Šokující chyba pentagonských plánovačů války proti Iránu způsobí katastrofální porážku USA. Moskva a Peking si už radostí mnou ruce. Washington je už bez šance chybu napravit. Analýza

Indové šli včera až tak daleko, že ve své rozsáhlé analýze uštěpačně citovali slavný výrok velkého amerického válečníka proti Hitlerovi a pozdějšího prezidenta USA Dwighta D. Eisenhowera: „Plány jsou k ničemu, ale plánování je nezbytné”, (Plans are useless, but planning is indispensable), jen aby tím podtrhli skutečnost, že Pentagon sice pečlivě a precizně naplánoval rychlý vzdušný úder zaměřený na hromadnou dekapitaci nejvyšších hlav iránských Ajatolláhů, ovšem zcela opomněl zkoumat, jak budou USA reagovat na možnou iránskou odpověď – “drtivou opotřebovávací válkou”.

A opotřebovávací válka právě přišla. A Washington už zoufale lapá po dechu, protože při svém lehkomyslném plánování své současné války proti Iránu trestuhodně opovrhl třemi neopominutelnými zásadami pro strategické válečné plánování, které už v červenci 1944 v časopise LIFE formuloval jiný geniální velikán moderního amerického válečnictví admirál Chester W. Nimmitz:

• Je pravděpodobné, že navrhovaná operace uspěje? (Is the proposed operation likely to succeed?)
• Jaké by mohly být důsledky neúspěchu navrhované operace? (What might be the consequences of failure?)
• Je navrhovaná operace v rámci proveditelnosti z hlediska materiálu a zásob? (Is it in the realm of practicability in terms of matériel and supplies?)

Klíčová strategická past, do níž spadli Američané, je kupodivu velice prostá. Irán hodlá vést hybridní asymetrickou opotřebovávací válku, protože při přímém rovném střetu by válku s nimi prohrál okamžitě a na celé čáře.

Asymetrické iránské řešení je vskutku jednoduché – budeme na Američany a Izraelce střílet své rakety a vypouštět naše drony tak dlouho, až je nakonec přestane bavit s námi nadále válčit.

Toto asymetrické iránské obranné řešení není pro Američany možné vyvrátit ani totálním vybombardováním celé iránské ekonomiky a energetiky ve stylu Putinových raketových útoků proti Ukrajině, či pomocí moderní verze genocidy, tzv. smetením vší neizraelské civilizace bombami, jako tomu bylo nedávno v Gaze, či se právě děje v Libanonu.

Proč však nemohou Američané vyvrátit iránské asymetrické obranné řešení vyčerpávající války, a zabřednou tak ve vleklé pozemní a raketové válce, nebo kapitulují, tkví kupodivu v naprosto zásadní maličkosti, kterou ovšem američtí plánovači trestuhodně přehlédli – v existenci odsolovacích zařízeních v Perském zálivu, a šokující závislosti tamních šejků na astronomických kvantech odsolené vody, jejíž tok se nesmí zastavit.

Jen Saudská Arábie vyrábí denně 7.5 milionů m³ odsolené vody, a to představuje 70% její denní spotřeby vody. Do jejího hlavního města Rijád se potrubím v délce přes 400 km dopravuje z pobřeží Perského zálivu 90% vší pitné vody z tamních obrovských odsolovacích zařízení. Těch je přes 40, a jsou snadno zranitelná útoky dronů. De facto se nedají bránit. Všechny arabské země kolem zálivu jsou na těchto odsolovacích zařízeních enormně závislé. (Zde odborný článek, včetně mnoha fotografií jednotlivých hlavních odsolovacích zařízení.)

Odsolovací zařízení Al Jubail na pobřeží Perského zálivu zásobuje odsolenou vodou Rijád a má denní kapacitu 800 tisíc metrů krychlových denně.

Odsolovací zařízení DEWA Dubaj má kapacitu 636 tisíc metrů krychlových vody denně.

Tato tajná analýza CIA detailně popsala, jaká rizika představuje možné zničení odsolovacích zařízení v zemích perského zálivu. Plánovači nynější války proti Iránu ji však zapomněli vzít v úvahu? A nebo naopak, ji vzali v úvahu, a sledují jiný cíl, než zničení Iránu? (Tato analýza CIA je v angličtině celá v naší dnešní analýze.)

Plánovači Pentagonu zodpovědní za současnou strategii války proti Iránu se tedy nemohou vymlouvat, že by jejich archivy neobsahovaly hlášení a analýzy, které precizně popisují, jak jsou státy Perského zálivu závislé na odsolovacích zařízeních, a jaký rozvrat těchto zemí by jejich zničení znamenalo. (Kompletní analýzu CIA najdete zde.) V analýze se shrnuje, že “závislost jednotlivých států na odsolené vodě v jednotlivých zemích Perského zálivu se značně liší, narušení odsolovacích zařízení ve většině arabských zemí by však mohlo mít více důsledků než pouhou ztrátu jakéhokoli průmyslu čí produkce potravin“.

Analýza byla odtajněna v roce 2010, dnes je však situace mnohem dramatičtější a asymetrická. Podle arabských analýz, Irán používá v příbřežní oblasti Perského zálivu také odsolovací zařízení, avšak hlavně na ostrovech, a jako doplněk vodního hospodářství, protože většina jeho vody v této oblasti pochází z mnoha řek, které do Perského zálivu ústí. Naopak asi 42 procent pitné vody v Emirátech pochází z odsolovacích zařízení, v Kuvajtu 90 procent, v Ománu 86 procent, a v Saúdské Arábii 70 procent.

K prvním útokům na odsolovací zařízení došlo včera. Nejprve USA nebo Irán zaútočily na odsolovací zařízení na iránském ostrově Kešm, který leží nejblíže plavebního kanálu v Hormuzském průlivu, a který se podle všeho pokusí USA rychle obsadit, aby umožnily uskutečnit Trumpův plán na ochranu konvojů tankerů plujících tímto průlivem ze strany amerického loďstva. A v odvetě za tento útok Irán zaútočil na odsolovací zařízení v Bahrajnu, čímž v regionu vyvolal okamžitou paniku.

Do mapy Iránu jsem žlutým kolečkem vyznačil ostrov Kešm. USA a Izrael na něj začaly vytrvale útočit, a Putinovi rozvědčíci provozující kanál Rybar tvrdí, že ostrov bude cílem americké invaze, pokud válka potrvá déle.

Protože odsolovacích zařízení je v regionu přes 400, ale pouze asi 40 jsou obrovská zařízení, a protože se nedají bránit proti útokům dronů, a protože USA kompletně za první týden války ztratily díky iránským úderům všechny své základny, radary a letiště, které na pobřeží zálivu měly. Je nasnadě, že Irán může drony nejen uzavřít přepravu ropy a zkapalněného plynu přes Hormuzský průliv, ale může i snadno zlikvidovat i většinu průmyslu a zemědělství arabských států v zálivu několika útoky na jejich nepočetná odsolovací zařízení. Arabské státy v zálivu proto nebudou mít nejmenší chuť se podílet na nějaké delší americko-izraelské výpravě proti iránským Ajatolláhům. A to značně ztěžuje americké možnosti porazit Írán.

Irán není možno vybombardovat do základů jako Ukrajinu nebo Gazu, protože Irán v odvetě vyřadí z provozu odsolovací zařízení. A tím vyvolá potřebu extrémně náročných logistických přesunů potravin, vody a průmyslových komodit do arabských zemí zálivu, a ta znemožní Američanům, aby se soustředily na čistě válečnou logistiku přípravy své pozemní operace.

Podobně se v roce 1944 projevilo svévolné osvobození Paříže francouzskými vojsky De Gaulla. V plánu generála Eisenhowera bylo Paříž po obou stranách rychle obejít, a nechat v obklíčení, a rychle se pokusit překročit Rýn. Jakmile byla vyhladovělá Paříž svévolně osvobozena, Spojenci ji museli začít zásobovat kolonami nákladních aut, a ta už nedokázala zásobovat čelní jednotky generálů Montgomeryho a Pattona, a ty se musely zastavit. Osvobození Paříže tak prodloužilo válku v Evropě možná až o půl roku.

Iránská hrozba vytrvalých odvetných útoků na těžební zařízení ropy a plynu, a na vodní odsolovací jednotky, a na rafinerie, a na tankery, a na další nákladní lodě proplouvající Hormuzským průlivem tak představuje značně tvrdý oříšek. Válka Izraelců a Američanů proti Iráncům je v zemích zálivu značně nepopulární a tamní režimy se do ní zatím okázale odmítají zapojit. Nechtějí totiž opakovat varující osud Ukrajiny, a nechat se zavléct do sebezničujícího konfliktu, který má z jejich pohledu pouze potenciál prospět nějakým geopolitickým, mocenským a finančním zájmům určitých kruhů USA a Izraele.

Na rozdíl od první války se Saddámem, mimochodem ten také před svým vyhnáním z okupovaného Kuvajtu nechal zničit všechna tamní odsolovací zařízení, aby americký postup přibrzdil podobně jako De Gaulle v Paříži, nemají nyní Američané při svém současném tažení proti iránským Ajatolláhům žádné tamní státy za spojence, a některé země jako Saudská Arábie jim dokonce zakazují používat své území a vzdušný prostor k vojenským a leteckým útokům na Irán.

Dnes 9. března časně ráno českého času spadly burzovní indexy v Jižní Koreji a v Japonsku o více jak 6%, protože ropa Brent se tou dobou začala obchodovat za cenu mírně přes 100 USD za barel. Zde 01:25 GMT update.

Včera večer Británie přiznala, že má zásoby plynu pouze na 1.5 dne. Ačkoli Británie drží obvykle pouze zásoby plynu na 12 dní, protože vlastní těží, a další odebírá z Norska, tamní analytici už varovali, že takto nezvykle nízké britské zásoby plynu už způsobují prudký růst cen dodávek plynu do Británie, a ty už mohutně převyšující jeho nákupní cenu pro země EU. Mazaní překupníci už totiž pochopili, že teď mají jedinečnou šanci uplatnit v Británii mimořádnou rizikovou přirážku.

Dalším zapeklitým problémem budou nedostatečné dodávky hnojiv. Ty kromě Ruska na světový trh zajišťují právě země Perského zálivu. Důvod proč hnojiva na světový trh dodávají oba tyto geopolitické regiony je opět prostý, cena hnojiv je přímo vázaná cenou vstupních energií. Nyní je export “perských” hnojiv blokádou Hormuzského průlivu zastaven. Politika bruselských poplatků ETS uvalených na výrobu hnojiv v Evropě, a protiruská sankční politika, tak opět díky blokádě Hormuzského průlivu slaví další zničující úspěch, potraviny v EU zdraží nejen díky poplatkům ETS, zdražením ropy a plynu, ale i díky rýsujícímu se nedostatku hnojiv. Obdobně bude prý zdražovat hliník, protože země zálivu jsou jeho významnými exportéry. Asijské burzy dnes ráno nepadaly žádnou náhodou, že?

Irán včera jmenoval ajatolláha Modžtaba Chámeneího, syna náletem zlikvidovaného nejvyššího iránského duchovního vůdce Alí Chámeneí, nejvyšším vůdcem země. A je nasnadě, že bude pokračovat v otcově ostré linii. Jeho volbu okamžitě s nadšením přivítali jak islámští revoluční gardisté, tak policie, a armáda. A nový nejvyšší Ajatolláh už vyhlásil VZDOR útokům USA a Izraele, a současně se v arabských médiích objevila velmi zajímavá analýza, proč se USA v současné válce proti Iránu stále častěji zaštiťují náboženskou rétorikou, a proč Netanjahu začal připomínat pravěkého arcinepřítele všech Židů – Amaleka. Svatá válka zkrátka děsí všechny současné arabské režimy. Jakmile se totiž opravdu v regionu rozhoří, třeba tím, že náhle nebude voda, může celý Blízký východ okamžitě ovládnout stejný děsivý chaos, jaký před 10 lety ovládal velké části Sýrie a Iráku.

Ruská armáda včera definitivně začistila velkou část území přede městem Slovjansk. O probíhající slavné ukrajinské ofenzívě opět žádné viditelné stopy. Nová hvězda kyjevské branné moci, generál Oleg Apostol, to včera vysvětlovala lapidárně – stopy nové ukrajinské ofenzívy už nejsou veřejně přístupné, protože by se tak ruští generálové konečně dozvěděli, kde se bojuje.  A to je vskutku geniální myšlenka”

*

Michael Svatoš, MaP-2546