Politický komentátor Petr Holec otevřel svůj pravidelný stream na kanále Xaver Live návratem k bitcoinové kauze, která se podle něj po roce vrací v úplně jiném světle. Připomněl, že premiér Petr Fiala loni celou věc označoval za „humornou historku“, zatímco dnes státní zástupkyně navrhuje vysoké tresty pro bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Daniela Daňhela i podnikatele Tomáše Jiřikovského.
Podle Holce právě srovnání tehdejších výroků s dnešním stavem ukazuje, jak výrazně se celá kauza během jediného roku proměnila.
„Je to zhruba rok, co nám tehdejší premiér, samozvaný demokrat a slušňák Petr Fiala oznámil, že pokud jde o bitcoiny, vlastně se nic nestalo. Jak to slyšel on, byla to humorná historka. Rok poté chce žalobkyně na základě šetření policie ve dvaceti zemích poslat tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka na šest a půl roku do vězení, stejně tak jeho tehdejšího náměstka Daniela Daňhela a jejich největšího mecenáše Jiřikovského na dvacet let,“ připomněl Holec.
Ironicky dodal, že se po roce znovu potvrdila slova premiéra Petra Fialy, ovšem úplně jiným způsobem, než tehdy vláda zamýšlela.
„Petr Fiala nikdy nelže. Zase se po roce potvrdila jeho slova,“ poznamenal s nadsázkou.
Současně několikrát zdůraznil, že nechce předjímat rozhodnutí soudu a plně respektuje presumpci neviny. Přesto podle něj nelze přehlížet propastný rozdíl mezi tím, jak byla kauza prezentována před rokem, a tím, kam se posunula dnes.
„Nechci předjímat, jak dopadne soud. Presumpci neviny ctím, takže nikoho neodsuzuji. Ale to, co jsme slyšeli před rokem, a to, co nám dnes sděluje policie a státní zástupkyně, je černá a bílá. Je to úplně naruby,“ uvedl.
Podle komentátora už proto nelze bitcoinovou aféru označovat za okrajovou politickou kauzu ani za epizodu bez většího významu. Za mimořádně symbolické považuje i to, že obžaloba míří právě na bývalého ministra spravedlnosti.
„Je to pokus o největší podvod v dějinách Česka. Jinak se tomu nedá říkat. A ta ironie je úplná. Ministr spravedlnosti končí před soudem právě kvůli takové kauze,“ řekl Holec.
V další části připomněl události po rezignaci Pavla Blažka. Premiér Petr Fiala tehdy do čela ministerstva spravedlnosti navrhl Evu Decroix s tím, že nová ministryně objasní všechny okolnosti bitcoinové kauzy. Prezident Petr Pavel zároveň zdůrazňoval, že za složení vlády odpovídá premiér a jeho návrh bude respektovat.
Holec se k těmto výrokům vrátil s tím, že právě odpovědnost předsedy vlády byla tehdy veřejně zdůrazňována jako samozřejmost.
„Prezident tehdy jasně říkal, že za vládu odpovídá premiér a jeho návrh bude respektovat. Dnes je zajímavé sledovat, jak se stejná pravidla najednou vykládají úplně jinak,“ poznamenal.
Podle komentátora se ale očekávané objasnění celé kauzy nikdy nedostavilo. Připomněl, že Eva Decroix veřejnosti slibovala časovou osu případu, ta však podle něj nikdy zveřejněna nebyla.
„Eva Decroix měla všechno objasnit. Nakonec bitcoiny zaseděla až do voleb. Ani slíbenou časovou osu jsme se nedozvěděli,“ uvedl Holec.
Současně připomněl i osud bitcoinového koordinátora, který měl celý případ prověřovat. Podle něj skončil ve funkci právě ve chvíli, kdy začal zjišťovat informace, jež mohly být pro vládu nepříjemné. Právě proto považuje nadcházející soudní řízení za nejdůležitější fázi celé kauzy. Připomněl zkušenost z případu Dozimetr, kdy se řada dosud neznámých skutečností dostala na veřejnost až během samotného projednávání před soudem.
„Já se na ten soud těším. Ne kvůli trestům, ale kvůli tomu, co všechno se při něm dozvíme. Vzpomeňte si na Dozimetr. Kolik nových informací přineslo samotné soudní řízení. Myslím, že u bitcoinů to bude podobné,“ řekl Holec.
Podle něj právě soud může veřejnosti nabídnout mnohem podrobnější obraz celé aféry, než jaký dosud přinesla politická prohlášení nebo veřejná vystoupení jednotlivých aktérů.
Následně se Holec ještě jednou vrátil k loňské komunikaci vlády. Připomněl, že premiér Petr Fiala tehdy celou záležitost označoval za bezvýznamnou epizodu, zatímco dnes se podle něj ukazuje zcela jiný obraz celé kauzy.
„Před rokem to byla humorná historka. Dnes se nám vrací jako historka z podsvětí. Quentin Tarantino by bledl závistí,“ řekl Holec.
Praha podle Pirátů potřebuje plovárny
Po bitcoinové kauze se Holec přesunul k pražské politice. Největší pozornost věnoval předvolebnímu návrhu pirátské kandidátky na primátorku Terezy Nizlerové, která chce podle jeho slov vrátit Pražanům možnost koupání ve Vltavě po vzoru Paříže. Právě tento nápad označil za symbol toho, jak jsou podle něj Piráti odtržení od problémů, které obyvatele hlavního města skutečně trápí.
Nejprve pustil část volebního videa, ve kterém Nizlerová připomíná, že se dnes lidé znovu koupou v Seině, a vyzývá k tomu, aby se podobně otevřela také Vltava. Následně zpochybnil, že by právě možnost koupání patřila mezi skutečné priority Pražanů. Připomněl každodenní dopravní kolapsy, dlouhodobě nedostupné bydlení i další problémy metropole a ironicky se ptal, kde Piráti přišli na to, že právě koupání ve Vltavě představuje téma, které občany pálí nejvíce.
„Řekněte mi, kde nebo kam na to u Pirátů chodějí, že je napadlo, že nás Pražáky nejvíc trápí to, že se nemůžeme koupat ve Vltavě. Nevím, jestli si dělali nějaký průzkum na magistrále, která permanentně stojí, nebo někde v kolonách, kde lidé čekají kvůli zúženým silnicím. Nebo se ptali mladých rodin, které nemají kde bydlet. Opravdu si někdo myslí, že jejich největší problém je koupání ve Vltavě?“ řekl Holec.
Velkou část komentáře věnoval srovnání s Paříží, kterou Piráti dávají za vzor. Připomněl, že projekt návratu koupání do Seiny podle něj stál v přepočtu přibližně 35 miliard korun a provázela ho řada komplikací. Ještě před olympijskými hrami se opakovaně řešila kvalita vody a celý projekt se stal terčem kritiky. Podle Holce je proto zavádějící prezentovat pařížský projekt jako jednoduchý úspěch, který lze bez dalšího přenést do české metropole.
„Říkají, že to v Paříži stálo za to. Jenže ono to stálo zhruba pětatřicet miliard korun. To jsou peníze daňových poplatníků. A Praha přece není Paříž. Je menší, chudší a hospodaří s úplně jiným rozpočtem,“ upozornil.
Na vysokých nákladech se podle něj nejlépe ukazuje otázka politických priorit. Připomněl, že za obdobnou částku by podle jeho odhadu bylo možné postavit přibližně 2 400 městských bytů nebo financovat řadu dalších investic, které obyvatelé hlavního města potřebují mnohem naléhavěji.
„Jen si představte, co všechno by se za pětatřicet miliard dalo postavit. Přibližně dva tisíce čtyři sta bytů. Myslím, že spousta mladých rodin by ocenila spíš nové bydlení než možnost vykoupat se ve Vltavě,“ uvedl Holec.
Současně připomněl, že plánované investice hlavního města představují pouze část celkového rozpočtu Prahy. Právě proto podle něj nelze lehkovážně uvažovat o projektech za desítky miliard korun, aniž by politici jasně vysvětlili, z čeho by byly financovány a jaké jiné investice by musely ustoupit.
Podle komentátora navíc nejde o izolovaný předvolební nápad, ale o pokračování politiky, kterou Piráti v Praze prosazují už několik let. V této souvislosti připomněl dopravní omezení, rozšiřování cyklopruhů i problémy se stavebním řízením po digitalizaci ministerstva pro místní rozvoj.
„Piráti podle mě zničili dopravu v Praze. Když přišli do vlády, zničili digitalizací stavebního řízení i výstavbu. A člověk si vždycky říká, že už to víc pokazit nejde. Jenže oni pokaždé přijdou s dalším nápadem, který ho přesvědčí o opaku,“ prohlásil Holec.
Na závěr celé pasáže vyzval Pražany, aby při komunálních volbách pečlivě zvažovali své rozhodnutí. Návrh na otevření Vltavy ke koupání označil za symbol špatně nastavených priorit a varoval před pokračováním současného směru.
„Další pirátskou čtyřletku na magistrátu Praha nepřežije. Jestli si někdo myslí, že největším problémem hlavního města je koupání ve Vltavě, pak jsme se úplně přestali bavit o tom, co Pražany skutečně trápí,“ poznamenal Holec.
Macinka rozpoutal spor o média
Závěrečnou část svého komentáře věnoval Petr Holec sporu, který vyvolalo rozhodnutí předsedy Motoristů Petra Macinky nevpustit na tiskovou konferenci redaktorku Deníku N. Podle Holce se z celé události okamžitě stala údajná hrozba pro demokracii, přestože obdobně se podle něj v minulosti chovali i politici současné vládní koalice.
Připomněl, že Syndikát novinářů i další organizace Macinkův postup ostře kritizovaly. Sám však tvrdí, že reakce byla nepřiměřená a přehlíží, jak stejnou otázku řešili představitelé současné vlády.
„Představte si to. Petr Macinka nepustil na tiskovou konferenci Zdíšu. Je to strašné. Demokracie skončila,“ poznamenal Holec ironicky.
Současně upozornil, že Macinka podle něj naopak okruh pozvaných médií rozšířil. Vedle tradičních redakcí chce zvát také alternativní média, která byla podle jeho názoru dlouhodobě z veřejné debaty vytlačována. Právě proto odmítl tvrzení, že by šlo o útok na svobodu médií. Podle něj jde o rozhodnutí politika, který si vybírá, komu poskytne prostor, stejně jako to v minulosti dělali jiní představitelé vlády. Jako první příklad uvedl exministra vnitra Víta Rakušana. Připomněl jeho dřívější vyjádření, že nebude poskytovat rozhovory médiím, která podle svého názoru šíří lži a dezinformace.
„Vít Rakušan tehdy řekl, že nebude poskytovat rozhovory médiím, o kterých je přesvědčený, že šíří fámy a lži. Současně sám určoval, která média podle něj informace zkreslují. Tehdy ale nikdo netvrdil, že končí demokracie,“ připomněl Holec.
Psali jsme: Jeden muž, média a miliony z veřejných peněz. Paukner rozkrývá systém
Podle komentátora právě zde vzniká zřejmý dvojí metr. Zatímco stejný postup u člena vlády zůstal téměř bez odezvy, v případě předsedy Motoristů se podle něj okamžitě začalo mluvit o ohrožení svobody médií.
„Když to udělá Vít Rakušan, je to výkon jeho svobody rozhodnout se, komu poskytne rozhovor. Když podobně postupuje Petr Macinka, najednou je z toho údajný útok na demokracii,“ řekl Holec.
V této souvislosti připomněl i další případ. Vrátil se k výzvě šéfa poslanců ODS Marka Bendy, který během bitcoinové kauzy vyzval své stranické kolegy, aby přestali komunikovat s Deníkem N. Podle Holce šlo o mnohem tvrdší krok než v případě Macinky, protože Benda podle něj otevřeně vyzýval poslance své strany k systematickému bojkotu konkrétní redakce.
„Marek Benda napsal poslancům ODS, že existují média, se kterými se prostě nebudou bavit. Důvodem byla bitcoinová kauza i články o Evě Decroix. Přesto jsem si nevšiml, že by tehdy někdo mluvil o konci demokracie nebo útoku na svobodu tisku,“ uvedl Holec.
Komentátor připomněl, že podobné spory podle něj znovu ukazují rozdílný přístup části politické a mediální scény ke stejným situacím. Rozhodující podle něj není samotné jednání, ale to, kdo se ho dopustí.
„Nejde o to, co kdo udělal. Jde o to, kdo to udělal. Když se stejná věc týká politiků současné vlády, nikdo ji neřeší. Když ji udělá opozice, okamžitě se mluví o konci demokracie,“ uzavřel Holec.
Tím však své hodnocení neskončil. V závěru streamu se ještě vrátil k bitcoinové kauze, která podle něj bude jedním z nejdůležitějších politických témat následujících měsíců. Připomněl, že teprve soudní řízení ukáže další okolnosti případu, stejně jako tomu bylo v kauze Dozimetr.
„Před rokem nám říkali, že se vlastně nic nestalo. Dnes máme obžalobu a návrhy vysokých trestů. Jsem zvědavý hlavně na soud, protože právě tam se dozvíme nejvíc. Myslím, že bitcoinová kauza ještě zdaleka neřekla poslední slovo,“ uzavřel Petr Holec.
Mareš, První Zprávy, na úvodní fotografii získané z Xaverlive je politický komentátor Petr Holec)
