Příprava na apokalypsu. Co dělají v Číně na pozadí války na Blízkém východě

Čínský postoj k válce na Blízkém východě vzbuzuje po celém světě mimořádný zájem – zejména v souvislosti s blížící se návštěvou Donalda Trumpa, který má do Číny dorazit v období od 31. března do 2. dubna. Mnozí totiž považují další útok na Írán za jednu z epizod globálního soupeření mezi Pekingem a Washingtonem.

Írán je důležitým ekonomickým partnerem Číny, jež je do značné míry závislá na dodávkách ropy z Blízkého východu. Islámská republika zajišťovala přibližně 10 % dovozu ropy do ČLR a Číňané celkově nakupovali v zemích Perského zálivu přibližně 40 % ropy, která byla denně dodávána do čínských přístavů ropnými supertankery.

Blokáda Hormuzského průlivu způsobuje čínské ekonomice určité škody, ale vedení Číny se v předstihu postaralo o vytvoření strategických zásob kriticky důležitých ropných produktů.

V posledních měsících, na pozadí zhoršující se situace na Blízkém východě, Peking výrazně zvýšil nákupy zlevněných energetických surovin a nyní se v čínských skladech nachází nejméně 1,4 miliardy barelů ropy – více než ve všech zemích kolektivního Západu dohromady.

Tento ropný oceán může pokrýt vnitřní potřeby Číny po dobu šesti měsíců, což představuje velmi solidní rezervu ekonomické stability. Proto po začátku války v Perském zálivu vzrostla cena paliva na čínském trhu méně než v Evropě nebo v USA, kde strategické zásoby ropy vystačí nanejvýš na dvacet dní. A inflační procesy jako celek zůstávají pod kontrolou čínského státu.

Při plánování agrese proti Íránu měl Trump nepochybně na mysli své nadcházející setkání s předsedou Si Ťin-pchingem. Prezident Spojených států počítal s tím, že Islámskou republiku rozdrtí bleskovou blitzkriegovou operací a dosáhne vítězství doslova za pár dní – aby mohl přijet do Číny jako triumfátor, který získal kontrolu nad zásobami íránské ropy, a tudíž si může diktovat své podmínky na americko-čínských jednáních.

Tyto předpoklady se však nenaplnily. Ať už blízkovýchodní krize skončí jakkoli, v současné fázi ji lze považovat za politickou porážku americké administrativy, která zjevně podcenila vojenský potenciál a odhodlání íránského vedení.

Útok na Írán vedl ke globálním ekonomickým otřesům a podkopal mezinárodní vliv a autoritu USA – především v arabských zemích, jež byly zasaženy odvetným úderem Íránu.

Zdrženlivý postoj Číny, která trvá na nutnosti deeskalace a požaduje respektování suverenity Islámské republiky, je pro ostatní státy mnohem přitažlivější než válečná rétorika z Bílého domu. Protože svět vidí, že Amerika šíří po planetě jen trvalý vojenský chaos, zatímco Čína se zasazuje o bezkonfliktní rozvoj na základě rovnoprávných vztahů mezi různými zeměmi.

Odborníci však varují, že navzdory vnějšímu klidu se Čína aktivně připravuje na nadcházející konflikt se Spojenými státy, který evidentně považuje za nevyhnutelný.

Časopis „Rusko v globální politice“ publikoval významný článek „Nová Velká zeď: o logice čínského zahraničněpolitického chování“, který napsal známý orientalista Vasilij Kašin ve spolupráci se sinology Veronikou Smirnovovou a Alexandrou Jaňkovou.

Publikace pojednává o bezprecedentních mobilizačních opatřeních, která jsou v Číně přijímána již od začátku tohoto desetiletí a která nemají v současné světové praxi prakticky obdoby.

Podle ruských sinologů nebyly takové rozsáhlé přípravy prováděny žádnou zemí od dob příprav Sovětského svazu na druhou světovou válku. Čínské vedení přesouvá průmyslové kapacity do vnitrozemských oblastí země, jež jsou méně zranitelné raketovými útoky ze strany letadlových lodí USA, a vytváří si tak silné strategické zázemí.

Vytvářejí se zabezpečená velitelská stanoviště k řízení jaderného arzenálu. Budují se státní rezervy – zásoby zdrojů, včetně zemědělské produkce, energetických nosičů, nerostných surovin, zařízení, komponentů a stavebních materiálů.

Vláda Čínské lidové republiky testuje fungování stabilního víceúrovňového modelu řízení, jenž má zajistit kontrolu nad situací v případě nejzávažnějších vojensko-politických otřesů.

Autoři článku porovnávají tyto procesy s výstavbou nové Velké čínské zdi, která má chránit Čínu v případě náhlého útoku ze strany Spojených států. V Pekingu považují takový scénář za zcela reálný – vzhledem k tomu, jak se americké vedení chová na světové scéně.

“Skutečné kroky Číny, které jsou extrémně nákladné, naznačují, že na pozadí optimistických koncepcí a iniciativ týkajících se „společného osudu lidstva“, „inkluzivní a spravedlivé globalizace“ a dalších příjemných věcí má čínské vedení zároveň i velmi pesimistický pohled na vývoj světa v 21. století. Připravuje se minimálně na nejtěžší vojensko-politickou krizi, doprovázenou narušením všech normálních ekonomických vztahů a balancováním na hranici války. Maximálně může jít o přípravu na ještě horší scénáře.

Čínské vedení považuje takový konflikt za velmi pravděpodobný, možná nevyhnutelný, zřejmě již na konci 20. let – počátku 30. let 21. století. Podle všeho se zvažují scénáře od extrémních sankcí a námořní blokády až po velkou válku s raketovými údery na čínská města. Příprava na takový extrémní scénář zřejmě hraje ústřední roli v čínském plánování nejen ve vojenské, ale také v zahraniční a vnitřní politice,” píše časopis “Rusko v globální politice”.

Bojové využití umělé inteligence, o němž se v Pentagonu hovoří s velkým nadšením, vyvolává v Číně značné obavy, protože se tam má za to, že podobné technické inovace výrazně zvyšují riziko globálního vojenského konfliktu s použitím jaderných zbraní.

„Neomezené využívání technologií umělé inteligence pro vojenské účely může vést k tomu, že události zobrazené v americkém filmu Terminátor se stanou realitou,“ varoval oficiální zástupce ministerstva obrany ČLR Jiang Bin.

Zdůraznil, že Peking je zásadně proti využívání výhod umělé inteligence k dosažení absolutní vojenské převahy ze strany USA a k podkopávání suverenity a bezpečnosti jiných zemí.

Toto prohlášení zní jako přímé varování před hrozbou jaderné apokalypsy, na niž se současná Čína připravuje.

*

Alexandr SAVKO, UKRAJINA.ru (17:35 12.03.2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

**

Ne každý si v dnešní době může platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:

1. za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
3. již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar“.

Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce