Mnichov a ti, co se nikdy nepoučí

Už jste Mnichovské Ne/bezpečnostní konferenci četli skoro úplně všechno. Skoro! Ale nikoliv, jak tenhle potlach hodnotí sami Evropané, z hlediska svých problémů a sebestřednosti. Když mi poprvé vyběhl na display následující článek z britského Guardianu, napadlo mne jediné – europapaláši nic nepochopili a nic se nenaučili! Stále si fandí, že jsou pupkem světa, že se bez nich nic neobejde a od všeho že mají klíče. Ačkoli už delší čas jdou o žebrácké holi. Ale přesvědčte se sami:

What next for Greenland and Ukraine? Questions after the Munich security conference

podle překladače

Co bude dál s Grónskem a Ukrajinou? Otázky po mnichovské bezpečnostní konferenci

Setkání světových lídrů v Německu na další rok skončilo, ale mnoho otázek zůstává nevyřešených.

Mnichovská bezpečnostní konference je již po desetiletí fórem pro tvorbu velkých oznámení – místem, kde se světoví lídři setkávají s dalšími politiky, ale i s novináři a skupinami občanské společnosti, aby diskutovali o největších problémech, kterým planeta čelí.

V posledních letech se stalo místem seismických projevů, které nově definují podobu globální politiky. Od veřejné hádky mezi spojenci NATO ohledně Iráku v roce 2003, přes projev Vladimira Putina v roce 2007, který signalizoval začátek nové studené války, až po prudký útok J. D. Vance na evropské národy v roce 2025, každý okamžik měl dopad, který rezonoval ještě dlouho po skončení víkendových jednání.

Po letošní akci se zatím usazuje prach, ale zde je několik otázek, které se z konference vynořují:

„Probudí se“ Evropa do měnícího se světa?

Poté, co evropští lídři byli v roce 2025 ohromeni útokem amerického viceprezidenta na jejich hodnoty, mnozí z nich přišli na letošní konferenci s pocitem naléhavosti. V dnech před setkáním francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil: „Toto musí být okamžik probuzení. Je čas, aby se Evropa probudila.“

Macron a německý kancléř Friedrich Merz na konferenci přednesli projevy, jejichž cílem bylo zmapovat novou, nezávislou cestu pro evropské mocnosti a zároveň udržet spojenectví s Washingtonem. Oba vůdci oznámili, že zahájili jednání o evropském jaderném odstrašujícím arzenálu.

Britský premiér Keir Starmer v sobotu prosazoval užší vztahy s Evropou v oblasti obrany a prohlásil, že jeho země „není Británií let Brexitu“.

Poté, co Starmer označil Evropu za „spícího obra“, dále zdůraznil, že užší obranné vztahy mezi Spojeným královstvím a EU neznamenají žádné oslabení vztahů mezi Spojeným královstvím a USA ani NATO.

Mohou USA a Evropa zůstat jednotné?

 Americký ministr zahraničí Marco Rubio zaujal v sobotu na pódiu nasadil smířlivější tón než Vance v roce 2025

„[USA] jsou hluboce spjaty s Evropou a naše budoucnost vždycky byla a bude propojena,“ řekl.

Rubio nastínil, jak se USA pod Trumpovým vedením zaměřují na budování nového světového řádu: „Jsme připraveni, pokud to bude nutné, udělat to sami, [ale] je to naše preference a doufáme, že to uděláme společně s vámi, našimi přáteli zde v Evropě.“

Projev pronesl den poté, co průzkum společnosti YouGov ukázal, že mezi šesti největšími evropskými zeměmi je přízeň vůči USA na nejnižší úrovni od začátku sledování před deseti lety.

„Mezi Evropou a Spojenými státy se přihodila roztržka,“ řekl Merz ve svém pátečním projevu.

