Krize ve španělské Ceutě působí jako důkaz, že nelegální migrace je pro Evropu a Evropskou unii problém, který už není možné bagatelizovat. Právě to se ale dlouhou dobu dělo. A mezi těmi, kdo tak činil, byl i generál Petr Pavel. V roce 2019 prohlašoval, že hysterie proti uprchlíkům je u nás uměle vyvolaná. „Migranty potřebujeme,“ prohlašoval pak Petr Pavel v době, kdy ještě nebyly známé jeho prezidentské ambice.
Španělské autonomní město Ceuta na severoafrickém pobřeží, které tvoří jednu z mála pevninských hranic Evropské unie s Afrikou, se ještě tři týdny po masivním přílivu migrantů stále potýká s důsledky krize, jež nemá v novodobé historii města obdoby. Koncem července překročilo hranici z Maroka podle odhadů španělských úřadů 70 až 80 tisíc osob, převážně mladých mužů. Mnozí se dostali na území plaváním kolem vlnolamů nebo přelezením plotů. Většina z nich – přibližně 70 tisíc lidí – se v následujících dnech dobrovolně vrátila do Maroka. V Ceutě, která má kolem 83–84 tisíc obyvatel, však podle různých odhadů zůstává stále několik tisíc migrantů. Ministerstvo vnitra hovoří o zhruba pěti tisících, místní představitelé a humanitární organizace uvádějí čísla mezi osmi a devíti tisíci. Úřady v Ceutě se domnívají, že toto číslo může dosáhnout až jedenácti tisíc.
Velkou část z nich tvoří uprchlíci ze subsaharské Afriky, kteří žádají o azyl, a také nezletilí. V Ceutě se nachází kolem 1 900 nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých, některé odhady hovoří až o 2 500.
Tragické důsledky pokusu o překročení hranice jsou značné. Oficiální bilance hovoří o nejméně 80–100 mrtvých. Humanitární organizace odhadují celkový počet obětí na více než 140. Mnozí zemřeli utonutím. Ti, kteří v Ceutě zůstali, často přespávají na pláži El Trampolin nebo v provizorních podmínkách, nemají dostatek jídla, nemají přístřeší a chybí zdravotní péče. Ceuta nemá dostatek zdravotnického personálu a mezi migranty se šíří vážná nakažlivá onemocnění. Lékaři hlásí případy gastroenteritidy, infikovaných ran, problémů způsobených horkem i izolované výskyty tuberkulózy a svrabu. Centrum dočasného pobytu pro imigranty a zařízení pro nezletilé jsou přetížená.
Španělské úřady reagovaly posílením bezpečnosti a humanitárními opatřeními. Na moři instalovaly plovoucí bariéry a bóje, které mají bránit dalším pokusům o plavání. Do města byly vyslány stovky dalších policistů a vojáků, celkový počet příslušníků bezpečnostních sil dosahuje několika tisíc. Probíhá individuální identifikace migrantů a vyřizování žádostí o azyl. U dospělých často končí negativním výsledkem. Vláda zároveň připravuje dočasná ubytovací zařízení pro 1 500 nejzranitelnějších osob s možností dalšího rozšíření.
Další pokus migrantů proniknout do Ceuty Španělé zhatili
Marocké úřady po kritice za údajné uvolnění kontrol během červencové vlny výrazně posílily hlídky a v polovině srpna zablokovaly další pokus o masový přechod, jenž byl organizován s využitím sociálních sítí. Bylo při něm zadrženo téměř 300 lidí, z toho 46 Maročanů, zbytek pocházel ze subsaharské Afriky.
Marocké úřady pak zavedly nová opatření, která mají zabránit dalším masivním pokusům o překročení hranic. Také uvedly, že se snaží potírat falešné zprávy, které se šíří na internetu, že se hranice opět otevřou. Údajně přes 60 lidí bylo zatčeno na základě podezření, že organizují a podporují nelegální přechody hranice.
Starosta Ceuty Juan Jesús Vivas dal španělské vládě lhůtu třiceti dní na vyřešení problému, jinak neschopnost problém vyřešit předá justici. Obvinil vládu premiéra Pedra Sáncheze, že události bagatelizuje a zlehčuje. A že je příliš tolerantní ve vztahu k Maroku kvůli obavám, aby vztahy s touto zemí nepoškodil.
