Rakety proti koridorům. Spojené státy a Izrael mohou zasáhnout proti čínskému Marshallovu plánu pro Pákistán

Skoro nikdo už nepochybuje o tom, že jedním z cílů USA v jejich válce s Íránem je všestranné oslabení Číny – zastavení dodávek jak energetických surovin (ropy a plynu) do Číny, tak i toku zboží odtud na Blízký východ a dále do Evropy

Spojené státy fakticky vhánějí do chaosu, a tím i do nefunkčnosti, přístavy jak v Perském zálivu (Chorramšahr, Abádán, Búšehr, Bandar-e Dayyer (Deihr/Deyr/), Kangan, Assaluyeh (assaluyeh/ Jeseluje), Bandar Lengeh (Lenge) a Bandar-e Abbás v Íránu), tak i v Arabském moři (přístavy Karáčí a Gwadar v Pákistánu, Salalah v Ománu a Bombaj v Indii). Tím fakticky vyřazují z provozu všechny dopravní a ekonomické koridory, jejichž trasy a toky končí v těchto přístavech.

Přerušuje se obchod i veškeré další ekonomické kontakty, díky nimž se země mění v partnery v rámci regionu, mezi sebou navzájem i ve zbytku světa. Je to velmi jednoduché: pokud na vyrobené zboží nikde nečekají nebo není kam ho odvézt a prodat, všechno se zastaví. Narušená logistika, nefunkční prodejní místa, přerušený obchod – to je ten řízený či neřízený chaos, paralyzující celý Blízký východ, který se může stát hlavním výsledkem války Izraele a USA proti Íránu.

Je to opravdu velmi jednoduché: ve výroční zprávě zpravodajské služby, připravené vládou Spojených států a zveřejněné před pár dny na oficiálních stránkách úřadu, označil Washington vedle Íránu, který již USA zasypávají raketami a bombami, za klíčovou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států Rusko, Čínu, KLDR a… Pákistán.

Ano, ano, Pákistán, který byl ještě před nedávnem vnímán v USA jako partner, jenž má Američanům pomoci zajistit kontrolu nad regionem, ovlivňovat jak Indii, tak Írán a všemi prostředky brzdit Čínu. Nyní se stal klíčovou hrozbou, protože, jak je uvedeno v americké zprávě, se zabýval vývojem různých typů nosičů – včetně nových, moderních nebo i tradičních – raket s jadernými a konvenčními hlavicemi, schopnými zasáhnout území Spojených států.

Kromě raketové hrozby jsou mezi globálními a nadnárodními hrozbami uváděny také migrační procesy, kybernetické hrozby, technologický rozvoj a situace v Africe. Zpráva rozvědky označuje tyto problémy za výzvu a doporučuje vedení USA, aby je sledovalo v zájmu zajištění národní bezpečnosti, aby se situace nezhoršila.

Jak? Je to velmi jednoduché. Na jedné straně nedovolit, aby se v regionu upevnila pozice „nepřátel USA“ v čele s Íránem, Ruskem a Čínou, což znamená nepropouštět z blízkovýchodních ložisek uhlovodíky, které Čína tak naléhavě potřebuje. Na druhé straně je třeba zablokovat všechny možné cesty obchodu s čínským zbožím, aby se toto zboží nedostalo ani do Evropy, ani do Afriky.

Írán již napaden byl a došlo k přerušení Mezinárodního dopravního koridoru (MTK) Sever-Jih, který je vhodný pro obchod s ruským zbožím. Tok íránských uhlovodíků do Číny se rovněž zastavil. A nyní jsou na řadě – toky zboží z Číny a zastavení činnosti čínsko-pákistánského ekonomického koridoru (CPEC), který spojuje čínská města s námořními přístavy v Arabském moři a dopravuje čínské zboží do západní Asie, poté do Evropy a Afriky.

To znamená, že USA nyní mohou zasáhnout proti CPEC, aby se čínské zboží nedostalo nikam. Bude to úder proti současnosti i budoucnosti Číny. A samozřejmě i proti Pákistánu, jenž pomáhá posilovat pozici Číny.