„Kulturní válka hnutí MAGA není naše. Svoboda projevu u nás končí, když tento projev jde proti lidské důstojnosti a ústavě. Nevěříme v cla a protekcionismus, ale ve volný obchod,“ řekl německý kancléř a sklidil potlesk.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová odsoudila „módní kritizování eura“ ze strany USA a řekla: „Když cestuji po světě, vidím země, které k nám vzhlížejí, protože reprezentujeme hodnoty, které jsou stále vysoce ceněny.“

Chce Trump stále Grónsko?

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a její grónský protějšek Jens-Frederik Nielsen se v pátek na okraj konference setkali s Rubiem při patnáctiminutovém setkání, které Frederiksenová označila za „konstruktivní“.

O den později však na panelové diskusi o bezpečnosti v Arktidě uvedla, že věří, že Trump si stále přeje vlastnit Grónsko, a to i přes to, že zrušil své nedávné hrozby o jeho násilném obsazení.

„Všichni se nás ptají, jestli si myslíme, že je konec? Myslím tím, že ne, my se nedomníváme, že je konec,“ řekla Frederiksenová.

Byla zřízena pracovní skupina USA, Dánska a Grónska, která má projednat bezpečnostní obavy Washingtonu v Arktidě, Frederiksenová a Nielsen však využili svého sobotního vystoupení k tomu, aby prohlásili, že tlak na obyvatele ostrova byl „nepřijatelný“.

Je mír na Ukrajině blíž?

Rubio se v pátek nezúčastnil schůzky s evropskými lídry zaměřené na Ukrajinu a ve svém projevu se o konfliktu s Ruskem zmínil jen málo. Našel si však čas setkat se s Volodymyrem Zelenským na okraji konference.

USA v úterý uspořádají třístrannou schůzku mezi oběma válčícími stranami, ale Zelenskyj ve svém projevu na konferenci prohlásil, že Ukrajina dělá „vše“ pro ukončení války a trval na tom, že jediná cesta k dohodě jsou životaschopné bezpečnostní záruky.

„Američané se často vracejí k tématu ústupků a příliš často se o těchto ústupcích diskutuje pouze v kontextu Ukrajiny,“ řekl.

Řekl, že Kyjev potřebuje bezpečnostní záruky od USA po dobu minimálně 20 let, než bude moci důstojně podepsat mírovou dohodu, a také vyzval k jasnému datu, kdy by Ukrajina mohla vstoupit do EU.

Kteří budoucí demokratičtí kandidáti tam byli?

V průběhu let se Mnichovská bezpečnostní konference stala místem, kde budoucí američtí prezidentští kandidáti vylepšují svou zahraničněpolitickou kvalifikaci.

Letos se do Mnichova sjeli prominentní demokraté s poselstvím, že evropští lídři se musí postavit Trumpovi. Zúčastnili se jí kalifornský guvernér Gavin Newsom, arizonský senátor Ruben Gallego a guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, ale největší pozornost si získala kongresmanka z New Yorku Alexandria Ocasio-Cortezová, o níž se spekulovalo, že by mohla naznačovat možnou kandidaturu na prezidenta v roce 2028.

Ocasio-Cortezová nastínila vizi levicové zahraniční politiky USA a obvinila Trumpa z rozbití transatlantické aliance a ze snahy zavést „věk autoritářství“.

Na otázku, zda by měl příští prezidentský kandidát Demokratické strany přehodnotit vojenskou pomoc Izraeli, Ocasio-Cortezová odpověděla, že „myšlenka zcela bezpodmínečné pomoci bez ohledu na to, co kdokoli činí, nedává smysl“.

***

Kdybych měl osobně sestavovat seznam špatných zpráv z Mnichova, vypadal by velmi podobně textu Guardienu! Merz, Starmer, Fredriksenová, Kallasová jsou prostě nepoučitelní! O Zelenském netřeba mluvit!

A progresivistická gender teta a superzelená fanatička Ocasio-Cortezová jako budoucí prezidentka Spojených států? Tak to potom nad Bílého domu a vlastně bránu světa lze nechat v klidu vytesat stejný nápis, jaký prý je podle Danteho nad bránou pekel:

Zanech vší naděje!

Je mi líto, že pro vás nemám lepší zprávy!

*

Petr Vlk, Kosa Zostra