V Německu probíhá soudní proces se Sergejem Kuzněcovem, podezřelým z výbuchů plynovodů Nord Stream, a obhájci ukrajinského válečného veterána odhalili svou strategii: nic neříkat a obviňovat Rusko.

Kuzněcov dorazil ve středu k Vrchnímu zemskému soudu v Hamburku za přísných bezpečnostních opatření. Jednání je prvním z 24 zasedání naplánovaných od nynějška do února. Němečtí státní zástupci se během nich pokusí prokázat, že ukrajinský válečný veterán vedl sabotážní operaci, která v září 2022 zničila plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2, což podle nich představuje válečný zločin.

Z čeho je Sergej Kuzněcov obviněn? Obvinění proti Kuzněcovovi do značné míry odpovídají německé vládní verzi událostí, která se v posledních čtyřech letech postupně dostávala do západních médií prostřednictvím série úniků informací. Podle státních zástupců Kuzněcov v září 2022 vstoupil do Německa s padělaným ukrajinským pasem, společně se šesti komplici si pronajal rekreační jachtu a umístil výbušniny na jedno ze čtyř podmořských potrubí tvořících projekt Nord Stream, zatímco jeho tým sabotoval zbývající tři, a to vše „jménem ukrajinských státních orgánů“.

V médiích kolovaly různé varianty tohoto příběhu – zda CIA operaci schválila, nebo neschválila, a zda ji osobně nařídil ukrajinský vůdce Vladimir Zelenskyj –, ale Kuzněcovova údajná účast zůstává ve většině verzí neměnným prvkem.

Americký novinář Seymour Hersh německou verzi odmítl s argumentem, že ukrajinští sabotéři by nebyli schopni přepravit potřebné vybavení pro hlubinné potápění a výbušniny na palubě patnáctimetrové jachty a téměř jistě by byli přistiženi při činu, protože NATO v době údajné sabotážní operace provádělo ve stejné oblasti Baltského moře aktivní vojenská cvičení. Hersh s odvoláním na zpravodajské zdroje trvá na tom, že CIA ve spolupráci s norským námořnictvem využila cvičení NATO jako krytí k umístění dálkově odpalovaných výbušných zařízení na potrubí Nord Stream.

Kde jsou jeho komplicové?

Kuzněcov je jediným ze sedmi údajných sabotérů, který v současnosti stojí před soudem. Další podezřelý, označovaný jako „Vladimir Z.“, byl v srpnu zadržen v Chorvatsku a nyní bojuje proti svému vydání do Německa. Podle německých médií zůstávají tři civilní potápěči a kapitán jachty – všichni Ukrajinci – na svobodě, zatímco vojenský expert na výbušniny, který se údajně operace zúčastnil, byl v roce 2024 zabit na Ukrajině.

Jaké důkazy existují proti Kuzněcovovi? Obžaloba během středečního jednání nepředložila proti Kuzněcovovi žádné důkazy. Německé veřejnoprávní stanice ARD a NDR však zveřejnily podrobnosti ze 136stránkové obžaloby proti němu. Podle této zprávy se státní zástupci hodlají zaměřit na:

Telefonický rozhovor Kuzněcova s manželkou, který uskutečnil loni během vazby v Itálii a v němž obhajoval výbuchy jako „oficiální vojenskou operaci“.

Fotografie pořízené turisty a rychlostními kamerami, které dokládají Kuzněcovovu přítomnost v Německu v době údajné operace.

Stopy vojenských výbušnin RDX a HMX nalezené na jachtě „Andromeda“.

Internetové vyhledávání technických údajů o potrubích Nord Stream a hloubkách Baltského moře, zjištěné z Kuzněcovova telefonu.

Co Kuzněcov řekl u soudu? Kuzněcov během celého středečního jednání zcela mlčel. Jeho právníci vysvětlili, že vzhledem k tomu, že byl Kuzněcov v době útoku na Nord Stream důstojníkem ukrajinské armády, nemůže vypovídat, aniž by prozradil státní tajemství. Po zbytek procesu bude mlčet.

Co uvedli jeho obhájci? Kuzněcovovi právníci účast svého klienta na útoku přímo nepopřeli. Namísto toho tvrdili, že důkazy spojující ho s operací jsou pouze nepřímé. Poukázali na to, že jeho otisky prstů nebyly mezi otisky zajištěnými na jachtě Andromeda a že obžaloba nemá žádné očité svědky, které by mohla předvolat.

„Úkolem obžaloby je prokázat nade vši rozumnou pochybnost, že se na tom podílel,“ řekl po jednání novinářům právní poradce Ilja Novikov. Když na něj jeden z novinářů naléhal, Novikov odmítl sdělit, zda Kuzněcov svou vinu popírá, či nikoli. „Mlčí a to je jeho stanovisko,“ odpověděl.

Ospravedlňování útoku Kuzněcovův právní tým věnoval mnohem více energie argumentaci, že útok na Nord Stream – nejdražší čin průmyslové sabotáže v historii – byl oprávněný. „Je nezákonné zničit infrastrukturu agresora, aniž by došlo k újmě na lidských životech?“ zeptal se soudu obhájce Nicola Canestrini. Jes Meyer-Lohkamp, další obhájce zastupující Kuzněcova, uvedl, že soud by měl zvážit, zda plynovody „vůbec měly být v provozu ve světle nezákonné ruské útočné války proti Ukrajině a zda zásah proti nim mohl být oprávněný“.

Nord Stream byl podle Canestriniho „zbraní v rukou Rusů“.

Canestrini, italský právník specializující se na obhajobu osob podezřelých z válečných zločinů a genocidy v Haagu, požadoval zastavení řízení s argumentem, že Kuzněcov byl původně vydán kvůli „sabotáži“, nikoli kvůli „válečným zločinům“.

Státní zástupci namítli, že sabotáž plynovodů Nord Stream představovala „útok vojenskými prostředky proti civilním objektům“, a tudíž válečný zločin.

Co bude následovat? Canestrini a Lohkamp možná preventivně ospravedlňují zničení Nord Streamu v očekávání, že se objeví nějaký nezvratný důkaz spojující Kuzněcova s tímto zločinem. Jsou však neústupně přesvědčeni, že obžaloba nemá žádné důkazy, o které by se mohla opřít, ani svědky, které by mohla předvolat, a že Kuzněcovovo postavení v armádě ho ochrání před nutností vypovídat.

„Nesmí mluvit. Jeho dva přímí nadřízení mu sdělili, že nemá povolení činit jakákoli prohlášení – dokonce ani svým právníkům,“ řekl Lohkamp soudu a dodal, že podle německého práva „nikdo, kdo nemůže vypovídat, nemůže být odsouzen“.

Případ tak bude nakonec záviset na síle důkazů předložených obžalobou. Bez otisků prstů a svědků však nebude snadné dosáhnout odsuzujícího rozsudku. Vzhledem k tomu, že by odsuzující rozsudek znamenal zapletení ukrajinské armády do válečného zločinu proti největšímu zahraničnímu dárci Kyjeva, nabízí se logická otázka, zda není proces od samého počátku nastaven tak, aby skončil neúspěchem.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news, ZDROJ

**

Text Seymoura Hersche ZDE.

**

Následuje komentář k textu amerického novináře a nositele Pulitzerovy ceny Seymoura Hershe, který ukazuje na USA jako na hlavního pachatele sabotáže plynovodů Nord Sream. Všichni, kdo slouží zájmům agresivní aliance NATO a hegemonisitickým ambicícm USA, nebo si svůj život bez víry v ně nedovedou představit, se snaží Hershe vyvrátit nebo aspoň znevěrohodnit. Přesto v jejich textech se najde mnoho signifikantních podrobností a faktů, podporujících Hershův názor, že pachatelem sabotáže plynovodu je americká administrativa prostřednictvím speciálních jednotek vojenského námořnictva:

Teorie Seymoura Hershe o Nord Streamu: Fakt, nebo fikce?

Od Rene Tebela | Situační zprávy –2. března 2023, zdroj: Geopolitical Monitor

Ve svém online článku „ Jak Amerika zničila plynovod Nord Stream “ držitel Pulitzerovy ceny Seymour Hersh vnímá vyhození plynovodu Nord Stream v Baltském moři jako spolupráci mezi Norskem a Spojenými státy. Na základě svědectví informátora Hersh situuje umístění výbušných zařízení C4 americkými potápěči pod roušku mezinárodního námořního cvičení BALTOPS 22 v červnu; podle Hershe byla výbušná zařízení odpálena norským námořnictvem letadlem P8, které za tímto účelem 26. září 2022 odhodilo sonarové bóje.

Především je třeba poznamenat, že ani USA, ani Rusko, ani evropské státy nebyly schopny předložit žádné platné důkazy o spáchání činu, takže teorii Seymoura Hershe je třeba brát vážně. Jeho článek však bohužel žádné důkazy neposkytuje. Navíc kromě drobných obsahových nedostatků zůstávají nezodpovězeny důležité otázky: Hersh se například nezabývá tím, proč k útoku došlo zrovna 26. září, proč k detonacím došlo s odstupem 17 hodin a nezmiňuje se o „temných lodích“ popsaných Jerrym Javornickým.

Hlavní akce BALTOPS 22 , s níž Hersh útok spojuje, se konala mezi 5. a 17. červnem za účasti více než 45 lodí a více než 75 letadel ze 16 zemí, včetně Německa, Polska, Švédska, Norska, pobaltských států, Spojeného království a Spojených států. NavyMil uvedlo, že „vědci z pěti zemí přivezli do Baltského moře nejnovější pokroky v technologii bezpilotních podvodních plavidel (UUV) pro hledání min, aby demonstrovali účinnost plavidla v operačních scénářích.“ Článek NATO z 12. června je ještě explicitnější: „Na podporu projektu BALTOPS se Šestá flotila amerického námořnictva spojila s výzkumnými a válečnými centry amerického námořnictva, aby do Baltského moře přinesla nejnovější pokroky v technologii bezpilotních podvodních plavidel (UUV) pro hledání min a demonstrovala tak účinnost plavidla v operačních scénářích. Experimenty byly provedeny u pobřeží Bornholmu v Dánsku za účasti pracovníků z Námořního informačního centra (NIWC) v Pacifiku, Námořního centra pro podmořský boj (NUWC) v Newportu a Centra pro měření připravenosti a efektivity protiminového boje (MIREM) – to vše pod vedením pracovní skupiny 68 Šesté flotily USA.“

Tyto publikace v podstatě potvrzují scénář popsaný Seymourem Hershem. BALTOPS 22 je také představitelná jako místo útoku. Je však třeba mít na paměti, že během léta a podzimu existovala řada příležitostí k nenápadnému umístění výbušných zařízení. To platí i pro americkou skupinu Kearsarge Amphibious Ready Group (ARG), která se BALTOPS 22 zúčastnila a opět operovala v Baltském moři od 3. srpna do 22. září. Analýza jejich návštěv v přístavech ukazuje, že Kearsarge ARG (USS Kearsarge [LHD 3], USS Gunston Hall [LSD-44], USS Arlington [LPD 24]) operovala primárně v severním a středním Baltském moři až do první poloviny září. Poté se jednotka přiblížila na méně než 100 kilometrů od míst pozdějších úniků severovýchodně od Bornholmu. Spolu s USS Paul Ignatius [DDG 117] se lodě zúčastnily cvičení na střelnici Ravlunda, které zahrnovalo „ nálet v Ravlundě “. Poté se lodě jednotky vydaly na své poslední návštěvy přístavů: USS Kearsarge dorazila do Gdyně 14. září. Ve stejný den se v Gdaňsku objevila USS Gunston Hall a USS Arlington dorazila do Klapeidy 15. září, než lodě minuly Bornholm a 22. září propluly pod mostem Great Belt, jak dokazují fotografie . Ačkoli pohyby amerických válečných lodí lze z veřejných a publikovaných zdrojů určit pouze na základě návštěv přístavů, účasti na cvičeních, publikovaných fotografií amerického námořnictva a s odkazem na tranzity přes Øresund, přesto existuje jeden zvláštní pozoruhodný rys: Pokud USS Kearsarge provedla 6. září také návštěvu přístavu Riga a USS Arlington zakotvila ve Visby na Gotlandu, neexistují žádné údaje o tom, kde se USS Gunston Hall a USS Paul Ignatius v této době nacházely. Už jen tak krátká doba by stačila k nastražení výbušných zařízení. Je to dáno krátkými vzdálenostmi v Baltském moři: například vzdušnou čarou je vzdálenost z Ravlundy do Bornholmu a z Bornholmu k pomořskému pobřeží asi 70 až 100 kilometrů, do Visby na Gotlandu asi 300 kilometrů a do Rigy asi 640 kilometrů. Při průměrné rychlosti pouhých 20 uzlů se válečná loď může dostat k místu sabotáže z Ravlundy nebo pomořského pobřeží za 2,5 hodiny a z Gotlandu asi za 8 hodin. Zvláštní zmínku si navíc zaslouží USS Paul Ignatius, protože v létě proplula průlivem Sound do Baltského moře, ale do 26. září provedla pouze dvě návštěvy přístavu.

Pohyby lodí amerického námořnictva v Baltském moři samozřejmě nejsou jediné. Ruská Severní flotila a Baltská flotila jsou v Baltském moři také mimořádně aktivní. CNN citovala dánského vojenského představitele, který prohlásil, že „ruské lodě v oblasti běžně operují“. Existuje také řada zdokumentovaných vojenských cvičení a testů vojenských produktů (např. 12. května , 24. května , 25. května , 5. června , 6. června , 29. června ) ( 14. července ). Senzaci způsobil 17. června vniknutí ruského námořnictva do dánských teritoriálních vod severně od baltského ostrova Bornholm, kde se konal každoroční festival demokracie za účasti vysoce postavených vládních úředníků. V červenci propluly kolem ostrova Bornholm dvě ruské jaderné ponorky Severní flotily a jejich doprovodné lodě na cestě na přehlídku ke Dni námořnictva v Petrohradu, která se slaví v červenci od roku 2017. 5. a 6. srpna lodě po opětovném proplutí kolem ostrova Bornholm znovu opustily Baltské moře. Andrii Ryzhenko v Jamestown Foundation uvádí, že v období mezi 10. dubnem a 30. srpnem, během závěrečné fáze prací na projektu Nord Stream 2, byli na palubách lodí ruské námořní záchranné služby identifikováni příslušníci ruských speciálních jednotek. Ruské aktivity se však prodloužily i do září, měsíce sabotáží. Například agentura Navy Recognition cituje ruskou agenturu TASS z 8. září, která uvedla, že nejnovější dieselelektrické ponorky Ufa a Kronštadt prováděly potápěčské testy v Baltském moři. Necelý týden před únikem z plynovodu Nord Stream korveta Soobrazitelnyj praktikovala lov ponorek.

Zdroj: Geopolitical Monitor

**

A ještě jeden text, snažící se postihnout celou situaci kolem sabotáže plynovodu Nord Strem co možná nejobjektivněji:

Sabotáž Nord Streamu: pohled na dosavadní důkazy

Loni v září série explozí protrhla tři ze čtyř plynovodů Nord Stream, které mají dodávat zemní plyn z Ruska do Německa. Exploze uvolnily do atmosféry obrovské množství metanu, který významně přispívá ke globálnímu oteplování.

Vyšetřování tří z dotčených zemí – Německa, Dánska a Švédska – ještě není dokončeno, ale značné množství důkazů se již dostalo na veřejnost. Tento článek shrnuje to, co dosud víme, a rozebírá některé klíčové otázky, na které je stále třeba odpovědět.

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

1. Šest lidí na jachtě

Němečtí vyšetřovatelé údajně dospěli k závěru , že k útoku na Nord Stream byla použita 15metrová jachta s názvem Andromeda.

Andromeda je jednostěžňová loď Bavaria Cruiser 50 s dieselovým motorem a lůžky pro deset osob. Byla pronajata od společnosti Mola Yachting v přístavu v Rostocku v Německu.

Andromeda vyplula z Rostocku 6. září loňského roku se šesti lidmi na palubě: kapitánem, dvěma potápěči, dvěma potápěčskými asistenty a ženou, která byla údajně lékařkou. Posádka Andromedy měla padělané pasy, z nichž alespoň jeden byl bulharský.

Jachta strávila na moři něco málo přes dva týdny a do Rostocku se vrátila několik dní předtím, než série explozí protrhla potrubí.

7. září, den po odplutí z Rostocku, jachta zastavila ve Wiek auf Rügen, asi 120 km severovýchodně.

Následné cesty Andromedy v Baltském moři byly nyní podle Wall Street Journal „plně zrekonstruovány“ německými vyšetřovateli. „Dříve nehlášené poznatky byly shromážděny s daty z rádiového a navigačního zařízení Andromedy, stejně jako ze satelitních a mobilních telefonů a účtů Gmail,“ uvedl list . „Dohromady detaily ukazují, že loď plula kolem všech míst, kde k výbuchům později došlo.“

Poté, co Andromeda opustila Wiek, dorazila do oblasti 50–60 km severovýchodně od ostrova Bornholm, kde se všechny čtyři trubky Nord Stream nacházely v těsné blízkosti – a kde tři z nich později praskly.

Podle zprávy deníku Wall Street Journal sabotéři nastražili výbušniny na starší dvojici potrubí známých jako Nord Stream 1 a na jedno ze dvou potrubí Nord Stream 2 (která byla novější a nikdy nebyla uvedena do provozu). Vynechání čtvrtého potrubí nebylo definitivně vysvětleno, ale je pravděpodobné, že rozbouřené moře zabránilo potápěčům v dokončení jejich úkolu. Meteorologické záznamy pro Christiansø, které se nachází pouhých 25–30 km od oblasti sabotáže, ukazují čtyři dny slabého větru od 9. do 12. září, ale vítr zesílil 13. září a udržel se na síle 5 až do večera 16. září. Vítr nad sílu 4 je obecně považován za nevhodný pro potápění na otevřeném moři .

Poté, co loď opustila oblast sabotáže, pokračovala na Christiansø, malý dánský ostrov zhruba v polovině cesty mezi místem sabotáže a Bornholmem. Christiansø má pouze 22 hektarů půdy a méně než 100 obyvatel. Spravuje ho dánské ministerstvo obrany a je považován za přírodní rezervaci. Na ostrově je sice málo zařízení, ale v létě jej často navštěvují jednodenní výletníci z Bornholmu.

Přesné datum, kdy Andromeda zastavila v Christiansø a jak dlouho se tam zdržela, není jasné, ale zdá se, že na ostrově byla někdy mezi 16. a 18. zářím – policie si totiž později vyžádala fotografie přístavu pořízené v tato data.

Důvod návštěvy Christiansø je stále nevysvětlený a další etapa plavby Andromedy je ještě záhadnější. Zamířila na jih, pryč od oblasti sabotáže, do Kołobrzegu v Polsku – vzdálenosti 130 km od Christiansø. Do přístavu v Kołobrzegu dorazila 19. září a šest osob na palubě bylo zkontrolováno polskou pohraniční stráží. Podle polského státního zástupce nebyly během jejího pobytu na jachtu naloženy žádné předměty.

Dne 20. září, po 12 hodinách v Kołobrzegu, jachta znovu vyplula a 22. září dorazila do Wieku (kde doplnila palivo) a o den později se konečně vrátila do přístavu v Rostocku.

Až v lednu 2023 se německá federální policie objevila v rostockém přístavu s povolením k prohlídce Andromedy. Naštěstí pro ně byl zářijový pronájem posledním v sezóně a loď byla na pevninu přivezena k zimnímu uskladnění bez vyčištění.

V kajutě se podle zprávy Der Spiegel o prohlídce nacházela vedle umyvadla plastová láhev „se zjevně polským označením“ a pod stolkem s mapou ležela jediná „bosá bota“. A co je důležitější, na stole v kajutě a také, kupodivu, „na toaletě“ byly nalezeny „značné stopy“ výbušniny – oktogenu, známého také jako HMX. Policie navíc z lodi odebrala navigační systém Garmin GPSMAP 721, který pravděpodobně obsahoval nějaká uložená data o zářijové plavbě. Podle některých zpráv policie na palubě jachty také odebrala vzorky DNA a otisky prstů.

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

2. Ukrajinské vazby

Existuje několik důvodů pro podezření, že sabotáž provedli a zorganizovali Ukrajinci. Existují také náznaky, že Polsko bylo použito k logistickým a finančním účelům, ačkoli v současné době neexistuje žádný náznak, že by o tom polské úřady věděly.

● Záhadná společnost: Poplatek za pronájem lodi Andromeda zaplatila společnost Feeria Lwowa, polská společnost s ubytovací adresou ve Varšavě. Zdá se, že se jedná o fiktivní společnost maskovanou jako cestovní kancelář. Dokumenty společnosti ukazují, že ředitelkou společnosti Feeria Lwowa je 55letá Ukrajinka. Předpokládá se, že žije v Kyjevě. Majitelkou společnosti je podle dokumentů další Ukrajinka. Údajně žije na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově a mohla získat ruské občanství.

● Podezřelý Ukrajinec: Fotografie v jednom z padělaných pasů byla předběžně identifikována jako fotografie dvacetiletého Ukrajince, jehož příbuzní uvádějí, že slouží v ukrajinské armádě.

V zjevně souvisejícím vývoji události policie vyslýchala Němku žijící ve Frankfurtu nad Odrou, městě sousedícím s polskými hranicemi. Údajně je bývalou partnerkou „ukrajinského podezřelého“ a je považována za svědkyni. Údajně má s podezřelým dítě a policie odebrala vzorek DNA dítěte k porovnání s DNA nalezenou na lodi Andromeda. Výsledky testů DNA dosud nebyly zveřejněny.

● Ukrajinský plán: V polovině června 2022 nizozemská vojenská rozvědka varovala CIA, že se od zdroje na Ukrajině dozvěděla o plánu sabotovat Nord Stream. Podle zpravodajských informací osoby zapojené do plánování útoku přímo podléhaly generálu Valeriji Zalužnému, nejvyššímu vojenskému důstojníkovi Ukrajiny. Aby ukrajinská vláda mohla vše popírat, prezident Zelenskyj o tom neměl být informován.

V době, kdy Američané tuto informaci obdrželi, se útok zdál být na spadnutí: podle plánu se měl uskutečnit krátce po cvičení NATO BALTOPS22 v Baltském moři, které mělo skončit 17. června.

USA tuto záležitost nastolily s Ukrajinou a k hrozícímu útoku v červnu nedošlo. Později téhož léta, podle Wall Street Journal, CIA sdělila spojencům, že se domnívá, že od plánu bylo upuštěno.

Zpráva nizozemské tajné služby popisující ukrajinský plán se později objevila na serveru Discord a viděl ji i deník Washington Post. Záměrem, jak jej popsal deník, bylo, aby si šest členů ukrajinských speciálních operačních sil pronajalo loď pod falešnou identitou a poté se potopilo ke dnu Baltského moře, poškodilo nebo zničilo potrubí a nepozorovaně uniklo.

To se pozoruhodně podobalo tomu, co se podle vyšetřovatelů skutečně stalo v Baltském moři o tři měsíce později. Existovalo však několik rozdílů. Uváděný plán hovořil o sabotáži Nord Streamu 1, ale nezmínil se o Nord Streamu 2, zmínila se také o potápěčích používajících ponorku a záměrem nebylo najmout si loď z Německa, ale z jiné země na pobřeží Baltského moře.

3. Série explozí

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

Dne 26. září loňského roku seismologové ohlásili dva podvodní výbuchy v Baltském moři. Podle norské monitorovací organizace Norsar k prvnímu došlo ve 2:03 místního času, asi 25 km jihovýchodně od ostrova Bornholm, a k druhému – většímu – výbuchu došlo o 17 hodin později, asi 50 km severovýchodně od Bornholmu.

První výbuch měl sílu 1,8 stupně (klasifikováno jako mikrozemětřesení) a odpovídal síle 190–320 kg TNT, uvedl Norsar. Druhý podvodní otřes měl sílu 2,2 nebo 2,3 stupně, což seismologové popsali jako „patrné zemětřesení“ a odhadli na sílu 650–900 kg TNT.

Brzy se však ukázalo, že tato druhá událost – kterou seismologové zpočátku považovali za jednu velkou explozi – byla ve skutečnosti sérií menších explozí, k nimž došlo téměř současně .

Proud plynu stoupající na hladinu moře ukázal, že potrubí bylo prasklé na čtyřech různých místech – třech severně od Bornholmu a jednom jižně od ostrova. Plyn bublal ještě několik dní a námořní úřady vyhlásily uzavřenou zónu o poloměru pěti námořních mil kolem každého z těchto míst:

54°52,6′ s. š. 15°24,6′ v. d.
55°32,1′ s. š.
15°41,9′ v. d. 55°33,4′ s. š. 15°47,3′ v. d
. 55°32,45′ s. š. 15°46,74′ v. d.

Množství výbušnin, které by bylo potřeba k způsobení tak velkého poškození, je důležitou otázkou, protože takové velké množství by nebylo možné přepravit na malé lodi, jako je Andromeda.

Němečtí bezpečnostní úředníci sdělili listu Der Spiegel, že se domnívají, že byla použita „masivní výbušná zařízení o síle 500 kg TNT“. Dánsko a Švédsko se ohledně množství výbuchů vyjádřily vágněji a ve společné zprávě pro OSN uvedly , že exploze odpovídaly síle „několika set kilogramů výbušniny“.

Existuje však několik faktorů, které znamenají, že skutečné množství výbušnin bylo pravděpodobně menší, než naznačují odhady. Výbuchy se obvykle hodnotí podle „ekvivalentu TNT“, ale některé výbušniny jsou silnější než TNT. Podle německých vyšetřovatelů byla výbušnina použitá k útoku na Nord Stream (nebo obsahovala) oktogen, známý také jako HMX. K dosažení stejné explozivní síly jako 100 kg TNT je potřeba pouhých 60 kg HMX.

Dalším faktorem je, že exploze v Nord Streamu nebyly typické. Jejich cílem bylo potrubí obsahující plyn pod extrémně vysokým tlakem.

Potrubí plynovodu Nord Stream bylo navrženo tak, aby odolalo vnitřnímu tlaku více než 170 barů (zhruba 170násobek normálního atmosférického tlaku). Potrubí nebylo v době explozí v provozu, takže tlak byl pravděpodobně nižší – možná kolem 100 barů – ale stále velmi významný.

Protržení potrubí výbušninou by způsobilo náhlý a prudký únik plynu, což by následně ovlivnilo seismologická data, včetně odhadů ekvivalentu TNT.

V odpovědi na otázky zaslané e-mailem seismolog společnosti Norsar Ben Dando uvedl: „Vliv stlačeného plynu je důležitým faktorem. Uvedená explozivní síla (nebo ekvivalent TNT) by neměla být interpretována jako definitivní velikost detonační náplně… celková uvolněná energie bude zahrnovat odplynění a odtlakování z potrubí.“

V současné době si nikdo není jistý, jak velký podíl ekvivalentu TNT byl způsoben uvolněním plynu, ale čím větší byl účinek plynu, tím menší bylo množství výbušnin. Skupina seismologů se touto problematikou zabývá podrobněji a plánuje včas vydat vědecký článek .

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

4. Místo explozí

Potrubí Nord Stream se táhne více než 1200 km pod Baltským mořem – což mělo bombardérům poskytnout spoustu možností při rozhodování o umístění výbušnin. Ohledně konečného výběru míst však existuje několik záhad.

Hlavní sabotážní oblast severovýchodně od Bornholmu měla své výhody i nevýhody. Nacházela se mimo rušné lodní trasy a, což bylo výhodné, všechny čtyři potrubí byly poměrně blízko u sebe. Analytik Oliver Alexander také poznamenal , že se nacházela na okraji dosahu dánského pobřežního radaru, což snižovalo šance, že si Andromeda všimne aktivit.

Hlavní nevýhodou vybrané oblasti byla hloubka vody – téměř 80 metrů – což zdaleka nebylo ideální pro potápění. Bylo zde mnoho dalších míst, kde byla voda mělčí.

Další záhadou ohledně oblasti tří explozí je, že se nachází na hranici mezi výlučnými ekonomickými zónami (VHZ) Dánska a Švédska. Jedna bomba explodovala na dánské straně a dvě na švédské – otázkou tedy je, zda to bylo úmyslné, a pokud ano, proč.

Ve srovnání s útoky severovýchodně od Bornholmu vypadá místo izolované exploze 25 km jihovýchodně od ostrova anomálně. Kromě toho, že se nacházelo v dosahu dánského radaru, nacházelo se v oblasti, kde NS-1 a NS-2 sledují oddělené trasy. Exploze tam zasáhla jedno z potrubí NS-2 – stejné potrubí, které bylo zasaženo explozemi dále na sever – a zbývající potrubí NS-2 zůstalo nedotčené. Otázkou, která vyvstává, je, zda sabotéři udělali chybu a zaútočili na nesprávné potrubí.

5. Ponoření se do hloubky

Opakovaně se objevují tvrzení, že by nebylo proveditelné provádět 80metrové ponory z tak malé lodi, protože Andromeda neměla prostor pro dekompresní komoru. Zmínka o héliu ve zpravodajské zprávě o ukrajinském plánu však poukazuje na alternativní řešení. Dýcháním směsi kyslíku a hélia a pravidelnými přestávkami při návratu na hladinu by se dalo předejít potřebě dekompresní komory. Webové stránky nizozemské armády popisují tento proces při použití námořními potápěči.

V rozhovoru pro Ostsee-Zeitung Achim Schloeffel, „extrémní potápěč“ a instruktor, naznačil, že obtíže byly zveličovány. Potrubí by bylo snadné lokalizovat z námořních map nebo pomocí echolotu v ceně kolem 3 000 dolarů. Místo by se dalo označit spuštěním 15kilogramového závaží připevněného k lanu s značkovací bójí na druhém konci a potápěči by sledovali lano dolů na přesné místo. Výbušniny by se daly navádět po lanu stejným způsobem. Loď by pokračovala v plavbě a vrátila by se k značkovací bóji, aby potápěče vyzvedla, až by se vynořili.

„Tohle by zvládl každý, kdo absolvoval druhou úroveň v naší potápěčské škole,“ řekl Schloeffel novinám. „Zejména pro ty, kteří se pravidelně potápějí k vrakům, by ponor k potrubí nebyl problém. Kousek kolem Bornholmu se nachází hromada vraků ležících v hloubce asi 80 metrů – zhruba ve stejné hloubce jako potrubí. Pravidelně se tam potápí.“

Stručně řečeno: ponor do hloubky 80 metrů od Andromedy se zdá být proveditelný, ale pokud by výbušniny byly tak objemné, jak většina odhadů naznačuje, mohlo by být jejich umístění na potrubí obtížné a časově náročné – a proto si někteří lidé myslí, že by tento úkol byl mnohem snazší s použitím ponorky.

Dalším faktorem, který je třeba zvážit, je počasí, protože rozbouřené moře by potápění zkomplikovalo. Meteorologické záznamy pro Christiansø ukazují slabý vítr po většinu plavby Andromedy, ačkoli nastalo období pěti dnů, počínaje 13. zářím, kdy mohl silnější vítr potápění bránit.

6. Pomoc z neznámých zdrojů?

Lidé na palubě Andromedy zjevně nebyli na rekreační cestě a na základě zveřejněných důkazů je rozumné usoudit, že se nějak podíleli na sabotáži Nord Streamu.

Stále nevíme, kdo útok zorganizoval a financoval, odkud výbušniny pocházely ani kam a jak byly doručeny na loď, ale němečtí vyšetřovatelé se zdají být přesvědčeni, že je nastražili potápěči z Andromedy.

Vzhledem k absenci dalších informací však není nerozumné se ptát, zda by posádka Andromedy po vyplutí mohla tento úkol splnit bez pomoci. V této souvislosti se objevily spekulace o větší lodi, která se nacházela v sabotážní oblasti severovýchodně od Bornholmu během první části plavby Andromedy – tankeru Minerva Julie plujícím pod řeckou vlajkou.

7. Unášený tanker: Minerva Julie

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

6. září – ve stejný den, kdy jachta Andromeda opustila Rostock – proplula Minerva Julie severně od ostrova Bornholm a mířila na východ, ale poté zpomalila a zastavila se v oblasti, která se později stala hlavní sabotážní oblastí. Následujících šest dní strávila ve stejné oblasti, střídavě unášela loď a běžela s běžícími motory (viz obrázek), než se vydala do Estonska a Ruska.

Vysvětlení, které poskytli provozovatelé tankeru, aténské společnosti Minerva Marine, bylo, že tanker unášel vodu, zatímco kapitán čekal na pokyny, a že to bylo v souladu se „standardní námořní praxí“.

Navzdory náznakům, že Minerva Julie mohla nějakým způsobem přispět, není jasné, jakou pomoc mohla loď poskytnout.

8. Úmyslné klamání?

Jednou z možností, kterou zatím nelze vyloučit, je, že útok byl operací pod falešnou vlajkou s cílem zdiskreditovat Ukrajinu a poškodit vztahy s jejími stoupenci v konfliktu s Ruskem. Variací této myšlenky je, že plavba Andromedy byla kouřovou clonou, která měla odvést pozornost od skutečného viníka.

Jedním z důvodů podezření je, že posádka Andromedy se zřejmě jen málo snažila zahladit stopy a zanechala po sobě spoustu vodítek: bylo to úmyslné, nebo jen nedbalé?

Také je otázkou, co dělaly ruské válečné lodě poblíž hlavní oblasti sabotáže čtyři dny před výbuchy.

9. Návštěva ruských válečných lodí

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

Nejvýznamnějším z ruských námořních plavidel byla záchranná loď SS-750 , která je dobře vybavena pro podvodní operace. Na palubě nese 55tunovou miniponorku a má jeřáb pro její spouštění do vody.

Miniponorka je ponorka třídy Priz AS-26 se čtyřčlennou posádkou, která může přepravovat až 20 cestujících ( viz video ). Je navržena k záchraně uvězněných ponorek z hloubky až 1 000 metrů, ale má také manipulační rameno schopné zvednout 50 kg.

Loď SS-750 opustila námořní základnu Baltijsk krátce po půlnoci 21. září a pravděpodobně ji doprovázely dva záchranné remorkéry, Alexandr Frolov a SB-123 , které oba disponovaly zvedacím zařízením.

Loď SS-750 plula „ve tmě“ s vypnutým automatickým identifikačním systémem (AIS), ale oba remorkéry si AIS chvíli nechaly zapnutý. Ukazoval jim, že míří na západ, směrem k dánskému ostrovu Bornholm.

Remorkér Alexandr Frolov byl poslední, kdo vypnul svůj AIS, a to 21. září ve 14:22. V tom okamžiku se nacházel 45 námořních mil od oblasti sabotáže severovýchodně od Bornholmu, kam mohl dorazit asi v 19:30 – půl hodiny po západu slunce – pokud by pokračoval předchozí rychlostí.

Vyšetřovatelům OSINT se podařilo sledovat první část cesty ruských plavidel, ale ne tu nejdůležitější, když se nacházely nejblíže oblasti sabotáže (podrobnosti zde , zde a zde ). Přesto se zdá, že mezi večerem 21. září a odpolednem 22. září (kdy oblast opustily) by měly příležitost umístit výbušniny, pokud by to bylo jejich úkolem.

Dánsko mezitím vyslalo k vyšetřování hlídkovou loď Nymfen , která dorazila brzy ráno 22. září. V reakci na žádost o svobodný přístup k informacím dánské velení obrany později odhalilo, že Nymfen pořídil 112 fotografií ruských lodí, ale uvedlo , že snímky nezveřejní s odvoláním na jejich „zpravodajskou hodnotu“. Další žádost vyvolala informaci, že 26 fotografií ukazuje SS-750 .

Rusko na to reagovalo naznačením, že podezřelé lodě se v té době nacházely jinde. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na tiskové konferenci uvedla , že od 19. do 24. září pořádala ruská Baltská flotila cvičení na opačném konci Baltského moře.

„Síly a prostředky Baltské flotily, které se v tomto období podílely na plánovaném cvičení… se nemohly nacházet v oblasti údajného teroristického činu,“ uvedla Zacharovová.

Cvičení popsané Zacharovovou se konalo ve vodách ruské výlučné ekonomické zóny (VHZ) sousedící s Kaliningradem. Podle ruské armády se ho zúčastnilo „více než 15“ námořních plavidel a analytik Oliver Alexander identifikoval 17 plavidel zmíněných v oficiálních ruských tiskových zprávách.

Tři plavidla spatřená poblíž sabotážní oblasti Nord Stream severovýchodně od ostrova Bornholm však nejsou ve zprávách o cvičení zmíněna a zjevně se ho neúčastnila, jelikož byla aktivní daleko za hranicemi ruské výhradní ekonomické zóny.

Stiskněte enter nebo klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti

Jakkoli bizarní může být ruské vysvětlení, zprávy médií naznačují, že němečtí vyšetřovatelé Rusko jako možného podezřelého vyloučili.

Ruská námořní plavidla pozorovaná v blízkosti oblasti sabotáže před explozemi „již němečtí vyšetřovatelé nepovažují za zajímavá“, uvedl švédský deník Expressen .

Důvody této ztráty zájmu nejsou příliš specifické, ale naznačuje se, že další informace o sledování z vojenských a dalších zdrojů znamenají, že zapojení ruských lodí lze nyní vyloučit. Německý televizní program Tagesschau uvedl :

„Některé z těchto [ruských] lodí vypnuly ​​signály, aby je nebylo možné lokalizovat. V německých bezpečnostních kruzích se uvádí, že tento přístup ruských vojenských lodí není neobvyklý, ale v Baltském moři k němu dochází pravidelně. NATO je stále schopno sledovat pohyb lodí. Němečtí vyšetřovatelé také sledovali tyto stopy a vyhodnocovali satelitní snímky a rádiové záznamy.“

Zpráva Expressenu podobně uvádí, že pozice ruských lodí „byly zmapovány“ a „závěrem je třeba konstatovat, že se nenacházely na takovém místě, aby mohly čin provést“.

10. Obviňování Spojených států

Podezření padlo i na Spojené státy, které se postavily proti výstavbě plynovodu Nord Stream, protože by země EU silně závisely na dodávkách plynu z Ruska, což vyvolalo obavy, že by Rusko mohlo tuto závislost zneužít jako politický nástroj. Do roku 2021 pocházelo 45 % dovozu plynu do EU z Ruska. Nord Stream 1 byl uveden do provozu v roce 2011 a do roku 2021 pocházelo 45 % dovozu plynu do EU z Ruska.

Výstavba Nord Streamu 2 začala v roce 2011 s cílem zdvojnásobit kapacitu. Dokončena byla v roce 2021, ale dosud nebyla uvedena do provozu.

V únoru 2022, pár týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, prezident Joe Biden na tiskové konferenci prohlásil: „Pokud Rusko provede invazi – to znamená, že tanky a vojáci znovu překročí hranice Ukrajiny – Nord Stream 2 už nebude. Uděláme tomu konec.“ Na otázku, jak to bude provedeno, Biden blíže neuvedl a odpověděl: „Slibuji vám, že to uděláme.“

Vzhledem k následné sabotáži to bylo často interpretováno jako hrozba vyhození do povětří. V době, kdy k explozi došlo, však již tok ropy ustal.

V červnu 2022 – čtyři měsíce po invazi na Ukrajinu – Rusko snížilo tok plynu plynovodem Nord Stream 1 o více než polovinu, přičemž za to vinily technické problémy. Uvedlo, že mu sankce brání v získání náhradního dílu.

V červenci následovalo desetidenní odstavení, údajně kvůli roční údržbě. Další odstavení – opět údajně kvůli údržbě – proběhlo koncem srpna. Mělo trvat pouze tři dny, ale dodávky se nikdy neobnovily. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, obvinila Rusko z pokusu o manipulaci s energetickým trhem. Odstavení nejen zvýšilo ceny plynu, ale také postavilo Evropu před vyhlídku nedostatku energie během nadcházející zimy.

Důsledkem toho bylo, že v době, kdy byly plynovody vyhozeny do povětří, byl Nord Stream 1 již měsíc mimo provoz, bez reálné vyhlídky na obnovení dodávek plynu, alespoň v době, kdy stále probíhala válka na Ukrajině.

Rusko bylo mezitím připraveno spustit plynovod Nord Stream 2, ale pod tlakem USA Německo odmítlo finální certifikaci projektu. Po explozích Rusko nabídlo dodávky plynu jediným dosud neporušeným plynovodem NS2, ale Německo tuto myšlenku rychle odmítlo.

Dalo by se tedy tvrdit, že do září 2022 neměly USA důvod vyhodit do povětří Nord Stream. Biden již dosáhl svého cíle, kterým bylo „ukončení“ NS2, a NS1 – jehož uzavřením nehrozil – byl také mimo provoz.

Bez ohledu na to je nejoblíbenější (a nejvíce věřenou) teorií na sociálních sítích, že USA vyhodily do povětří Nord Stream. To je především důsledkem článku amerického novináře Seymoura Hershe, který tvrdil, že útok provedli potápěči amerického námořnictva s pomocí Norska.

Podle Hershe USA využily cvičení NATO BALTOPS z loňského června jako krytí pro umístění výbušnin. Jeho popis toho, jak k němu údajně došlo, je založen na informacích od anonymního zdroje, o kterém se říká, že má „přímou znalost operačního plánování“. Nebylo možné to nezávisle ověřit a několik klíčových tvrzení bylo od té doby zdiskreditováno.

Například Hersh tvrdí, že potápěči „operovali z norské lodi třídy Alta“, ale následné ověření ukazuje, že to bylo nemožné. V té době byly v provozu dvě lodě třídy Alta – Otra a Rauma – ale ani jedna z nich se operace BALTOPS neúčastnila a obě se v dané době nacházely v norských vodách, nikoli v Baltském moři ( podrobnosti zde ).

Podle Hershe zůstaly výbušniny pod mořem tři měsíce v očekávání rozhodnutí o jejich odpálení a nakonec byly odpáleny průzkumným letounem P8 norského námořnictva, který během „zdánlivě rutinního letu“ shodil do moře „sonární bóji“.

Norsko nedávno převzalo tři letouny Boeing P-8A Poseidon, ale žádný z nich v té době nebyl v provozu. Hersh později změnil svou verzi a uvedl, že dotyčný Poseidon byl americký s americkým pilotem. Americký Poseidon byl v den útoku aktivní nad Baltským mořem, ale zřejmě neprovedl detonaci. K první explozi došlo hodinu před jeho příletem.

Podrobnější kritiku Hershových tvrzení naleznete zde . Kritiku zaujal také analytik Oliver Alexander a norský web pro ověřování faktů Faktisk .

Hersh se později vysmíval teorii o jachtě Andromeda a citoval řadu naivních námitek nejmenované osoby, kterou označil za „zpravodajského experta“. „Nemůžete jen tak odejít z ulice s falešným pasem a pronajmout si loď,“ citoval experta, a „Jak 14 metrů dlouhá plachetnice najde potrubí v Baltském moři? Potrubí není tak velké a není ani na mapách, které jsou součástí pronájmu [lodi].“

Hersh usoudil, že teorie o jachtě je od začátku do konce nesmysl – fikce vymyšlená CIA.

„Vytvořením příběhu o hlubinných potápěčích a posádce, která neexistovala,“ napsal , „agentura dodržovala protokol a příběh by byl součástí prvních dnů tajného plánování zničení potrubí. Základním prvkem byla mytická jachta ironicky pojmenovaná Andromeda – po krásné dceři mytického krále, která byla připoutána ke skále, nahá.“

● ZDE najdete pravidelné aktualizace o aféře Nord Stream

Tento článek byl naposledy aktualizován 27. srpna 2023.

*

Autor: Brian Whitaker, ZDROJ

**

Nakonec krátký komentář Nové Republiky:

Dovolte malé shrnutí. Prohlášení amerického prezidenta Bidena „pokud Rusko provede invazi na Ukrajinu – Nord Straem už nebude. Uděláme tomu konec…. Slibuji vám, že to uděláme“ jasně ukazuje na pachatele sabotáže i na motiv. Byla ale ruská invaze na Ukrajinu tím hlavním motivem?

V životním zájmu Spojených států bylo a je překazit jakékoli námluvy ekonomicky nejsilnějšího člena Evropské unie Německa s Ruskou federací. Možnost spojení surovinové a energetické základny Ruska, jeho velkého trhu, jeho ovládání některých speciálních technologií (kosmos, zbraně, technologie pro Arktidu atd. atd.) a největší obilnice světa s technicky vyspělými státy západní Evropy je letitou noční můrou anglosaských elit. Spojení velmocí Euroasie – Ruska, Číny a velkých evropských států by odsunulo ekonomicky, vojensky a politicky dosavadního hegemona aspirujícího na vládce planety – USA na vedlejší kolej světového rozhodování. Spolu s ním by se svezlo do podřadnosti i Spojené království, nejvěrnější satelit Spojených států. Byl by konec prosperity a dominance založené na vojenské síle a dolaru jako rezervní měně. To zatím dovoluje předluženým Spojeným státům žít si nad poměry a vládnou půlce světa.

To by bylo k motivu. A teď k samotnému provedení.

Malá plachetní jachtička, jakou byla Andromeda se čtyřmi postelemi a jednou pohovkou, na jejíž palubě bylo šest lidí nemohla sloužit jako technické zázemí celého sabotážního podniku, jak jej popisují média i soudní obžaloba v Hamburku.

Maximální užitečné zatížení jachty třídy Bavaria Cruiser 50 (v závislosti na roce výroby a generaci modelu, např. Farr-Design nebo novější řada C) se vypočítá jako rozdíl mezi maximálním celkovým výtlakem (nebo přípustnou celkovou hmotností) a vlastní hmotností jachty:

• Vlastní hmotnost (bez nákladu) činí cca 12 600 kg až 14 100 kg (v závislosti na provedení a roku výroby)
• Přípustná celková hmotnost / výtlak (kategorie CE A): Pro tuto velikost je typický maximální celkový výtlak nebo užitečné zatížení (včetně posádky, vybavení, paliva a vody) s celkovou kapacitou kolem 17 500 kg (což odpovídá čistému užitečnému zatížení přibližně 3 400 až 4 900 kg, v závislosti na příslušné pohotovostní hmotnosti).
• Nádrž na vodu: cca 560 až 790 litrů
• Palivová nádrž: cca 320 až 380 litrů
• Povolený počet osob: až 10 až 12 osob (kategorie CE A pro 12 osob)

To uvádějí podrobné technické listy a příručky pro majitele Bavaria 50 Cruiser (Bavaria 50 Cruiser Owner’s Manual)

K provedení bylo zapotřebí potápěčské vybavení pro hlubinné ponory (80 m) minimálně pro dva, spíš tři muže – kompresor a akvalungy s tlakovými bombami, přístroj pro podhladinovou detekci potrubí, navigační lana pro ponory, světlomety, potřebné množství výbušnin a odpalovacích zařízení, to vše představuje zátěž přesahující možnosti Andromedy. Míchání hélia do tlakových bomb těžko probíhalo na palubě jachty. Takže pro čtyři ponory minimálně dvou mužů do hloubky kolem 80 metrů bylo potřeba několika sad tlakových bomb naplněných heliovou směsí. Souhrn všech požadavků na podobnou akci prostě přesahuje technické možnosti lodě. Navíc těžko by potřebná technika na palubě tak malé lodi ušla pozornosti polských i německých úřadů. Zvláště při již probíhajícím válečném konfliktu, který téměř přímo zasahoval do regionu a alarmoval bezpečnostní složky obou zemí. Mám na mysli především napětí kolem ne příliš vzdálené ruské enklávy Kaliningrad.

Z toho plyne, že celá akce posádky Andromedy byla jen vějičkou pro odvedení pozornosti od hlavních aktérů sabotáže, od vedoucích zemí NATO. Ty pořádaly námořní cvičení na inkriminovaném místě Baltu právě ve dnech předcházejících sabotáži. Technicky vybavené na provedení podvodního útoku tohoto typu na plynovody mělo jak přítomné americké, tak i přítomné britské námořnictvo. Spolupráce dalších členů NATO není vyloučena.

Proto bude zajímavý průběh procesu s ukrajinskými potápěči před hamburským soudem.

V samotném Německu stoupá počet lidí, kteří chtějí vědět pravdu o tom, kdo je připravil o prosperitu, kdo zničením plynovodů zamezil zásobování Německa levnou energií a kdo tak zásadním způsobem zaútočil na bezprostřední německé národní zájmy.

-vd-