Vláda se totiž usnesla, že důchodci 80+ dostanou co pět let přidáno 500 korun českých měsíčně navíc. „K čemu ty prachy navíc po osmdesátce ještě jsou? Chlastat už člověk většinou nemůže, moc toho nesežere, pokud není Mick Jagger tak se mu už moc ani nechce nikam jezdit i kdyby náhodou fyzicky mohl, na doplatek na léky je strop pětistovka už od sedmdesáti, bydlení má zajištěný, všechno má nakoupený a snad to už nedá ani šmejdům za hrnce. Tak co? Já bych asi ty prachy navíc dal dětem a vnoučatům. Ale proč to teda populisti nedaj těm dětem a vnoučatům rovnou? Aha, už to mám! Je to proto, aby osmdesátníci, kterých bude čím dál víc, volili populisty, protože jim umožněj něco dát dětem a vnoučatům!“ – toliko etalon morálky Petr Honzejk.
V přepočtu sto korun ročně navíc k důchodu. Jenže Honzejkova vize je, že důchodce nepotřebuje, nechce, nezaslouží si. Potřebuje, chce a zaslouží si děti a vnuci. Při přepočtu na roky lidského života šedesátileté děti a čtyřicetiletí vnuci. Plus minus. Ekonomicky aktivní by podle Honzejka zasloužili bonus ze státní kasy.
Co na tom, že v osmdesáti prudce rostou náklady na soběstačnost, péči, léky a asistenci, nikoliv na „chlastání a cestování“, jak to nazval Honzejk.
Kalhoty roztřepené na vnitřní straně,
zápěstí roztřesené a seschlé dlaně,
kterými žmoulá kůrku chleba sebranou z pultu v závodce,
tak tedy říkejme mu třeba důchodce.
Tomuhle by Honzejk nedopřál ani tu kůrku chleba. Bít to, mor ho. My, podobně jako rudí revolucionáři, křičíme mládí vpřed. Jak bohulibé, vždyť Piráti teď založili tzv. Mladou vládu, které sice teče mlíko po bradě, ale už ví, jak se točí svět a je na nervy, že se netočí tak úplně po jejich. Politika „mladí proti starým“ je nebezpečné sociální inženýrství. A si s tím sociálním inženýrstvím hrajeme co jen to jde.
Rukávy u zimníku odřením lesklé,
čekává u rychlíků na zbytky ve skle,
stydlivě sbírá nedopalky ztracené v místech pro chodce
a pak je střádá do obálky, důchodce.
Karel Kryl zpíval o důchodcích socialismu. My zpíváme o důchodcích kapitalismu. V roce 1989 byl průměrný důchod na výši 50,4 % průměrné mzdy. V roce 2017 už byl na úrovni 39,2 % z průměrné mzdy. Jen pitomý údaj, který ovšem naznačuje, že se nám nůžky rozevírají, že důchodce bere dnešní doba trochu na hůl. Nepřemýšlí o tom, jak nechat dožít v důstojnosti, ale jak co nejvíc na stáří člověka, a tedy i na jeho důstojnosti, ušetřit. V osmdesáti už kariéru u korporátu stavět nezačnete. Nejde to.
Podle novinářské elity by měl osmdesátník zřejmě buď ještě vyprodávat stadiony jako Mick Jagger, nebo sedět v koutě, mlčet a ideálně nic nespotřebovávat, aby nezatěžoval rozpočet. Jakmile si koupí jablko navíc, už je to nekultivovaný populismus.
V neděli vysedává na lavičce v sadech
a starou špacírkou si podepírá ustaranou hlavu,
sluníčko vyhledává, naříká si na dech
a vůbec nikdo už mu neupírá právo na únavu.
Nenávist v politice tak vede k nenávisti ve společnosti. Když určitými skupinami nenáviděný premiér zvedne (nepatrně) důchody, stanou se třídními nepřáteli důchodci. S jakým gustem a pohrdáním se pak může kydat na osmdesátiletou stařenku, která si prošla socialismem, prožila českou formu kapitalismu, dřela jak mourovatá. A když má právo na odpočinek, stoupne si do čela výkladového slovníku buranství kazatel a křičí a křičí o té své hodnotové politice bez hodnot.
Kdyby si Babiš po vzoru Pirátů nebo Nerudové dal do čela své kampaně mladé, strhne se nenávist vůči mladým.
Na krku staré káro a úzkost v hlase,
když žebrá o cigáro, zlomí se v pase,
namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce,
když vidím tyhle lidský vraky, třesu se strachem před přízraky,
že jednou ze mne bude taky důchodce.
Společnost, která si neváží svého stáří, je odsouzena k záhubě. Společnost, která si neváží stáří a jako bonus ani mládí (viz klesající porodnost a nepodpora rodin), už svou záhubu prožívá. Pan Honzejk je jen příznak doby.
Kdo náhodou nezná autora veršů, byl jím geniální Karel Kryl.
Jo a nezapomeňte nakouknout na mé další pole působnosti. Rozhodl jsem se dát každý týden na Opinio jeden článek bez platební brány, můžete se koukat, kdy ho tam najdete… Dnes aktuální krátké zprávy z posledního týdne. A že se toho stalo.
*
Štěpán Cháb, Krajské Listy
