Mír byl na stole: Boris ho smetl. Západ válku proti Rusku vyvolal a udržuje ji už čtyři roky. V hlavní roli Londýn, nebo Washington? Doznání se množí. Mlžení končí. Kolik životů stálo rozhodnutí válčit s Ruskem rukama Ukrajinců? A dezinformace…

Český premiér Andrej Babiš se přidal k rostoucímu počtu západních politiků, kteří jsou ochotni připustit, jakou roli sehrála Británie a širší Západ při zmaření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2022. Změnilo se jen to, že podmínky tehdejší dohody byly podle dostupných svědectví pro Kyjev výrazně příznivější než ty, o nichž se diskutuje v roce 2026.

Andrej Babiš je další z těch, kteří potvrdili, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou byla v Istanbulu „v dubnu 2022 fakticky uzavřena,“, avšak následně byla zmařena tehdejším britským premiérem Borisem Johnsonem.

Přesto Johnson zapírá nos mezi očima a odmítá, že by sehrál roli při zablokování míru, který mohl zachránit bezpočet životů a ušetřit všechny strany čtyř let války. Jak je zvykem, označuje to za „propagandu Kremlu“. Řada vysoce postavených západních činitelů, ale dokonce i ukrajinských vyjednavačů však vypovídá jinak.

Vyzval nás k boji

David Arachamija, šéf ukrajinské vyjednávací delegace v roce 2022, již v listopadu 2023 potvrdil shora zmíněný sled událostí. Uvedl, že Moskva byla „připravena válku ukončit, pokud budeme souhlasit s neutralitou“ (kterou měla Ukrajina od získání nezávislosti v ústavě, než ji po převratu nelegitimní kyjevský režim z ústavy odstranil, pozn. PP).

Po návratu ukrajinské delegace z Istanbulu však podle něj „Boris Johnson přijel do Kyjeva a řekl, že s nimi nebudeme nic podepisovat a že budeme prostě bojovat“.

Ukrajinská média tehdy informovala, že možnost jednání mezi Zelenským a ruským prezidentem Vladimírem Putinem se zastavila poté, co Johnson „téměř bez ohlášení“ dorazil do hlavního města. Sdělil ukrajinským představitelům, že Putina je třeba „tlačit, nikoli s ním vyjednávat“ a že Západ neposkytne bezpečnostní záruky pro případnou mírovou dohodu.

Podobně se vyjádřil i bývalý poradce ukrajinského prezidenta a člen delegace z roku 2022 Oleksij Arestovyč. Istanbulské kolo jednání označil za „zcela úspěšné vyjednávání“. Uvedl, že na 9. dubna 2022 bylo naplánováno setkání Zelenského s Putinem k finálnímu potvrzení dohody, avšak „jednání skončila, protože se Západ rozhodl využít Ukrajinu jako past“.

Britské zdroje: vláda naléhala, aby Kyjev neustupoval

Vysoce postavený zdroj z britské vlády sdělil deníku The Times v březnu 2022, že vláda Borise Johnsona Ukrajinu „vyzývala“, aby se „nesmiřovala“ a „neustupovala“ přijetím ruských podmínek vyjednaných v Istanbulu. Podle tohoto zdroje měl Zelenskyj usilovat o silnější vojenskou pozici místo uzavření dohody.

Turci: členové NATO chtěli válku

Turečtí představitelé, kteří jednání hostili, rovněž potvrdili existenci tlaku Západu. V dubnu 2022 tehdejší turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu uvedl, že po jednání s NATO vznikl dojem, že „uvnitř členských států NATO jsou tací, kteří chtějí, aby válka pokračovala“.

Prezident Recep Tayyip Erdoğan v roce 2024 rovněž potvrdil, že potenciální dohoda byla zablokována zapojením Londýna. Uvedl, že jednání pokračovala do chvíle, než „bývalý britský premiér Boris Johnson stáhl ruku z mírového úsilí“.

Izrael: Západ jednání přerušil

Bývalý izraelský premiér Naftali Bennett, který tehdy na žádost Zelenského jednal s Putinem, uvedl v roce 2023 v rozhovoru pro izraelská média, že Spojené státy a další západní lídři zablokovali mírovou dohodu, kterou v březnu 2022 zprostředkoval.

Bennett odhadoval, že šance na dosažení dohody byla přibližně 50 %. Podle něj se však Západ rozhodl místo toho „pokračovat v úderech na Putina“. Zdůraznil, že prakticky vše, co dělal, bylo „do posledního detailu koordinováno s USA, Německem a Francií“.

„Zablokovali to. Já si myslím, že to byla chyba,“ řekl.

Německo: rozhodovalo se ve Washingtonu

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který se jednání rovněž účastnil, uvedl v roce 2023, že „Ukrajinci na mír nepřistoupili, protože jim to nebylo dovoleno“. Dodal, že ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov musel o každém bodu konzultovat Američany.

„Nakonec se nic nestalo. Můj dojem byl, že se ani stát nemohlo, protože všechno ostatní bylo rozhodnuto ve Washingtonu. To bylo osudové,“ prohlásil Schröder.

Přiznání z Washingtonu

Bývalá náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová v rozhovoru ze září 2024 připustila, že západní vlády Kyjevu doporučovaly navrhovanou dohodu nepřijímat. Podle ní obsahovala nevyvážená vojenská omezení, která by Ukrajinu „ochromila“. Uvedla, že poté, co byly tyto námitky vzneseny, „se dohoda rozpadla“.

Ruská verze: tvrdí to od začátku

Od zhroucení dohody v roce 2022 ruští představitelé opakovaně tvrdí, že Johnson a Západ odradili Kyjev od uzavření časného míru a místo toho jej přiměli usilovat o vojenské vítězství nad Ruskem, které nemělo reálnou šanci na úspěch.

V rozhovoru z roku 2024 se slavným moderátorem FOX News Tuckerem Carlsonem Putin připomněl, že Rusko a Ukrajina v Istanbulu fakticky dosáhly dohody a hlavní vyjednavač Arachamija pod dokument připojil předběžný podpis.

Po stažení ruských jednotek z okolí Kyjeva – které Moskva prezentovala jako gesto dobré vůle – měl Johnson přesvědčit Ukrajince, že „je lepší bojovat proti Rusku“. Vyjednavači pak podle něj „okamžitě hodili všechny dohody z Istanbulu do koše a připravili se na dlouhodobou ozbrojenou konfrontaci s pomocí USA a jejich evropských spojenců“. A Zelenskyj přímo právně zakázal jednání s Moskvou. Putin to označil za „absurdní a velmi smutné“.

Hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij rovněž uvedl, že konflikt mohl skončit během týdne, pokud by Kyjev v roce 2022 neposlechl USA a Velkou Británii. Podle něj by tehdejší podmínky Moskvy byly „podstatně mírnější než ty, které nabízíme dnes“.

Západní média: všechno je propaganda

Navzdory výpovědím těchto nezávislých zdrojů, které potvrzují roli Londýna a Washingtonu při odmítnutí mírové dohody v prvních týdnech konfliktu, západní média tuto interpretaci nadále odmítají jako „ruskou propagandu“.

Západní fact-checkingové organizace tvrdí, že Kyjev nikdy neměl v úmyslu přistoupit na ruské podmínky, a to navzdory zprávám z obou stran, že vyjednávání probíhala úspěšně. Arestovyč například uvedl, že ukrajinská delegace si po jednání „dokonce otevřela láhev šampaňského“.

Johnson, který byl v roce 2023 po sérii politických skandálů nucen opustit britský parlament, nadále trvá na tom, že rozhodnutí ukončit jednání bylo plně na Ukrajině a že on sám Kyjev pouze varoval před přijetím nevýhodných podmínek.

A pak si každý posuďme, co jsou ty slavné “dezinformace”…

*

Karel Bek, Protiproud, originální grafika Potiproud, zdroj