Stanislav Krapivnik: Írán předvedl, že Rusku nic nehrozí, když zničí základnu NATO v Rzeszówě.
Bohužel – Evropané se nás stejně jako dříve nebojí. Právě teď se radují z toho, že náš tanker hoří ve Středozemním moři. Naše umírněná pozice je bude provokovat k dalším razantnějším krokům. Okamžitě však ustoupí, pokud dostanou třeba jen jednou za vyučenou.
O tom hovořil v interview pro Ukrajina.ru podplukovník amerických ozbrojených sil v záloze, vojenský a politický expert Stanislav Krapivnik.
Donald Trump prohlásil, že nevylučuje pozemní operaci proti Íránu: „Prezidenti obvykle říkají: ‚Pozemní jednotky nasazeny nebudou.‘ Já to tak neříkám. Říkám: ‚Pravděpodobně nebudou potřeba‘ nebo ‚V případě, že budou potřeba‘. Vše se seběhne rychle.“ Později to potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio: „Prezident zvažuje všechny možnosti… Nikdy nic nevylučuje.“
– Stanislave, jak se budou – podle Vás – vyvíjet události v nejbližších dnech?
– Jedinou možností pozemní operace je využití povstaleckých skupin. Proto jsme Íráncům předali útočné vrtulníky Mi-28, aby mohli podobné aktivity zlikvidovat.
Samozřejmě, Spojené státy se snaží přimět k tomu Kurdy. Ale ti s tím mají drobný problém. Američané totiž vydali právě tyto Kurdy v Sýrii na pospas teroristům Al-Džuláního (= Ahmad Šara) a Erdogana. Navíc následník íránského šáha již prohlásil: „Až se vrátím, odevzdám veškerou ropu Američanům. Za to mi dovolí skoncovat s Kurdy jednou provždy.“ Kurdové si to velmi dobře zapamatovali. Celkově vzato, zatím tato propagandistická kampaň USA hraje proti samotným Spojeným státům.
Ano, mají k dispozici i jiné povstalecké skupiny. Ale nynějším úkolem íránské armády není je porazit. Stačí je jen zadržet a pak zničit. Myslím, že jim poskytneme odpovídající vojenskou a technickou pomoc. Není v našem zájmu, aby Írán padl a poté došlo ke změně vlády nebo, což by bylo ještě horší, k jeho rozdělení na mnoho malých států.
O invazi pozemních sil USA nebo NATO nemá vůbec smysl mluvit. Pravděpodobnost takové akce není ani nulová, je záporná. Za prvé, tyto jednotky prostě nemají. Za druhé, kde by je rozmístili? Za třetí, zabralo by to hodně času. Uvedu jednoduchý příklad.
Těsně před operací „Pouštní bouře“ shromažďovali Američané jednotky proti Iráku půl roku. Přibližně totéž se stalo v roce 2003. Husajn byl prostě idiot, když jim dovolil zůstat, hromadit se a organizovat se. Írán to určitě nedovolí.
A pak, jak a kudy se chystají západní mocnosti zaútočit? Přes Irák? Nebo to bude výsadek přes Perský záliv? Na výsadek nemají takovou flotilu. Než přeplují Perský záliv, budou zničeni. Pokud by šli přes Irák, museli by projít územím Iráku. Místní obyvatelstvo podporuje v tomto konfliktu Írán. A to ani nemluvím o samotném íránském území.
Je to hornatá země s velkou armádou. Západ potřebuje k jejímu dobytí minimálně dva miliony vojáků. Kde je vzít, když celkový počet všech pozemních sil USA se odhaduje na 500 tisíc? Budou je muset shromáždit ze všech koutů světa. Pokud to udělají, ztratí kontrolu všude. Myslíte, že Trump vyhlásí mobilizaci? To by byla vzpoura po celé zemi.
Teoreticky by bylo možné zainteresovat Evropany. Stačí však připomenout, že během operace „Pouštní bouře“ po skončení studené války měly evropské země velké armády, protože se intenzivně připravovaly na válku se Sovětským svazem. Nyní už je nemají. Kdyby je měly, už bychom s nimi dávno válčili. Snaží se je obnovit, ale to se nedá udělat za rok.
Evropané mohou proti Íránu nasadit 10–20 tisíc lidí. Ale to je stejné, jako kdyby poslali 10 -20 tisíc lidí na Ukrajinu. S tím rozdílem, že kontaktní linie na Ukrajině jsou pole a lesy, zatímco v Íránu jsou to hory a poušť.
Proto je zbytečné poslouchat všechna ta hlasitá Trumpova prohlášení. Většina toho, co vychází z jeho úst, je naprostý nesmysl. Je to obchodník. Marketing znamená prodávat nějaké myšlenky. Neznamená to však, že tyto myšlenky lze realizovat. Žádná pozemní operace se neuskuteční, alespoň ne žádná efektivní. Nemají na to ani zdroje, ani lidi.
– Jaké jsou úderné schopnosti evropských zemí NATO? Objevily se informace, že francouzský letadlový křižník „Charles de Gaulle“ a jeho úderná skupina zamířily do východního Středomoří.
– Víte, kde se právě teď nachází letadlový křižník „Abraham Lincoln“? Neví to nikdo. Ale určitě bude někde 2000 kilometrů od zálivu, aby nebyl v dosahu hypersonických raket. Přičemž čelí následujícím problémům.
Za prvé, jsou na něm umístěna letadla, jež kombinují funkce stíhaček, bombardérů a útočných letadel (viz F-35) – vše v jednom. Pokud se snažíte dělat všechno najednou, obvykle to dopadne špatně.
Za druhé, maximální vzdálenost, na kterou mohou letět, je 800 kilometrů. Musí se dvakrát natankovat tam a dvakrát zpět. Pokud se přiblížíte, letadlová loď bude vystavena stejným raketovým útokům.
Když tam i přesto „Charles de Gaulle“ dorazí, bude mít stejné problémy. A pokud Francouzi ztratí svůj jediný letadlový křižník, tak nevím, jak to Macron, jehož popularita je pouze 11 %, vysvětlí svým voličům.
Řeknu vám ještě něco. Kdybychom byli odvážnější, už dávno bychom zlikvidovali všechny západní základny v blízkosti našich hranic. Írán nám dal skvělý příklad toho, co jsou USA a NATO zač. Zasáhl 27 amerických základen, a my nedokážeme vybombardovat jedinou logistickou základnu v Rzeszówě, odkud se dodávají zbraně na Ukrajinu. A nedotýkáme se ani Estonska, jež vyostřuje situaci v Baltském moři každý den.
Opakuji, Írán zasáhl 27 amerických základen a zlikvidoval stovky amerických vojáků. Dokázal na to Západ nějak výrazně reagovat? Ne. Co by udělali nám? Použili by jaderné zbraně? To by pro ně znamenalo automatickou smrt. Proto říkám, musíme být odvážnější.
Bohužel, Evropané se nás stále dostatečně nebojí. Teď se radují z toho, že náš tanker hoří ve Středozemním moři. Dokud jim nedáme do zubů, nic se nezmění. Bude to jen horší. Naše umírněná pozice je bude provokovat k ještě tvrdším krokům. Ale pokud jim jednou dáme co proto, okamžitě ustoupí.
– V čem přesně spočívá záměr Íránu? Nejprve útočil na americké základny, poté se pustil do ropných polí arabských států a nyní loví drahé americké radary.
– Tady už nemluvíme o Íránu. Válka už dávno přešla na jinou úroveň. Spojené státy ji musí co nejdříve ukončit, protože se přepočítaly a prohrály. Co tím myslím?
Hned první den se tato válka stala regionální. Na straně Íránu nyní stojí Irák a Jemen. Druhý den se tato válka stala náboženskou. Mezi americkými spojenci již začaly nepokoje. V Pákistánu zemřelo 12 lidí během protestů proti premiérovi Šáhbázovi Šarífovi. Kdo je Šaríf? Je to loutka CIA. USA ho dosadily místo Imrána Chána, který nechtěl živit Ukrajinu a vystupoval za mír s Íránem a Indií.
V Bahrajnu také probíhají nepokoje proti vedení. I tam jsou americké základny. Přesněji řečeno, to, co z nich zbylo. Totéž platí pro Saúdskou Arábii. Pokud začne saúdské vedení opravdu válčit s Íránem, nezůstane z nich vůbec nic.
Válka se stala také ekonomickou. USA a Izrael zasáhly energetický sektor Íránu a Írán začal demontovat ropný a plynárenský průmysl arabských států. Vyvstává otázka, co bude po válce? Rusko a Čína íránskou infrastrukturu obnoví, ale kdo to udělá pro Araby? Navíc, pokud Saúdská Arábie utrpí porážku, Jemen může vstoupit na svá bývalá území a získat je zpět. A právě tam je dostatek ropy a plynu. To bude další rána pro Saúdy. Podobně i Irák může vstoupit do Kuvajtu a zabrat ho, protože také patřil k jejich území.
Zkrátka, politická mapa Blízkého východu se může začít rychle měnit. A to vše proto, že Írán systematicky ničí přítomnost Ameriky v Perském zálivu. Íránci doslova demontují jejich vojenské základny. Už teď je hodně zničeného. Hoří i přístavy. Americké lodě nebudou moci do těchto přístavů vplout ani po válce, pokud nedojde k rozsáhlé rekonstrukci. V USA již spočítali, že škody dosáhly 100 miliard dolarů.
Samozřejmě, je třeba zmínit i americké ztráty. Včera přiletělo první letadlo s těly padlých vojáků. Tisk dostal možnost tyto rakve vyfotografovat. Ale na druhé a třetí letadlo už novináře nepustili. „Vyfotili jste to? Tak zmizte. Budete říkat, že zahynulo jen šest lidí.“
Izrael už také začal pociťovat dopady událostí v Gaze. Fotografie zničeného Tel Avivu se i přes represe proti novinářům dostávají do tisku. Ať už je to jakkoli, Izrael je policejní stát. Mnoho jeho oblastí už také dostalo pořádně za vyučenou.
Balistické rakety, které nesou hlavici o hmotnosti jedné tuny, způsobují velmi silný výbuch.
Na svém telegramovém kanálu jsem zveřejnil jedno názorné video: 11 raket systému „Patriot“ vyletělo do vzduchu, všechny minuly cíl a balistická raketa (dokonce ani ne hypersonická) zasáhla Tel Aviv. Co obnáší 11 raket systému Patriot? Je to 66 milionů dolarů, které právě odletěly do nebíčka.
Spojené státy nevědí, co s tím dělat. Když Trump říká, že mají nekonečné množství zbraní, tak jednoduše lže. Řekl bych, že mají nekonečné množství bomb typu našich FABů. Vymysleli technologii naváděných leteckých bomb, ale my jsme je v této oblasti dohnali a předčili. Aby je mohli shazovat, musí ovládat vzdušný prostor a vletět na území Íránu. A to je riziko.
Docházejí i rakety. Kolují zvěsti, že americkému loďstvu zakázali střílet „Tomahawky“, protože jich už zbývá málo. Musí se jimi šetřit pro přesné údery na konkrétní cíle.
Spojené státy mají i velké logistické problémy. Nejen s dopravou, ale i s výrobou.
Právě Spojené státy použily během této války bezpilotní letoun LUCAS – analog našich „Geraní“. Možná se jim podaří převzít náš přístup k bojovým operacím, kdy je potřeba hodně levných zbraní?
– Vypouštěli je z území Kataru. Jedná se o absolutní kopii „Geraně-3“ s proudovým motorem. Ano, USA je mohou vyrábět. Ale jejich dosah je malý. Z území Izraele je nelze vypouštět – fyzicky tam nedoletí.
Navíc – Írán nemá v zásobě jen 4–5 tisíc různých raket (křídlatých, balistických a hypersonických). On je také sám vyrábí. Pod zemí mají skvěle fungující obrovské továrny, jež vyrábějí nové zbraně. USA zatím nic podobného nemají a v blízké budoucnosti se také nic podobného nerýsuje.
Abychom si uvědomili objemy výroby. Raket pro protivzdušnou obranu THAAD se vyrábí deset kusů měsíčně. Raket „Patriot“ – 35 kusů měsíčně. Ano, pokud na vás teroristé vystřelí jednu raketu, tak to úplně stačí. Ale pro skutečnou válku je to naprosto zanedbatelné množství. Tomahawky se také vyrábějí v nepatrném množství.
USA se nyní snaží vzít něco Evropanům, ale ti sami nic nemají. Proto budou muset něco odebrat Jižní Koreji a Tchaj-wanu. Připusťme, že se jim to podaří. Ale ještě je musí odtamtud nějak dopravit. Pokud je naložíte na loď, pak i ze základny „Diego García“ v Tichém oceánu to do Izraele trvá čtyři dny. A to je dlouho. Pokud je budete přepravovat letadly, kde budou tato letadla přistávat, když budou všechna letiště v Izraeli pod útokem?
Opakuji, Spojené státy tuto válku nepromyslely. S Íránem udělaly stejnou chybu jako s námi. Varovali jsme je: „Nevyjde to.“ Oni však odpovídali: „Všechno víme. Vy jste domorodci, my jsme běloši. Teď vám ukážeme.“ A tak to ukázali i svým arabským spojencům: „ Rakety pro vás nemáme. Ty máme jen pro naše pány z Izraele a pro nás.“ Saúdové si už začali stěžovat: „Jak to? Copak pro nás nic nezbylo?“ Samozřejmě.
Chlapci zlatí, chtěli jste věřit ve všemocnou Ameriku s jejím nekonečným arzenálem? Vysvětlovali jsme vám, že to tak není, ale vy jste neposlouchali. Teď se o tom přesvědčíte sami.
– Jak tento konflikt skončí, když je situace USA a Izraele tak špatná? Budou se z něj postupně stahovat? Nebo budou Íránu vyhrožovat jadernými údery?
– Trump rozhodně nepůjde do jaderného bombardování Íránu. Pro něj by to znamenalo vězení. Izrael by to ale udělat mohl. Pravda, pak by z něj nic nezbylo. Nevím, kam by se poděly ty miliony uprchlíků.
Izrael se už zapletl do pozemní války v Libanonu. Zahájil tam ofenzívu, aby si odřízl více území. Hamás se začal opět aktivizovat. A mezitím létají íránské rakety. Pokud se nakupí těchto problémů mnoho, Netanjahu může udělat cokoli.
V tom případě bude už hodně záležet na ruském a čínském vedení. Pokud bude Írán zničen, nepřítel pronikne na Kavkaz a do Střední Asie. Další na řadě budeme my. Proto je nyní třeba udělat vše pro to, aby americko-izraelská agrese skončila co nejdříve.
*
Kirill KURBATOV – Stanislav KRAPIVNIK (na snímku), UKRAJINA.ru (15:31 04.03.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
Stanislav Krapivnik je bývalý důstojník americké armády, manažer dodavatelských řetězců a vojensko-politický expert, nyní žijící v Rusku. Narodil se v Luhansku za sovětských dob, jako dítě emigroval do USA, sloužil v americké armádě, nelíbilo se mu, co se dělo v bývalé Jugoslávii, odešel ze služby a vrátil se do Ruska. Pan Krapivnik je nezávislý dodavatel, poskytuje konzultace a vystupuje v mezinárodních médiích ve svých oblastech specializace, jako jsou vojenské záležitosti, NATO, Amerika, historie, ekonomika a dodavatelské řetězce.


Ano, Putin už měl před dvěma lety napadnout základny NATO.
Jeho zdrženlivost si agresor USA vykládá jako slabost.
Nejen že se konečně ukázalo – král je nahý. Ale i kolosální, astronomická korupce v USA. Kdepak Afrika, kdepak Ukrajina … pár dní stačilo a ukázalo se, že stát který dává na zbrojení bez slouhů po světě 1.000.000.000.000,- USD (!!!) má hovno a celá Evropa s cca půlkou amerických výdajů má druhé. (jeden milion vteřin =… Číst vice »
Co k tomu říci, když Velký šachista zůstává stále geniální. Možná právě mladší generace viz Írán má odvahu, kterou… při vší úctě… staří paprdove už nemají. Je škoda, že Bělousov už má vysoký věk. Byl by dobrý prezident.