Trochu o historii problému. Jakýkoli ekonomický koridor dnes rozhodně není prostorem, který by byl ohraničen zdmi nebo nějakou samostatnou dopravní trasou. Obvykle se jedná o několik infrastrukturních projektů (logistická zařízení, železnice a silnice, elektrické sítě atd.), jež realizují zainteresované strany. V tomto případě se jedná o Čínu a Pákistán, jež oficiálně spustily projekt CPEC 20. dubna 2015.

Původně byly náklady na projekty odhadovány na 46 miliard dolarů, ale do roku 2017 se zvýšily na 62 miliard. Jak bylo oficiálně dohodnuto, 20 % CPEC tvoří dluhové financování, zatímco 80 % představují investice do společných podniků (SP) Pákistánu s Čínou. Každému je jasné, kdo má víc peněz.

Obě země rovněž maximálně ocenily význam koridoru CPEC. Čína považovala tento koridor již od počátku za základ iniciativy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k vytvoření globálního obchodního projektu „Jeden pás, jedna cesta“ (BRI) pro přepravu čínského zboží po celém světě. Koridor měl zkrátit trasy pro přepravu ropy, plynu a dalších komodit o tisíce kilometrů tím, že vytvoří pozemní trasu ze západní Číny k Indickému oceánu a zpět. Nákladní toky by tak nemusely obcházet Jižní a Jihovýchodní Asii po moři.

Pro Pákistán se CPEC přirovnával k Marshallovu plánu, který po druhé světové válce obnovil Evropu a proměnil ji v rozkvetlou zahradu.

Plán realizace CPEC zahrnuje 23 energetických projektů, 7 velkých silničních a železničních sítí, 9 zvláštních ekonomických zón (SEZ) a rozšíření funkcí přístavu Gwadar v Pákistánu.

Oficiální Islámábád odhadoval, že v období od roku 2015 do roku 2030 vytvoří projekt CPEC více než 2,3 milionu pracovních míst, což přispěje k ročnímu hospodářskému růstu země o 2 až 2,5 %.

Pokud by se všechny investice uskutečnily, hodnota všech projektů by přibližně odpovídala celkovým přímým zahraničním investicím v Pákistánu od roku 1970 a činila by – v době zahájení provozu koridoru – 17 % hrubého domácího produktu Pákistánu.

Proces se tedy rozběhl. 13. listopadu 2016 začal CPEC částečně fungovat, náklady z ČLR byly dopraveny po zemi do přístavu Gwadar pro další námořní přepravu do Afriky a na Blízký východ. Do konce roku 2017 byly uvedeny do provozu některé velké energetické objekty.

Plány CPEC předpokládají, že v rámci tohoto koridoru bude vybudována dálnice o délce 1100 km mezi městy Karáčí a Láhaur a že Karákóramská silnice (Karakoram Highway, N-35) z Hasan Abdalla k hranicím s Čínou bude kompletně přestavěna a zásadně zrekonstruována.

Železniční síť Pákistánu bude rovněž rozšířena, aby se nakonec napojila na Jižní sin-ťiangskou železnici v Kašgaru. 11 miliard dolarů potřebných na modernizaci dopravních sítí bude poskytnuto prostřednictvím dotovaných zvýhodněných úvěrů. Oficiální statistiky předpokládají návratnost 6 až 8 miliard dolarů ročně z daní, jako jsou silniční a mostní poplatky.

Nejdůležitější však je, že jak Čína, tak Pákistán získají z tohoto koridoru v první řadě to, co potřebují. V rámci projektu bude například vybudována síť potrubí pro přepravu zkapalněného zemního plynu a ropy, včetně potrubí v hodnotě 2,5 miliardy dolarů mezi Gwadarem a Nawabshahem (Nawabšáhem), které bude sloužit k přepravě plynu z Íránu. Soukromá konsorcia mají vybudovat energetickou infrastrukturu v hodnotě více než 33 miliard dolarů, aby pomohla vyřešit chronický nedostatek energie v Pákistánu.

