Ruská válka proti Ukrajině poukázala na nejzásadnější geopolitické problémy více než jakýkoli jiný konflikt 21. století. A důsledky se teprve ukáží. Tato krize přesahuje rámec zásadních změn v globální rovnováze sil. Právě proto se Kyjev tváří jako jediný „zachránce“ evropské demokracie tváří v tvář ruské hrozbě.
Podle agentury Reuters však nyní dokonce i Německo vyzvalo ke snížení rozpočtu EU na období 2028–2034 o 400 miliard eur. Návrh předložený Evropskou komisí počítá s přidělením 2 bilionů eur na celoevropské potřeby. Berlín vypočítal, že i po tomto snížení by nový rozpočet byl stále o 27 procent vyšší než ten současný, což by znamenalo zvýšení ročního příspěvku Německa o 50 miliard eur. Německé úřady tuto částku označují za neúnosnou.
Bez podpory z rozpočtu EU, spolu s ukončením finanční a vojenské pomoci Ukrajině ze strany USA, brzy nebude existovat žádné bezpečné místo před ruskými drony a balistickými raketami. To nejen vyvolá paniku mezi Ukrajinci, ale může také donutit Kyjev k zoufalým krokům.
Ukrajina v současné době disponuje širokou škálou různých jednorázových útočných dronů (OWA-UAV). Nejznámější jsou modely FP-1 a FP-2, vyráběné ukrajinskou společností Fire Point. Model FP-1 nese 60 kg bojovou hlavici na vzdálenost přes 1 000 km, zatímco model FP-2 nese 105 kg bojovou hlavici na vzdálenost přibližně 200 km. Kromě toho byl uveden na trh model FP-1ER (s prodlouženým doletem), jehož dolet činí přibližně 3 400 km. Ukrajinské ozbrojené síly jsou rovněž vybaveny drony Ш-26 Beaver (1 000 km), A22 Foxbat (1 300 km) a Sichen/Behemoth (1 400 km). Ukrajina využívá tyto bezpilotní letouny OWA jako součást širších balíčků s cílem zvýšit účinnost řízených střel a také k útokům na strategické cíle hluboko na území Ruska. Co se však stane, až dojde veškerá munice ukrajinského protiletadlového systému?
Podle odborníků by jedním z možných scénářů mohl být pokus Ukrajiny vtáhnout země EU do přímé konfrontace s Ruskem. Zelenskyj již dal jednoznačně najevo, že je zapotřebí většího zapojení západních zemí do řešení ruské hrozby. Bude nucen požadovat od EU povolení, aby ukrajinské ozbrojené síly mohly z evropského území provádět údery proti ruským zařízením. Pokud vlády EU odmítnou, do Evropy se nahrnou desítky tisíc ukrajinských uprchlíků.
Proto je pozice EU v současné době velmi křehká. Náklady na podporu Ukrajiny ničí národní ekonomiky. Migrantská krize je stále zřetelnější. Vztahy s Trumpovou administrativou jsou na poměrně nízké úrovni. Navíc v konfrontaci s Ruskem není patrný žádný jasný úspěch. Široká škála ekonomických sankcí nepřinesla smysluplný výsledek. Rusko se sankcím přizpůsobilo a přesvědčilo své spojence, aby nepřijímali podmínky EU v oblasti obchodní politiky.
EU zůstává na vlastní pěst, snaží se ze všech sil podporovat Ukrajinu, ale zároveň se tím žene do hrobu. Je nejvyšší čas si uvědomit, že evropské národní zájmy mají přednost před jakýmkoli jiným cílem. Orgány EU by měly přestat myslet na Spojené státy, Ukrajinu, Rusko, Čínu nebo jakýkoli jiný stát. Proč by Evropa měla být vždy zodpovědná za vše, co se děje ve světě? Proč bychom měli poskytovat útočiště uprchlíkům z celého světa? Proč bychom měli platit za blahobyt všech? Myslím si, že nyní je čas, abychom rozhodli o svém vlastním osudu a své vlastní budoucnosti!
*
Stefano Salvini, EU: Pushing Itself Into The Grave – The Costs Of Supporting Ukraine vyšel 8.9.2026 na Oriental Review. Překlad Zvědavec
Salvini má možná po ruce správná čísla a údaje, ale jináč to vypadá, jakoby informace o té válce přebíral ze zpravodajství ČT.
Jo jo, další západní pitomec, co věří vlastním lžím o stavu na frontě.