Moderátorka probruselské a proatlantické stanice CNN Prima cz opětovně umanutě prakticky v obou hodinách této televizní besedy – vlastně tak jako vždy – se chopila tématu NATO, ovšem nikoliv z hlediska jeho současné hluboké krize a snah Donalda Trumpa na jeho oslabení a kritiku, ale z hlediska už nekonečně trapného příběhu hrazení nákladů na zbrojení.
Přitom zjevně by bylo je o čem hovořit.
NATO bylo vytvořeno jako nástroj zadržování případně zničení Ruska a po pádu Sovětského svazu o jeho rozšiřování jedné bývalé země Varšavské smlouvy za druhou až k hranicím Ruska a následnou podporu proxinástroje – Ukrajiny o členství, což trvale eskaluje horečnaté militaristické napětí v Evropě.
Donald Trump hlava nejsilnější západní velmoci má nejrůznější nápady. Jeho válka proti Iránu se líbí málokomu a mnozí drží Iránu palce, aby USA porazil, ačkoliv nepochybují o tom, že tam nevládne zrovna humanistický režim.
Ale v jednom je dokonalá jednička. Svým osobitým způsobem, který je konstantní po celou dobu jeho působení v politice už od prvního funkčního období rozbíjí dokonce oproti vůli svých vlastních republikánských často neokonovských spolustraníků obraz NATO coby ideálního mocenského nátlaku na svět a především na Rusko.
Vcelku pochopitelně jej nenávidí světoví rusofóbičtí jestřábové. A i u nás vzbuzuje vlny nevole hlavního českého neokona prezidenta Petra Pavla, který prakticky obden prohlašuje, že Rusko je naší největší hrozbou.
Obdobný blábol byste od Trumpa nikdy neslyšeli. Naopak už od svého prvního funkčního období pěstoval snahu o spolupráci s Ruskem a navíc i když pokládá Čínu – a oprávněně – za hlavního geopolitického rivala, zejména v oblasti ekonomické dominance, vcelku nezakrytě by si přál existenci systému koncertu světových velmocí USA-Číny a Ruska.
Samozřejmě s přáním, aby USA hráli co nejvýznamnější roli.
Současné útoky proti NATO, které personifikoval zejména proti kritikům jeho politiky na Blízkém východě a prvním místě především proti ostře protirusky orientovanému Německu Friedricha Merze, který je rozhodnut vybudovat nejsilnější evropskou armádu s cílem vojenské revanše proti Rusku za jeho porážku Německa během 2. světové války zcela posouvá jeho postoj k NATO.
Jeho rozhodnutí stáhnout z Německa 5 000 amerických vojáků téměř budí dojem, že v zásadě jen čekal na záminku, aby takové rozhodnutí mohl učinit. Věcně toto rozhodnutí zahrnuje totiž zrušení nasazení praporu se zbraněmi dlouhého doletu do Německa čili prakticky vzato i raket Tomahawk, čili rozhodnutí přijaté za bývalého a Trumpem nemilovaného prezidenta Joa Bidena.
Přední evropský válečný jestřáb polský premiér Donald Tusk nezakrytě činy Donalda Trumpa označil jako postupný rozpad NATO.
A má pravdu. To co jeho budí obavami, pro nás, kteří bychom v pohodě hlasovali v referendu o vystoupení nepochybně z radostí.
Ale pokud byste čekali, že alespoň jednou otázkou Tománková k tomuto problému zamíří, tak byste se mýlili.
Donald Trump je ovšem všestranně kreativní. Jeho tvrdé směřování proti Německu bylo vyvoláno kritikou Merze na jeho adresu, že neuměl předpovědět průběh války proti Iránu, na což Trump reagoval, že má rozvrácenou zemi a měl se spíše starat, aby skončil konflikt Rusko a Ukrajina a ne jej podporovat.
A aby přitvrdil, Trump zvyšuje tlak. Clo na auta z EU má vzrůst na 25 %, což v prvé řadě postihne už beztak hroutící se automobilový průmysl Německa.
Záleží vždy na úhlu pohledu.
Z hlediska nejbližších zájmů mírumilovné čili nikoliv Pavlovské části Česka je ukončení konfliktu na Ukrajině co nejdříve v prvořadém zájmu. Potřebujeme v Evropě mír a ne válku prodlužovat a podporovat, což je cílem Petra Pavla a jeho podporovatelů.
Svými tvrdými kroky tento cíl Donald Trump rozhodně sleduje. Oslabení NATO fakticky oslabuje i bruselský moloch Evropské unie, pro kterou válka je hlavním cílem jeho snažení.
Asi tak.
To je klíčová otázka týkající se dnes problému NATO a ne marginální pitominky ohledně placení nákladů na zbrojení.
*
Jiří Vyvadil, Vaše Věc
Poznámka Nové Republiky:
NATO – založené jako protisovětská „obranná“ aliance v roce 1949 se dlouho skrývalo pod maskou obrany demokracie ve „svobodném světě“ a hráz proti „sovětské expanzi“. Založení Varšavské smlouvy států sovětského bloku v roce 1956 jako vojenské protiváhy NATO bylo jen reakcí na vstup „nové“ německé armády pod velením starých Hitlerových generálů do „demokratické“ aliance. Po rozpadu Sovětského svazu a zrušení Varšavské smlouvy šla maska garanta a obránce demokracie dolů. Bombardovací kampaň NATO proti Jugoslávii – zemi, která nikoho neohrožovala – ukázala v roce 1999 zločinnou povahu Aliance. Dodnes je uloupená jižní srbská provincie, v níž pod patronací armád NATO vládne kosovskoalbánská mafie bolavým místem Evropy. Od přelomu tisíciletí členské státy Aliance buď jednotlivě či jako spolupracující banda gangsterů přepadla a rozvrátila další státy – Irák, Libyi, Sýrii … NATO jako garant bezpečí západního světa naprosto zklamalo, když dva její členské státy roztrhly Kyperskou republiku na tureckou a řeckou část. Neutěšená situace násilím rozděleného evropského ostrova trvá dodnes. Další stát, který se stal obětí „severoatlantického pořádku“ je Kuba, jejíž občané déle než 65 let (!) trpí pod embargem členských států NATO. Je to další stát, který trpí za to, že nikoho neohrožoval. Stal se cílem agrese USA, vedou mocnosti NATO, jen proto, že vypoklonkoval americké korporace a mafii a stal se pro celou Latinskou Ameriku vzorem odporu proti neokolonializmu. Pravdu o NATO, jeho chorobné agresivitě a zločinech vám česká mainstreatová média ani političtí aktivisté z ČT a ČRo neřeknou. A alternativní mediální scéna v podobě vlasteneckých webů je okamžitě umlčena protizákonnou cenzurou ve chvíli, kdy NATO začne vyvádět další ze svých zločinů. Naposledy v únoru 2022, kdy Rusko bouchlo do stolu a rázně zareagovalo proti 8 let trvající banderovské genocidě ruského obyvatelstva Donbasu, z povzdálí podporovaného, živeného a režírovaného vedoucími státy NATO.
Současná snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ztlumit angažovanost USA v NATO, které původně sloužilo jako servisní organizace a často i jako fíkový list americké imperiální rozpínavosti a dobyvačnosti, pramení z americké neochoty nechat se zatáhnou do riskantní války Ruskem, která může pro USA skončit totální zkázou. Proto byl již při zakládání NATO nezávazně formulován článek 5 ustavující listiny Alinace. Přece velmoc nebude riskovat svou existenci jen pro momentální válečnické vrtochy politických trpaslíků z Evropy, kteří mají Strýčka Sama poslouchat a ne ho komandovat.
-vd-