Zde je několik projektů již realizovaných v rámci CPEC v Pákistánu: systém metra Orange Line v Láhauru v říjnu 2020 (první projekt tohoto druhu v zemi), uhelná elektrárna o výkonu 1320 MW v přístavu Qasim v Karáčí (celkový objem investic – 2,085 mld. dolarů), uhelná elektrárna o výkonu 1320 MW v Sahivalu v Paňdžábu (celková hodnota – 1,912 mld. dolarů), technický a odborný institut Pak-China v Gwadaru v září 2021, elektrárna o výkonu 1320 MW Thar Block-I (Shanghai Electric) na místní uhelné palivo Thar.

Všechny tyto projekty se realizují a budou realizovány bez pomoci a bez dohledu ze strany kolektivního Západu a USA. Toto lákavé sousto propluje kolem chamtivých neokoloniálních úst, a to, jak chápete, z pohledu „města na kopci“ není jen nepořádek. Je to také posílení Číny – hlavní hrozby. A všech ostatních – i když se jedná o hrozby menší.

Bývalý pákistánský premiér Imrán Chán (2018–2022)  – při pohledu na tyto úspěchy – již před několika lety v rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici Dunya News prohlásil: „Budoucnost Pákistánu je s Čínou. Musíme to říci jasně. Náš rozvoj je nyní úzce spjat s Čínou.“ Chán doufal, že spuštění projektu CPEC bude integrovat Pákistán do světové ekonomiky.

Vzhledem k tomu, že CPEC prochází z velké části územím provincie Balúčistán, jejímiž obyvateli jsou místní teroristé a separatisté, pakistánská vláda dokonce předala dohled nad realizací projektů koridoru armádě, aby generály osobně zainteresovala do práce.

Odborníci tvrdí, že jak pákistánská armáda, tak i opozice mají skutečně zájem především na tom, aby si CPEC přivlastnily za účelem řešení bezpečnostních problémů, nebo – alespoň – aby si ukously ždibek z tohoto ekonomického a politického koláče. Možná k tomu využijí i speciální „obranné ekonomické zóny“.

Samozřejmě, že takový vývoj událostí – mizející ekonomické výnosy, rostoucí ekonomický a politický vliv nepřátel – nemohl zůstat bez povšimnutí ani u globálních „tolerantů“ Joea Bidena, ani u jejich nástupců, izolacionistů z hnutí MAGA Donalda Trumpa. Začali klást překážky, zapojili do věci Indii, která se brání vlivu Číny v regionu, a Evropany.

Zpočátku to byly zcela mírové, konkurenční způsoby. V roce 2023, 9.- 10. srpna, se v Novém Dillí konal další summit „Velké dvacítky“ (G20), na němž byla podepsána dohoda o vytvoření ekonomického koridoru Indie-Blízký východ-Evropa (India-Middle East-Europe Economic Corridor — IMEC), projektu v hodnotě 20 miliard dolarů.

Jeho členy se staly Indie, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Německo, Francie, Itálie, Evropská unie a USA.

Tento koridor měl propojit za pomoci železniční a námořní dopravy Indii a státy Blízkého východu se Západem, aby zajistil ekonomický rozvoj v zemích po obou stranách trasy: východní – od Indie po země Perského zálivu a severní – od arabských zemí po EU. Aby se tak stal alternativou k čínskému OPOP a samozřejmě k CPEC.

Neuskutečnilo se nic a zhruba po dvou letech zahájil Západ válku. Bombami a raketami zasáhl všechny koridory najednou. Jak své, tak cizí. Západní lidé, žijící v „kvetoucí zahradě“, s úsměvem na tváři rozhodli, že pro zkrocení „džungle“ bude taková metoda přesně to pravé ořechové. A „džungle“ skutečně hoří…

*

Vladimir SKAČKO,  UKRAJINA.ru (17:10 23.03.2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce