VII. REPORTÁŽ Z PROTESTŮ PROTI SJEZDU LANDSMANŠAFTU V BRNĚ – PONDĚLÍ 10.00 HOD. PIETNÍ AKT V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE KOUNICOVY KOLEJE. + Azováci se účastnili aktu – skandální!! Pro KOSU Řezníček z Brna:
Dnešní pietní akt organizovaný Meeting Brno je pro mě srdeční záležitost, protože zde byl vězněn můj prastrýc Slávek Baťa, než ho odsud odvezli do Mauthausenu a dále pak do různých lágrů po Německu. Slávek nezemřel, vrátil se, ale jeho maminka to jeho věznění málem nepřežila.
Bydleli 500 metrů od Kounicových kolejí a když se ozvaly popravčí salvy, moje prababička Bohumila klečela na kolenou a modlila se k Panence Marii, aby nebyl mezi odsouzenými její Sláveček.
A právě ta podobizna Slávečka (viz foto),
mě dnes zachránila, že mě PČR neodtáhli k jejich autu (což později vysvětlím).
Na akt dorazilo hodně lidí, mezi námi vlastenci, bylo hodně úředníků z magistrátu, my jsme se ale chovali velmi důstojně.
Skupina okolo M.Š. a paní P.Š. zakoupila 100 bílých balónků (viz foto),
Po úvodních proslovech začali hosté chodit po schodišti k památníků a najednou jsme uviděli dva muže v tričkách pluku Azov. Začali jsme spolu s vlastencem vedle mě křičet “hanba Azovu” a okamžitě jej policie odtáhla pryč, ale na mě ani nesáhli, protože jsem držel v natažené ruce portrét Slávka a všude kolem stáli novináři a TV kamery.
Posselt přijel, ale hned k autu mu nachystali židli (viz foto),
nemůže samostatně chodit, všude ho vodí jako loutku, po těch schodech by ani nevyšel k památníků.
Tak, tak jsme dnes zakončili sjezd landsmanšaftu.
Po skončení se mnou natočila TV NOVA poměrně delší rozhovor, ale 100% to půjde do archívu, toto nikdo nikdy neuveřejní.
Za ty poslední dva týdny jsem poznal spoustu skvělých lidí, doslova z celé republiky.
A tak za mě BOREC NA KONEC!
Když jsme stáli nekonečné hodiny u petičního stánku na Mendlově náměstí, přišel za námi pan J., který s námi chodit „svítit“.
Přijel z fakultní nemocnice Bohunice rovnou z chemoterapie.
My jsme mu říkali, běž domů si lehnout.
On: Není mi dobře, ale chci tady s vámi stát.
A tak bezprostředně po chemoterapii stál s námi celé odpoledne až do večera u stánku.
Kloubouček před ním a stovkami dalších.
Budu se všechno snažit uchovat v paměti, třeba jednou o moje vyprávění bude někdo stát.
Děkuji všem za pozornost a podporu a vlkovi za velkou pomoc.
Ještě přidám report od paní Hely:
Zdravím už z Olomouce. Olomoucké světlušky posílají pozdrav z Brna (sice opožděně), kde jsme se zúčastnili nedělní demonstrace.
Slunečné počasí jsme přežili, ale celou dobu jsem na slunci nedala. Tak jako ostatní jsem hledala stín a našla ho na schodech kostela, které byly obsazené až na uličku pro procházející. Ale bylo tam dobře slyšet projevy a ohlasy na ně. Bylo nás tam opravdu hodně – podle seznamu 6000, což mě překvapilo. Od nich jsem očekávala spíš ty nižší stovky.
Příteli a velký frajere Honzo Řezníčku z Brna – ty nemáš za co děkovat! Naopak my všichni j sme povinni zahrnout poděkováním TEBE a další podobné jako jsi Ty! Protože bez VÁS by náš národ vypadal jako soubor kolaborantů a sudetských poskoků typu Uhde, Pithart, Kurvahošigutentag, Pávek, Grulich, Vystrčil, Pšenák a další a další podobní!!!!
Vy jste předvedli, že část národa ještě nespláchla do záchodu ani historickou paměť, ani národní hrdost, ani selský rozum.
Že prostě není ochotno se bratřit, respektive se poníženě vlichocovat do přízně potomků těch, co spatříš na připojeném videu, které poslal kosíř Ulade! Kde jsou záběry z obsazení Znojma wehrmachtem v důsledku Mnichovské dohody!!!! Tohle a jen tohle je pravá tvář těch, co se do Brna přijeli takzvaně smiřovat!
Nová republika
Odsun a vyvlastnění veškerého majetku Čechů německé národnosti, byl v podstatě nejmenším možným trestem za vlastizradu, které se dopustily Nějaké odpuštění v podstatě není možné, lze jen zapomenout, ale to tak v deváté generaci.
Připojuji se k panu Vlkovi s poděkováním všem zúčastněným Čechům.