20. srpna 1968, mezi 20:15 a 20:42 místního amerického času, (v Praze bylo v tu dobu 01:15–01:42 ráno 21. srpna, a sovětská vojska už dvě hodiny překračovala státní hranici ČSSR, nikoli 20.00 dne 20. srpna, jak uvádí ÚSTR), proběhla ve Washingtonu klíčová diplomatická schůzka mezi sovětským velvyslancem Anatolijem Dobryninem a americkým prezidentem Lyndonem Johnson, a na ní SSSR oficiálně informoval USA, že Československo bude obsazeno. Američané o tomto sovětském plánovaném invazním kroku věděli už od 22. července 1968 z jednání mezi ministrem zahraničí USA Deanem Rusk a velvyslancem Dobryninem, a Dobrynin se 20. srpna 1968, po pikantních úvodních diplomatických formalitách, důrazně Lyndona Johnsona zeptal, zda si Moskva může být jistá, že Washington svůj slib ze 22. července 1968 dodrží. A Lyndon Johnson odpověděl: “Rusk, na můj pokyn Vás požádal, abyste za ním (22. července) přišel, a upřímně a otevřeně Vám řekl, dívaje se Vám přímo do očí, jaký je náš postoj, a že se na něj můžete spolehnout. Neslyšel jsem rozhovor mezi Vámi a ministrem Ruskem, ale mám v něj takovou důvěru, že vím, že Vám sdělil, o co jsem ho požádal, a nechci, aby o našem postoji (k invazi do ČSSR) panovaly jakékoli pochybnosti.“.
Podstatou slibu ministra zahraničí USA Deana Ruska SSSR bylo, že USA budou považovat Sovětskou invazi do ČSSR za výhradní vnitřní záležitost sovětské geopolitické zóny, že situaci nebudou nijak eskalovat, nebo se do ní aktivně zapojovat, a že si v žádném případě nepřejí, aby byly do tohoto řešení československé krize jakkoli vtahováni, nebo dokonce obviňováni z jejích příčin. Následně dokonce Washington nařídil stažení některých svých nejvíce vysunutých armádních jednotek od československo-západoněmecké hranice, aby tak preventivně předešel všem potenciálně možným nedorozuměním. Washington nehodlal situaci kolem sovětské invaze do ČSSR nijak eskalovat, protože mu především záleželo na podpisu odzbrojovací smlouvy SALT-2, na zklidnění války ve Vietnamu, a na obnově své vlastní ekonomiky, a zároveň, jak Lyndon Johson 20. srpna večer zdůraznil, pokračování v dobrých vztazích s SSSR.
(2) Bidenovy diplomatické manévry “Rusk-Johson” v letech 2022-24.
Na začátku Putinovy invaze na Ukrajinu Joe Biden nabídnul Volodymyru Zelenskému “evakuaci z Ukrajiny”, která by zřejmě vedla k nějakému pro Putina přijatelnému řešení “ČSSR-1968”. A v průběhu celé své vlády důsledně “sabotoval” veškeré pokusy Eurokratů a Kyjevské soldatesky eskalovat válku na Ukrajině za hranice ruských “červených linií”, nebo tak, aby ohrožovala jistotu budoucího ruského vítězství. A od přelomu let 2023/24, jak jsme rozebrali v analýzách o miliardářce Pritzkerové, se jeho administrativa dokonce snažila přesvědčit ukrajinské elity, že válka proti Rusku nemá pro Ukrajinu žádné pozitivní řešení, protože lidské ztráty, které v ní utrpí, budou pro ni katastrofální, a o konečném výsledku války je geopolitickými a super-velmocenskými faktory rozhodnuto předem. Biden tak svým jednáním dával zřetelně najevo, že USA považují Ukrajinu za sféru ruské civilizace, jak nedávno zdůraznil Sergej Lavrov, a že chápou, jak opět nedávno zdůraznil Lavrov, že Rusko se o tento svůj civilizační prostor nenechá v žádném případě připravit.
Bidenovy kroky ve válce o Ukrajinu, tak lze opět přiřadit pod logiku manévru “Rusk-Johnson 1968”, tedy zabránit potenciálně nevyhnutelné jaderné eskalaci mezi oběma supervelmocemi sporem o geopolitický prostor, který jedna strana považuje za klíčový pro své vlastní přežití, kdežto pro druhou stranu nemá tento prostor žádný signifikantní význam.
(3) Trumpův včerejší manévr “Rusk-Johnson 2” a jeho důsledky pro osud Ukrajiny.
Donald Trump se tento týden razantně pustil do Německa a do EU. (1) Včera oznámil, že USA nerozmístí v Evropě pozemní baterie raket Tomahawk BGM-109, jak slíbil Joe Biden. Jediným cílem těchto raket z Evropy přitom může být Rusko. (2) Oznámil, že z Německa stáhne 5000 vojáků, celou jednu brigádu. Toto stažení proběhne za 6 až 12 měsíců. A další stahování vojsk USA z Evropy bude pokračovat. (3) Obvinil německého kancléře Merze, že dělá málo pro dosažení míru na Ukrajině, a místo toho se naváží do mírových záležitostí, po kterých mu nic není, (Izrael, Irán), a ohrožuje tak svou nezodpovědnou politikou jadernou bezpečnost Evropy. A, že dělá v politice “hroznou” práci, jen vyvolává problémy “všeho druhu”, včetně “imigrace” a “drahých energií”. A že Německo je zničeno imigrací. (4) A napálil na EU trestá cla 25% na evropská auta, a na evropské železo a hliník, a na výrobky z nich. A to zabolí hlavně Německo.
Pokud se zamyslíte nad diplomatickými setkáními v červenci a v srpnu 1968 ve Washingtonu mezi představiteli SSSR a USA, a nad jejich důsledky. A porovnáte je se včerejšími událostmi ve vztazích EU a USA. Zjistíte, že od schůzky v Anchorage 2025 mezi Putinem a Trumpem Washington vyvíjí enormní tlak na Kyjev, a přijal ruské mírové podmínky, a odstoupil části svého území, a zbytek jeho teritoria zůstal v “ruské civilizační sféře”, jak Rusové podmiňují. A obdobně Washington vyvíjí stejný tlak i na Německo, a na Brusel, aby přestaly válku na Ukrajině eskalovat.
Pro Washington je logicky výhodnější, když Rusko pohltí Ukrajinu, než když Ukrajinu pohltí EU. Bez Ukrajiny nedosáhne EU dostatečného super-velmocenského geopolitického postavení, aby se mohla odpoutat od závislosti na USA, a začít vést samostatnou super-velmocenskou politiku. Naopak Rusko, které pohltí Ukrajinu, geopoliticky posílí, přestane EU vnímat jako své přímé ohrožení, a s Washingtonem se Moskva vždy historicky lépe domluví než s Bruselem, a Rusko USA na rozdíl od EU ani ekonomicky nekonkuruje.
Pokud USA veřejně oznamují, že k obraně Evropy “před ruskou hrozbou” nehodlají rozmisťovat rakety Tomahawk, jak slíbily, pak defacto dávají Rusku signál volné ruky na Ukrajině, stejně jako Dean Rusk a Lyndon Johnson ujistili v létě 1968 Sověty, že mají úplně volnou ruku v Československu, protože to je jejich výsostná geopolitická doména. Eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Bruselem na jedné straně a Moskvou na druhé straně se ve Washingtonu neplánuje, a pokud k ní dojde, USA se jí nehodlají zúčastnit, pokud se Rusko bude svými výboji držet v ruské civilizační zóně.
Ruská armáda se včera přiblížila na 11 km k aglomeraci Slovjansk-Kramatorsk, a podle ruských i ukrajinských hlášení, tak dlouho očekávaná bitva o aglomeraci začala.
*
Michael Svatoš, MaP-2594
Na snímku nová vojenská profese – dronovod