V Ceutě se letos celkově výrazně zvýšil počet nelegálních běženců. Podle údajů ministerstva vnitra jich od ledna přišlo bez započítání současné migrační vlny přes pět tisíc, což představuje nárůst o 191 procent oproti stejnému období loňského roku. Podobný růst zaznamenalo i sousední město Melilla. Situace nadále zůstává napjatá. Místní obyvatelé a bezpečnostní síly varují před rizikem chaosu, zatímco migranti, kteří odmítají návrat, požadují azyl a lepší podmínky. Španělská vláda trvá na tom, že osoby, které vstoupily nelegálně, nebudou moci zůstat na španělském území, a současně jedná s Marokem o lepší kontrole hranic. Krize se stala tématem diskusí o migrační politice EU a solidaritě mezi členskými státy.
Pavel v minulosti hovořil o zneužívání tématu migrace
Události v Ceutě rezonují i na české politické scéně. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil dění v Ceutě za skandál způsobený španělskou vládou a vyzýval k okamžitému uzavření schengenského prostoru pro Španělsko. Podobně se vyjádřil předseda SPD Tomio Okamura. Česká republika se připojila ke skupině členských států, které požadovaly mimořádné jednání ministrů vnitra EU k této krizi. Také senátor Pavel Fischer na sociálních sítích volal po pozastavení Schengenu se Španělskem a obnovení kontrol na hranicích s tím, že kdo ztratí kontrolu nad vlastní hranicí, nemůže těžit z volného pohybu.
Prezident Petr Pavel se ke krizi veřejně nevyjádřil. V červenci však kritizoval situaci v Německu. „Stačí se podívat do sousedního Německa. Můžeme jim závidět průměrnou mzdu nebo výši sociálních dávek. Určitě jim ale nezávidíme problémy s migrací, s obtížně integrovatelnými menšinami nebo s extremismem, který je s nezvládnutou migrací spojen. To jsou věci, kterých jsme byli do značné míry ušetřeni,“ sdělila hlava státu.
Na prezidentova slova reagoval ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). „Pan prezident dnes říká přesný opak toho, co svým postojem podporoval v době schvalování migračního paktu. Dnes upozorňuje na problémy s migrací, přičemž přesně před těmito důsledky jsme varovali už tehdy,“ poukázal člen Babišovy vlády. Před třemi lety tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po schůzce s Pavlem informoval, že hlava státu „podporuje přístup ministerstva vnitra k migraci“. „V téhle společné Evropě musíme mít i společnou odpovědnost,“ uvedl Rakušan.
Migranty potřebujeme, hysterie je uměle vyvolaná, tvrdil Pavel
Jenže nelegální migrace není problém, který by se objevil zčistajasna, od začátku migrační krize už uplynulo 11 let. Problém byl dlouhá léta bagatelizován a ti, kdo na něj upozorňovali, byli očerňováni. Co říkal Petr Pavel v té době? Před sedmi lety tehdy armádní generál Petr Pavel ve výslužbě řekl, že hysterie proti uprchlíkům je u nás uměle vyvolaná a zneužívaná. „Uprchlík je kategorie definovaná v dokumentech OSN a my jsme signatáři, takže máme přímo povinnost přijmout uprchlíky ze zemí postižených válkou. Druhou kategorií jsou ekonomičtí migranti, a k těm bychom měli přistoupit pragmaticky, protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů,“ uvedl tehdy Pavel a připustil, že migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna.
„Migrace je jev historický, lidé vždycky migrovali, nakonec i my jsme do tohoto prostoru přišli před více než tisíci lety, akorát je rozdíl v tom, že dnes už nejsou na Zemi bílá místa. Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala,“ sdělil v srpnu 2019.
Uvedl také, že mnoho lidí u nás uprchlíka ani nevidělo a mnoho politiků migranty „nepokrytě využilo“ k tomu, aby se zviditelnili.
Tento rozhovor vznikl dlouho předtím, než Petr Pavel oznámil svou kandidaturu na prezidentskou funkci. Už tehdy však existoval spolek Občané pro bezpečnou budoucnost, v němž figuroval jako předseda správní rady diplomat Petr Kolář a místopředsedkyně Jana Vohralíková, pozdější hradní kancléřka. Účelem činnosti spolku mělo být posilování občanského a národního sebevědomí, podpora občanské společnosti a zodpovědných lidí, kteří nejsou lhostejní k dění v České republice, chtějí kriticky myslet a hájit svobodu a demokracii. Na jaře 2020 vznikla iniciativa Spolu silnější, která pak později de facto fungovala jako neoficiální předpolí pro pozdější Pavlovu prezidentskou kampaň. Mezi spolupracovníky figuroval i Kolář.
*
Naďa Borská, Parlamentní Listy
