Vážení přátelé,
Evropský parlament slavně schválil novou definici znásilnění, je to velké vítězství feminismu. Máme to štěstí, že moudří v Evropské unii vědí přesně co smíme říkat, co máme jíst a jak vésti řádný pohlavní život, pokud vůbec.
Konstatuje se prostě, že pohlavní styk bez souhlasu je znásilnění. Až potud lze jen souhlasit.
Ďábel, jak známo, je skryt v detailech. Totiž, jak prokazovat souhlas? Důkazní břemeno má být na muži. Je na něm, jak souhlas doloží. Je zřejmé, že ani písemný souhlas stačit nebude. Muselo by se dokázat, že nebyl vynucen. Takže by měl být nejspíše notářsky ověřený.
Paní poslankyně Gregorová ovšem ví jak na to. Jen si nejsem jist, že jde o obecně uplatnitelný model, jak řešit problém.
A je to ještě maličko složitější. Jako soudní znalec jsem posuzoval chlapce podezřelého ze znásilnění. Dívka s ním šla do chaty, svlékla se, vlezla k němu do postele a druhý den nahlásila policii, že se pokusil s ní mít styk.
Je prý nutné, aby stejná definice platila po celé Evropské unii. Je to jistě zajímavá myšlenka. V západních zemích totiž počet znásilnění prudce přibývá. Ono jich je ve skutečnosti mnohem víc, ale řada postižených žen racionálně uváží, že se domohou jen traumatizujících policejních procedur. Oni totiž imigranti před znásilněním svým obětem neukazují svoje povolení k pobytu,nebo rozhodnutí o udělení azylu nebo jiný doklad totožnosti, natož aby trvali na podepsaném souhlasu.
A tak snaha feministicky naladěných poslanců je na tlupy násilnických gangů imigrantů krátká.
Jsou to většinou titíž poslanci, kteří podporují imigraci jako lidské právo.
*
