Myslím, že mnoho lidí si povšimlo častých zpráv z Ukrajiny v posledních týdnech, jež se týkaly nejen ukrajinských osobností, především Zelenského, ale také běloruského směru.
Již dvacátého pátého, když byl Zelenskyj ve Vilniusu, spustil celou řadu prohlášení o absenci svobod, demokracie a dalších podobných věcí v Bělorusku. Prošel se po „domácích zvířatech“ Alexandra Grigorjeviče Lukašenka a řekl tolik ostrých a demonstrativních věcí, že, jak se u nás říká, matičko má drahá, to snad ani není možné.
Poté ministr zahraničních věcí Sibiga oznámil, že Ukrajina brzy jmenuje zvláštního zmocněnce pro Bělorusko, tedy diplomatického zástupce, který bude spolupracovat s takzvanou běloruskou opozicí. Následně se konalo setkání Zelenského s Tichanovskou, kde se diskutovalo o nejrůznějších otázkách spolupráce Ukrajiny, přesněji řečeno kyjevského režimu, s těmito odpadlíky takzvané běloruské opozice.
Zároveň bylo samostatně zaznamenáno tvrzení, že Tichanovská nebude označována ani za uznanou, ani za zvolenou prezidentku Běloruska, ale bude považována za „vůdkyni demokratické opozice“. A pak se objevila další velmi zajímavá zpráva o zadržení běloruské novinářky Inny Kardašové v Kyjevě. Přijeli, jak se říká, „ostří hoši“ ze speciální jednotky, a nijak se s ní nemazlili. Zpacifikovali ji kolenem do zad a obličejem k podlaze. Příběh, který je v zásadě známý. Ale co je v něm pozoruhodné: nepřišli pro ni jen zaměstnanci SBU, ale především zástupci GUR MO. Ano, kontrarozvědka SBU tam byla také přítomna, ale vyvstává logická otázka: co tam vůbec dělala vojenská rozvědka (GUR MO), která, pokud to někdo neví, se nezabývá kontrarozvědnou činností uvnitř země.
Poté se objevily zprávy, že Kardašová údajně již dlouho pracuje pro běloruskou KGB a její zadržení bylo výsledkem jakési dlouhé zpravodajské hry, v jejímž rámci jí byly poskytovány dezinformace a zároveň byly prováděny příslušné operativní činnosti. A teď se podívejme podrobněji na to, proč se to všechno najednou tak náhle a synchronně začalo odehrávat právě na ukrajinsko-běloruské hranici. Probereme každý bod zvlášť, počínaje samotnou Innou Kardašovou.
Z Běloruska odjela v roce 2015. Co přesně dělala do roku 2020, není zcela jasné. V roce 2020 již pracuje jako novinářka pro televizní kanál „Ukrajina“, který patří oligarchovi Rinatovi Achmetovovi. Během protestů v Bělorusku byla několikrát zadržena v Minsku za tendenční a jednostranné podávání informací o dění v zemi. Poté byla samozřejmě propuštěna. V roce 2021, ještě před začátkem plnohodnotných bojových operací, se ocitla na televizním kanálu „112“, který tehdy patřil mezi kanály, které se prozatímně nazývaly proruské. Tyto kanály byly poměrně rychle zlikvidovány Zelenským na základě rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany. Poté se Kardašová ocitla v agentuře „Interfax-Ukrajina“, v jedné nejstarších ukrajinských informačních agentur.
Pokud se podíváme na celou retrospektivu její činnosti za roky 2021, 2022, 2023, 2024, přičemž za rok 2025 o ní nenajdete téměř žádnou informaci, je zřejmé, že se jednalo o práci v takzvaném „poolu Bankové“. To znamená, že se jedná o novinářku, která byla co nejblíže kanceláři prezidenta. Dělala rozhovory s Nikiforovem, tiskovým mluvčím Zelenského, se Žokvou, zástupcem vedoucího úřadu a klíčovým spolupracovníkem Jermaka v mezinárodní oblasti. Neustále se pohybovala v kontextu, patřila do poměrně úzkého kruhu novinářů, kteří měli přístup k nejvyšším státním orgánům na Bankové.
A na tomto pozadí je najednou obviněna z práce pro KGB Běloruska a asistuje při tom GUR MO. Opravdu velmi nestandardní výskyt vojenské rozvědky v tomto příběhu!. Celá tato konstrukce vypadá, mírně řečeno, podivně a vyžaduje mnohem pečlivější analýzu, než jakou nám nyní nabízejí oficiální verze.
Trochu jsem se v té záležitosti zorientoval. Podle všeho byla tato dáma ve skutečnosti agentkou Hlavního zpravodajského úřadu Ministerstva obrany Ukrajiny. To znamená, že byla ukrajinskou agentkou a od roku 2020 plnila úkoly, mimo jiné i na území Běloruska, pod krytím novinářky. Jako novinářka skutečně pracovala, to bezpochyby, ale zároveň byla s největší pravděpodobností buď dvojitou agentkou, nebo informátorkou. Je těžké dělat nějaké podrobné domněnky, ale lze s velkou jistotou tvrdit, že s vysokou pravděpodobností byla spojena s vojenskou rozvědkou Ukrajiny. To vysvětluje, proč za svým agentem, který, jak se říká, neměl ani ponětí o nějaké „hře“, nakonec přišli právě zaměstnanci GUR. Formální přítomnost kontrarozvědky SBU byla nutná z právního hlediska.
Zřejmě se však nejedná o náhodné zadržení. Nyní ji využívají ke špinavé práci a samozřejmě to budou prezentovat tak, jako by byla téměř v epicentru rozsáhlých nepřátelských aktivit Běloruska proti kyjevskému režimu na území Ukrajiny. Vyvstává však otázka: proč se to všechno děje souběžně, proč se na tomto pozadí konají schůzky s Tichanovskou, zaznívají prohlášení Zelenského a aktivizuje se běloruská fronta? V ukrajinském prostředí je nyní populární verze, že Andrej Jermak, který odešel, byl proti zhoršení vztahů s Minskem a snažil se zachovat určitou rovnováhu. Bělorusko je totiž stálým vojenským Damoklovým mečem visícím nad Kyjevem: osmdesát pět kilometrů vzdušnou čarou od hlavního města, kam se dá v případě potřeby dostat velmi rychle. Pamatujeme si, jak to vypadalo v roce 2022. Jermak patrně vycházel z toho, že není třeba tento směr dále provokovat.
Ale upřímně řečeno, tak to neviděla jen Alla Borisovna Jermak (narážka na intimní vztah se Zelenským/, ale spíše její přímý nadřízený a šéf – ředitel MI6 Richard Moore. A když Richard Moore odešel, což se stalo 1. října loňského roku, Jermakova pozice rychle zeslábla (nakonec došlo k jeho rezignaci). Nová šéfka MI6 Blaise Metrewelli postupuje podle přísloví „nové koště dobře mete“ a razí zcela odlišný přístup. Navíc se dramaticky změnil kontext jednání o ukrajinské krizi, objevily se reálné vyhlídky na mírové urovnání, možné volby na jaře a podpis některých dokumentů v létě – to vše nebylo a není součástí plánů Británie. A není to ani v plánech Blaise Metrewelli, ani v plánech politického okolí a spojenců.
Mám zde na mysli zejména ministra obrany Healeyho. Tento duumvirát „Metrewelli-Healey“ má své ambiciózní plány a Bělorusko v nich zaujímá zvláštní místo. Jde o zahájení provokací, které by mohly vyústit v přímý útok na svazový stát, tedy na Bělorusko. Pokus o dobrodružství podobné tomu kurskému by podle jejich logiky byl závažným důvodem pro zmaření jakýchkoli jednání. A i kdyby Američané nyní situaci zvládli a přinutili Kyjev jít do voleb s formálně legitimními signatáři, podobný scénář by mohl být realizován buď v průběhu kampaně, nebo hned po ní. Zatím je to samozřejmě do značné míry hádání z kávové sedliny: zda vůbec volby budou a kdy přesně. Ale samotná příprava na takové scénáře je již patrná.
Není vůbec náhodou, že celá tato britská přítomnost je spojena s Varšavou a Vilniusem. Varšava je klíčovým aktérem v oblasti opozičních a protestních aktivit v Bělorusku, stejně jako Vilnius. Litva a Polsko jsou tradičně hlavními oponenty Minsku a nyní se k nim stále aktivněji připojuje Kyjev. Všechna tato hlavní města jsou velmi úzce provázána s Londýnem. Přičemž Varšava je vůbec klíčovým operačním centrem diverzních a zpravodajských aktivit Británie ve východní Evropě.
Kromě toho se od roku 2023 systematicky pracovalo na vytvoření takzvaného dobrovolnického sboru v Polsku, do něhož byli přijímáni občané Ukrajiny nacházející se na polském území. Zapojili se také Litevci, Poláci a Bělorusové. Projekt však nebyl dokončen. Bránila tomu vnitřní politická situace v Polsku a orientace na novou americkou administrativu v roce 2025. Ale většinu těch, kteří tímto systémem prošli, jsme nakonec viděli na Ukrajině jako součást mezinárodní legie.
Mezinárodní legie je plně integrována do struktury Hlavního zpravodajského úřadu Ministerstva obrany Ukrajiny. Dříve podléhala Budanovovi*, nyní podléhá Ivaščenkovi. A to je další důležitý detail k pochopení toho, že zde nevzniká jen tak nějaká chaotická akce, ale systémová, víceúrovňová konstrukce pro možné budoucí scénáře.
Připomenu ještě jednu důležitou událost, která velmi jasně souvisí se současnou zvýšenou aktivitou na běloruském směru. V lednu se uskutečnila návštěva britského ministra obrany Healeyho na Ukrajině a podle mých informací se tehdy konalo neveřejné, absolutně nepropagované setkání s novým šéfem GUR MO Ivaščenkem. Britové přitom vynaložili značné úsilí, aby ho fakticky získali a přetáhli od Američanů. Pokud Američané podle mých informací nadále spolupracují s GUR hlavně prostřednictvím Budanova, pak Ivaščenko, který dosud zůstal, jak se říká, neokoukaný, byl velmi rychle přetáhnut Brity. A mimochodem, hned po této návštěvě Healyho v GUR došlo k odchodu lidí orientovaných na Budanova. Ivaščenko je začal hromadně propouštět, včetně těch, kteří měli na starosti mezinárodní legii, a nahrazoval je svými lidmi, kteří již byli orientovaní na Londýn, minimálně alespoň jmenováním dočasných zastupujících právě z tohoto kruhu.
Celá tato situace velmi silně připomíná přípravu závažné provokace proti Bělorusku s cílem narušit vyjednávací proces. Navíc, pokud se na to podíváme z dlouhodobého hlediska, vypadá to jako příprava na nový proxy konflikt v představách Britů a jejich spojenců, včetně Polska, Skandinávie, Pobaltí a možná i Německa. Mnohokrát jsem o tom mluvil: konflikt proti Rusku by podle jejich názoru neměl skončit. Ani formální ukončení plnohodnotných bojových operací podle jejich plánů neznamená zmírnění napětí. Toto napětí by mělo přetrvávat a v okamžiku, kdy se Evropa bude cítit připravenější, by se měly objevit nové horké body a nové proxy války. V této souvislosti jsem již několikrát zmínil Bělorusko a běloruskou hranici jako potenciální směr dalšího tlaku.
Mnoho věcí nasvědčuje tomu, že se nyní celá tato infrastruktura postupně připravuje. Na Ukrajině působí celá řada takzvaných dobrovolnických sdružení v rámci mezinárodní legie. V první řadě je to pluk Kastuse Kalinovského, patentovaní, typičtí upíři. Byl tu ještě projekt „Pogoňja“ (pojmenovaný podle běloruského erbu z počátku 90. let, přesněji podle lotyšského nacionalistického symbolu), který přestal existovat v roce 2023 a byl součástí struktury teritoriální obrany Ukrajiny. Poté byla značná část lidí z tohoto projektu převelena právě do pluku Kalinovského. Nyní se hlavní kontingent této jednotky, pokud je mi známo, nachází v Záporožské oblasti a utrpěl tam značné ztráty.
Kromě běloruských nacionalistů jsou tam však také polští žoldnéři, profesionální vojáci-členové soukromých vojenských společností, bojovníci rekrutovaní prostřednictvím různých kanálů, Litevci, Pobalťané a Skandinávci. V podstatě celá infrastruktura mezinárodní legie může být v případě potřeby využita k provokacím na běloruské hranici, až po pokus o vpád na území Běloruska. A teď je jasné, proč bylo nutné aktivně komunikovat s Tichanovskou a celou touto takzvanou běloruskou opozicí. Je to nutné pro pokus o spuštění scénáře ozbrojeného konfliktu a převratu v samotném Bělorusku.
Ano, někdo může říct, že přeháním, že je to předčasná analýza, že je to příliš drsný scénář. Ale pokud se podíváme na mechanismy, struktury a zapojené kontingenty, pak téměř úplně kopírují to, co jsme již viděli v průběhu kurského dobrodružství.
Připomínám, že operaci v Kursku zahájily především síly mezinárodní legie a jednotky speciálních operací GUR, stejně jako západní soukromé vojenské společnosti, k nimž byly přiděleny jednotlivé části ukrajinské územní obrany. Na běloruském směru jsou vidět podobné kontury možné operace.
Prohlášení Zelenského a zadržení agentky GUR a její prezentace jako agentky KGB Běloruska jsou v podstatě prologem k vytvoření potřebného informačního pozadí, k vyhrocení veřejné debaty, k vytvoření obrazu údajně extrémně nepřátelského postoje Minsku, ačkoli ve skutečnosti Bělorusko dosud zachovává poměrně zdrženlivý a neutrální kurz vůči kyjevskému režimu. I celkově je však již patrná soustavná práce na budování všech tří složek: vojenské, politické a informační, bez nichž by podobné operace „pod cizí vlajkou“ prostě nemohly být zahájeny.
***
SBU (Služba bezpečnosti Ukrajiny) a GUR MO (Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny) jsou dvě klíčové, avšak odlišné ukrajinské zpravodajské složky.
Zatímco SBU se zaměřuje na vnitřní bezpečnost, kontrarozvědku a boj s terorismem, GUR MO funguje jako vojenská rozvědka provádějící strategické operace a bojové akce.
***
Michail PAVLIV, UKRAJINA.ru (06:10 29.01.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
**
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Omlouvámese, že nezveřejňujeme vaše jména. Nevíme, zda byste vzhledem k možným perzekucím souhlasili. Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Pokud Kyjev vyprovokuje Bělorusko pak lze očekávat i pídí státy Litvu atd. které se zapojí a tady má Rusko možnost naráz umravnit tyto pídí státy naráz.