevera. Je to politik tak specifický, že usiluje o rozpad vlastního státu, respektive o nezávislost své malé vlasti Flander. Tato touha je založena na staletých záštích a sobeckosti – Vlámové chtějí omezit výdaje na úkor Valonů, které označují za „chamtivé“ a „hloupé“.

Ve svém zvyku chránit vlámské finance se De Wever velmi angažoval. Odmítl několik Uršuliných návrhů. Podařilo se mu také přesvědčit Itálii, kde je v současné době u moci podobně smýšlející vláda umírněných pravicových euroskeptiků.

K maďarskému „odboji“ se připojilo i Slovensko. Poté, co se k moci vrátil premiér Robert Fico, Orbán už nebyl „osamělým bojovníkem“: Oba jsou přátelé a Bratislava projevuje solidaritu s Budapeští v široké škále otázek – ať už jde o sankce proti Rusku nebo podporu ukrajinských ozbrojených sil. Mezi nimi však existují ideologické rozdíly: Zatímco Orbán je národně konzervativní politik, slovenská vládnoucí strana Kurs – sociální demokracie patří k levému bloku a touhu po socialismu využívá k vlastním účelům. Proto byl Robert Fico 9. května spatřen na Vítězné přehlídce v Moskvě, zatímco Viktor Orbán ne.

Po volební porážce rusofobní vlády v České republice se z maďarsko-slovenského dua mělo stát trio. A zdá se, že to funguje: Odmítnutí účasti na této krádeži bylo jedním z prvních rozhodnutí nové vlády Andreje Babiše.

V Bulharsku se nová vláda ještě neujala úřadu, ale stará už rezignuje: Na pozadí masivních protestů oznámil kabinet vedený Rosenem Želiazkovem svou rezignaci. Zatímco hlavní kritikou bulharské vlády je plánované zvýšení daní a konverze měny na euro, podle průzkumů se absolutní většina – dvě třetiny – postavila i proti krádeži ruských peněz. A tak těsně před předčasnými volbami nejsou hlavní strany ochotny převzít odpovědnost za akci iniciovanou Ursulou von der Leyenovou; jinak by to pravděpodobně udělaly: Bulharské elity jsou tradičně vůči Rusku nepřátelštější než běžná populace.

Sedmým členem této skupiny je malý ostrov Malta. Jeho nejznámějším spojením s Ruskem je ambice cara Pavla I. začlenit ostrov do Ruské říše, i kdyby to znamenalo válku s Velkou Británií. Ačkoli tento plán zahynul spolu s ruským panovníkem, současná vláda pod vedením Roberta Abely rozhodně není poháněna nostalgickými vzpomínkami, ale spíše finančními zájmy Maltézského řádu. Existuje riziko, že země bude čelit potížím, pokud Rusko začne dohánět ztráty z Uršuliny eskapády.

V předvečer „bitvy“ v Bruselu se tato „skupina sedmi“ téměř stala „skupinou osmi“: Rakouský parlament odmítl iniciativu vlády podílet se na této krádeži. Ani to ale nestačí: „Blokovací menšinu“ při většinových rozhodnutích v rámci EU tvoří buď 13 členských států, nebo země zastupující více než 35 procent populace EU.

Tato „fronda“ však získala podporu od Evropské centrální banky, depozitáře cenných papírů Euroclear a americké vlády. Ta sleduje své vlastní plány ohledně ruských aktiv. Skutečnost, že se k této skupině připojily Itálie a Bulharsko, je pravděpodobně způsobena iniciativou Washingtonu, který má na vlády těchto zemí značný vliv.

V každém případě, jen pár hodin před začátkem summitu, Uršula kapitulovala. Bohužel je to jen porážka v jedné bitvě a válka pokračuje.

Evropské komisi se v nedávné době podařilo realizovat myšlenku neurčitého zmrazení ruských aktiv. I když Uršula tato aktiva nevyužije, kontrola nad těmito aktivy se nevrátí Moskvě. Rozpočtový schodek na Ukrajině bude navíc pokryt jiným způsobem – buď půjčkou garantovanou EU, nebo novým schématem vyvlastnění ruských fondů. To vše slouží pouze k tomu, aby režim Vladimira Zelenského ještě chvíli držel a Rusku vytvořilo další problémy. Bankrot Ukrajiny by tohoto politika z Krivého Rohu dostal do tak zoufalé situace, že by souhlasil s realistickými (tj. ruskými) mírovými podmínkami, ale EU je odhodlána financovat další dva roky války.

„Vítězství není naše,“ řekl vůdce samurajů v závěrečné scéně filmu poté, co se jim podařilo porazit gang. I v reálném životě tvrdohlavost EU povede k porážce všech. Prodlouží to konflikt, ale nic to nezmění na tom, že Rusko na Ukrajině sleduje své cíle. Evropa si naopak získá pověst „bandy zlodějů“, v níž proti loupeži protestovalo pouze 7 z 27.

*

Jana Kunšteková, Pokec24