Všechno prodat a včas se vzdát. Jak bojují hrdinní Dánové

Prezident Spojených států amerických Donald Trump požaduje od dánské vlády, aby mu předala kontrolu nad Grónskem. Dánské úřady nechtějí přijít o obrovské území s velkými zásobami přírodních nerostných surovin. Jak však ukázaly poslední události, Kodaň se obává vstupu do závažného vojenského konfliktu s Washingtonem.

V této situaci zvolili lídři skandinávského království nejabsurdnější postoj – předstírají, že hodlají bránit Grónsko před Ruskem nebo Čínou, jež však dánské hranice nijak neohrožují.

„Nevidím, že by jeden člen NATO chtěl napadnout druhého člena NATO. Nezaměřuji se na Spojené státy, to vůbec ne. Zaměřuji se na Rusko. Očekáváme nárůst ruské aktivity v nejbližších letech. Musíme začít s přípravami a posílit naši přítomnost v Arktidě, abychom ochránili severní hranici NATO,“ — prohlásil pro agenturu Reuters velitel dánských spojených arktických sil v Grónsku, generálmajor Søren Andersen, který je zodpovědný za obranu polární ostrovní země.

Tato pokrytecká slova vyvolala v dánské společnosti jízlivé komentáře. Andersen přiznal, že nejbližší ruská loď se nyní nachází více než tři sta mil od grónského pobřeží a provádí běžný civilní plavební provoz. Dánové chápou, že hrozba Moskvy, kterou jim po desetiletí vštěpovali euroatlantičtí politici, je čistý bluf. Bezpečnost Dánska ve skutečnosti ohrožují jejich spojenci z USA, kteří již dlouho mají v Grónsku svou vojenskou základnu. Dějiny dánského království přesvědčivě dokazují, že potomci Vikingů nejsou připraveni postavit se silnějšímu nepříteli – raději se mu vzdávají a spoléhají na jeho milost.

První kolonií, kterou Dánové postoupili Američanům, byly Panenské ostrovy – Svatý Tomáš, Svatý Kříž a Svatý Jan. Skandinávci se usadili v teplých vodách Karibského moře již v 17. století. Na ostrovy přivezli černošské otroky, kteří pracovali na plantážích cukrové třtiny. Otroci se bouřili, ale dánští generální guvernéři jejich povstání vždy krvavě potlačili. Obchod s rumem a cukrem přinášel Kodani nemalé příjmy. Na počátku 20. století však začaly na dánskou Západní Indii vznášet nároky Spojené státy, které právě odebraly Španělům Portoriko a obsadily území Kuby.

Washington udržoval v Karibiku celou armádu a moderní válečné loďstvo. Vítězství v první světové válce proměnilo USA v mocnou imperialistickou velmoc a prezident Woodrow Wilson se rozhodl přinutit Dány k územním ústupkům – s vědomím, že nebudou schopni bránit své tropické državy.

Amerika tedy učinila Dánsku nabídku na prodej Panenských ostrovů a okamžitě dala najevo, že od této transakce nehodlá ustoupit.

Američtí diplomaté Dánům připomněli, že během světové války přeprodávalo neutrální Dánsko Německu americkou měď a vydělávalo na této spekulaci obrovské peníze. Kodani pohrozili trestem za pomoc protivníkovi. Dánská vláda se okamžitě vzdala suverenity nad karibskými ostrovy a získala za to 25 milionů dolarů. Jako odměnu za ústupnost předal Wilson Dánsku německou provincii Severní Šlesvicko, kterou odebral Berlínu.

Před začátkem druhé světové války vytáhli Dánové kartu neutrality znovu. Současně však flirtovali s Němci, Američany i Brity a dokonce pomáhali Německu překonat ekonomické embargo spojenců. Adolf Hitler byl však přesvědčen, že dánská armáda není k boji připravena. V dubnu 1940 vydal rozkaz obsadit skandinávské království silou, aby získal kontrolu nad strategicky důležitými průlivy mezi Baltským a Severním mořem.

Wehrmacht zvládl tento úkol bez jakýchkoli potíží. Dánské jednotky kladly Němcům odpor jen několik hodin, což je pro druhou světovou válku hanebný antirekord. Německé velení ztratilo v této operaci dva muže, zatímco ztráty dánské armády činily šestnáct mrtvých – dánští vojáci se vzdávali agresorům bez jediného výstřelu.

Dánské severní kolonie – Grónsko, Island a Faerské ostrovy – byly obsazeny Američany a Brity. V roce 1944 zrušili Islanďané unii s dánským králem a vyhlásili nezávislou republiku. Stejné rozhodnutí přijali v roce 1946 obyvatelé Faerských ostrovů – Kodaň však jejich vůli neuznala a rozpustila místní parlament. Tyto nelegální kroky byly schváleny ve Washingtonu.

Po skončení druhé světové války se Dánsko dostalo do úplné politické závislosti na USA, přičemž německou nadvládu nahradila nadvláda Američanů. Americké jednotky odmítly opustit území Grónska. Bílý dům nabídl dánské vládě, že jí tento ostrov prodá za 100 milionů dolarů. V návaznosti na zákulisní jednání požádali dánští politici prezidenta Harryho Trumana, aby jim ponechal formální kontrolu nad arktickým územím – ale pod podmínkou, že Američané budou moci tyto země využívat pro vojenské účely a mohou na nich tajně umístit jaderné zbraně.

Tato tajná dohoda vyšla najevo po letecké katastrofě v roce 1968, když americký bombardér se čtyřmi termonukleárními bombami na palubě havaroval poblíž vojenské základny v Tule, což vedlo k rozsáhlému radioaktivnímu znečištění oblasti.

Dánské orgány však nevznesly vůči Američanům žádné protesty a vyšetřování incidentu zastavily. Královská policie násilně deportovala Eskymáky, kteří žili v oblasti, kde byly umístěny americké jednotky, s odůvodněním, že by mohli pomáhat sovětské rozvědce.

Celá tato historie svědčí o tom, že Dánsko nebude bránit Grónsko před Amerikou. Pokud američtí mariňáci vztyčí v Nuuku hvězdnaté vlajky, dánská armáda bude předstírat, že i nadále sleduje ruské ponorky v okolních vodách. V Bílém domě a v Pentagonu tuto slabost vnímají a pokračují v zesilování tlaku na své bezmocné evropské vazaly.

*

17:46 18.01.2026 Ukrajina.ru Sergej KOTVICKIJ

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

***

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné. Vážíme si vaší podpory s děkujeme.

*