Netopýr, nebo laboratoř? Americká obžaloba bourá pohádku o covidu-19, kterou nám roky vyprávěli

Chceme vědět, jak to je, jak to bylo, kdo udělal chybu a kdo úmyslně, s vidinou tučného zisku, zneužil epidemii.

Bylo nebylo, kdesi ve vzdáleném čínském městě Wu-chanu, na špinavém tržišti plném exkrementů prodávali čínští překupníci pásovce, netopýry, hady a všechnu možnou havěť jen proto, aby to – proboha – někdo snědl. V temných uličkách mezi klecemi, kalužemi a zápachem orientálního chaosu se podle oficiální verze zrodil virus, který během několika měsíců zastavil celý svět.

Tak nám to bylo vyprávěno. Tak zněla první a dlouho jediná povolená pohádka o covidu-19.

Kdokoli se tehdy odvážil zeptat, zda by původ nemohl souviset také s několika kilometry vzdáleným Wuchanským virologickým institutem, jednou z nejvýznamnějších laboratoří na výzkum koronavirů na světě, byl okamžitě označen za konspirátora, šiřitele dezinformací nebo člověka, který nerozumí vědě. Veřejnosti bylo vysvětleno, že všechno je křišťálově čisté, transparentní a pod kontrolou. Žádné experimenty s genomem viru, které by mohly způsobit problém. Žádné rizikové granty. Žádné důvody k pochybnostem.

Jen netopýr. Možná pásovec. A trochu smůly.

Dnes se však tato pohádka začíná nepříjemně rozpadat.

Americké ministerstvo spravedlnosti totiž tento týden obžalovalo Davida M. Morense, bývalého vysokého poradce Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID), tedy člověka z nejužšího okruhu Anthonyho Fauciho. A nejde o žádnou drobnost. Morens je obviněn z toho, že používal soukromý Gmail místo služební komunikace, aby obešel pravidla zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA), a že úmyslně skrýval či ničil federální záznamy související právě s výzkumem koronavirů a grantovým financováním výzkumu ve Wu-chanu.

Jaká zvláštní náhoda.

Právě dokumenty týkající se vazeb mezi americkými granty, organizací EcoHealth Alliance, jejím prezidentem Peterem DaszakemWuchanským virologickým institutem měly podle obžaloby mizet, být přesouvány mimo oficiální systémy nebo rovnou mazány. Tedy přesně ta oblast, kde se veřejnost od začátku ptala: Kdo co financoval, kdo o čem věděl a kdo měl zájem, aby se o tom příliš nemluvilo?

Ale ne, jistě šlo jen o administrativní nedorozumění. Možná se e-maily samy ztratily. Možná grantové dokumenty odnesl průvan. A možná se federální úředník jen náhodou rozhodl, že soukromý Gmail je lepší pracovní nástroj než oficiální vládní systém.

Přitom i bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula už v roce 2020 veřejně řekl, že je „téměř jisté“, že virus unikl z laboratoře v Číně, nikoli že byl uměle vytvořen, ale že se dostal ven při výzkumu. Tehdy to znělo téměř kacířsky. A i pan Prymula se zalekl a už se neodvážil v tomto kacířství dál pokračovat. Dnes podobné úvahy pronikají i do hlavního proudu.

A přesto jsme i v České republice mohli roky sledovat některé „vědecké kapacity“, jak s naprostou jistotou vysvětlovaly, že laboratorní původ je prakticky vyloučen, že vše je transparentní a že pochybnosti mají pouze dezoláti a konspirátoři. Imunologické autority, vakcinologické společnosti, televizní experti i mediální tváře nás poučovaly, že věda už rozhodla a diskuse skončila.

Ukazuje se, že neskončila.

Také čtěte

Obžaloba Davida Morense samozřejmě není důkazem, že virus vznikl v laboratoři. Je však velmi silným důkazem toho, že kolem této otázky někdo cítil potřebu skrývat komunikaci, mazat dokumenty a obcházet pravidla veřejné kontroly. A to už samo o sobě mění celý příběh.

Protože pokud je všechno čisté, není třeba nic schovávat.

Anthony Fauci zatím obviněn není. Peter Daszak také ne. Ale federální vyšetřování obvykle nekončí u člověka, který „jen mazal e-maily“. Právě naopak — takový člověk bývá často jen dveřmi k těm, kteří rozhodovali, financovali a určovali, co se veřejnost smí dozvědět.

Možná tedy opravdu končí jedna pohádka o covidu-19. Pohádka o netopýrovi z tržiště, který sám a bez pomoci změnil svět. Pohádka o naprosté transparentnosti. Pohádka o tom, že všechny otázky byly od začátku zodpovězeny.

A jako v každé pohádce i zde přichází chvíle, kdy se děti přestanou bát bubáka a začnou se ptát, kdo vlastně psal celý scénář. Budeme se muset ptát, kdo na celé akci nejvíc vydělal, kdo profitoval ze strachu a dezinformací, které šířily vědecké kapacity napojené na podobné granty a podobné penězovody jako Morens a Fauci.

Budeme si muset brzy vyslechnout omluvy kapacit za zneužití strachu k prosazování vlastních byznys plánů, ale i za prosazování politiky strachu, diskriminace a degradace názorových oponentů či šikany vlastních občanů. Protože už nechceme poslouchat žádné pohádky. Chceme vědět, jak to je, jak to bylo, kdo udělal chybu a kdo úmyslně, s vidinou tučného zisku, zneužil epidemii.

*

Daniel Urban, Deník TO

Čtěte také:
Jedna jediná pravda: Největší iluze dnešních médií
Mobil jako droga školních lavic. Evropa už pochopila, že dětem ho musí vzít
Zeman odpálil sjezd v Brně: Bílý lev pro Posselta, sekyrárna a Lidice jako program sudetoněmeckého srazu

5 1 hlasovat
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře