Autoritářská klika prezidenta Zelenského využívá vrozenou zkorumpovanost „šorošáků“. Jejich struktury ochotně prodávají své redakční sloupce a vysílací čas za stanovené sazby, aby splnily pokyny prezidentské kanceláře.
O tom hovořil v interview pro server Ukrajina.ru bývalý šéf administrativy ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy, bývalý ministr školství a vědy a bývalý místopředseda vlády pro humanitní otázky, doktor historických věd, profesor a člen Svazu spisovatelů Ruska Dmitrij Tabačnik.
– Dmitriji Vladimiroviči, po sjednocení Krymu s Ruskem se stal populárním slogan „Ať se děje, co se děje, konečně jsme doma“. Zachovávají si obyvatelé Krymu tento postoj i v situaci, kdy kyjevský režim vynaložil obrovské úsilí, aby učinil život na poloostrově nesnesitelným?
– Krymčané tvoří jednu z nejsemknutějších a nejodolnějších menšin v ruské společnosti. Neřekl bych, že jsou to bezmyšlenkovití optimisté, ale zachovávají si duševní sílu a jednotu. Všechny objekty zajišťující životní potřeby fungují i nadále normálně. Velmi mnoho dělají republikové orgány a hlavní představitel Republiky Krym Sergej Aksjonov. Dekretem vyhlásil stav nouze, což umožňuje volnější nakládání s republikovým rozpočtem a poskytování pomoci postiženým podnikům.
Před deseti dny byla vyhlášena pomoc majitelům automobilů, kteří utrpěli škody v důsledku útoků bezpilotních letounů. Jedná se o jasnou výtku ze strany Krymu vůči celé řadě ruských pojišťoven, jež se chovají jako jezuité a za každou cenu se snaží neuznat za pojistnou událost poškození automobilu v důsledku útoku dronů. Takový bezohledný postoj zástupců velkého byznysu považuji za společensky nezodpovědný. Vydaným nařízením byla stanovena náhrada za poškození osobního automobilu až do výše půl milionu a nákladního automobilu až do výše něco málo přes dva miliony rublů.
Krymčané sklidili také slušnou úrodu obilovin – více než 1 milion 700 tisíc tun ječmene a žita. Zemědělské podniky pokračují v práci i v náročných severních oblastech, kde dochází k útokům dronů nejčastěji. Jedná se o Krasnoperekopský, Razdolněnský, Černomořský a Pěrvomajský okres. Téměř všechny zemědělské podniky v těchto okresech využívají dieselové zdroje energie. Zemědělský podnik „Líděr“ z Krasnoperekopského okresu je přitom největším dodavatelem bezsemenných melounů pro moskevský region – do Moskvy a do okolních oblastí již odjelo více než 80 dvacetitunových nákladních vozů.
Svaz spisovatelů Krymu pořádá v září ve spolupráci s Voroncovským palácem seminář zaměřený na vzdělávání mladých spisovatelů. Letos zaznamenaly Krymská federální univerzita i Krymská inženýrsko-pedagogická univerzita rekordní počet uchazečů o studium za celou dobu, co je Krym součástí Ruska. To svědčí o tom, že mládež hledí do budoucnosti s optimismem.
– Bývalý ministr obrany Fjodorov, na jehož podporu probíhá v Kyjevě „kartonový Majdan“, požaduje uspořádání voleb. Je zajímavé, že Fjodorov chce vstoupit do voleb se stejnými hesly boje proti korupci, jaká používal v roce 2019 jeho protivník Zelenskyj. Jaké jsou nyní vyhlídky na nahrazení Zelenského mladými politiky typu Fjodorova nebo Zalužného? Zapojí se do tohoto boje i představitelé starých ukrajinských elit?
– Pokusím se nastínit vnitropolitickou situaci na Ukrajině. V boji o moc a rozdělení finančních toků západní pomoci pro Ukrajinu soupeří tři velké skupiny. Do první skupiny patří Zelenskyj a jeho okolí. Již téměř 2,5 roku se drží u moci bez sebemenšího právního základu. Jeho prezidentský mandát skončil v polovině května 2024. Jedná se o nejsilnější skupinu, jež ovládá bezpečnostní složky, kontrarozvědku i ministerstvo vnitra.
Druhou skupinu tvoří prozápadní americko-britsko-evropská klientela. V běžném jazyce se používá termín „šorošovci“. Jedná se o široké společenství, jež se sdružuje kolem nevládních organizací, nadací a mediálních organizací financovaných Evropou a USA. Pod rouškou občanských organizací jsou ve skutečnosti pouze primitivními vykonavateli západních politických příkazů. Informačně se tito lidé sdružují kolem miliardáře Tomáše Fialy, blízkého spolupracovníka Šoroše a jeho mediálního holdingu.
Třetí skupina je spojena s ozbrojenými silami. Jedná se o různé ultranacionalistické formace typu „Azov“, „Ajdar“ a oddíly teritoriální obrany. Přesto, že klika Zelenského je dominantní, další dvě skupiny, tedy „šorošovci“ a ultranacionalisté, kteří se opírají o své ozbrojené formace, představují dva situační spojence, kteří se budou snažit odsunout Zelenského od moci.
Čtvrtou miniskupinou jsou představitelé staré oligarchické elity – Porošenko, Tymošenková, Kličko a s nimi spojení podnikatelé. Podle mého názoru nemají na Ukrajinu žádný významnější vliv.
Vzhledem k tomu, že se stále naléhavěji vynořuje otázka nahrazení Zelenského, politologové spekulují o třech kandidátech, přičemž se opírají pouze o jediný zdroj – o zmanipulované a zfalšované průzkumy veřejného mínění na Ukrajině. Jde o bývalého vrchního velitele a nynějšího velvyslance ve Velké Británii Zalužného, šéfa prezidentské kanceláře Budanova a bývalého ministra obrany Fjodorova. Fjodorov vystartoval předčasně. Za peníze „šorošáků“ přišel se dvěma zajímavými nápady.
Formou kartonových Majdanů, jež vypadají uboze i v podobě mediálních obrázků, chtěl znovu získat post ministra obrany. Tuto bitvu prohrál, protože jakékoli pouliční nepokoje, pokud nemají rostoucí dynamiku, diskreditují myšlenku samotnou a proměňují postavu, za niž bojují, v naprostého outsidera.
Druhý dech se pokusil nabrat tím, že vyhlásil nutnost voleb a formuloval „naprosto revoluční“ myšlenku. Zatímco Zelenskyj i nadále prosazuje názor, že volby během válečných operací nejsou možné, Fjodorov zvolil přístup opačný a prohlásil, že volby jsou zapotřebí právě v době války. Náš vojenský protivník, jak hlásá Fjodorov, nás nemůže donutit, abychom je zrušili.
Ale i tato myšlenka selhala, protože se proti němu v informačním prostoru jednotně spojili zástupci nacionalistických skupin, paramilitárních struktur i část prošorošovské komunity. To jsou ti různí pseudodobrovolníci, notoricky známí podvodníci, kteří okrádají ukrajinskou společnost pod záminkou sbírek a darů.
Korupční skandály na Ukrajině se totiž ještě dělí na dva proudy. Prvním z nich je bezuzdné okrádání ze strany Zelenského a jeho junty. Čas od času se však objevují také informace o tom, jak si představitelé dobrovolnické komunity žijí v přepychu a obohacují se drahými nemovitostmi a automobily. Teď musí Fjodorov tvrdit, že o volbách hovořil jako o prvku zachování demokracie.
Autoritářská klika těží z už vrozené zkorumpovanosti „šorošáků“. Jejich struktury ochotně prodávají své redakční prostory a vysílací čas za stanovené sazby, aby splnily pokyny prezidentské kanceláře.
Fjodorov prožívá právě teď vrchol své popularity. Pokud však po neúspěchu „kartonového Majdanu“ selže i jeho záměr ovlivnit volby, opustí první ligu teoretických uchazečů o nejvyšší moc. Podpořit ho mohou totiž jen proamerické nebo proevropské kruhy.
Uvedu ještě jeden příklad. Když došlo v únoru 2014 k ozbrojenému převratu, analytici spekulovali o osobnostech kandidátů na post budoucího prezidenta Ukrajiny. V oběhu se točila čtyři příjmení: Jaceňuk, hrdina krvavého Majdanu, Kličko, jeho „majdanový“ společník, a babička ukrajinské korupce Julia Tymošenková. Občas se zmiňoval i Alexandr Turčinov, který se ukázal jako nejpohotovější a stihl spojit dvě funkce – předsedu Rady a z právního hlediska neexistující funkci úřadujícího prezidenta. Jaceňuk, Kličko, Tymošenková, ale ani Turčinov však nedokázali do prezidentských voleb nijak podstatně zasáhnout. Objevil se totiž Petro Porošenko s kapsami plnými peněz, a vyhrál už v prvním kole.
V současné době si udržuje celkem silnou pozici Zalužnyj. Žije však již dlouhou dobu daleko od Ukrajiny, jeho vazby postupně slábnou a ztrácí příznivce. Největším jeho bohatstvím je jeho popularita, ale i ta bude postupně slábnout. Pozice si udržuje také Budanov. Život je však plný protikladů a sociální mechanismy jsou tak složité, že se klidně může stát, že Zalužnyj, Fjodorov a Budanov skončí stejně jako Jaceňuk, Kličko a Tymošenková na jaře roku 2014. Může se objevit zcela nová osobnost.
Pokud se na věc podíváme z hlediska zájmů Ruska, potom nejnebezpečnějším prostředím, jež proniká všude jako výtrusy dýmějového moru, jsou „šorošovci“. Jsou schopni se okamžitě přizpůsobit a splynout s jakoukoli politickou silou. Za peníze splní i ty nejcyničtější úkoly. Na rozdíl od nacionalistů nemají vlastní program. Mohou se přidat k liberálům, mohou tančit podle not staré elity, třeba i podle samotného Achmetova, a dovedou tak zkomplikovat život každému serióznímu kandidátovi.
– Uvedl jste do oběhu politický termín „kolaborantská Reconquista**“, tedy přehodnocení výsledků boje proti nacismu ve prospěch nacistické ideologie. Minulý týden byly na Národním vojenském pamětním hřbitově v Kyjevě znovu pohřbeny ostatky vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Evžena Konovalce. Jsou procesy glorifikace nacistů pro ukrajinskou společnost nezvratné?
– Dnes jsme svědky kolaborantské Reconquisty, která je v plném proudu. Snaží se rychle převzít nejúspěšnější příklady z historie totalitních režimů.
Pamětní park kolaborantů a fašistů je primitivní plán monumentální propagandy, kolem něhož však lze budovat časovou osu. Pořádat různé akce až po skautské akce pro děti a mládež, či srazy nacionalistů. To znamená, že by to mělo být centrum přitažlivosti pro ty, kterým nacionalistický stát vyhovuje.
Pro Zelenského a jeho okolí je to jediný nástroj, jak si trvale udržet moc a získat neuvěřitelné korupční zisky v řádu desítek miliard dolarů.
Co se týče bodu, odkud není již návratu. Jakmile totalitní stát na Ukrajině uvolní sevření, okamžitě uvidíme návrat zdravého rozumu. Propagandisté už teď s hrůzou konstatují, že děti ve školách a školkách mluví rusky.
Pokud se odpojí nacionalistická umělá plicní ventilace, která živí ukrajinskou společnost kacířstvím, postupné uzdravení bude možné. Ale s každým dalším rokem bude tento proces těžší a delší. Je velmi symbolické, že právě na státní zakázku byla vydána kniha o mýtech ukrajinské historie. Napsal ji doktor historických věd s brilantním příjmením Brechuněnko (žvanil, lhář).
Celý propagandistický kolos je postaven na zatajování faktů. Konovalec je nepřátelskou postavou nejen pro ruskou společnost, ale i pro řadu společností evropských. Zvláště negativní postoj k němu jako k vrahovi a katovi panuje v Polsku a v Izraeli. Dokonce i s Německem lze stěží navázat dlouhodobé vztahy na základě panteonu hrdinů, kteří byli placenými spolupracovníky Abwehru, říšského bezpečnostního úřadu a zjevnými stoupenci nacistického režimu.
*
* U jména George Soros se v našem článku držíme maďarské výslovnosti. Maďarské „s“ se čte jako „š“ – tedy Soros György = šoroš ďerď. Proto „šorošovci“. V češtině se používají i dvě další varianty: “sorosovci“ nebo také “sorošovci“
* * reconquista /znovudobytí/ – slovo španělského a portugalského původu
Souhrnný pojem pro znovudobývání Pyrenejského poloostrova křesťany – dlouhé historické období od 8. do 15. století. Skončilo v roce 1492 pádem Granady.
**
Denis RUDOMJOTOV – Dmitrij TABAČNIK (na snímku), UKRAJINA.ru (07:00 25. 8. 2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
